Okřídlení husaři: Vzestup a pád evropských andělů smrti

 07. 07. 2022      kategorie: Vojenská historie      24 komentářů

Po dvě století dominovali na bitevním poli polští husaři v okřídlené zbroji a s efektivní až hrozivou bojovou taktikou. Typická křídla nebyla samoúčelnou ozdobou – jejich účelem bylo demoralizovat nepřítele. I když si historie pamatuje husary méně než Vikingy nebo samuraje, rozhodně si tito zaslouží místo mezi nejúspěšnějšími válečníky v dějinách. 

Okřídlení husaři vznikli v 16. století jako skupiny vyhnaných balkánských bojovníků, kteří se sdružili a stali se žoldnéři v Polsku. V roce 1503 sestavil polský sněm první husarskou formaci pod třemi praporci a z původně lehkého jezdectva se stala těžká úderná síla. Byli považováni za elitní a prestižní složku armády, a stále více z nich pocházelo z bohaté polské šlechty.

Kłuszyn_1610Foto: Husaři v bitvě u Klušina (1610) | Szymon Boguszowicz (1620) / Wikimedia Commons / Public domain

Husaři byli vyzbrojeni především dlouhým kopím, které byla často zdobeno prapory, a v průběhu 16. století přijali těžší ochrannou zbroj. Přicházejí na evropská bojiště v době, kdy má jezdectvo stále velkou převahu nad pěchotou. Při vhodném způsobu nasazení byli husaři prakticky nezastavitelní.

Mezi bitvou u Lubiszewa v roce 1577 a obléháním Vídně v roce 1683 vyhráli husaři více než šestnáct velkých, rozhodujících bitev. U Vídně se účastnili největšího jezdeckého útoku v dějinách. V bitvě u Klušina v roce 1610 měly ruské jednotky početní převahu nad polskými bojovníky pět ku jedné, avšak díky okřídleným husarům byly snadno poraženy.

Hlavní bojovou taktikou bitevního jezdectva, a tedy i okřídlených husarů, byl útok. Útok zahajovali pomalým tempem, se zkracující se vzdáleností od nepřítele postupně zrychlovali a do nepřítele pak vráželi současně jako jedna mohutná vlna. Některé zprávy tvrdí, že kopí jednoho husara dokázalo probodnout až pět Rusů najednou.

Jako úderná kavalerie museli být okřídlení husaři nejen dobře zběhlí v bitevní taktice, ale roli hrál i jejich vzhled. Jejich dlouhá kopí opatřená kovovými hroty byla vidět na velkou vzdálenost, a přestože byla delší než tradiční, byla lehčí, protože byla dutá, aniž by však ztratila na pevnosti. Kromě kopí byli husaři vyzbrojeni šavlí, párem pistolí, končířem, sekerami a palcáty.

Jejich propracovaná zbroj, zdobená červenou a zlatou barvou, byla vyrobena z lehké oceli, byla dostatečně silná a zároveň lehká, aby nezatěžovala a neunavovala koně při přesunech a v bitvě. Působivá křídla, která husarům zdánlivě vyrůstala ze zad, byla skutečným mistrovským dílem jejich ústroje. Křídla byla vyrobena z peří dravých ptáků a při jízdě vydávala šustivý zvuk, jenž plašil nepřátelské koně. Zároveň chránila bojovníky před útoky mířenými na jejich záda.

Benátský posel Hieronimo Lippomano o svých setkáních s husary v roce 1575 napsal: "Poláci dělají ve válce všechno možné, aby vypadali, že je jich víc, než jich ve skutečnosti je, aby zastrašili nepřítele, oblékají koně do peří, připevňují si orlí křídla a na ramena si nasazují leopardí nebo medvědí kůže."

