EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Ničení československého opevnění za 2. světové války

 08. 02. 2021      kategorie: Vojenská historie      24 komentářů

Ačkoliv bylo do října 1938 vybudováno téměř 10000 objektů lehkého opevnění, do dnešní doby se jich dochovala v různém stavu zachovalosti přibližně pouze polovina. Na rozdíl od těžkého opevnění, jehož celková fyzická likvidace je bez vynaložení neúměrného úsilí a prostředků prakticky nemožná, podařilo se v průběhu doby okupujícím armádám okolních států zničit celé linie lehkého opevnění. Avšak ani těžké objekty československého opevnění se nevyhnuly ničivé devastaci. 

wehrmachtFoto: Německou armádou vytrhané pancéřové zvony z jednoho z mnoha objektů československého opevnění | Wikimedia Commons

První pokusy o ničení souvisely především se zkouškami odolnosti, které prováděli Němci již od října 1938 pro otestování zbraní a vyvinutí útočných metod proti opevnění. Podobně k této záležitosti přistoupili o něco později i Poláci a Maďaři.

Psali jsme: Balkánská vojenská hranice v odrazu rakousko-tureckých vztahů

K - S 17 - Pravá strana srubu s vytrženými střílnami hlavních zbraní a zásahy protibetonových granátůFoto: Pěchotní srub K-S 17 - Pravá strana srubu s vytrženými střílnami hlavních zbraní a zásahy protibetonových granátů | autor: Martin Ráboň (publikováno se svolením autora)

Vznik Protektorátu Čechy a Morava a na jeho území přítomnost více než 2000 objektů lehkého opevnění (LO) jako symbolu předmnichovské republiky pak byly příčinou Němci nařízené systematické likvidace prováděné od léta 1939 až do roku 1944. Pevnůstky byly odstřelovány trhavinami a narušené bloky zdiva byly posléze roztloukány za účelem vytěžení železných částí, které potřebovala německá válečná mašinérie. Později byly ničeny i některé pevnůstky či celé linie stojící i na území Sudet. Pevnostní sruby pak byly na některých úsecích (např. na Králicku) cílem pro testy prototypů vysoce účinných podkaliberních protibetonových střel Röchling – jedné z vyvíjených, v bojích 2. světové války však nepoužitých, německých tajných zbraní.

K - S 17 - Místa kam dopadly speciální protibetonové střely
Foto: Pěchotní srub K-S 17 - místa kam dopadly speciální protibetonové střely Röchling | autor: Martin Ráboň (publikováno se svolením autora)

Psali jsme: Unikátní nález německé druhoválečné pušky StG 44 po více jak 74 letech

V důsledku trhacích prací a postřelování tak došlo k značnému poškození mnoha pevnostních srubů a malých "bunkrů" tzv. řopíků (název podle Ředitelství opevňovacích prací).

Vedle rozsáhlých zkoušek dělostřeleckým postřelováním prošla řada objektů opevnění na Králicku také různými zkouškami ženijních náloží. Nejpůsobivější pozůstatek takové zkoušky čeká u 11. tabule NS-BH. Je jím převrácený prvosledový lehký objekt vz. 37 typ A-180 v zesíleném provedení (č. 64 stavebního úseku A-Mladkov, název Schwarzovo). Pod jeho základy němečtí ženisté umístili výbušnou směs, která objekt explozí převrátila.

bethraniceROP05Foto: Pohled na levou stranu a střechu řopíku č. 64 alias legendárního "Převráceného řopíku", který můžete na stezce vidět | autor: Martin Ráboň (publikováno se svolením autora)

bethraniceROP03Foto: Pohled na pravou stranu objektu č. 64 - legendárního "Převráceného řopíku" | autor: Martin Ráboň (publikováno se svolením autora)

Podobně zlikvidovali Maďaři celé opevnění u VII. a VI. sboru, dohromady čítající dvě tisícovky objektů. Desítky řopíků byly zničeny v roce 1945 Rudou armádou, která z nich musela vytlačovat jednotky německé armády. Těžké boje o bývalé československé opevnění se odehrávaly na Opavsku a dokonce i na Slovensku. Ničení opevnění pokračovalo i v poválečných letech (např. nešetrné vytrhávání pancéřových zvonů z těžkých objektů apod.) a pokračuje i v současné době, přičemž velké množství pevnůstek padlo za oběť uhelným velkolomům, kamenolomům, erozivní činnosti vodních toků, rozšiřování sídel a průmyslu, stavbám infrastruktury, vodních děl a podobně.

