Komodor letectva Královského kanadského letectva (RCAF) Leonard Birchall je vzpomínán jako "Spasitel Cejlonu". Během 2. světové války totiž včas varoval spojenecké síly v Kolombu před chystaným překvapivým japonským útokem a umožnil jim tak připravit se k obraně, čímž japonský útok na Cejlon nedosáhl svého vytčeného cíle. Birchall  za to osobně zaplatil třemi roky v japonských zajateckých lágrech, Japonci ho však nezlomili.

Leonard Birchall se narodil v červenci 1915 v kanadském St Catharines v provincii Ontario. Od útlého věku byl fascinován letadly a létáním a po absolvování školy vystřídal řadu zaměstnání, aby si mohl zaplatit hodiny létání. Nakonec se rozhodl pro vojenskou kariéru a v roce 1933 se zapsal na Kanadskou královskou vojenskou školu, po níž se v roce 1937 stal pilotem RCAF.

V roce 1939 vypukla druhá světová válka a Birchall se do ní zapojil hned od začátku. Jeho první povinností bylo létat na letounu Supermarine Stanraer u 5. perutě RCAF nad Novým Skotskem na protiponorkových hlídkách.

Psali jsme:Wolfsschanze: Maskování a bezpečnost Hitlerova úkrytu

Foto: Birchall v kokpitu své Cataliny, 1942 | Wikimedia Commons / Public domain

V roce 1940 se mu podařilo prakticky zajmout italskou obchodní loď v Zálivu svatého Vavřince tím, že nad ní provedl nízký průlet a předstíral útok, což způsobilo, že kapitán zpanikařil a narazil s lodí do písečného ostrohu. Birchall následně přistál poblíž a trpělivě čekal, až se k uvízlé lodi dostane Královské kanadské námořnictvo, které italské námořníky zajalo.

V roce 1942 se připojil k 413. peruti a krátce nato byl převelen na Cejlon. Po příjezdu byl téměř okamžitě poslán do akce. Necelých 48 hodin po přistání letěl se svou Catalinou na hlídkovou misi, když zahlédl flotilu japonského císařského námořnictva, která se zjevně chystala zaútočit.

Birchall neměl mnoho času jednat, protože nejenže spatřil Japonce, ale oni spatřili také jeho. Navzdory hrozícímu nebezpečí letěl Birchall blíž, aby získal podrobnosti o tom, kolik lodí a letadel flotila obsahuje. Urychleně rádiem předával jednotlivé podrobnosti spojenecké základně, i když se kolem něj začala rozléhat protiletadlová palba a japonské stíhačky startovaly z letadlových lodí, aby ho sestřelily.

Psali jsme:Temná skvrna naší historie: Před 82 lety byla naše země obsazena německou armádou

Než následná protiletadlová palba jeho Catalinu zasáhla a vyřadila tak vysílačku, podařilo se Birchallovi předat základně několik důležitých zpráv. Jeho poškozený letoun byl zanedlouho sestřelen. Spolu s ostatními přeživšími členy posádky byl Birchall vyzvednut Japonci a odvezen na jednu z lodí. Tak pro Birchalla začaly tři roky věznění.

Jakmile byl Birchall dopraven na palubu japonského torpédoborce Isokaze, byl díky své vyšší důstojnické hodnosti brutálně vyslýchán. Přestože byl bit a mučen, opakovaně popíral, že by před zničením svého letadla vyslal nějaké zprávy. Japonci mu nakonec uvěřili a pokračovali v připravovaném útoku - po čase však zjistili, že spojenečtí obránci jsou na Japonce dobře připraveni, a jejich nálet skončil neúspěchem.

Birchall byl poté převezen do Japonska, kde byl uvězněn v Jokohamě. Byl umístěn do výslechového tábora, kde byl vystaven samotce a každodennímu bití. V tomto táboře, kde nebylo dovoleno ani mluvit (s výjimkou odpovědí na otázky), strávil Birchall šest vyčerpávajících měsíců. Poté byl převezen do pracovního tábora pro válečné zajatce, který byl vybudován na baseballovém stadionu. Podmínky v táboře byly drsné, příděly potravin byly nedostatečné a vězni byli v podstatě na hladové dietě. Bití bylo na denním pořádku a všichni bez ohledu na fyzickou kondici museli neustále tvrdě pracovat.

Birchall si okamžitě začal získávat respekt ostatních vězňů tím, že v táboře zavedl systém, podle něhož on a důstojníci vystavovali jídlo, které jim bylo vydáno, a pokud si některý z poddůstojníků či vojáků myslel, že důstojníci dostali lepší jídlo nebo více jídla, mohl si svůj příděl vyměnit za důstojnický.

Přestal také zcela kouřit a přesvědčil ostatní důstojníky, aby udělali totéž, protože cigarety byly jediným zbožím, které mužstvu v táborech přinášelo nějakou úlevu. On i důstojníci tak darovali své příděly cigaret mužstvu. Staral se také o to, aby žádný silně závislý kuřák nevyměňoval své příděly potravin za cigarety.

Navzdory riziku přísných trestů se Birchall často hádal s dozorci a požadoval pro své muže lepší zacházení a příděly. Pokud dozorce bil obzvláště slabého vězně, Birchall a ostatní důstojníci zasáhli a nechali se od dozorců zbít namísto daného vězně.

Jednou japonský strážný odmítl přestat bít obzvlášť nemocného zajatce, a tak Birchall zasáhl, jako to dělal vždy - tentokrát však použil pěsti. Za útok na dozorce byl následně mučen, ale i po tomto incidentu Birchall opětovně dál vedl své spoluvězně ke stávce a odmítal pracovat, dokud dozorci nebudou souhlasit s tím, aby přestali bít a týrat velmi nemocné muže. Za to byl Birchall poslán do tábora se zostřeným režimem. Tento tábor byl v Tokiu a Birchall zde byl vystaven ještě větší brutalitě nežli v předchozích táborech. Ani zde však Japonci nedokázali jeho ducha zlomit a Birchall nadále své spoluvězně inspiroval. Po nějakém čase byl poslán do dalšího tábora v horách nedaleko Tokia.

Po třech a půl letech věznění byl Birchall nakonec po japonské kapitulaci konečně osvobozen spojeneckými vojsky. V zajateckých táborech, v nichž byl vězněn, se mu podařilo celkově zvýšit morálku, zlepšit zacházení se zajatci a zefektivnit práci do té míry, že úmrtnost v některých táborech klesla z více než 30 % na přibližně 2 %.

Birchall si o svém pobytu v japonských zajateckých táborech vedl podrobné deníky, které byly následně použity jako důkazní materiál v poválečných procesech. Za své činy na Cejlonu byl Birchall  vyznamenán Záslužným leteckým křížem a za své činy v zajateckých táborech byl jmenován důstojníkem Řádu britského impéria. Leonard Birchall odešel z RCAF v roce 1967 a poté až do roku 1982 působil na York University v Ontariu. Zemřel v roce 2004 ve věku 89 let.

Zdroj: warhistoryonline