Jedna z nejslavnějších bitev okřídlených husarů se odehrála během polsko-osmanské války v letech 1683-1699. V bitvě u Hodówa v roce 1694 tehdy stálo na polské straně pouhých 400 mužů (100 husarů a 300 obrněných jezdců), kterým se postavilo 40 000 tatarských vojáků. Polská jízda vedená husary zaútočila na Tatary s takovou silou a rozhodností, že získala čas a opevnila se ve vsi. Během následujících šesti hodin polské jednotky odrážely neustálé útoky Tatarů. Po spotřebování nábojů Poláci proti Tatarům vystřelovali hroty tatarských šípů. Nakonec Tataři vyslali polsky mluvícího parlamentáře, aby vyzval obléhané ke kapitulaci. Na to polský velitel prohlásil: "Přijďte si pro nás, jestli to dokážete." Jejich sebedůvěra navzdory tak drtivé přesile zafungovala v jejich prospěch - Tataři od svého nájezdu upustili a ustoupili.

Ze všech bitev, které svedli, zdecimovala okřídlené husary bitva u Kliszowa v roce 1702, což znamenalo také jejich pád. Palné zbraně v rukách pěchoty již byly tehdy na takové úrovni, že těžké jezdectvo ztratilo své výsadní postavení a přestalo být na bojišti rozhodující silou. Husary ale jejich extravagantní ústroje a zbraně pro boj zblízka definovaly – na moderním válčišti tak pro ně nebyl prostor.

Do roku 1776, kdy byli husaři oficiálně zrušeni, plnili převážně ceremoniální úkoly. Na jejich tradice dnes odkazuje znak 1. obrněné divize, na němž jsou vyobrazena křídla husarů.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav Flek

14. 07. 2022, 01:16

pro Z :

Myslim, ze jste jiz zacal diskutovat pod svym vlastnim jmenem (?), nyni se vracite k te ohavne zkratce, ktera pripomina oznaceni ruskych tanku, ucastnicich se agrese na Ukrajimu. To neni "pouhe pismeno" a vas to urcite necti.

Nyni k meritu veci: Proc prirovnavate polskou kridlatou kavalerii, ktera se vyznamenala predevsim v  bitve z roku 1683, k soucanym specialnim jednotkam britskych ozbrojenych sil ? Myslim, ze tehdejsi "kridla" a dnesni "kridelka" vubec nepredstavuji duvod k srovnani. Neco takoveho muze srovnavat pouze velmi jednoduchy, nebo velmi zaujaty clovek. Vasim obvinenim z toho, ze britske jednotky SAS chladnokrevne vrazdily zajatce, proste neverim.

Zdeněk

08. 07. 2022, 10:37

Správně Jeronýmko, kdybys tohle pojednání napsals včera, mohl jsi být za znalce. Bohužel k tvé smůle jsi psal něco takového:
"klid, autor, jako většina lidí, netuší že je nějaký rozdíů mezi železem a ocelí.
to je nad jejich rozlišovací schopnost. Stejně jako revolver a colt, nebo operační systém a windoooz , případně obilí a pšenice."
Tvoje chyba

jeroným

08. 07. 2022, 09:44

Veritas
dříve se svářková ocel nazývala železem. Název ocel je relativně novodobý. Při tehdejších znalostech metalurgie se to nijak nerozlišovalo. Ale když novodobý autor tohle nezná, tak mluví o oceli nebo o železa a přitom se pořád jedná o nízkouhlíkovou svářkovou ocel. Kvalitu oceli většinou určovala vstupní surovina. Legury nikdo neznal a ocel se vyráběla tak, že se ruda vypálila v peci, z tý vypadla hrouda železa, která se kováním zpracovávala na kvalitnější materiál. Ohřevem ve výhni do sebe železo nabralo více uhlíku, takže se pak nechalo (již jako ocel) zakalit. Dokonce znali i nitridaci. Nejdříve se dělala kalením mečů v tělech zajatců, pak se zjistilo, že stačí v kádi pár dní máčet kůže zvířat pro dosažení stejnýho efektu.