CENOVÉ BOMBY (600)

Komentáře

czert

07. 03. 2021

jura
ceskoslovenke opevneni nebylo zadnou pripravou na minulou valku, ale na budouci a budoucnost ukazala, ze ono rozhdnuti bylo pravne.
viz i ona rancie - podivej se do minulosti, kdyyz se mezi sebou rezali nemecko a francie kudy sli invaznia rmady...a kudy sly po stavbe maginota.
nebylo chybou maginotovy liie ze ji skopcaci obesly, to byla uloha polni armady k tomu nedoslo, a v tom polni armada naprsoto selhala.
vezmi si maginta proti italii - az na par vyjimek italove nijak nepostoupily a umoznilo to naopak zabozroutum celou pni armadu vrhnout proti skopcakum, misto jejiho tristetni v pripade uspechu italu.
a k hiterove sezaneni, by dosle JEDINE v pripade ze by francie a britanie vyhlasili nemecku valku, a tomu se, jak jsite vis, v 38 vyhybali jako cert krizi.

karel3

10. 02. 2021

Hitler stejně jako Japonci neměl ropu.
12. března 1938 po ozbrojeném převratu v Rakousku Hitler vyhlásil připojení své původní vlasti k Velkoněmecké říši. Cesta tankových a motorizovaných kolon z Bavorska do Vídně ale nebyla jednoduchá. Wehrmacht neměl skoro žádné zásoby paliva a tanky doplňovaly benzín u dálničních čerpacích stanic.
Aby mohl Hitler vstoupit do války a zároveň nezapomněl na civilní spotřebu, musel pro rok 1939 někde najít 9 milionů tun paliva. Těžba v Německé říši nepokryla ani desetinu jeho potřeb. Proto už krátce poté, co se v roce 1933 chopil moci, pověřil Hitler obří chemičku IG Farben úkolem vyvinout umělou ropu z uhlí, kterého mělo Německo nadbytek....
Hitler uzavřel obchodní smlouvy s Rumunskem, které mu přinesly skoro 1,7 milionu tun ropných produktů. Úvěrová smlouva se Sovětským svazem podepsaná čtyři dny před paktem o neútočení mu pak zajistila dalších 160 000 tun s možností dalšího navyšování. Tu chtěl Hitler rozhodně využít a postupně se dostat až na 2 miliony tun za rok...
https://zoommagazin.iprima.cz/valky/hitler-stejne-jako-japonci-nemel-ropu-proto-vymyslel-blitzkrieg-a-napadl-stalina

Pedro

09. 02. 2021

Martin23
Podle mne jsme měli mnohem lepší armádu než Francie.
Měl jsem hodně staršího kolegu, za protektorátu byl četníkem. A ten mi řekl: Kdybys viděl ty kraksny, na kterých sem Němci přijeji, tak by sis nebyl jistý jejich vítězstvím. Samozřejmě ta 5. kolona bylo velké nebezpečí. Podle něj Francii porazily naše zbraně. Francie měla snad nejpočetnější armádu, ale údajně 1 pušku pro 2 vojáky. A britské ženy měly protestovat před parlamentem, aby jejich synové neumírali za jim neznámé Československo

