EXCALIBUR
CZUB

Skutečný druhoválečný Rambo - s jednou rukou na volantu a druhou na zbrani za sebou zanechal 200 mrtvých nepřátel

 14. 11. 2018      kategorie: Vojenská historie      22 komentářů

Llewellyn Morris "Al" Chilson se narodil 1. dubna 1920 ve městě Dayton ve státě Ohio válečnému veteránovi z 1. světové války. Chilson měl velmi těžké dětství. Když mu bylo 10 let, jeho matku zabilo auto přímo před jejich domem, takže se o něj staral jen otec, který na něj neměl mnoho času. Chilson se tedy protloukal životem víceméně sám. Později prohlásil, že jeho mistrné bojové dovednosti získal právě na drsných ulicích, kde vyrůstal. Jistě víte, že 30. léta ve Spojených státech byla hodně drsná éra - mafie, prohibice, Al Capone. A přesně v tomto prostředí tento mladý "rambo" vyrůstal. Nikoho tedy nepřekvapilo, když už v 16 ukončil školu a nastoupil jako řidič kamionu.

Sgt.-LLewellyn-Chilson
Foto: Llewellyn Morris "Al" Chilson | defensemedianetwork.com

Málokdo však ví, že tento dospívající mladík a řidič kamionu v jedné osobně se stal jedním z nejvíce vyznamenaných vojáků 2. světové války v americké armádě. Obdržel celkem 12 bojových vyznamenání z toho bylo 7 za chrabrost. Pro mnohé, včetně prezidenta Spojených států Harry S. Trumana, bylo až k neuvěření, že ačkoliv byl během 2. světové války 2x navržen na nejvyšší vyznamenání - medaili cti, v obou případech mu tato nebyla udělena. Snad za to mohlo jeho hrubiánství a častá neposlušnost, avšak přesné důvody už asi nikdy nezjistíme.

Psali jsme: Pěchotní srub K-S 14 a četař Arnošt Hrad, část I.

Chilsonova válečná kariéra započala 17. března roku 1942, kdy dostal povolávací rozkaz, a narukoval tak, jako mnoho dalších, do Armády Spojených států. Výcvik probíhal v Camp Livingstone v Louisianě, ale díky ošklivé nehodě, kterou tam prodělal, jej málem nedokončil. Během výcviku byl zasažen těžkým kolem, které mu dopadlo na nohu a způsobilo mnoho vážných zlomenin.

V červenci roku 1943 se vylodil na Sicílii se 179. pěším plukem 45. divize známé jako ,,Thunderbirds", kde se poprvé setkal s nepřítelem. Během bojů u Carrocetta v únoru 1944 byl vážně zraněn v obličeji střepinami granátu. Bojoval však dál a Němcům se ho podařilo zajmout až poté, co mu došla veškerá dostupná munice a on se neměl jak bránit. Už za 5 dní podnikly americké jednotky na německé pozice protiútok a Chilsonovi se díky tomu podařilo uprchnout a ještě cestou získat několik německých zajatců. Za své zranění získal své první vyznamenání v podobě Purpurového srdce (Purple Heart). 

Chilson_German_PWs
Foto: Llewellyn M. Chilson (zcela vpravo) vede německé válečné zajatce poté, co sám unikl ze zajetí | IPFS

Psali jsme: Britskému druhoválečnému výsadkáři zachránilo život pouzdro na brýle

9. července byl pak dvakrát obviněn z dezerce, což je všeobecný výraz pro nedovolené opuštění jednotky vojákem. Dezerce bývá považována za velmi závažný zločin a bývá také obvykle velmi tvrdě trestána, a to zejména v době války. Většina armád na světě má za dezerci během válečného stavu stanovený trest smrti zastřelením. Tomuto trestu se Chilson sice vyhnul, ale přišel o své navržení na stříbrnou hvězdu.

Navzdory polnímu soudu byl povýšen do hodnosti seržanta a zúčastnil se vylodění v Normandii, kde pokračoval ve svých chrabrých činech. Dne 28. října 1944 bylo 25 amerických vojáků zajato, když se pokusili vymanit z nepřítelova obklíčení. Chilson se následně proplížil kolem Němců, které eliminoval a všech 25 vojáků osvobodil. Další husarský kousek se mu povedl 24. listopadu 1944. 2. prapor byl vyslán do Densheinu poblíž pohoří Vosges, kde však narazil na silnou obranu nepřítele. V moment kdy padla tma se Chilson doplazil k německé základně, kam vhodil 2 granáty. Než se zmatení Němci vzpamatovali, 3 zabil samopalem a dalších 9 Němců donutil k okamžité kapitulaci. Za tento čin svou stříbrnou hvězdu již obdržel.

