Samohybný minomet pro konflikty budoucnosti

 03. 03. 2020      kategorie: Vojenská technika      16 komentářů

Je válka. Opuštěnou polní cestou jede několik nákladních automobilů. Nikdo jim ale nevěnuje pozornost. Jsou to sice vojenské automobily, ale zjevně jen obyčejné nákladní automobily s běžnou nástavbou, takže vypadají takřka civilně. Na první pohled jde o vozidla plnící jen vedlejší úkoly, bez nějaké významnější bojové hodnoty. Pro protivníkovy jednotky tak jejich zničení má jen malou prioritu – a proto je nechávají být na pokoji.

Na jednom místě se automobily zastavují. Ze spodní části jejich korby se vysunují výsuvné podpěry.  A z nákladního prostoru, tvořeného nenápadnou nástavbou, se stahuje plachta tvořící strop. Díky tomu je vidět, že na korbě těchto nákladních automobilů jsou umístěny těžké minomety ráže 120 mm. Tyto minomety ale nejsou spouštěny na zem, jak je obvyklé, protože mohou pálit přímo z korby, na kterou jsou osazeny.

Obsluhy minometů se pouští do své práce. Jejich práce je výrazně ulehčena, protože nemusí minomet sestavovat, nemusí pro minomet vytvářet palebné stanoviště. Také nabíjení minometu mají ulehčené, protože zásobu munice mají přímo při ruce, na korbě automobilu v nábojových schránkách. Stačí jen zadat do systému řízení palby potřebné údaje. Díky tomu mohou minomety zahájit palbu mnohem rychleji, než je obvyklé.

Psali jsme: Ruské protitankové drony - likvidace tanků pomocí ,,vychytaných aplikací"

Minomety zahajují palebný přepad. Obsluhy pracují velmi rychle, operace tak trvá jen krátce. Díky tomu protivník nemá čas se vzpamatovat, nemá čas provést odvetnou palbu či jinou protioperaci. A když se konečně vzpamatuje, je už pozdě. Nákladní automobily/ samohybné minomety ukončují palbu, protože jejich dílo už je hotovo. Opět se natahují střechy nástaveb, zasouvají se výsuvné podpěry. Samohybné minomety opět vypadají jako běžné nákladní automobily. A protože jde o výkonné automobily se silným motorem a dobrou průchodivostí terénem, mohou rychle opustit své palebné stanoviště – a vracejí se do bezpečí, anebo se přesunují dál, k plnění dalšího bojového úkolu.

Výše popsaná scéna působí jako vytržená z nějakého válečného filmu. Ale stejně tak to může být i součást reality, skutečného válečného konfliktu.

Samohybné minomety

V současné době Armáda ČR plánuje zavedení nových samohybných minometů 120 mm. Je to jen dobře, samohybné minomety patří mezi kategorie, které se v bojových konfliktech poslední doby velice osvědčily, a proto si je pořizuje celá řada armád včetně evropských. Přesto tento výběr má i svá ale.

Psali jsme: Reálná hrozba: National Interest označil ruskou stíhačku Su-35 za nebezpečného nepřítele letectva USA

Samohybné minomety 120 mm totiž představují celou rodinu systémů, které mají své výhody, ale i své nevýhody. Pásové samohybné minomety 120 mm patří k těm nejvýkonnějším, nejefektivnějším minometným systémům. Svým vzhledem, ale i svými výkony se podobají spíše samohybným dělům. Nevýhodou těchto typů, často umístěných na podvozku moderních BVP, je ale to, že jsou velice drahé a mají vysoké provozní náklady. Týká se to přitom jak typů s otočnou věží, jako je např. známý finský systém AMOS, tak i klasických typů s minometem umístěným v korbě.

amos
Foto: Nevýhodou těchto typů, často umístěných na podvozku moderních BVP, je ale to, že jsou velice drahé a mají vysoké provozní náklady. Týká se to přitom jak typů s otočnou věží, jako je např. známý finský systém AMOS (na snímku), tak i klasických typů s minometem umístěným v korbě. | BAE Systems

Výrazně levnější jsou kolové typy, které se vyznačují i nižšími provozními náklady. I tyto samohybné minomety ale mají své nevýhody. Jejich nevýhodou je stále ještě příliš vysoká cena. Týká se to především typů, osazených na podvozek obrněných transportérů, jako jsou např. známá vozidla AMV, Piranha či v České republice dobře známá vozidla Pandur. Jelikož samotné obrněné transportéry jsou drahé, zákonitě jsou drahé i výsledné samohybné minomety. 

U moderních obrněných transportérů je navíc zřejmé, že jako základna pro samohybný minomet přestávají vyhovovat. Je ostatně možná příznačné, že nejnovější typy obrněných transportérů, jako jsou např. izraelský Eitan či kazašský Barys, nápadné svými značnými rozměry a vysokou hmotností, svou minometnou verzi již nemají.

V případě typů s otočnou věží, jako je např. systém AMOS na podvozku vozidla AMV, navíc působí ještě další, někdy chybně opomíjený faktor. Tyto samohybné minomety jsou velice nápadné; hned je zřejmé, že jde o samohybný minomet či vozidlo palebné podpory. Vzhledem k jejich vyšší bojové hodnotě proto na ně protivník rychle zaměří pozornost. Podobné je to ale i u typů, u kterých je minomet během transportu skryt v nákladovém prostoru, protože stále je patrné, že jde o nějakou variantu obrněného transportéru.

Obdobné je to ale i u typů, postavených na bázi čím dál více oblíbených obrněných automobilů 4 x 4. Tyto samohybné minomety jsou v současnosti velice populární, mají ale i své nevýhody. Jejich nevýhodou je složitější manipulace s municí, především ale opět vysoká cena, když i samotné obrněné automobily jsou relativně drahé.

pram_01
Foto: Tatra 815-7 PRAM | army.cz

Obecně lze proto konstatovat, že nevýhodou samohybných minometů je především jejich vysoká cena – a to i u těch levnějších typů. Pro mnohé armády tak jsou nedostupné. Tyto armády raději zůstávají u tažených typů, a to nikoliv na základě nějaké promyšlené taktické koncepce, ale právě jen z úsporných důvodů. Moderní konflikty přitom jasně ukazují na vysoký význam mobility, a v té tažené typy vždy budou zaostávat za samohybnými typy.

Nutno ale říci, že vysoká cena se týká nejen podvozků, ale i samotných minometů. Moderní minomety, jako je např. izraelský CARDOM či obdobný 2R2M, jsou sice technicky pokročilé, zároveň jsou ale velmi drahé. Je přitom zajímavé, že jejich výkony nijak zvlášť nepřevyšují výkony klasických minometů. Např. dostřel (který je přitom jedním z nejdůležitějších parametrů) typu CARDOM (8 km) nijak zvlášť nepřevyšuje dostřel klasického minometu PRAM-L vz.85 (8 km), sloužícího v české armádě, či známého ruského minometu 2B11 Sani (7,2 km). Ani rychlost palby typu CARDOM (16 ran/min) není nijak výrazně vyšší oproti minometu 2B11 Sani (15 ran/min). Pokroku bylo jen dosaženo jen v oblasti snížení zpětného rázu, zlepšení přesnosti díky modernějším technologiím atd. Je ale otázkou, zda podobného efektu by nebylo možno dosáhnout i jinak, a především levněji.

Stryker_fie_120
Foto: 120mm minomet CARDOM v akci | Wikimedia Commons

Řešením této situace by mohlo být zkonstruování samohybného minometu na nějaké levné, nenáročné platformě, která by se přitom vyznačovala dostatečnými výkony, především vysokou průchodivostí terénem. Takovou platformou by mohl být i běžný vojenský nákladní automobil.

Samohybný minomet na bázi nákladního automobilu? 

Tato myšlenka zní možná poněkud překvapivě, ve skutečnosti ale má svou racionalitu. Předně je třeba si uvědomit, že i tažený minomet tak jako tak potřebuje nákladní automobil. Tento automobil přitom během palby nelze nijak využít. Nabízí se tedy možnost osadit minomet přímo na podvozek automobilu, když obdobně jsou dnes na automobily osazovány i jiné zbraňové systémy, např. protiletadlové kanony.

Základním otázkou takového řešení by samozřejmě bylo, jak se vyrovnat se zpětným rázem. Tlaky, vzniklé při palbě minometů, jsou totiž značné. U tažených minometů je tento problém řešen tak, že minomety jsou osazovány na ložiště – a spolu s ním jsou pokládány na zem. Vzniklá energie zpětného rázu tedy nijak nevadí. U samohybných minometů je to ale jiné.

U některých moderních samohybných minometů je problém zpětného rázu řešen použitím zákluzového systému. Jde především o tzv. systém SRAMS. Takovéto minomety jsou ale technicky velice komplikované, a tedy i drahé, mnohem dražší než zmíněný typ CARDOM.

Jiným řešením tohoto problému by mohlo být použití výsuvných podpěr. Ty představují prvek, který se u vojenské techniky velice osvědčil. Díky výsuvným podpěrám dokáží automobily snést mnohem větší zátěž, než by odpovídalo jejich nosnosti. Určitou nevýhodou výsuvných podpěr je ovšem to, že určitý čas trvá, než jsou vysunuty. Tento čas je ale kratší než zaujetí palebného stanoviště u tažených minometů.

Důležitou otázkou je samozřejmě to, jaký konkrétní minomet by měl být na tento podvozek osazen. Z výše zmíněného vyplývá, že pro většinu úkolů by byl postačující klasický minomet, jakým je český typ PRAM-L, ruský 2B11 Sani či jeho ukrajinská obdoba, minomet M120-15 Molot. Takovéto minomety jsou dostatečně výkonné, jsou přitom velice levné a snadno dostupné. Pro osazení takového minometu by navíc stačilo jen vytvořit novou základnu místo běžného ložiště.

Otázkou je, jak velké množství munice by měl samohybný minomet nést. Zde lze připomenout, že známý ruský samohybný minomet 2S23 NONA má zásobu pouze 30 ks munice, polský typ RAK má zásobu 46 ks munice. Americký typ M1129 má zásobu 60 ks munice. Z toho vyplývá, že pro samohybný minomet je dostačující zásoba 40-50 ks munice. Nesení takovéto zásoby munice by ovšem pro nákladní automobil bylo bezproblémové.

Takovýto samohybný minomet by tak byl do jisté míry podobný moderním samohybným dělům TMG (track mounted gun), která také jsou osazena na podvozek běžného nákladního automobilu. A již jen to naznačuje, že zkonstruování samohybného minometu na podvozku nákladního automobilu je technicky možné. Jestliže si podvozek nákladního automobilu, vybavený výsuvnými podpěrami, dokáže poradit se zpětným rázem např. známého 122 mm děla D-30 (byť v jeho případě je zpětný ráz částečně kompenzován zákluzem zbraně), jistě by si dokázal poradit i se zpětným rázem 120 mm minometu. Znamená to, že jako základ pro takovýto samohybný minomet by mohl posloužit de facto jakýkoliv nákladní automobil s odpovídající nosností. Takových nákladních automobilů je ale na současném trhu celá řada, jsou vyráběny i v České republice.

houfnice_eva
Foto: Zkonstruování samohybného minometu na podvozku nákladního automobilu je technicky možné (na snímku slovenská houfnice Eva) | BVV

Samozřejmě, na samotném nákladním automobilu by měly být provedeny i další úpravy. Osazení minometem by patrně vyžadovalo určité zesílení ložné plochy. Takový krok je ale u nákladních automobilů obvyklý, není nijak složitý. V souladu s požadavky dnešního bojiště by bylo také vhodné použít pro takovýto automobil/ samohybný minomet pancéřovanou kabinu. Takové kabiny jsou ale na dnešním trhu k dispozici, pancéřované kabiny nabízí i český zbrojní průmysl.

Vhodným technickým prvkem by také bylo, aby nákladní plošina, na které by byl osazen minomet, byla obklopena nástavbou. Její střechu by tvořila pouze plachta, která by se sundávala až před palbou. Tento zdánlivý detail má svůj značný význam. Díky tomu by totiž samohybný minomet byl během přepravy na první pohled nerozeznatelný od běžného nákladního automobilu. Na moderním bojišti je přitom běžné, že ostřelovány bývají především bojové systémy, a běžné nákladní automobily bývají přehlíženy. To by samozřejmě pro samohybný minomet znamenalo obrovskou taktickou výhodu.

Na tomto místě lze uvést, že obdobný samohybný minomet na bázi nákladního automobilu již existuje. Jde o moderní ruský typ Floks, která kombinuje minomet 2A80 s podvozkem nákladního automobilu URAL - 4320. Na ruském typu Floks je zajímavé, že jeho konstruktéři vynechali podpůrné plošiny a spoléhají se, že zpětný ráz dokáže absorbovat robustní konstrukce automobilu URAL. Je ale otázkou, zda tato konstrukční filozofie je skutečně správná. Je zřejmé, že mnohem lepším řešením je použít menší a lehčí typ nákladního automobilu, a zpětný ráz kompenzovat výsuvnými plošinami.

flox
Foto: Floks - Ruský samohybný minomet na bázi nákladního automobilu kombinuje minomet 2A80 s podvozkem nákladního automobilu URAL - 4320 | defence-blog

Výsledkem by byl samohybný minomet, který by byl dostatečně výkonný, schopný plnit všechny úkoly samohybného minometu na moderním bojišti. Postačoval by svým dostřelem, ale i průchodností terénem. Samozřejmě, tento systém by nebyl tak výkonný jako některé supermoderní samohybné minomety. Oproti nim by ale byl nesrovnatelně konstrukčně a výrobně jednodušší. Jeho konstrukci by mohly realizovat i technologicky hůře vybavené firmy, patrně i běžné armádní dílny. I relativně malá firma by dokázala během krátké doby vyprodukovat desítky, stovky takovýchto samohybných minometů.

Výhodou by navíc bylo i to, že takovýto samohybný minomet by jen kombinoval již existující elementy – klasický minomet a běžný nákladní automobil. Nebylo by tedy třeba vyvíjet nic nového. Důležité je i to, že jde o komponenty, na které jsou již vojáci zvyklí, tj. běžný automobil a klasický minomet. To by samozřejmě výrazně snižovalo nároky na výcvik. Pozitivem je i to, že jak pro minomety, tak i pro automobily mají armády náhradní díly, mají již vybudovanou logistiku atd.

Základní výhodou takto koncipovaného samohybného minometu je ovšem výsledná cena. Ta by byla řádově nižší oproti samohybným minometům na bázi obrněných transportérů či na bázi obrněných automobilů. Cena, ekonomický faktor, přitom patří mezi ty faktory, které by neměly být přehlíženy. Platí to i pro Armádu České republiky, která musí řešit i celou řadu jiných akvizicí – a přitom se potýká s omezeným rozpočtem, který se dlouhodobě nedaří zvednout na požadovaná 2% HDP.

Ovšem největší předností myšlenky samohybného minometu na bázi běžného nákladního automobilu je její univerzálnost, která je schopna obsáhnout celou širokou škálu minometů různých typů a různých ráží, ale stejně tak i obrovské množství různých typů nákladních automobilů. Vždy jde jen o to najít vhodnou kombinaci nákladního automobilu s potřebnou nosností a minometu 120 mm. Takových minometů je přitom na současném trhu celá řada.   Stejné řešení by navíc bylo možné použít i pro lehčí minomety 81/82 mm, pro které by zase postačoval lehčí podvozek, lehčí nákladní automobil.

Lze navíc použít i nějaký starší, již užívaný minomet, a obdobně i starší typ nákladního automobilu. Cena výsledného systému by pak byl až směšně nízká. Stejně tak lze ale zkombinovat i nějaký moderní, výkonný minomet s nějakým moderním nákladním automobilem. Vybavit je pokročilým systémem řízení palby atd. Výsledný samohybný minomet by byl natolik výkonný, že by mohl být zajímavý i pro moderní vyspělé armády. Samohybný minomet na podvozku nákladního automobilu tak de facto nepředstavuje nejen nějaký konkrétní systém, ale spíš určitý univerzální technický princip. Princip, který je velice levný, a který by se tedy jistě vyplatil.

Samozřejmě, výsledný samohybný minomet by nebyl ideální pro všechny jednotky. Nebyl by vhodný pro jednotky vybavené pásovými BVP, která mají úplně jinou pohyblivost a především mnohem vyšší průchodnost těžkým terénem. Byl by ale patrně postačující pro jednotky, vybavené kolovými obrněnými transportéry. Samohybný minomet na podvozku nákladního automobilu by ale byl především vynikající mobilizační zbraní. Byl by vhodný především pro různé druhosledové, záložní jednotky, jako jsou např. v České republice Aktivní zálohy. Jak ukázaly konflikty poslední doby (např. Ukrajina), význam takových jednotek čím dál více stoupá.

Samohybný minomet na podvozku nákladního automobilu by navíc byl přímo ideální zbraní pro moderní asymetrické konflikty. V nich se totiž vysoce osvědčily právě takovéto jednoduché, levné a přitom dostatečně výkonné systémy. A oproti tomu některé na první pohled špičkové, sofistikované systémy se ukázaly jako ne zcela vhodné. I proto samohybný minomet na podvozku běžného nákladního automobilu představuje myšlenku, kterou by stálo za to hlouběji se zabývat.

 Autor: David Khol

Komentáře

Petr

17. 03. 2020

Měl jsem pocit, že se bavíme o samohybných minometech tak, prosím neodpovídejte na tažené minomety. Ty jsou za zenitem a jsou už natolik zastaralé, že se o nich ani neni třeba bavit..... kdo píše o Tatře a minometu na ložné ploše tak zaspal dobu, nebo dělá v Tatře!!!!!

ARTY

07. 03. 2020

pro "Autor" - no právě, ve Vašem článečku totiž píšete o zesílení ložné plochy nákladního automobilu, což je pravděpodobně laicky přibližně skoro správně, ale v reálu jde o výrobu nového podvozku, přesněji zejména vývoj s následnou výrobou nového prostředku - což sebou nese další výdaje navíc, čímž se výsledný produkt dosti prodraží a ve výsledku nebude neposkytovat takový komfort jako zmíněné opravdové samohybné nejlépe věžové minomety.
Zajímalo by mne za koho tímto článkem lobujete, i když to asi lze lehce odvodit.
Rád bych Vám také ještě sdělil, že konečené rozhodnutí o variantě opravdových samohybných minometů nepadne na internetu, ale v kancelářích Generálního štábu.

Autor

06. 03. 2020

Pro Petr - vojáci sloužící u tažených minometů také nejsou nijak chráněni. A jsou navíc ještě víc ohroženější, protože jsou déle vystaveni palbě protivníka

Autor

06. 03. 2020

Pro Arty - osazením, zamontováním nějakého bojového systému na podvozek nákladního automobilu vznikají samohybné systémy - samohybná děla, jako je Caesar, samohybné protiletadlové systémy, jako je Pancyr atd. Jde o běžné, standardrní řešení. A samozřejmě se to principiálně liší od prostě uloženého materiálu

ARTY

06. 03. 2020

ponejprv jsem nechtěl reagovat vůbec, ovšem nedá mi to a musím napsat pouze jedinou poznámku ... cokoli umístěné na ložné ploše nákladního automobilu nevytváří samohybné cokoli, pouze je to materiál uložen na ložné ploše náklaďáku ... HOWGH

Petr

05. 03. 2020

Je třeba se na minomety taky dívat jiným pohledem, uvedené investice musí mít smysl dalších 25-30 let. Minomet na náklaďáku to mi připomíná jednotky bývalé Jugoslávie před 25 lety. Vyhazovat miliony za takovou verzi, která neochrání vojáky (děti českých žen) je zbytečné. Život vojáka je nejcenější! Nechal by jste u techniky pod plachtou sloužit svého syna????? Přemýšlejte.

Autor

04. 03. 2020

Pro Deffington - minomety mají zcela jinou trajektorii palby než raketomety. Na minometech je jedinečná jejich schopnost střílet horní skupinou úhlů, proto jsou v dnešních konfliktech tolik ceněny. Obvykle mají armády jak raketomety, tak i minomety. Je ale možná příznačné, že minometů je mnohem více než raketometů. Je přitom vhodné, aby minomety měly obdobnou mobilitu jako ostatní vozidla, včetně těch raketometů. Vychází vám z toho tedy samohybný minomet. Samohybné minomety na podvozku obrněných transportérů či obrněných automobilů jsou přitom drahé. A tak vhodným řešením je samohybný minomet na podvozku běžného automobilu

Monthy

03. 03. 2020

co se týká minometných min tak jsou rozdělené na " chytré" a ty hloupé. Chytré lze u 120 navést laserovým značkovačem na cil a to s přesností +-1metr, zatímco ty hloupé je klasika mina. Takže za mě dobrý

Deffington

03. 03. 2020

Marty: To je právě ono, neřízená raketa i šiška do minometu jsou jen projektil bez naváděcího systému. Roznětka, hlavice, obal+kuličky, výmetná nálož pro minomet nebo krátký motor na tuhé palivo. Právě proto by obojí mělo být stejně levné. Nejsem si jistý, jestli má smysl bavit se o balistické křivce a palbě za kopec u zbraní s dostřelem 8 km. Ale i rakety lze poslat horním úhem, pokud by k tomu bylo přízpůsobeno odpalovací zařízení. Kaťuše byly nepřesné, protože v té době bylo nepřesné všechno :D věřím tomu, že dneska lze udělat neřízenou raketu poměrně přesnou, třeba ty 70mm pro vrtulníky poměrně přesné jsou - ty jsou ale řešené jinak. Konflikt na Ukrajině ukázal že i staré GRADy jsou účinná zbraň, a to jsou rakety s dvojnásobným dostřelem a technologií snad 60. let.

Martin23

03. 03. 2020

Já bohužel zastávám názor, že je levnější a efektivnější mít určitý počet raket s doletem stovek kilometrů schopných zasáhnout strategické cíle souseda, než utrácet miliardy za obrněnce, tanky, vrtulníky či samohybné minomety. Těžko bychom dnes někoho zastavovali s pár minomety. Ale když by všichni okolo věděli, že máme rakety schopné zasáhnout jejich elektrárny, přehrady, města, tak by se nepouštěli do žádných dobrodružství.To je moderní pojetí obrany státu.

Marty

03. 03. 2020

Deffington: Jenze raketa bude vzdy nekolikanasobne drazsi a se sofistikovanejsi zamerovacim systemem nez siska do minometu s nejakym balistickym pocitacem. Dle meho jsou miny i ucinejsi nez rakety pokud se bavime o razich do 130mm. A pro palebnou podporu vhodnejsi. Jak s raketou pokud je nepritel nekde za kopcem za prekazkou, porad je tam balisticka krivka. Rakety bud nejake takticke nebo jako PTRS. Era stovek vypalenych katusi pro zniceni uzemi uz je asi za nami.

Jura

03. 03. 2020

Zajímalo by mně kde autor došel k názoru že nákladní auta nepřítele jsou na bojišti přehlíženy, v lokálních válkách obvzlášť občanských si na nich každý rád smlsne. z čeho je větší šance něco vyrabovat? z tanku?

Martin23

03. 03. 2020

Konflikty budoucnosti a minomet? Ale jděte. Budoucnost v lokálních válkách mají drony a rakety typu Kalibr nebo Iskander. Tyhle moderní a drahé verze technologicky zastaralých zbraní, to je jen vysavač na veřejné peníze.

Deffington

03. 03. 2020

Marty: no, ale když už se bavíme o minometu ne jako o 6-8 cm trubce pro pěšáka, ale o samohybném prostředku s větším objemem palby, tak mi to už přijde dost podobné. A že by jednoduché rakety vyrobené dnešní technologií byly nepřesnější než projektily do minometu? Vždyť je to v zásadě stejná věc, jen raketa hoří o něco déle a odpalovací vozidlo tak nemusí řešit zpětný ráz. Další výhoda by byla v tom, že raketomet přijíždí nabitý třeba 40 ks a palba je rychlá. Minometů by muselo být aspoň 5 ks aby vystřelily stejný objem ve stejném čase.

Marty

03. 03. 2020

Deffington: No to si trochu vybirate z jineho soudku. Minomet ma vyhodu ze dokaze v dnesni dobe "velice" presne strilet i za horizont, coz raketomet neumi. Minomet je idealni blizka podpora at uz rucni prenosna 60ka,nebo klasicka trubka 88,120mm...a levnejsi nez delomrdi, letectvo...kdyby na ty tatre ta 120ka byla napevno a nemusela by se sundavat rozkladat,atd...skoro ideal. Prijedu dle souradnit vypalim par salv a zase popojedu...:)

Deffington

03. 03. 2020

Dovolím si další myšlenku k tématu. Pokud má někdo reálné zkušenosti s daným typem techniky a zdá se mu, že plácám blbosti, zkuste mě opravit.

Vycházím z předpokladu, že hlavní výhodou základního minometu je jednoduchost a cena - je to jen trubka opatřená podpěrou a jednoduchým balistickým počítačem. Jak už je v článku zmíněno, umístění minometu na těžký podvozek a řešení s otočnou věží, automatickým nabíjením a/nebo zákluzem ruší výhody původního zařízení. Konkrétně AMOS nemá ani plnohodnotný automatický nabíječ a přitom vykonává pohybů jak podvozková noha na MiGu 23.

Řekněme že bych tedy chtěl vozidlo s dostřelem kolem zmíněných 8 km, pokud možno levné a nenápadné, schopné palby v co nejkratším čase a v co největším objemu. A nevychází mi z toho minomet na náklaďáku, ale raketomet na náklaďáku. Svazek raket kratších než GRAD, obdoba starého raketometu 130 mm na V3S, jen v moderním provedení.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací