Příprava občanů k obraně – branná povinnost
Minulý týden jsme zahájili cyklus zarámováním toho, co vůbec Ministerstvo obrany ČR nyní propaguje pod pojmem Příprava občanů k obraně státu. Je třeba říci, že ať už se jedná o rámcové vzdělávací programy, „branné dny" ve školách nebo tiskové materiály (příručky), vždy začínají vymezením pojmů.
I náš cyklus proto začne teorií. Možná někdo namítne, že samozřejmě všechno zná a definice ho nudí. Realita je ale podle průzkumů ministerstva taková, že notná část spoluobčanů ani netuší, že se na ně vztahuje branná povinnost.
Foto: Školní děti už v pytlíkách neběhají, ale vojáci v aktivní záloze ano.
Branná povinnost – ano, stále existuje
Všichni občané ČR od plnoletosti do šedesátky mají brannou povinnost. A to muži i ženy! A vůbec to nesouvisí s tím, zda absolvovali dříve základní vojenskou službu. Nic na tom nemění, že tato byla před deseti lety zrušena. Nejde o to, zda už jste někdy drželi v ruce zbraň...
Zkrátka budete-li odvedeni (a vy se musíte podvolit odvodnímu řízení), tak budete vykonávat vojenskou službu a plnit další povinnosti. Plnit úkoly ozbrojených sil. Přesně tohle se stane, pokud bude vyhlášen stav ohrožení státu nebo dokonce válečný stav (o nich více v příštím díle). Pokud nebudete ihned potřeba, budete čekat na svoji chvíli jako voják v záloze (později v článku).
Je tedy nasnadě, že občané by se měli připravovat, aby byli schopni přidat ruku k dílu v případě, že by stát byl ohrožen. Když ne nic jiného, tak by měli mít alespoň základní povědomí o systému obrany státu a o svých povinnostech vůči němu.
Voják, záložák, nevoják?
Je třeba ujistit, že pokud by se něco semlelo, nedejbože ta válka, tak by se jistě nerealizovala hurá akce typu: padesátiletá poštovní úřednice dostává do ruky útočnou pušku Sa-58, nasedá na náklaďák, který ji dopraví na frontu, kde v zákopu poprvé zjistí, jak zbraň odjistit. (Ostatně v dalších dílech cyklu pro poučené čtenáře budeme simulovat vývoj podle nejnovější Koncepce-mobilizace.)
Nyní se ale vraťme k základům. Jak známo, naše armáda je profesionální. Slouží v ní vojáci z povolání. Jejich statut, práva a povinnosti, vymezuje speciální legislativa (přehled zde). Musí být starší 18 let, mít ukončené středoškolské vzdělání, být trestně bezúhonní, fyzicky a psychicky zdatní.
Foto: Vojáci v AZ na cvičení
Vojáci z povolání navíc nesmějí být členy politické strany nebo odborů a nesmí sympatizovat s extrémistickými organizacemi. Skládají vojenskou přísahu, která končí slovy: „Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život."
Tito muži a ženy jsou první, kdo půjdou bránit vlast. Při jejich počtu – nyní asi 21000 (z toho okamžitě nasaditelných asi 6500) – je nasnadě, že brzy je bude muset někdo nahradit, v lepším případě vystřídat.
Budou to vojáci v aktivní záloze. Ti se věnují své civilní kariéře, avšak stejně jako vojáci z povolání se přihlásili k dobrovolnému převzetí branné povinnosti. Tj. nikdo po nich tuto občanskou povinnost
nevymáhal, neboť není stav ohrožení či válka, ale oni sami se rozhodli cvičit vojenské dovednosti. Jak by se měla AZ rozvíjet, řeší Koncepce aktivní zálohy.
Kromě zálohy aktivní máme též zálohu povinnou. V povinné záloze jsou bývalí vojáci, kteří vykonali vojenskou činnou službu. Tedy jak ti, kdo sloužili jako profesionální vojáci, tak ti, kdo ještě zažili povinnou základní vojenskou službu (dnešní třicátníci a starší).
Při ohrožení státu nebo vypuknutí války se k nim navíc do povinné zálohy přidávají občané, kteří budou odvedeni při odvodním řízení a zařazeni do zálohy. Bude-li situace kritická, bude povinná záloha povolána k mimořádné vojenské službě - do boje.
Tedy ještě pro pořádek: Pokud jde do tuhého, jsou připraveni vojáci z povolání a spolu s nimi vojáci v aktivní záloze. Dále bývalí vojáci v povinné záloze a nakonec i noví odvedenci – občané, kteří jsou povoláni k naplnění své občanské povinnosti - branné povinnosti. U povinné zálohy by se postupovalo po ročnících, ale nelze vyloučit, že také s ohledem na potřebné odbornosti.
Služba a cvičení?
V závěru tohoto dílu si ještě osvětlíme tři pojmy, které se předchozím textem už beztak prolínaly.
Vojenská činná služba zahrnuje službu vojáka z povolání, vojenská cvičení a výjimečná vojenská cvičení. Při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se všechny druhy vojenské činné služby mění na takzvanou službu mimořádnou.
Vojenské cvičení je druh vojenské činné služby. Přičemž jsou-li povoláváni vojáci v záloze (v současné době ti z aktivní zálohy max. na 3 týdny ročně, ale lze povolat i ty z povinné zálohy), aby si osvěžili a prohloubili dovednosti potřebné k plnění úkolů ozbrojených sil, tak po tuto dobu konají vojenskou činnou službu stejně jako vojáci z povolání, pročež pro ně platí i stejné povinnosti.
Foto: Vojáci v AZ na cvičení
Výjimečné vojenské cvičení je také druhem vojenské činné služby, nařizuje jej vláda, doba od povolání k nástupu je kratší - cvičení je neplánované a záložáci na něm mohou strávit až 2 týdny. Povoláváni jsou vojáci v záloze, a sice vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty. Příkladem je loňské nasazení ústecké pěší roty AZ při povodních.
Pořád se pojmy zdají jasné a nudné?
Snad jsme nikoho tímto článkem nevyčerpali. Ostatně zahrnuje jen zlomek pojmů a další máme do zásoby na příští a přespříští týden. Postupným učením vám to jistě bude dávat celé větší smysl.