O pár dní později, 29. listopadu 1944, se Chilsonova  skupina ocitla v téměř beznadějné situaci. Uvízla obklíčená na kopci, který byl téměř nebránitelný, protože se na něm nešlo vůbec zakopat. Ovšem to by nebyl Chilson, kdyby i v této situaci nic nepodnikl. Kombinací běhu a plazení se dostal k postupujícímu nepříteli a zcela sám zlikvidoval téměř 100 německých nepřátel. Za tento velkolepý čin ho velitel navrhl na Medaili cti. Ta mu však byla zamítnuta. Bohužel, v únoru 1945, když se dozvěděl o smrti svého bratra, který padl na Filipínách, se Chilson opět se dopustil dezerce.  26. března 1945 se však vrátil a zúčastnil se přechodu řeky Rýn u města Gernsheim. Když pak během následné bitvy padli oba jeho velitelé, ujal se sám velení a pomohl svým mužům prorazit nepřátelské pozice na pravém křídle.

Chilson_family_Whitehouse_exterior
Foto:  Llewellyn Morris "Al" Chilson s rodinou | 45thdivision.org

Dalším kouskem bylo zajetí 225 německých vojáků, když se svými kolegy ukradl z vyřazené německé techniky několik kulometů, se kterými následně zaútočili na mnohem silnějšího nepřítele. 11 nepřátelských vojáků bylo zabito a zbytek se následně v panice vzdal. Tentokrát za svůj čin obdržel medaili DSC (Distinguished Service Cross).

O několik týdnů později, těsně před úsvitem, byla jejich jednotka napadena Němci. Jeklikož se Chilsonovi ve tmě nedařilo přesně lokalizovat nepřátelské jednotky, připevnil ke koni povoz, který následně zapálil a vyslal ve směru předpokládaného německého útoku. Hořící povoz osvětloval noční oblohu a široké okolí, díky čemuž donutil Němce k ústupu. Řadu z nich při ústupu zlikvidoval. Ve stejný den ještě pak napadl německé pozice jen s pomocí ručních granátů, přičemž zabil 5 nepřátel a 41 jich donutil kapitulovat. 

O několik dní později byla jeho jednotka opět napadena, tentokrát nedaleko města Horsenthal. Chilson a 2 další vojáci se vydali vstříc nepřátelské palbě v tanku. Jeden řídil, další střílel, poslední nabíjel. Němci na tank zahájili zuřivou palbu, ze které si však Chilson nic nedělal, ba dokonce zastavil tank úplně nekrytý, aby měl dobrý přehled o okolní situaci. Štěstěna mu však přála. Tank nebyl zasažen a nepřítel byl zahnán. Za tuto akci byl Chilson opět navržen na medaili cti, kterou však již podruhé neobdržel.

Téměř na samém konci války, 25. dubna 1945,  se Chilson u Meilenholenu dostal do další šílené situace. Sám za volantem jeepu předjel své muže, pálil z kulometu na nepřítele a uháněl po silnici jako šílený proti německým pozicím. Výsledkem tohoto sebevražedného činu byly dva zničené protiletadlové flaky, 2 zničené děla ráže 88 milimetrů a 40 mrtvých Němců. Za svůj čin dostal další DSC medaili. O den později se jednotka ,,Thunderbirds" dostala společně s dalším americkým praporem do boje o vesnici Zell. Chilson neváhal, našel motorku a vyrazil směrem k nepřátelskému kulometnému hnízdu. Němcům se sice podařilo motorku zasáhnout do kola a znemožnit tak další jízdu, avšak Chilson byl už natolik blízko, že byl schopen celou posádku kulometného hnízda eliminovat ručním granátem.

Po válce  Llewellyn Morris "Al" Chilson zůstal v armádě a odešel z ní až v roce 1964. A přestože nejvyšší vyznamenání tento chrabrý voják nikdy neobdržel, jeho legendární činy nebudou jen tak zapomenuty.

Staff-Sgt.-Chilson-and-family-with-Truman
Foto: Llewellyn Morris "Al" Chilson se svou rodinou při setkání s prezidentem Harrym S. Trumanem | defensemedianetwork.com

 Autor: Hanz

ARMY24

Komentáře

DAVID

01. 12. 2018

No to je ale kokotina. :blush: prý Rambo. Dost trapná bachorka.

Nick

15. 11. 2018

V Sovětském svaze měli zase svý hrdiny. Podívejte se na tohohle. U něj nehrozí, že by Sověti při popisování jeho činů přeháněli, protože to byl Čečenec a ti v Rusku obecně nejsou příliš populární.)
https://en.wikipedia.org/wiki/Khanpasha_Nuradilov

Petr

15. 11. 2018

Nevím jestli tomu mám věřit, je to možná trochu přehnané ale jestli to je pravda tak ten voják si zaslouží obdiv!!!!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací