Operace Anadyr - krok od atomové války
Po revoluci a krátkém povstání tandemu Fidela Castra a Ernesta "Che" Guevary na Kubě se tento ostrov velmi rychle stal předmětem zájmu Moskvy. Ne kvůli jeho obchodnímu potenciálu, ale kvůli jeho geografické poloze, ležící pouhých pár desítek kilometrů od pevninského území Spojených států amerických. V geopolitické šachovnici eskalující studené války byla Kuba pro Moskvu hotovým klenotem.
Budoucí ekonomické dohody mezi Kubou a SSSR měly mnohem vážnější poslání, možná na první pohled ne úplně jasnou vojenskou rovinu, kterou však sovětský vládce N. S. Chruščov musel od samého začátku vidět, nebo alespoň hrubě plánovat. Ostrov na dohled břehů USA? To bylo přeci eso ve studenoválečné partii. SSSR měl tehdy problém v rozmístění svých raket na dostřel Spojeným státům. Američané postupně obkličovali Sovětský svaz svými raketovými posty střel Jupiter a Thor. Byly také dislokovány americké střely v Itálii, NSR, Velké Británii, především pak v Turecku. Moskva se tak stále více dostávala do atomových kleští.
Chruščov tak, spolu s maršálem a ministrem obrany R. K. Malinovským a ministrem zahraničí A. A. Gromykem, realizoval přísně tajnou misi, týkající se dopravy a rozmístění raket středního doletu R-12 s jadernou hlavicí, stavby základen a dislokace sovětského kontingentu. Tento projekt na vybudování sovětských vojenských základen na Kubě dostal název operace Anadyr. Dne 10. června 1962 pak byl na zasedání nejužšího vedení SSSR odsouhlasen superutajovaný převoz 40 raket R-12 a R-14 na Kubu. Současně šlo o naložení oddílu o síle cca raketové divize a nutných zabezpečovacích útvarů, tedy dohromady cca 50 000 osob s veškerou technikou. Už jen 4 motostřelecké pluky, každý s jedním tankovým praporem, dále 40 MiGů-21 a oddíl 12 motorových torpédových člunů cenil nepříjemně zuby.
Velitelem celého seskupení se stal generál I. A. Plyjev. Mimochodem, jeho budoucí vztahy s Fidelem Castrem byly všelijaké, jen ne soudružské či přímo bratrské - naopak. Dne 12. července 1962 začal Sovětský svaz utajeně přesunovat výše uvedený vojenský personál na Kubu. Spojené státy zatím vůbec nic netušily, což postupně vyústilo ve vážnou zpravodajskou blamáž. Tak obrovský přesun si vyžádal nemalé množství velkých námořních nákladních plavidel, oficiálně se však podle Rusů jednalo o vojenské cvičení. Jednotky, které přijížděly do výchozích přístavů, byly mezitím zcela odděleny od okolního světa a nikdo nesměl s vojáky hovořit. Vojáci se dozvěděli, kam plují až z pověření zmocněnce KGB. Do té doby nevěděl nikdo nic. Celkem bylo určeno 11 kubánských přístavů, kam byl objemný náklad z dopravních plavidel vykládán Sověty převlečenými do kubánských uniforem. Americká rozvědka tehdy opět zaspala a přišla o cenné týdny shromažďování informací. Mezitím v noci probíhala vykládka dalších plavidel a sovětské jednotky mezi červencem a srpnem 1962 budovaly protiletadlovou obranu.
V září pak začaly do ústředí CIA v Langley docházet znepokojivé informace o podivných nočních transportech. V této době již započata stavba minimálně dvou odpalovacích základen pro rakety R-12 a R-14. Pro ilustraci – jejich dolet mohl bez větších problémů obsáhnout velkou část jihu nebo střední polohy Spojených států. Kdyby tedy v té době došlo k jejich aktivaci, následky by byly nedozírné. Prst na spoušti jaderného armageddonu nyní držel Chruščov a v září 1962 pak chybělo opravdu málo od vzniku atomové války.
Foto: V září 1962 chybělo opravdu málo od vzniku atomové války (ilustrační foto) | Shutterstock
Kdybychom měli před sebou nástěnné hodiny, ručičky by ukazovaly 16. října 1962, 11:55. V tomto čase seděl v Oválné pracovně Bílého domu tehdejší americký prezident J. F. Kennedy s nejbližšími spolupracovníky nad informací, kterou mu právě předala CIA. Prezident tehdy čelil reálnému faktu budování základen s jadernými zbraněmi. Kennedy potřeboval znát dvě informace: Nacházejí se na Kubě skutečně jaderné hlavice a jak moc jsou rakety připraveny k operačnímu nasazení? Na první otázku sice odpověď nedostal, ale na druhou otázku bylo možné zodpovědět kladně.
V té době přicházely v úvahu pouze dvě možnosti: okamžitá preemptivní konfrontace a tím pádem 90% pravděpodobnost atomového konfliktu nebo co nejdříve zahájit námořní blokádu. Z odtajněných dokumentů je pak zřejmé, že možnost přímého úderu proti sovětské pozici na Kubě byla na jednacím stole minimálně několik dní.
Video: Operace Anadyr - krok od atomové války / YouTube
Zdroj: Druhá světová válka