Plácat o tom že ferum je prvek a ocel slitina uhlíku, legur a železa je sice pravda, ale historicky se vždy psalo o železe.

Takže zpětně, ano, autor má pravdu, jednalo se z dnešního pohledu o  ocel, ale tehdy se tomu říkalo železo.

Dnes je železo synonymum pro nezušlechtěnou ocel a výraz ocel se používá pro zušlechtěnou.
Zámek do dveří si jdete koupit do železářství, roxor si koupíte v prodejně železa. Rytíři byli páni zakutí v železe, a dalších příkladů sami budete znát hafo.

Zdeněk

07. 07. 2022, 23:47

Václav Flek, řekl bych, že tentokrát to dopadlo docela dobře ...

Nicméně se bez mučení přiznám, že o polských husarech vím v podstatě jen to, co jsem si přečetl od Sienkiewicze a viděl v Ohněm a mečem. Proto mě tento článek zaujal a inspiroval k tomu, že bych si měl trochu doplnit vzdělání a trochu překvapen jsem zjistil, že prakticky každý článek vychází výhradně z jediného zdroje, z Wikipedie, a pouze v nejlepším případě z anglického originálu:

https://en.m.wikipedia.org/wiki/Polish_hussars
zde mě ovšem zaujala jedna věc, ani jeden z uváděných zdrojů není dostupný ...

Nakonec jsem narazil na dva články, které mi přišli zajímavé, resp. vysvětlující zde řešený "problém", ovšem za věrohodnost neručím.

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2592223-pred-335-lety-prohrali-turci-u-vidne-neslo-o-valku-civilizaci-bojoval-muslim-proti

https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-zabava-historie/23663/elitni-valecnici-historie-polsti-husari-okridleni-zachranci-vidne.html

Vaclav Flek

07. 07. 2022, 22:46

Vidim, ze se diskuse k clanku stala opet dost technickou, tentokrat o metalurgii. S ni nemohiu drzet krok, jakkoliv bydlim na Kladensku, oblasti s historicky silnou ocelarskou tradici. Vyjadril bych se proto o jinem aspektu, ktery je v clanku zminen pouze kratkou vetou, totiz o ucasti polskych okridlenych husaru v zaverecne fazi bitvy u Vidne 12. zari 1683. Zde slavila polska tezka jizda asi svuj nejvetsi uspech, ktery je v polskem dejepisu i malirstvvi opakovane pripominan. Presto se vsak priznam, ze nevim, zda uplnene opravnene. Jde, jako jiz tolikrat v dejinach, o vitezstvi, ktere ma mnoho otcu. Oblehanou Viden pomahaly vysvobodit v podstate tri slozky, ktere se pred bitvou moudre spojily - cisarska armada pod velenim vevody Karla Lotrinskeho, oddily z Rise, zejmena saske a bavorske jednotky a nakonec polsky kontingent krale Jana Sobieskeho s asi 14 000 jezdci v sestave. (zdaleka ne vsichni byli okridleni husari). Vsechny tri slozky se v uvedeny den zapojily do bitvy a vsechny si narokovaly hlavni podil na vitezstvi.

Polske oddily sice spektakularne pronikly do tureckeho tabora, ovsem po bitve se jim vycitalo, ze sledovaly predevsim hromadeni koristi v situaci, kdy cisarske a risske oddily jiz vykonaly hlavni praci pri porazce osmanskych vojsk na svem useku. Neprimym dukazem je skutecnost, ze se polsky kral po bitve o svou korist nechtel prilis delit. Proto ma bitva take nekolik nazvu, nejcasteji uzivanym je bitva u Kahlenbergu, lezicim v pasmu cisarske armady. Neni asi divu, ze Polaci s timto nazvem, ktery z jejich pohledu zmensuje roli polske tezke jizdy, nesouhlasi.

Veritas vincit

07. 07. 2022, 17:21

železo je chemický prvek
surové železo (nepoužitelná, velmi křehká forma) obsahuje 3 - 4.5% uhlíku + křemík, mangan,...
ocel = železo + méně než 2.1% uhlíku + legující prvky.
litina = železo + více jak 2.1% uhlíku, vlastnosti podle formy krystalů uhlíku

nobody

07. 07. 2022, 13:12

wytty
Len taky detail - ciste a surove zelezo nie je to iste. Ty pises o (chemicky) cistom zeleze a tam mas pravdu. Pod surovym zelezom sa ale obvykle mysli prvotny produkt po prepracovani zeleznej rudy na zelezo. Co podla sposobu spracovania je rozna zmes zeleza a inych primesi. Preto surove (nespracovane) zelezo, ktore sa nasledne dalej spracuva.

Veritas vincit

07. 07. 2022, 13:09

Zdeněk :thumbsup: 1*
Polovzdělaní soudruzi z ruského vrhu, neznají historii oceli a evidentně ještě nezaznamenali, že slovo železo se velmi dlouho používá jako název kovového prvku.:slight_smile:

Mark

07. 07. 2022, 12:44

Zdeněk
Zdejší vědecký kongres:rofl::thumbsup:

wytty

07. 07. 2022, 12:40

jako vážně? zbytečně to degraduje kvalitu článku? Myslím, že to nebyl článek o metalurgii. Byl to článek o vzestupu a pádu evropských andělů smrti. Záležitost, která by dala na několik knih ve formátu článku. Místo zajímavostech o husarech čtu o patentu z roku 1855...

když chcete prudit autora, tak výroba oceli ze surového železa je nesmysl, protože surové železo se na naší planetě téměř nevyskytuje. železo se váže v oxidech, rudách, slitinách aj. ... Husaři měli stoprocentně ocelové hroty, šavle, brnění i přilby. Protože tehdejší materiály odpovídají dnešním nástrojovým, pružinovým nebo jiným ocelím i když se tak tenkrát neoznačovaly.

Zbroj husarů jsem viděl v Krakově v muzeu a byla nádherná, lehká a funkční. A po sto letech, spolu s taktikou, bohužel logicky zastaralá. Nicméně je obdivuhodné, že se Poláci mnohokrát postavili přesile, mnohokrát zvítězili a mnohokrát zasáhli do vývoje Evropy. Podle všeho budou v tomto přístupu pokračovat... No a koukat na husary v historických filmech je pecka. Nechtěl bych proti nim stát... Díky za článek

nobody

07. 07. 2022, 12:31

Zdenek
A vedia konstrukteri a spol., co to je zelezo? Pretoze podla nich, "cim menej zelezo, tym viac zelezo, cim viaz zelezo, tym menej zelezo"
Pretoze cim cistejsie to zelezo je, tym viac ho nazyvaju ocelou a naopak. A bordel s hromadou siry a ineho sajrajtu naopak nazyvaju zelezom. :joy:

Par veci:
- podla nejakych popisov husari fungovali tak, ze zautocili na supera kopijami, ktore boli mimoriadne dlhe (dokonca dlhsie nez piky pikenierov), kopije nechali zabodnute v protivnikoch, odcvalali spat, nabrali nove kopije a isli na to znova. Cize kopije boli ciastocne spotrebny material - v podstate boli ich municiou
- palne zbrane obrnenu jazdu nevytlacili. Neviem, preco sa to opakuje. Ziadna, ani len napoleonska pechota by priamemu utoku husarov neodolala - pretoze pri dostrele zbrani a rychlosti kona mala jediny vystrel, cize bolo jedno, ci mate arkebuzu alebo Brown Bess-ku, poprvej rane si to davate s husarom na osobku, prebit nestihnete, ale on ma znacnu cast tela chranenu brnenim a je v takom boji trenovany.
Ale doplnit a vycvicit husarov je daleko tazsie, ako debilneho pesiaka, ktory bol spotrebnym materialom. Cize nie pusky, ale ekonomika. Jazda bola vzdy strasne draha.

Btw. tento polsky chlapik ma seriu video o Hussarii, sice v polstine, ale je mu rozumiet, kedze este veci ukazuje, hovoril nielen o zbraniach, ale aj specifickej taktike a pod. Prvy diel, je ich niekolko:

https://www.youtube.com/watch?v=aZoN_tb950o

Slavoslav

07. 07. 2022, 12:30

Zdenek

no Z-tkari maju nieco spolocne a vyska intelektu to zrovna nebude :)

Zdeněk

07. 07. 2022, 11:18

Me teď napadla přímo strašná myslenka, ví zdejší vědecký kongres v čele s Hyperionem a Jeronýmem, co je to železo.
Železo (Fe), kovový prvek s atomovým číslem 26! :exploding_head::exploding_head::exploding_head:

Mihla

07. 07. 2022, 11:15

Hyperion:
Damašková ocel... její existenci bychom také měli zpochybnit?
Ojoj...

Zdeněk

07. 07. 2022, 11:08

Umíte si vy vědci představit, co by asi udělalo brnění nebo meč z čistého nebo surového železa? A jaké by mělo vlastnosti?
Pokud je surové železo zušlechťováno, výsledk se jmenuje ocel.

Bodorík

07. 07. 2022, 11:05

Dneska jen idioti? Kde je Werich?

Zdeněk

07. 07. 2022, 10:56

Idioti si dnes dali sraz u husarů?
Kvikání Žeryka a čoklí zadnice nechám stranou, ale blábol Hyperiona už ne.
"Ocel byla známá již ve starověku. Nejstarším známým dokladem výroby oceli jsou kousky oceli nalezené na archeologickém nalezišti Kaman-Kalehoyuk v Anatolii (cca 100 km severovýchodně od Ankary) o stáří cca 4000 let.
Jiné starověké oceli pocházejí z východní Afriky (cca 1400 let př. n. l.).
Kolem roku 650 př. n. l. byla ocel ve velkých množstvích vyráběna ve Spartě."
https://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/tov/starovekaocel.html

Hyperion

07. 07. 2022, 10:49

jeroným
škoda, zbytečně to degraduje kvalitu článku...

jeroným

07. 07. 2022, 10:47

hyperion
klid, autor, jako většina lidí, netuší že je nějaký rozdíů mezi železem a ocelí.
to je nad jejich rozlišovací schopnost. Stejně jako revolver a colt, nebo operační systém a windoooz , případně obilí a pšenice.

Hyperion

07. 07. 2022, 10:38

V roce 1855 si Henry Bessemer nechal patentovat své metalurgické zařízení a s ním i proces výroby oceli ze surového železa. Žeby husaři, zrušení 1776, předběhli dobu a měli lehké ocelové brnění?

Zebytak

07. 07. 2022, 10:35

ocelový byl pokud se nepletu jen hrot. kopí dřevěné slepené ze dvou částí. takže asi vydlabané.

jeroným

07. 07. 2022, 10:33

psohlavec
netahej sem ukry. Ukři to určitě nezveřejní.

jeroným

07. 07. 2022, 10:31

garik
autor as myslel dutou násadu. Dutý břit kopí by moc nepomohl. Na druhou stranu vyrobit dutou násadu není nic složitýho. A pevnost vůči průřezu (hmotnosti) má trubka lepší než plný materiál.
Tehdejší kopí nebyly žádný tenký klacíky, ale docela tlustý kůly. A taktika byla taková, že jezdec využil rychlost koně k probodnutí nepřítele a pak kopí odhodil a pokračoval v boji mečem, sekerou, případně později pistolí.

Psohlavec

07. 07. 2022, 10:21

Rusi žíkaj že vraj zničili Ukrajincom Himarsy!Ukrajina žíka ,prej je to blbosť...tož uvidíme,kto klame...niekto by mal predložiť foto,alebo iný dôkaz