Jedním z hlavních důvodů vstupu Japonska do války bylo ropné embargo vyhlášené USA, Brity a Nizozemskou východní Indií. Na Sumatře, poblíž města Palembang, se nacházela jedna z největších rafinérií v jižní Asii a japonské vedení proto vytvořilo plán na operaci, která by umožnila zmocnit se rafinérie dříve, než jí dokáží spojenci zničit.

14. února 1942 vysadily transportní letouny Kawasaki Ki-56 z 1., 2. a 3. Chutai, japonského císařského armádního letectva údernou skupinu (Teishin Shudan) japonských výsadkářů nad Nizozemci drženým letištěm Pangkalan Benteng. Ve stejnou dobu shodily bombardéry Mitsubishi Ki-21 ze 98. Sentai výsadkářům zbraně, munici a zásoby. Celá operace byla ze vzduchu krytá stíhacími letouny Nakajima Ki-43 z 59. a 64. Sentai.

Foto: Japonští výsadkáři 1940–1945 | Wikimedia Commons

Sto osmdesát mužů z 2. výsadkového pluku pod vedením plukovníka Seiichi Kume bylo vysazeno mezi město Palembang a letiště Pangkalan Benteng. Dalších 90 výsadkářů seskočilo západně od rafinérie v Pladjoe. Boj o letiště se rozpoutal ihned po seskoku, výsadkáři tak nemohli sesbírat své zbraně a bojovali převážně pomocí pistolí a granátů, které měli u sebe při seskoku. Nizozemcům, kterých na letišti bylo okolo tří set, se podařilo držet obranu až do 21:00, než se z letiště zcela vyčerpaní kompletně stáhli. Druhá skupina výsadkářů mezitím velice rychle obsadila nepoškozenou rafinérii. Rychlý protiútok Landstormu dokázal za cenu těžkých ztrát vyhnat japonské výsadkáře z rafinérie, nedokázal však zabránit jejímu následnému znovuobsazení a ani nizozemský pokus o její demolici nebyl úspěšný.

Psali jsme:Proč vraha z Lidic udala vlastní žena?

Foto: Výsadkáři speciálních námořních výsadkových sil japonského císařského námořnictva s vlajkonošem | Wikimedia Commons

Dvě hodiny po prvním vlně seskočilo poblíž letiště dalších 60 japonských výsadkářů, kteří podpořili své spolubojovníky na zemi. 15. února bylo zabezpečeno jak letiště, tak rafinérie a přeživší výsadkáři obsadili nedaleké město Palembang. Hlavní Japonské síly se do oblasti dostaly až 18. února. Ze 329 výsadkářů bylo 39 zabito, 37 zraněno těžce a 11 lehce. Japoncům se podařilo ukořistit několik desítek spojeneckých letounů, několik tun zbraní a přibližně 250000 tun benzínu.

Ač byla jednotka armádních výsadkářů založena už v prosinci roku 1940, jednalo se o její první bojové nasazení. Během války v Pacifiku se japonští výsadkáři účastnili bojů na Leyte a Luzonu, ale také na Okinawě, kde následné tuhé boje vedly k praktickému zničení celé jednotky.