EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Operace Rädda Danmark: Švédský plán na záchranu Dánska před komunismem

 09. 02. 2021      kategorie: Vojenská historie      7 komentářů

Dánské království bylo za 2. světové války po poměrně symbolickém odporu okupováno Německem již od roku 1940. Nejjižnější severská země byla skrz celý konflikt relativně ušetřena masivního bombardování i dalších válečných útrap. Když se čas Třetí říše nachýlil, vznikla obava, že by se po skončení bojů malé, ale strategicky důležité, Dánsko ocitlo v sovětském táboře. Aby zabránili převzetí moci dánskými komunisty, museli Spojenci vyvíjet značný tlak na jeho severního souseda - Švédsko.

Je třeba zmínit, že Švédské království, ač oficiálně neutrální, se po celou dobu války pouštělo na velmi tenký led a hrozila mu invaze jak od Německa, tak hlavně od samotných Spojenců. Po vypuknutí 2. světové války Velká Británie plánovala zabrat švédské doly na (pro Němce životně důležitou) železnou rudu a přístavy. Německo by se pak po výše uvedeném zásahu muselo pokusit tyto doly silou zajistit. Zmiňme také, že Švédsko materiálně i omezenou lidskou silou podporovalo Finsko v Zimní válce proti Sovětskému svazu, čili precedent pro invazi existoval.

145976472_473411947378150_1359216252008231467_oFoto: Strv m/38, m/39, m/40L m/40k byly švédské lehké tanky, které sloužily v době druhé světové války. Je zajímavostí, že tanky sloužily v několika verzích až do roku 2002. | Wikimedia Commons

Psali jsme: Bitva u Czajankových kasáren 1939

Po pádu Francie však byli Britové nuceni koncentrovat své síly na ostrovech a stáhli se tak z norského bojiště. Osamocené Švédsko proto dovolilo Německu používat svou železniční síť pro zásobování dobytého Norska i pro přesuny vojáků do Finska, které se opět pustilo do bojů s Ruskem. Na druhou stranu ale Švédové nezapomněli na své severské bratry a pod různými zástěrkami pomáhali cvičit norské i dánské bojovníky odboje, anebo předávali zpravodajsky důležité informace spojenecké tajné službě. Kontroverzní švédská "hra na obě strany" se dá vysvětlit několika faktory: Jedním z nich byly zejména katastrofální vojenské neúspěchy Spojenců v prvotní fázi války, a s nimi spojená nedůvěra v případnou vojenskou podporu od Velké Británie. Druhým hlediskem byl prostý obchod s železnou rudou a dalšími strategickými surovinami. Ten přinášel izolovaným Švédům zlato a hlavně velmi nedostatkové potraviny a uhlí. Na otázku jestli Švédům vadilo, že zlato bylo uloupeno poraženým národům v Evropě se dá říct asi jen - politika do byznysu nepatří.

146739109_473411967378148_1053625864867644330_nFoto: Švédské a dánské síly se postupně začaly koncentrovat v jižním cípu Skandinávského poloostrova. Datum invaze nebyl konkrétně stanoven, ale švédský generální štáb počítal, že akce by byla připravena nejdříve 18. května 1945 | Wikimedia Commons

4. května 1945 vydal švédský generálmajor C .A. Ehrensvärd poslední z rozkazů týkajících se dlouho plánované invaze přes úžiny Öresundského průlivu. Celá akce se skládala ze dvou dílčích operací nazvaných “Rädda Själland” a “Rädda Bornholm”. Sjælland je největším dánským ostrovem s hlavním městem Kodaní. Bornholm je pak menší, ale strategicky velmi významný, ostrov uprostřed Baltského moře mezi Švédskem a Německem. Plánování započalo už koncem roku 1943 a počítalo se se zahájením operace v době, kdy by spojenecká vojska vstoupila do Dánska od západu. Generálmajorovi letectva USA Fredericku Andersonovi, který krátce předtím skandinávskou zemi potají navštívil, se podařilo přesvědčit sociálně-demokratického premiéra Hanssona, aby se neutrální Švédsko konečně přidalo na stranu Spojenců a v případě, že by hrozilo obsazení Dánska sověty, dokonce zasáhlo.

Psali jsme: Matt Urban přezdívaný Duch - bojovník, na kterého byla i smrt krátká

Vojenští plánovači spočítali, že před spuštěním operace by bylo potřeba shromáždit nejméně 1158 transportních a alespoň 100 podpůrných bojových lodí. Švédské části invaze se měl ujmout 3. armádní sbor sestávající z 1. a 9. pěší divize a 7. motorizované brigády podporované 8. obrněnou brigádou. K nim by se přidala celá řada nezávislých jednotek složených ze Švédy vycvičených Dánů. Celkově se počítalo s asi 60 tisíci muži a 6 tisíci vozidly. Proti nim by stálo přibližně 28 tisíc německých obránců. Němci se na obranu ostrova dlouho připravovali, a tak měli již nachystané nálože k odpálení důležitých přístavních zařízení a vjezd do přístavu v Kodani i Helsingøru měly zablokovat k potopení určené lodě. Dodejme, že v Kodani se také nacházely početné zbytky Kriegsmarine. Obranu ostrova by tak podpořil těžký křižník Prinz Eugen, lehký křižník Nürnberg, čtyři torpédoborce, několik minolovek a strážních lodí.

Švédské a dánské síly se postupně začaly koncentrovat v jižním cípu Skandinávského poloostrova. Datum invaze nebyl konkrétně stanoven, ale švédský generální štáb počítal, že akce by byla připravena nejdříve 18. května. První vlna 6000 mužů měla zaútočit na dánské město Helsingør, podporovaná pobřežním dělostřelectvem z okolí protilehlého švédského Helsingborgu. Pevnostní děla ráže 150mm a 210mm by byla dále doplněna pobřežními bitevními loděmi Oscar II. a Tapperheten. K letecké podpoře invaze byla do regionu Skåne přepravena většina švédského letectva. Operace nicméně nakonec nebyla spuštěna, neboť Německo 8. května 1945 kapitulovalo a s ním i posádka bránící dánský hlavní ostrov.

Jiná situace ovšem panovala na ostrově Bornholm, který byl od začátku května silně bombardován Sověty. Velitel ostrova kapitán Gerhard von Kamptz se Rusům odmítal vzdát a netrpělivě očekával příchod angloamerických sil. Spojencům měl údajně poslat i několik telegramů, ve kterých je vyzýval, aby vyslali alespoň jednoho vojáka kterému se mohou vzdát, leč marně. Protože Kemptz nedodal Sověty požadovanou písemnou kapitulaci, sovětská letadla zahájila masivní bombardování a zničila přes 800 domů v obcích Rønne a Nexø. Dalších 3000 domů bylo mezi 7.a 8. květnem 1945 poškozeno. Zajímavostí je, že na ostrově byla umístěná radarová stanice a tak Němci o náletech předem věděli. Obyvatelé se mohli včas ukrýt a díky tomu došlo jen k minimálním civilním ztrátám. Patová situace se nakonec vyřešila, když 9. května došlo k vylodění sovětských jednotek a po krátké přestřelce se 12000 německých obránců vzdalo. Sověti nakonec opustili ostrov až 5. dubna následujícího roku.

Záchrana Dánska nakonec nebyla zapotřebí. Anglické 2. armádě se totiž podařilo dosáhnout Lübecku dříve než Sovětům, čímž jim efektivně zabránili v dalším postupu směrem na Jutský poloostrov. To, co následovalo poté, je někdy nazýváno Stalinova záhada. Sověti se navzdory spojeneckému očekávání ze svého skandinávského předmostí v tichosti stáhli výměnou za záruku, že na ostrově nebudou vybudovány žádné prozápadní vojenské zařízení. Při dobytí ostrova mělo také dojít jen k jednomu nahlášenému případu znásilnění, což je v kontrastu se zbytkem Evropy zcela jistě objektivní úspěch.

CENOVÉ BOMBY (328)

Komentáře

karel3

11. 02. 2021

Míra
"Jsem z toho článku nevyčetl, proč mělo hrozit obsazení Dánska sověty.
Jaká fakta takové obavy u Švédů vyvolaly?"
--------------------------------------------------------------
Zřejmě praktická zkušenost sousedů s primitivními hordami a komunisty.
17.září 1939 Polsko, Finsko - Karélie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Besarábie, Severní Bukovina a hlavně asi 14.prosinec 1939, vyloučení Sovětského svazu ze Společnosti národů za přepadení Finska.

Kámoš

10. 02. 2021

to Míra: Tam šlo o nedůvěru Spojenců, že Sověti opustí území, které by bylo obsazeno nad rámec demarkační dohody. Dánsko bylo pro Sovětský svaz zajímavým předmostím jak do Skandinávie, tak směrem na Britský ostrovy.

Míra

10. 02. 2021

Jsem z toho článku nevyčetl, proč mělo hrozit obsazení Dánska sověty.
Jaká fakta takové obavy u Švédů vyvolaly?

karel neubauer

10. 02. 2021

zapoměly jsre na stejnou vyčuranost Amíků..............též dodávaly všem .....a pokračují

OBOR

10. 02. 2021

Super kadliku,....a ted si jeste nastuduj mezinarodní odchod naci německa ve 30. letech :)

liberal shark

10. 02. 2021

Švédská kolaborace s nacionálně-socialistickým Německem měla i ideologické příčiny. Švédsko a Norsko jsou vedle Německa hlavními ohniskem nacionálního socialismu a terorií o rasové nadřazenosti nordické rasy v Evropě. Norsko a Švédsko měly početné nacistické strany (Nasjonal Samling - Quisling) a donedávna prakticky aplikovaly teorie rasové hygieny a eugeniky. Švédské koncerny (Wallenberg) finacují i norský Barnvernet. Určitě to nejsou žádné příkladné ostrovy svobody, demokracie a humanity, jak ze sebe s oblibou dělají.

karel3

10. 02. 2021

Zdenda Zajda Zajda
"Na otázku jestli Švédům vadilo, že zlato bylo uloupeno poraženým národům v Evropě se dá říct asi jen - politika do byznysu nepatří.
Jak se dá jednoduše ospravedlnit lumpárna Švedska a jeho kšeftu s Německem."
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Například: 11. února 1940 byla v Moskvě podepsána oficiální obchodní smlouva na dobu dva a čtvrt roku. Se sovětskou ropou a blahopřáními z Moskvy dorazil Hitler až ke kanálu La Manche. Sověti dostali nedostavěný křižník Lützov, plány bitevní lodi Bismarck, prototypy letadel, tanker Ossag...
Stalin dodával svědomitě svému partnerovi ropu, obilí, bavlnu a kovy jako měď, nikl, cín. Německo takové tempo nestíhalo a dodávalo sovětské straně v mnohem menší míře. Goebbels dokonce v červenci 1940 napsal: „Aby se nám zalíbili, posílají nám Rusové více, než bychom chtěli.“
Od října 1939 do června 1941 dodal Sovětský svaz Hitlerovu Německu 865 000 tun nafty, 140 000 tun manganu, 101 000 tun bavlny, 11 000 tun lnu, 15 000 tun azbestu, 14 000 tun mědi, 3 000 tun niklu, 26 000 tun chromu a další suroviny.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací