EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Portugalští výsadkáři během razie proti hnutí za nezávislost Angoly

 16. 12. 2021      kategorie: Vojenská historie      4 komentáře
Přidat na Seznam.cz

Válka v portugalské jihozápadní Africe probíhala v letech 1961-1974 a vyžádala si desítky (podle některých odhadů až stovky tisíc) mrtvých. Dodejme, že různé povstalecké frakce byly v boji proti kolonistům podporovány jak východním blokem v čele se SSSR a Čínou, tak i západním světem, zejména Spojenými státy. Odvrácení tradičních spojenců Portugalska, USA a Velké Británie, vedlo zemi, která se nechtěla svých afrických držav vzdát, do aliance s ostatními "bělošskými baštami" na jihu černého kontinentu - Jihoafrickou republikou a Rhodésií. Přestože Portugalsko nebylo poraženo vojensky, byl jejich boj, tak jako jinde v bývalých evropských koloniích, odsouzen k nezdaru. Ke zvratu v konfliktu totiž došlo až po sledu politických události mimo bojiště.

264045080_682272996492043_4312969327422403191_n
Foto: Příslušníci 3. roty portugalských výsadkářů (3a CCP - Caçadores paraquedistas) pózují s pestrou sbírkou zbraní zajištěných při razii proti hnutí za nezávislost Angoly (FNLA), severní Angola, 1972. Zajímavostí je množství pušek ArmaLite AR-10, které do té doby používali víceméně jen portugalští výsadkáři. Ty však nebyly kořistní, ale zřejmě pocházely z nedávné americké dodávky pro Súdán, který je přeprodával povstalcům bojujícím proti Portugalsku. | warhistoryonline

Tlak mezinárodního společenství i růst opozice doma vedl k destabilizaci portugalského autoritářského režimu. V roce 1974 pak došlo v Lisabonu k vypuknutí takzvané "Karafiátové revoluce". Ta svrhla pravicově-korporativistickou vládu Marcela Caetana a do čela země ustavila vojenskou juntu vedenou levicově smýšlejícími důstojníky. Junta Národní spásy prakticky okamžitě zahájila jednání o ukončení nepříliš populární války v Angole, a udělení nezávislosti i všem ostatním portugalským zámořským územím.

Následný exodus až milionu Portugalců zpět do Evropy však měl za následek další destabilizaci jihoevropské země. "Retornados" (navrátilci) nesouhlasili s novou politikou a založili několik silných protilevicových uskupení, která usilovala o návrat starých pořádků a později stála za bombovými útoky i pokusem o další převrat.

V samotné Angole vyhraná válka o nezávislost plynule přešla ve válku občanskou. Ta skončila po silné vojenské podpoře Kuby vítězstvím komunistické frakce MPLA roku 1976, respektive nominálním přechodem k demokracii v letech 1991 až 2002. Přesto je válkou zbídačená Angola dodnes jednou z nejchudších zemí na světě. S velmi nízkou očekávanou dobou života (40 let) a obrovskou dětskou úmrtností (až 30 % dětí do 5 let života) pak pravidelně obsazuje přední příčky nelichotivých žebříčků sestavovaných mezinárodními organizacemi.

Na závěr jen dodáme, že nostalgické volání po návratu "zlatých časů", jaké zažívala země během portugalské nadvlády, bývalo předvolebním slibem nejedné angolské politické strany. Avšak Portugalsko, které je "příliš chudé na to, aby neokolonizovalo, jako Francie nebo Velká Británie", tak poskytuje jen omezenou "postkoloniální" podporu. Potenciál chudé africké země tak zřejmě plně využije až Čínská lidová republika, která v současné době v Angole masivně investuje.

Zdroj: paraquedistas-boinasverdes.com

CENOVÉ BOMBY (558)

Komentáře

Míra

20. 12. 2021

Kdo by to byl čekal, že USA se postarají o to, aby to bylo tak jak si přejí USA.
Návrat rezidentů: jak se klienti zvláštních služeb USA dostávali k moci https://www.novarepublika.cz/2016/05/navrat-rezidentu-jak-se-klienti-zvlastnich-sluzeb-usa-dostavali-k-moci#more
Operace Gladio: Utajený příběh nesvaté aliance mezi Vatikánem, CIA a mafií
Recenze knihy Paula L. Williamse http://www.zvedavec.org/komentare/2015/05/6457-operace-gladio-utajeny-pribeh-nesvate-aliance-mezi-vatikanem-cia-a-mafii.htm
Charles W. FREEMAN: Konec amerického impéria (Counter Punch, USA) - první část https://www.rodon.cz/clanky/Politika/Charles-W-FREEMAN-Konec-americkeho-imperia-Counter-Punch-USA-prvni-cast-5674

Vaclav Flek

18. 12. 2021

Dekuji za dobre napsany clanek, ktery na malem prostoru ukazal komplexitu cele problematiky, vcetne politicke sily, kterou ve forme natlakovych (az nasilnych) akci demonstrovali v metropoli navratilci z Angoly. Velmi to pripomina udalosti ve Francii po odchodu z Alzirska. Je zrejme, ze cela otazka byla jeste mnohem slozitejsi, a vyznamnou roli hralo kubanske vmesovani (vlastne zastupne za vmesovani sovetske), v clanku jen velmi strucne zminene.

Pred tremi lety jsem v Lisabonu navstivil take potugalske vojenske muzeum, pusobive umistene v arealu byvale namorni pevnosti. Vyznamna cast expozice byla venovana valce v Angole, jako posledni valce v portugalskych dejinach. Prekvapil mne smirlivy ton - expozice se nikde nesnazila Portugalci vedenou valku v Angole (casto nazyvanou "posledni kolonialni valka v dejinach") odsuzovat, ale ani ji nechvalila. Snazila se o vecne vyliceni s tim, ze vyslednym dojmem bylo, ze slo o velmi tragicke nedorozumeni, jak pro portugalsky, tak i angolsky lid.

Czert

16. 12. 2021

Kdo by tocekal, obcanska valka v africe a jejich vysnena vlada daleko horsi nez kolonialiste.

Tomáš

16. 12. 2021

Začalo to v padesátých letech, kdy Indie obsadilo Gou, takto Portugalsko enklavu. Za Salazara se staleta koloniální říše nerozpadla, smitec to vzalo po tzv. "karafiatove revoluci", to padlo vše a z na Macao to skončilo stejně jako Hong-Kong vyprsenim smlouvy. Naše enklava v Angole byla zajata Polisariem a dlouho byla skoro stovka Cechoslovaku rukojmim, velmi se angazoval za osvobození těchto rukojmí prez. G. Husák. Mosambik tam to také bylo slozite atrvalo to více než 30 roku než se to znormalizovalo, vývoj bývalých portugalskych kolonii je nadale slozity a není stále ukončen mírovymi procesy.

Přidat komentář