Během 2. světové války bylo bombardování měst letectvem znepřátelených zemí běžnou záležitostí. Cílem bylo jak zničení průmyslového potenciálu, tak smrt civilistů. Nálet na Hamburk, druhé největší německé město, známý jako operace Gomora, byl z obecného pohledu katastrofou, která vytvořila jednu z největších ohnivých bouří. Název "Gomora" je biblický. Jednalo se o jedno ze dvou zničených měst: "Tehdy Hospodin z nebe dštil na Sodomu a Gomoru síru a oheň." (Zj 2,5). – Genesis 19:24

Od počátku druhé světové války byl Hamburk opakovaně vystaven leteckým útokům, neboť se jednalo o velké průmyslové centrum, které mělo přístav a bylo významným dopravním uzlem. Ve městě se nacházely ropné rafinerie, loděnice a značný počet vojensko-průmyslových zařízení a podniků.

Foto: Výsledek operace Gomora | Wikimedia Commons / Public Domain

Psali jsme:Na palubě prvních amerických letadlových lodích byly instalovány holubníky. Starověká forma komunikace se ale neosvědčila

Dne 21. ledna 1943 přijali Spojenci směrnici o kombinované bombardovací ofenzívě. Tato směrnice stanovila "postupné zničení a rozvrácení německého vojenského, průmyslového a hospodářského systému a podlomení morálky německého lidu do té míry, že jeho schopnost ozbrojeného odporu bude fatálně oslabena."

Bombardovací velitelství Královského letectva (RAF) (včetně RCAF, RAAF a polských perutí) mělo provádět noční nálety. Osmá letecká armáda USAAF se ujala denních náletů. Sir Arthur Travers Harris, který byl maršálem RAF, věřil, že zničení německých dělníků, jejich rodin a obydlí je stejně účinné jako zničení průmyslových podniků.
Říkal, že cituje Starý zákon: "Nacisté vstoupili do této války v poněkud dětinském klamu, že budou bombardovat všechny ostatní a nikdo nebude bombardovat je. V Rotterdamu, Londýně, Varšavě a na půl stovce dalších míst uvedli svou poněkud naivní teorii v život. Zaseli vítr a teď budou sklízet bouři."

Dne 27. května 1943 podepsal Harris rozkaz Bombardovacího velitelství č. 173 o operaci s krycím názvem Operace Gomora. Ve stejné době britské letectvo poprvé použilo chaff (původně nazývaný "Okno"), což byl nový nástroj pro vytváření silného rušení německých radarů. Piloti rozptýlili oblak drobných kousků fólie, které zmátly všechny radary sledující letadlo.

Dne 15. července na schůzce, které se zúčastnil Winston Churchill, dostal Harris povolení k použití chaffu při útocích na Hamburk. V noci z 24. na 25. července, přibližně v 0:57 hodin, zahájily britské bombardéry útok trvající asi 50 minut. Nálet provedlo 791 letadel. Celkem bylo svrženo asi 2400 tun bomb. Nejprve byly shozeny vysoce explozivní bomby, které ničily střechy domů, poté byly shozeny zápalné bomby. Němečtí hasiči se nemohli v ulicích města prakticky pohybovat. Požáry způsobené náletem pokračovaly po tři dny. Díky použití chaffu činily ztráty britského letectva pouze 12 letadel.

Psali jsme:Synovec Adolfa Hitlera – u strýce v nacistickém Německu nepochodil, tak bojoval v řadách U.S. Navy

"Když došlo k prvnímu náletu na Hamburk, bylo to pro nás docela překvapení, protože jste použili nějaké nové zařízení, které bránilo protiletadlovým dělům najít vaše bombardéry, takže jste měli velký úspěch a tyto útoky na Hamburk jste několikrát zopakovali." – napsal Albert Speer v knize Tajná válka.

Druhý nálet provedly v 16:40 bombardéry amerického letectva. Devadesát létajících pevností B-17 dorazilo do Hamburku a zaútočilo na továrnu na letecké motory a také na loděnici Blohm und Voss. Německým protiletadlovým zařízením se podařilo poškodit desítky amerických letadel.

Do Hamburku byli přivezeni další hasiči z jiných měst, včetně Hannoveru, který byl rovněž bombardován. Následující noc byl útok na Hamburk zrušen kvůli problémům s viditelností. Místo toho 700 bombardérů zaútočilo na Essen. Třetí nálet se uskutečnil 26. července ráno. V 0:20 nad Severním mořem zuřil silný vítr a byly bouřky. Kvůli tomuto špatnému počasí byly na město svrženy pouze dvě bomby. Z tohoto důvodu se tento útok často nezapočítává do celkového počtu útoků.

V noci z 27. na 28. července bombardovalo Hamburk 787 letadel RAF (74 Wellingtonů, 116 Stirlingů, 244 Halifaxů a 353 Lancasterů). Suché počasí, odvolání hannoverských hasičských posádek, omezení hašení požárů a koncentrace bombardování do jedné oblasti vedly k další ohnivé bouři.

"Déšť velkých jisker, které létaly po ulici, byly každá velká jako pětimarkovka. Snažil jsem se utíkat proti větru, ale mohl jsem se dostat jen k domu na rohu Sorbenstrasse... [Nemohli jsme] pokračovat přes Eiffestrasse, protože asfaltová silnice se roztekla. Na vozovce leželi lidé, někteří už byli mrtví, jiní ještě leželi živí, ale uvízli v asfaltu. Museli se bez rozmyslu vrhnout na vozovku. Uvízly jim nohy a pak natáhli ruce, aby se pokusili znovu dostat ven. Křičeli, snažili se lézt po čtyřech." – napsala o požární bouři v Hamburku v roce 1943 Kateřina Hoffmeisterová, tehdy devatenáctiletá.

Vytvořila se termická cyklóna o průměru 3,5 kilometru s větrem o rychlosti až 240 km/h. Teplota ve středu bouře dosahovala 800 °C a do procesu hoření bylo zapojeno asi 2 miliony tun vzduchu. Všechny dřevěné, papírové a látkové předměty okamžitě shořely. Vysoká teplota změnila olovo a hliník na kapalinu. Ocel, která je tvárná, se pod vlivem konstrukčního zatížení zdeformovala. Cihly se pomalu tavily a přeměňovaly pod vlastní vahou. Lidé v protileteckých krytech se dusili nedostatkem kyslíku.

Dne 29. července zaútočilo na Hamburk více než 700 bombardérů letectva. Nálet plánovaný na 3. srpna byl zrušen kvůli špatným povětrnostním podmínkám. Poslední nálet operace Gomora se uskutečnil 3. srpna. Toho dne vzlétlo 740 bombardérů, ale nepříznivé povětrnostní podmínky zabránily většině z nich dosáhnout cíle.

Operace Gomora si vyžádala životy více než 42 tisíc lidí. Zraněno a popáleno bylo asi 37 tisíc lidí a bez střechy nad hlavou zůstalo asi milion civilistů. Během operace uskutečnilo Královské letectvo 2355 nočních vzletů a americké letectvo 235 vzletů. Asi 3000 letadel shodilo téměř 9000 tun bomb, které zničily více než 250 tisíc budov.

Celkem bylo zničeno asi 74 % všech městských budov. Vážně poškozeny byly doky a čtyři hlavní loděnice. Do konce války bylo na Hamburk provedeno ještě 69 leteckých útoků. "Tehdy jsem [na zasedání ministerstva letectví] řekl, že kdybyste tento úspěch zopakovali na dalších čtyřech nebo pěti německých městech, tak se zhroutíme". – Albert Speer, Tajná válka.

Zdroj: warhistoryonline