Říční hlídkový člun – známý jako PBR (Patrol Boat River) – byl hbitý a rychlý říční člun objednaný americkým námořnictvem pro použití během války ve Vietnamu. Plavidlo mohlo snadno překonávat mělké, plevelem zarostlé vody vietnamských řek a bylo vybaveno množstvím zbraní, které z něj činily smrtícího bojovníka proti nepřátelským plavidlům i hrozbám v dosahu podél říčních břehů.

Hlídkový člun PBR navrhli Willis Slane a Kack Hargrave ze společnosti Hatteras Yachts. Během sedmi dnů po setkání s představiteli amerického námořnictva měli konstruktéři k dispozici prototyp, který zahrnoval trup vycházející z trupu existujícího plavidla Hatteras Yachts. Když bylo vše řečeno a hotovo, PBR převzal prvky a inspiraci z rekreačního člunu vyráběného společností Uniflite.

Foto: Pozice příďového střelce a kulomety Browning ráže 12,7 mm | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Morbidní a neefektivní kaiteny – japonská sebevražedná torpéda

V říjnu 1965, po zhlédnutí prototypu, námořnictvo zadalo zakázku na 140 plavidel, z nichž 11 bylo dodáno do března 1966. Souběžně byla zahájena operace Game Warden, americká mise, jejímž cílem bylo zabránit Vietkongu v přístupu ke zdrojům v deltě Mekongu. Během několika následujících let bylo americkým a jihovietnamským silám dodáno přibližně 300 plavidel PBR, která sloužila ve vietnamské válce v letech 1966–75.

Patrol Boat, River byl malý hlídkový člun s pevným trupem vyrobený ze sklolaminátu. Vyráběly se dvě varianty: Mark I a Mark II. Měly řadu společných rysů, hlavní rozdíl spočíval v tom, že Mark II byl vybaven větším trupem. Mark I byl dlouhý 9,4 metrů a měl šířku 3,2 m. Naproti tomu Mark II byl dlouhý 9,8 m a jeho šířka byla 3,5 m.

Konstrukce PBR umožňovala snadné otáčení, rychlé a těsné zatáčení a úplné zastavení na krátkou vzdálenost. Při plném zatížení měl také ponor pouze 0,61 m, což z něj činilo ideální hlídkový člun pro mělké vietnamské řeky plné flóry. Kabina, kde sídlila většina posádky, byla chráněna pancéřováním na bázi keramiky a na přídi se nacházela také oddělená příďová pancéřová vana obsluhovaná jediným členem posádky. Jeho manévrovací schopnosti mu umožňovaly proplouvat místy podél delty Mekongu, kterými jiná americká plavidla proplouvat nemohla. Vzhledem k tomu bylo toto plavidlo primárně používáno 458. dopravní rotou (LARC) americké armády a říční hlídkovou jednotkou Task Force 116.

Každé z nich obvykle obsluhovala čtyřčlenná posádka: poddůstojník první třídy, který sloužil jako kapitán, pomocník střelce, strojník a námořník. Všichni byli na jednotlivých pozicích vyškoleni pro případ, že by někdo nemohl vykonávat své povinnosti. Spolu s těmito čtyřmi členy posádky byl někdy přítomen tlumočník, který byl užitečný při kontaktu s místním obyvatelstvem.

Psali jsme:Skrytá Severní Korea

Každý hlídkový člun River byl vybaven množstvím zbraní, což znamenalo, že mohl obstát v přestřelce i s relativně silně vyzbrojeným protivníkem. Příďová věž měla dva těžké kulomety M2HB Browning ráže 12,7 mm, zatímco zadní lafeta byla vybavena buď jedním kulometem Browning, nebo lehkým kulometem M60 ráže 7,62 mm (někdy dvěma). Lafeta uprostřed lodi byla vybavena buď granátometem Mk 19, nebo kulometem Browning. PBR mohly také pojmout minomety ráže 81 mm, automatické kanóny Mk 16 Mod 4 Colt ráže 20 mm a plamenomety a posádka měla také k dispozici ruční granáty, brokovnice, pušky M16 a pistole ráže .45 ACP.

Existuje řada případů, kdy se PBR a jejich posádky utkaly s nepřítelem. K jednomu takovému případu došlo v říjnu 1966, za což BM1. James E. "Willie" Williams byl za svou statečnost vyznamenán Medailí cti. Williams byl kapitánem PBR-105 a dalšího hlídkového člunu, který měl za úkol pátrat po partyzánech Vietkongu v úseku delty Mekongu. Při této činnosti se skupina dostala pod silnou palbu dvou nepřátelských sampanů. Williamsovi muži posádku jednoho z nepřátelských člunů pobili palbou a přiměli druhý, aby vyhledal úkryt. Při pronásledování sampanu se setkali s těžkou palbou z ručních zbraní a granátometů (RPG) od partyzánů ukrytých za křovím podél břehu řeky.

Během boje se Williams osobně vystavil při řízení člunu a své posádky nepřátelské palbě. Vietkong měl velkou početní převahu, a tak kapitán požádal o leteckou podporu z amerických vrtulníků Bell UH-1B Iroquois. Při manévrování po řece narazil PBR-105 na ještě větší koncentraci nepřátelských člunů a vojáků. Williams se rozhodl nečekat na vrtulníky a místo toho vedl své muže skrz intenzivní palbu.

V té chvíli se již setmělo a Williams nařídil, aby byly zapnuty světlomety obou člunů, přestože se na plavidla nevyhnutelně zaměří nepřátelská palba. Opět se střetli s nepřátelskými silami umístěnými na břehu. Díky Williamsovu řízení jeho posádka nakonec zničila přes 50 plavidel Vietkongu a zlikvidovala odhadem až 1000 partyzánů. Dne 14. května 1968 udělil americký prezident Lyndon B. Johnson Williamsovi Medaili cti, což bylo jen jedno z mnoha vyznamenání, která během své kariéry v americkém námořnictvu obdržel. Americké námořnictvo po něm také posmrtně pojmenovalo torpédoborec s řízenými střelami USS James E. Williams (DDG-85).

Čluny PBR jsou známé také díky filmové tvorbě. Velká část děje ve filmu Apokalypsa (Apocalypse Now) z roku 1979 se odehrává na fiktivní lodi námořnictva Spojených států s krycím názvem Street Gang.

Zdroj: warhistoryonline