Je v obecném povědomí, že první salvy druhé světové války vypálila německá bitevní loď Schleswig-Holstein. Kdesi v Srbsku leží na bahnitém říčním břehu stará opuštěná štěrková bárka. Zrezivělá, nepoužitelná a více než 100 let stará loď je ovšem památkově chráněna – jde původně o bývalý rakousko-uherský říční monitor, který vypálil první salvy první světové války.

Po většinu minulého století se této lodi říkalo Sava. Byla pojmenovaná podle řeky, která se u Bělehradu, hlavního města Srbska, vlévá do Dunaje. Kdysi to byla obávaná a účinná zbraň. Válečná loď, která hlídkovala na Dunaji pro Rakousko-Uhersko, byla vybavena na svou dobu prvotřídní výzbrojí a vypálila první výstřely, které zahájily první světovou válku – říční monitor SMS Bodrog.

Foto: Rakousko-uherský říční monitor SMS Bodrog na Dunaji v roce 1914 | Foto Kilophot G.m.b.h. Vienna / Public domain

Psali jsme:Kanadský nájezd na Dieppe byl katastrofou, Spojenci však získali zkušenosti k nezaplacení

Od doby, kdy byl v roce 1904 uveden do služby pro rakousko-uherské císařské a královské námořnictvo, až do současnosti se Bodrog (pojmenovaný podle řeky Bodrog) plavil pod vlajkami čtyř různých národních států. Název lodi byl změněn na Sava 15. dubna 1920, kdy se stala plavidlem námořnictva KSCS (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Království Jugoslávie). Válečné plavidlo, určené k obraně Dunaje v obou světových válkách, má za sebou dlouhou historii služby. Nakonec bylo v 60. letech 20. století přestavěno pro průmyslové využití.

Stejně jako její sesterská loď SMS Temes měla celkovou délku 57,7 m, šířku 9,5 m a ponor 1,2 m. Její standardní výtlak činil 440 tun a posádku tvořilo 86 mužů. Bodrog měl dva parní stroje s trojnásobnou expanzí, z nichž každý poháněl jeden šroub. Páru dodávaly dva vodotrubné kotle Yarrow a její motory měly výkon 1400 koňských sil (1 000 kW). Podle projektu dosahovala maximální rychlosti 13 uzlů a vezla 62 tun uhlí. Byla vybavena dvěma 120mm děly Škoda s dostřelem 10 km, 120mm houfnicí umístěnou na centrální lafetě, která mohla střílet 20kg granáty až na vzdálenost 6,3 km, a dvěma 37mm děly. Její pancéřování sahalo od 25mm na palubě až po 75mm na velitelské věži.

Jednalo se o špičkový říční monitor, který byl před první světovou válkou a během ní součástí Dunajské flotily v divizi se třemi dalšími monitory a třemi hlídkovými čluny. Dunaj se táhne od jihozápadního cípu Německa až k břehům Černého moře. Tato flotila byla vysoce ceněnou silou a pro Rakousko-Uhersko měla zásadní význam, protože velkou část války, kterou vedlo na východě, vedlo s národy na Dunaji a proti nim. Také se spolu s Němci snažili udržet Dunaj otevřený pro přepravu zásob svých spojenců, Osmanů, přes Černé moře.

Když Rakousko-Uhersko vyhlásilo 28. července 1914 válku Srbsku, té noci Bodrog a dva další monitory umístěné v Zenumu u Bělehradu bombardovaly srbské hlavní město. Pomocí svých velkých děl zasypaly granáty srbská opevnění a železniční most přes řeku Sávu. Srbové neměli na tyto zákeřné říční nájezdníky žádnou odpověď. Počátkem září se Rakousko-Uhersko v obavách ze srbského protiútoku z Bělehradu stáhlo. Bodrog byl několikrát vyslán bombardovat srbská postavení a vojska v okolí Bělehradu, který byl za něco málo přes dva měsíce opět v rukou Rakouska-Uherska. Ke smůle ústředních mocností však museli za necelé dva týdny opět ustoupit tváří v tvář srbským, ruským a francouzským silám, které na město pochodovaly.

Psali jsme:Operace Rimon 20 aneb izraelská past na rudého medvěda

Na Štědrý den 1914 Bodrog spolu s minolovkou SMS Almos, hlídkovým člunem a dvěma remorkéry doprovázel po Dunaji parník Trinitas. Trinitas byl naložen municí směřující do Osmanské říše. Podařilo se jim proklouznout kolem silné obrany Bělehradu, ale byli nuceni se vrátit, když dostali zprávu, že Rusové položili minové pole a kládové zátarasy hned za soutěskou Železná vrata na srbsko-rumunské hranici. 

Když se pak britské, francouzské a ANZAC jednotky vylodily na Gallipoli a bojovaly proti Osmanům, byl proveden další pokus o dodání zoufale potřebné munice, a opět po Dunaji do Černého moře, s podporou monitoru Bodrog a dalších lodí. Parník vezoucí zásoby však najel na minu, byl ostřelován dělostřelectvem a explodoval. V říjnu 1915, poté co se Bulharsko zapojilo do války na straně ústředních mocností, byl Bělehrad opět dobyt jejich spojenými silami. Bodrog a další monitory byly při přechodu vojsk přes řeku u bělehradské pevnosti nezbytnou a velmi účinnou podporou.

Nasazení Bodrogu se tím přesunulo dále po proudu řeky, a když v srpnu 1916 vstoupilo do války na straně dohodových mocností Rumunsko, dostala Bodrogova druhá divize monitorů rozkaz ostřelovat rumunský říční přístav Giurgiu, kde způsobila těžké škody. Jakmile byla kontrola nad Dunajem zajištěna, strávil Bodrog několik měsíců střežením černomořských přístavů. V říjnu 1918 však byl povolán zpět do ústí Dunaje, aby chránil ustupující rakousko-uherské jednotky. Byl poslední lodí, která se vracela do Budapešti, když v husté mlze najel na písečné dno u Vinče a byl opuštěn. Brzy na to padl do rukou srbské armády.

Srbsko se stalo součástí Království Jugoslávie, jež byla během druhé světové války napadena Německem. Monitor Sava se sídlem v Dubovaci, nedaleko rumunských hranic, a 1. divize říčních monitorů, jejíž byla nyní součástí, byla pověřena obranou těchto hranic proti invazi z Rumunska. Na začátku útoku v dubnu 1941 Sava a Vardar (další rakousko-uherský monitor postavený asi deset let po Bodrogu) sestřelily několik letadel Luftwaffe. Když tytéž dva monitory vyrazily na třídenní kladení min podél Dunaje a byly nuceny ustoupit zpět k Dubovci, Luftwaffe vyslala bombardéry Junkers Ju 87 Stuka, aby je potopily. Útoky však neměly žádný efekt a monitory vyvázly bez poškození.

Když Jugoslávie padla, posádka Savy loď potopila. Zanedlouho byla vyzvednuta a přestavěna pro službu v tzv. Nezávislém státě Chorvatsko (loutkový spojenec Německa). Před koncem války ji posádka opět potopila. Poté byla znovu vyzvednuta a přestavěna a modernizována novou Socialistickou federativní republikou Jugoslávie a v roce 1952 znovu zařazena do vojenské služby. V roce 1962 vyřazena do průmyslové služby.

Zdroj: warhistoryonline.com