karel3

09. 02. 2021

Jeremi
"A v týlu jsme měli tři miliony Sudeckých němců. To už je dost vražedná kombinace.Žádný evropský stát v této situaci nebyl."
---------------------------------------
Proč to jednostranné kňourání ? :slight_smile:
"sudetských Němců" ?
Proč sem také například nenapíšeš, že "Čechoslováci", tři roky před Mnichovem v roce 1935 podvodem okradli své spoluobčany sudetské Němce o počet křesel v parlamentu ČSR po volebním vítězství Sudetoněmecké strany ?
Být za zloděje a lháře bylo a je hloupý, co? :slight_smile:

karel3

09. 02. 2021

Jeremi
"Bungry se začali stavět z důvodů podepsané smlouvi s Anglii a Francii o pomoci když nás Německo napadne."
------------------
Lež.
Jaká Anglie? Československo mělo smlouvu o vojenské pomoci pouze s Francií z roku 1926.
"O vojenské pomoci" v případě, že se domorodci budou bránit. Ne, že Frantíci přijedou umírat za zbabělce lemtající pivo v hospodách a nadávajících na ostatní. :slight_smile:
Poláci bojovali sami proti nacistům i komunistům najednou a také měli smlouvy.

"Polsko - severní morava"
--------------------------------------
Lež. Pouze Těšínsko.
Jediný, kdo se v Evropě nepostavil náckům se zbraní v ruce bylo zbabělé Československo.
Ty trapné výmluvy na ostatní jsou opravdu komické.
I v roce 2021 není zdejší stádo fňukalů schopno si přiznat holou skutečnost.:slight_smile:

Jeremi

09. 02. 2021

Bungry se začali stavět z důvodů podepsané smlouvi s Anglii a Francii o pomoci když nás Německo napadne. Bungry byly stavěny ve třech pásmech a měli podržet první nápor útoku Němců cca měsíc. Francie a Anglie by přišli na pomoc.Mobylizace těchto státú by trvala črnáct dní až měsíc než by jsem pomocná armáda dorazila. Když by pomoc nedorazila byl navržen i plán ústupu směrem k Tatrám.Proto jsme se ještě pojistili smlouvou o malé dohodě a to bylo s Rumonskem a Jugoslávii.Byli jsme připraveni
A co nastalo Mnichov už známe - rozporcování Československa
Německo - jih,západ a sever Čech
Polsko - severní morava
Maddarsko - jih slovenska a Zakarpatí
Tak už proti nám nestalo jenom Němeco ale už i ostatní sousedící státy. Ještě byla šance požádat Rusko o pomoc, ale té Polsko zakázalo přejít přes Polské území. Tak proti nám stálo - Německo,Rakousko,Polsko,Maddarsko a nesmíme zapomenout na Itáli která by určitě pomohla Německu. A v týlu jsme měli tři miliony Sudeckých němců. To už je dost vražedná kombinace.Žádný evropský stát v této situaci nebyl.

Luba

09. 02. 2021

Martin23"Dovolím si tvrdit, že jinak rozmístěné pevnůstky by svou obrannou roli sehrály i dnes.
Problém je, že dnes evidentně naše armáda s obranou území tohoto státu nepočítá."
No nepočítá, ony totiž už řopíky nepatří státu ani armádě. Valná většina z nich je již rozprodána soukromníkům. :-( Stačí se podívat na katastrální mapy a zjistíš i majitele.

karel3

09. 02. 2021

Miroslav Domanský
"Náš problém byl v tom, že pokud bychom se bránili, tak by z nás velmoci udělali viníka rozpoutání války a jaké by to mělo následky dnes se dá těžko posoudit...."
-----------------------------------------------------------------------------------------
Trapné výmluvy zbabělců.
Jediná země v Evropě, která se ani symbolicky nebránila nacistickému Německu, bylo zbabělé Československo. Lucembursko, Belgie, Nizozemí,... všichni bojovali.
Za nejvíce ostudné, považuji odevzdání kompletní výzbroje do poslední tkaničky od bot do rukou Wehrmachtu.
Edvard Beneš, nebyl žádný prezident, ale zbabělý zrádce, což potvrdil po válce svými dekrety a bratříčkováním s Rusáky. Není náhodou, že zdejší komouši protlačili 13. dubna 2004 v parlamentu zákon 292/2004, "Edvard Beneš se zasloužil o stát". Prostě ostuda na pokračování. :slight_smile:

pacek

09. 02. 2021

Chválíme se, že jsme jako tráva. Jenže to láme charakter. Ale zapomínáte na Němce v zádech. Polsko se bránilo, je zajímavé, že je shazujeme, že prohráli za 6 týdnů, a co nám vzorem Francie? A my NIC!

Miroslav Domanský

09. 02. 2021

Pane Červenka máte naprostou pravdu. Náš problém byl v tom, že pokud bychom se bránili, tak by z nás velmoci udělali viníka rozpoutání války a jaké by to mělo následky dnes se dá těžko posoudit. Třeba bychom už jako samostatný stát dnes již neexistovali. Těžko říct. Nejvíce Benešovi vyhrožovali Angláni, Frantíci chvilku odolávali a pak Anglány podpořili a doporučili Benešovi, abychom se nebránili a Sudety Hitlerovi bez boje postoupili. Tímto chvílemi až brutálním nátlakemto nás obětovali, ale válce tím stejně nezabránili...A nakonec sami stejně za to zaplatili...

karel3

09. 02. 2021

Martin23
"Mimochodem fortifikace naší hranice probíhala i po roce 1945 a i tehdy měla smysl a bylo do ní začleněno i mnoho objektů ze 30. let, které měly příhodnou polohu."
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano, víme. Autorská dvojice Dubánek – Lakosil, prefabrikované prvky, úkryty ÚŽ-x, POK (Palebný Objekt Kulometný), odolnost tlaku do 0,2 MPa, ochrána před výbuchy dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů ve vzdálenosti větší než 1,5 metru a účinky radiace snižovaly až 1000 krát (protitlakové štíty).
Posledním budovaným palebným objektem byl typ KŽ-4. Byla to maskovanou garáž pro bezzákluzový kanón a pohotovostní úkryt pro jeho posádku.
Výstavba probíhala od roku 1953 do roku 1964, kdy se s nástupem L.Brežněva do čela Sovětského svazu, změnila doktrína Varšavské smluvy a ČSLA z obranné na útočnou
Po "zadržení" fiktivního útoku NATO, zahájit útok směr Norimberk, Stuttgart, Mnichov a osmého dne “rozvíjet útok na francouzský Lyon”.... :laughing:

Martin23

09. 02. 2021

Mimochodem fortifikace naší hranice probíhala i po roce 1945 a i tehdy měla smysl a bylo do ní začleněno i mnoho objektů ze 30. let, které měly příhodnou polohu.

Martin23

09. 02. 2021

​Martin Glaser
Myslím, že by lehké i těžké opevnění hrálo v případné válce minimální roli. Stačilo by totiž jen prorazit na jednom místě a už by se to celé hroutilo jak domeček z karet. Kromě toho byly sotva všechny objekty vyzbrojeny a dostatečně vybaveny municí a proviantem.

++++++++++++++++

Vy jste ukázkový příklad nepochopení, proč jsme opevnění stavěli a jaký měly především úkol.
Tak prolomení fronty na jednom místě, je právě ten důvod jejich výstavby. Aby ve chvíli počátku snahy útočníka o průlom v určitém místě, byl tento průlom zadržen a byla tak dána možnost obránci přemístit do daného úseku fronty jednotky čekající v týlu.

To je přeci evidentní, že bez opevnění by musela být po celých hranicích rozmístěna armáda a čekat, kudy bude veden útok. Následně čelit úplně stejnému problému a přeskupovat armádu by bylo již marné.
Opevnění naopak bylo o tom, že naše armáda nemusela celá čekat na hranici, případný útok by byl na potřebné hodiny zadržen vymezeným počtem obránců, kteří by kryti betonem byli schopni čelit mnohonásobné přesile. A do těchto oblastí by byly koncentrovány jednotky čekající v záloze ke skutečnému odražení útoku. Útočník by také nemohl dokonale využít dělostřeleckou a bombardovací přípravu, protože na opevnění by to nebylo účinné a jednotky čekající v týlů by byly schované.


Efektivita tohoto řešení je naprosto evidentní a poplatná tehdejší době a vlastně platí stále, pokud někdo chce bránit určité území nebo útočníkovi útok co nejvíce ztížit.
Na tom se nic nezměnilo.

Ale obrana státu v roce 1938 byla znemožněna, protože ne že nám velmoci nepomohly, ony se obrátily proti nám na straně Hitlera, což se dnes nehodí říkat. Podobně fatální byl postoj Polska.
Ale všichni si to pak vyžrali dokonale za nás.

Martin23

09. 02. 2021

​karel3
No ale já nemyslel to opevnění z převálečných let.
Viz třeba Švýcarsko, které budovalo pevnosti ještě v 90. letech.
Jasně, ti ho dnes již také ruší. Ale jenom proto, že se k moci dostávají globalisté, kteří usilují o rušení národních států, takže tyhle aktivity jdou proti jejich záměru svět vlastně sjednotit do jednoho celku.

Miroslav Böhm

08. 02. 2021

Celý systém výcviku armády a opevnění byl v režii Frantíků, kteří podpořili spolu s Tomíkama vznik ČR s ostatních státečků z jediného důvodu kromě likvidace KuK, aby Němci měli za zádama nepřítele. To korunovali smlouvou o společném postupu proi Německu. Jak to dopadlo v Mnichově, nemá cenu zde rozebírat. Také "super armády Frantíků a Tomíků" dostali s jejich
bojovou úrovní hned na frak. Tak se stále vedou teoretické bajky o bránění se nebo ne. Jedinou
pravdou je, že když se kapitulovalo, tak se neměla předat Němcům výzbroj, měla se zničit. Pak
jenom k radosti Hitlera doplnila chybějící část, která byla úspěšně použita proti Polsku a pak
proti Frantíkům a Tomíkům.

libor

08. 02. 2021

Výstavba opevnění byla úzce spjata s politickou orientací na západní spojence. Pouze těžké opevnění na severní hranici v prostoru Odra-Krkonoše mělo za úkol "stálou obranu na místě", aby bylo zabráněno přetnutí republiky v nejužším místě sever-jih. Složitá situace nastala po anšlusu Rakouska a vedla k urychlenému zesílení obrany jižní hranice. Linie lehkého opevnění byly vlastně jen kostrou zesilující polní postavení armády a mělo zabránit překvapivému průniku nepřítele do hloubky a umožnění mobilizace armády. O výsledku asi nelze pochybovat, ale ztráty útočníky by rozhodně nebyly malé. Musíme si uvědomit, že německé tankové jednotky z r. 1938 nebyly totožné s jednotkami z r. 1945! Byla to spíše "plechová kavalerie".

karel3

08. 02. 2021

Jurča Stanislav
"Němci nenadělali takové škody jak komanči v 50-tých letech, drtivá většina zvonů a střílen byla (dynamitem) vytrhána právě v tomto období."
-------------------------------------------------------------------------
Souhlasím. Shoduje se na tom asi i většina "bunkráků", že největší škody na objektech napáchal v 50. a 60. letech státní podnik Kovošrot.
Známý je osud jednoho ze dvou za války dokončeného prototypu dělové otočné a výsuvné věže RO, která byla vyvíjena ve Škodových závodech v Plzeni od roku 1935 pod kódovým označením F3V. Věž měla být vyzbrojena dvojicí 100 mm houfnic vz.38 s dostřelem 11.950 m a kadencí 15 až 20 ran/min. Elektrický pohon (v nouzi ruční) měl zajistit otáčení věže o 360° a vysunování o 70 cm. Celý komplet dělové věže měl dosahovat hmotnosti 420 tun.
Jeden ze dvou dokončených prototypů přežil v ženijním skladu v Pardubicích válku, ale v první polovině 60. let byl sešrotován.

karel3

08. 02. 2021

Jarek
"Zároveň s Němci nás napadli Poláci,..."
------------------------------------------------------------
Kdy "nás napadli" Němci a Poláci ? Správně snad obsadili.
Vždyť přijeli za bílého dne v kolonách bez odporu, bez jediného výstřelu a jenom ukazovali co zabírají. :laughing:

Jarek

08. 02. 2021

Zároveň s Němci nás napadli Poláci, jaký byl v té době vliv Němců na Slovensko nevím. Možná by se boje vedly po obvodu celé hranice, většinou neopevněné. Početní převaha 20 :1 ?

karel3

08. 02. 2021

Martin23
"Dovolím si tvrdit, že jinak rozmístěné pevnůstky by svou obrannou roli sehrály i dnes.
Problém je, že dnes evidentně naše armáda s obranou území tohoto státu nepočítá."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jen tak pro zajímavost. Jakou roli bys pevnůstkám přisoudil dnes, aby se AČR vyplatilo do nich sypat peníze? Nevím jak je to v této chvíli, ale řopíky na hranici s Rakouskem a Německem bývaly opatřené celkem tuhou mříží, zamčené a označené jako majetek armády.

Jura

08. 02. 2021

Martin23. kdyby nic jiného naše armáda byla proti Francii mnohem odhodlanější k boji za což nemalou měrou mohla situace v pohraničí kde jak říkal děda byla válka citit měsíce předem. Proti pevnostem co zmiňujete mělo naše opevnění zásadní nevýhodou, vtrhla by se na ně německá armáda v plné síle a vše potřebné by měla hned za kopcem, šance vidím mizivé.

Martin23

08. 02. 2021

​Jura
Já tady zase nechci vést rozsáhlé polemiky na téma československých pevností. Naše opevnění vojenskou hodnotu jednoznačně mělo, ale samozřejmě nebylo samospasitelné.
Jakou se ukázalo epizodně třeba tam, kde je nakonci války použili Němci jako provizorium (Ostravsko). Ale pevnosti, na kvalitativně horší úrovni, se osvědčily na západní i východní frontě Bretská pevnost, Montecassino, bitva o Krym, Stalinova, Molotovova linie, ​Salpalinja atd.
Opevnění jednoznačně zvýhodňovalo obránce a vyžadovalo, aby útočník měl mnohem větší převahu a musel se vyrovnat s velkými ztrátami.


Problém Maginotovy linie nebyl v tom, že by šlo o nefunkční prvek. Některé její části se bránily ještě týdny v obklíčení. Problém Francie byl v tom, že nezacpala díry mimo tuto linii pravidelnou armádou. Doslova si nechala Němce padnout do zad jen proto, že nepočítali s tím, že němci projdou Ardenami. Kdyby se tam zakopala část armády, Němci by měli problém.
Jinak řečeno prokaučovali to jinde.

Podle mne jsme měli mnohem lepší armádu než Francie.

Jura

08. 02. 2021

Martin23. Naše opevnění je dost kontroverzní téma. z vojenského hlediska to byla jednoznačně příprava na minulou válku, v té co přišla by celé opevnění melo podstatě menší význam než se mu v době vzniku přisuzovalo, že to neni ken teorie se v celé kráse ukázalo ve Francii. Druhá rovina je samozřejmě politická kdy nas v tom nechal zapad pres všechny dnešní výmluvy prachsprostě vymáchat. Zajímavé jsou poznatky z archivů z kterých plyne že v případě otevřeného boje s Československem by pri sebemenším neúspěchu WH doslo k politickému sesazení Hitlera.

Martin23

08. 02. 2021

Ač nám byla obrana státu politicky i vojensky v roce 1938 znemožněna, tak naše opevnění obrovským způsobem zvedlo obranyschopnost státu.
Dovolím si tvrdit, že jinak rozmístěné pevnůstky by svou obrannou roli sehrály i dnes.
Problém je, že dnes evidentně naše armáda s obranou území tohoto státu nepočítá.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací