Spojenečtí odstřelovači a jejich efektivita během druhé světové války

 08. 07. 2022      kategorie: Vojenská historie      21 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Odstřelovači hrají důležitou roli ve válce již stovky let. Poprvé byl tento termín oficiálně použit během americké občanské války, ale taktika podobná odstřelovačům vznikla již mnohem dříve. S každou další válkou se odstřelovači stávali účinnějšími a efektivnějšími, stejně jako jejich vybavení. Na začátku druhé světové války již byli nedílnou součástí mnoha vojenských jednotek, zejména spojeneckých sil.

Již se začátkem druhé světové války byli odstřelovači považováni za velmi přínosné a mnoho zemí pro ně ve svých armádách vytvořilo zvláštní jednotky. Nebylo neobvyklé, že spojenecká vojska zpomalovala německý postup pomocí odstřelovačů, například u Dunkerque, a v některých bitvách hráli odstřelovači opravdu významnou roli.

Jednou z nejznámějších bitev, kde byli odstřelovači efektivně nasazeni, byla bitva u Stalingradu. Rudá armáda i Němci tehdy rozmístili po celém městě své elitní odstřelovače, kteří pak nepříteli způsobovali nemalé problémy. Sověti nakonec v bitvě u Stalingradu zvítězili, což lze částečně přičíst i výjimečně vycvičeným odstřelovačům.

Navzdory běžnému využívání odstřelovačů po dlouhou dobu nebyly zavedeny, alespoň ne v masovém měřítku, speciální odstřelovací pušky. Většina odstřelovačů tak používala své standardně vydávané pušky, doplněné o optické zaměřovače. Mnohé z těch, které se používaly během druhé světové války, byly stejné jako ty z první světové války, jen s vylepšeními, která usnadňovala jejich použití pro specifické úkoly odstřelovačů.

Jako odstřelovací pušky se běžně používaly pušky Lee-Enfield No. 4, které používaly britské jednotky a další jednotky Commonwealthu. Na rozdíl od modelu používaného za první světové války byla No. 4 lehčí i spolehlivější.

Odstřelovačská puška M1903 Springfield, podobně jako ostatní odstřelovačské pušky z druhé světové války, byla rovněž původně standardně vydávanou pěchotní puškou. U pěchoty ji pak od roku 1942 začala postupně nahrazovat poloautomatická puška M1 Garand. M1903 byla přesnou a spolehlivou zbraní, byly na ni provedeny úpravy umožňující její použití odstřelovači, včetně přidání teleskopických mířidel. Jednalo se o zbraň, kterou si přednostně vybírali američtí odstřelovači, a M1903 je považována za jednu nejpřesnější z pušek, které byly během konfliktu upraveny.

Opakovací puška Mosin-Nagant, kterou používali Sověti a Finové, vycházela ze starší verze z roku 1891. Ačkoli je tato často považována za méně kvalitní zbraň, než jakou používali Britové nebo Američané, byla velmi přesná, a tudíž hojně používaná. Stejně jako u jiných standardně vydávaných zbraní byla na pušku přidána lepší mířidla, jež z ní udělala smrtící odstřelovací pušku.

Odstřelovači Rudé armády

Při pohledu na nejlepší odstřelovače druhé světové války zaujímají přední místa sovětští odstřelovači. To je pravděpodobně způsobeno velkým důrazem, který Sovětský svaz kladl na výcvik odstřelovačů, a to i před samotnou válkou. 

Když pak začala 2. světová válka, zaujali Sověti k výcviku odstřelovačů jiný přístup, kdy na rozdíl od jiných zemí mohli do armády narukovat ruští muži i ženy. Kousek od Moskvy byla dokonce otevřena škola speciálně pro výcvik odstřelovaček, které byly fyzicky zdatné, měly minimálně sedmileté vzdělání a bylo jim mezi 18 a 26 lety. Po německé invazi do Sovětského svazu narukovalo do Rudé armády zhruba 2000 odstřelovaček. Z tohoto počtu jich přežilo celou válku pouze 500.

Ljudmila Pavličenková, známější jako "Madam Smrt", je pak se svými 309 zářezy považována za nejúspěšnější odstřelovačku v historii. V průběhu konfliktu postupně stoupala v hodnostech, až získala pozici poručíka. Pavličenková byla stažena z frontové linie poté, co byla zasažena šrapnelem do obličeje. Byla považována za příliš velký přínos na to, aby bylo vhodné riskovat její smrt, a tak byla vyslána na přednáškové turné po spojeneckých zemích. Po návratu do Sovětského svazu pak Pavličenková cvičila další odstřelovače, a to až do konce války.

Pavlichenko_in_a_trench
Foto: Ljudmila Michajlovna Pavličenková s poloautomatickou puškou SVT-40 | Wikimedia Commons / Public domain

Pavličenková přitom nebyla zdaleka jediným skvělým odstřelovačem Rudé armády. Mezi ty nejznámější patřil Vasilij Zajcev, který byl přidělen k 1047. střeleckému pluku 284. "Tomské" střelecké divize. Zajcev byl vyslán do Stalingradu, kde se naplno projevilo jeho odstřelovačské nadání. Připisuje se mu, že během prvních deseti dnů zabil 40 německých vojáků.

Nejpozoruhodnějším aspektem Zajcevovy služby během druhé světové války bylo údajné zabití špičkového německého odstřelovače Erwina Königa. Podle Zajceva musel sovětský odstřelovač strávit několik dní lovem Königa, než padl osudný výstřel. Je třeba poznamenat, že historici jsou k tomuto vyprávění skeptičtí, protože neexistují žádné záznamy o tom, že by König někdy existoval.

zajcev_01
Foto: Vasilij Zajcev | Wikimedia Commons / Public domain

Simo Häyhä: Nejsmrtonosnější odstřelovač v dějinách

Navzdory tomu, jak známí byli sovětští odstřelovači, muž s nejvyšším počtem zásahů byl Fin. Nejsmrtonosnějším odstřelovačem druhé světové války byl bezpochyby Simo Häyhä, který před svou službou pracoval jako zemědělec.
Häyhä se vyznamenal během zimní války proti Sovětskému svazu a je mu připisováno více než 500 zářezů (přesný počet není znám), což mu vyneslo přezdívku "Bílá smrt". Dalších 500 nepřátel zlikvidoval palbou ze samopalu: „Dělal jsem, co mi přikazovali; nejlépe, jak jsem mohl.“

Häyhä rád pracoval samostatně a během akcí se zabydlel na sněhovém náspu s dostatkem jídla a zásob. Na své pušce také raději používal klasická mířidla a nikoliv teleskopický zaměřovač, protože se mu s ním lépe mířilo, a nechtěl také, aby se od čoček odráželo slunce a prozrazovalo tak jeho polohu.

Simo_Hayha2
Foto: Simo Häyhä | Wikimedia Commons / Public domain

Přestože Häyhä zůstal v drtivé většině případů neodhalen, nakonec byl 6. března 1940 zasažen do čelisti kulometnou (někdy se uvádí tříštivou) střelou a upadl do kómatu. Trvalo pak roky, než se zotavil, avšak nakonec se dožil 96 let. 

Snad nikoho nepřekvapí, že zmiňujeme "Bílou smrt" mezi spojeneckými odstřelovači – v roce 1940 byl Sovětský svaz de facto spojencem nacistického Německa a neblaze přispěl k tragickému průběhu prvních roků války. Finsko bylo napadenou zemí a bylo podporováno Velkou Británií i Francií; ve snaze o nápravu ztrát ze zimní války se připojilo k operaci Barbarossa a vedlo tzv. pokračovací válku se Sovětským svazem. Té se již Häyhä účastnit s ohledem na zdravotní stav nemohl.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav Flek

12. 07. 2022, 20:20

pro Zdeněk :

Bohuzel nemohu souhlasit s casti vasi vety, ktera zni : "Souhlasím se Slavoslavem, Finsko bylo do pokračovací války vtaženo, jednak prohlášením Německa a jednak napadením ze strany CCCP..."

Finsko bylo do valky urcite vtazeno v dusledku masoveho naletu sovetskych bombarderu, z velke casti miricich na finska mesta. Urcite ale nebylo vtazeno v dusledku prohlaseni Nemecka. Ja vlastne takovy pripad v dejinach neznam, kde by pouhe prohlaseni jednoho statu dostalo jiny stat do valky (jinou veci je, pokud jeden stat vyhlasi mobilizaci, treba i skrytou...). Myslim, ze chapu, co jste chtel vyjadrit, ale asi jste to nepresne formuloval.

Z meho pohledu jako duvod ke vstupu Finska do valky ten rozsahly sovetsky nalet uplne stacil. Rusky historik Mark Solonin venoval teto otazce svou 600 strankovou knihu "25. cerven - Hloupost nebo agrese ?" , ktera vysla i cesky. V prekladu je rada chyb a zejmena chybi mapy, ktere pomahaji orientaci v textu, presto rozhodne doporucuji k precteni.

Vaclav Flek

12. 07. 2022, 20:05

Vetu autora clanku v poslednim odstavci, zacinajici : "Snad nikoho nepřekvapí, že zmiňujeme "Bílou smrt" mezi spojeneckými odstřelovači..." povazuji za zmatecnou. Mne treba prekvapila.


Sovetsky svaz nebyl spojencem Treti rise v klasickem slova smyslu, oba totalitni staty si pouze vymezily vzajemne sfery vlivu a zavazaly se neutocit jeden na druheho. To neodpovida litere ani duchu spojenecke smlouvy. Na druhe strane ani Britanie ci Francie nijak zvlast nepodporovaly Finsko, pokud vubec. Postavily sice dobrovolnicky sbor, ovsem jeho hlavnim poslanim bylo obsazeni dolu na zeleznou rudu v severnim Svedsku. Tento sbor nebyl nikdy vyslan, a Finsku nijak nepomohl.

nobody

09. 07. 2022, 10:39

jeroným
miesas veci dohromady. A pokial puska bola konstruovana a nastrelena z bajonetom na hlavni, tak sa jeho odnatim posunie bod zasahu, pretoze sa zmeni zataz na konci hlavne a posobenie prachovych plynov na strelu pri opusteni hlavne.
Dlzka hlavne je ina vec a uz som cital prihody, ako skracovali hlaven a nic, takze to skoncilo zhananim novej hlavne, kedze ta povodne bola dozrezavana na bonsaj
To iste plati o "zazracnej" volne plavajucej hlavni, kde pokus prerobit klasicke ulozenie na volne plavajuce totalne zabil presnost povodne velmi presnej pusky.

Vtedajsia ani optika, nieto mechanicke mieridla strelbu na nejake supervzdialenosti neumoznovali - niekolkosto metrov uz bol vynikajuci vykon s prihliadnutim k tomu, ze ziadne dialkomery neboli a zastrelovacia palba v bojovych podmienkach sa neda prezit. Ale na podobne vzdialenosti a na sutaziach aj vacsie sa palilo Sharps-kami, Creedmore-kami, Remington-kami na poctivy cierny prach desiatky rokov predtym, s kvalitnymi mechanickymi mieridlami a ziadna volne ulozena hlaven tam nebola. A pokial chce niekto hovorit o bodaku, nech si pozrie, ako bol v tej dobe upevneny Malcolm-ov opticky zameriavac - cely system bol dlhsi nez hlaven.

Keby to bolo tak trivialne a jednoparametrove, tak ultrapresne pusky davajuce to 1 dierou na kilometer, robi absolutne kazdy.

Slavoslav

09. 07. 2022, 06:47

anekdoticky priklad ako dodatocna vaha na usti "rozhodila" nenapravitelne rozptyl. V tomto pripade islo o tlmic.

https://bulletin.accurateshooter.com/2022/04/how-do-suppressors-affect-accuracy-surprising-test-results/

Slavoslav

09. 07. 2022, 06:22

jumpman

ja velmi dobre viem o com hovorim o to nemaj strach a mal som v rukach xy zbrani ktore mali pazbu okolo hlavne na tesno a strielali submoa rozptyl. Rovnako ako napriklad zbrane rady ZKK 60x ktore takyto rozptyl dokazu strielat bezne. Nie je to moja salka kavy, su tam ine problemy kvoli ktorym taketo riesenie zbrane nepreferujem, ale to by bola debata o niecom inom a nie o rozptyle za podmienok, ze nestrielas vela ran za sebou

co sa tyka bodaku na usti, ano. Zmeni charakteristiku kmitania hlavne a tym padom co? tym padom spravidla posunie bod zasahu. Ak nema v uchyteni volu, ze by sposoboval nepravidelnost toho kmitania vystrel od vystrelu nie je tam dovod na ziadne dramaticke zvysenie rozptylu. Bodak sa sprava ako sucast hlavne a zvysena hmota spravidla zlepsuje charakteristiku co sa tyka vlastnych frekvencii a ich budenia.

Gibon

08. 07. 2022, 20:11

vlady
Devětatřicetiletá brazilská modelka a odstřelovačka Thalito do Valleová padla v Charkově pouhé tři týdny poté, co se přidala k ukrajinské cizinecké legii. Chudák holka, udusila se po zásahu ruskou raketou. :smile:

jumpman

08. 07. 2022, 17:34

Slavoslav: Skutečně evidentně netušíš o čem mluvíš a o čem mluvím já jeronýmem. Zkusím Ti to vysvětlit ještě jednou. V okamžiku zážehu prachové slože v nábojnici se začne střela protláčet hlavní. Tímto pohybem (a tlakem plynů za kulkou) dochází k rozkmitání hlavně. Tyhle kmity působí už v době, kdy je střela ještě v hlavni a tady přichází ta nutná stabilizace kmitů hlavně. Nejsnadněji dokážeš zbraň nastřelit, pokud je hlaveň uchcena pouze v místě nábojové komory - namá další opěrný bod pro vznik dalších harmonických kmitů. V okamžiku, kdy se do hlavně i jen šroubem uchytí podpažbí či předpažbí, dochází v místě tohoto uchycení ke vzniku další složky kmitání (tzv. vyšší harmonická) a ta může znamenat především to, že se ty kmity na ústí hlavně potkají v různých amplitudách při jednotlivých výstřelech - takže soustřel jde do kopru. Pokud na konec hlavně posadíš půlkilový bajonet, tyto kmity naprosto rozhodíš. Pro standartního pěšáka, který střílí maximálně na 100m a je stejně schopen trefit maximálně stojící figuru, je to irelevantní. Pokud ovšem máš střelce, který potřebuje zasáhnout na 200+ cíl velikosti lidské hlavy a často i menší, musíš omezit všechny vlivy, které ti do nástřelu přináší náhodné veličiny. Je to ovšem poznatek poslední doby, takže dost pochybuju, že střelci za 2 světové měli představu proč se jim rozhodí soustřel po nasazení bajonetu. Ale jelikož uměli střílet a někdo je to i učil, tak i bez těchto matematických znalostí odpozorovali, co jim zhorší přesnost, takže bajonet by si nasadil na pušku jenom pěšák... Líp už Ti to asi nevysvětlím

Slavoslav

08. 07. 2022, 13:11

jeronym

bezne sa na ustie hlavne kvackali svetla a ine zariadenia a to sa bavime o lahkych polovnych hlavniach. Ziaden zasadny vplyv na presnost to nemalo, akurat bolo treba skontrolovat si nastrel.

A co sa tyka skracovania hlavne tak ano. Skratenie vyslahaneho ustia moze mat pozitivny vplyv na presnost no nie je to o ziadnom triafani sa na nulovy vykmit apmplitudy. Uz len rozptyl ustovych rychlosti seriovo robeneho naboja spolu s rozdielmi horenia prachu leto zima to by si musel skracovat predlzovat hlaven kazdu chvilu.

Je niekolko obecnych pravidiel co sa tyka konstrukcie hlavne maju vplyv na presnost ktore riesia aj jej tuhost co sa tyka kmitania, ale idu na ukor inych vlastnosti a na prenost mozu mat prave negativny vplyv ak sa bavime o long range

jeroným

08. 07. 2022, 13:01

Kanár
já držím pušku taky tak. A když mám dobrej den a neklepu se, tak mám vleže bez opory soustřel na 50 m přes mířidla do 3 cm. Když držím víc vepředu, tak strhávám.

nobody
bajonet ti kurva rozhodí soustřel. Ale to v počítačovej hře nepoznáš. Jak to správně napsal Jumpman. Kmitání hlavně je svině. Za mých mladých let jsem myslivcům na soustruhu zkracoval hlavně, aby se jim zlepšil soustřel. Tehda byli jen jedny náboje, takže se na ně musela hlaven naladit. V zásadě jde o to, aby střela opustila hlaven v době kdy amplituda kmitu je nulová. Proto mají někteří střelci na hlavních závaží (pravda, někdo jen vyvažuju zbran). Dneska je levnější zkusit několik různých výrobců střeliva a najít ten pravý. Nebo přebíjet. Kolikrát mi trvá měsíc než najdu tu správnou laboraci.

Kmitání je důvodem toho, že někomu střelivo lítá parádně a druhej není schopnej nic trefit i když mají oba stejný náboje.

Slavoslav

08. 07. 2022, 12:43

Kanar,

ono ta to prekvapi, ale je to spravne drzanie zbrane. Lava ruka v lakti ohnuta tak, aby co najvacsi prenos vahy tej zbrane isiel priamo cez kosti a nie cez svaly ktore sa unavia a zacnu chviet. Neviem ako to vysvetlit lepsie, mozno tento obrazok pomoze, vid drzanie slabej ruky https://www.olympic.sk/sites/default/files/styles/gallery_full_watermark/public/field_media_image/2019-06/JKA_2271jany%20patrik_foto%20sukup.jpg?itok=GcfVPa8s

Kanár

08. 07. 2022, 12:36

Ten Simo Häyhä nepoužíval optiku, protože by musel moc vyčnívat v ležící poloze. Sám to tak vysvětlil. Takto skoro splynul se zasněženou krajinou. Na té fotce s bajonetem to možná ani on není, protože tu pušku drží, jak Žižka telefon ... :-)

Slavoslav

08. 07. 2022, 12:11

jumpman

pre presnost je dolezita opakovatelnost - aby zbran kmitala vzdy rovnako. Kazda hlaven totiz kmita pri vystrele a samozrejme nasadenim bodaku sa zmeni charakteristika toho kmitania - posunie sa bod zasahu. No ak tam ten bodak nelieta vo volnom ulozeni nie je dovod, aby doslo touto zmenou k zasadnemu, alebo akemukolvek zhorseniu presnosti. Samozrejme je nutna korekcia mieridiel, ale to je nieco ine a nehovori to nic o presnosti vyslednej zostavy

Moderne ostrelovacie pusky otvorene mieridla nemaju, lebo su im zbytocne, nik tam nerata s inou strelbou ako cez optiku a len by sa zachytavali pri pohybe terenom a zavadzali.

S plavajucou hlavnou je to tiez osemetne. Tam to ma vplyv najma ak mas drevenu pazbu ktora zmenou vlhkosti moze menit svoj tvar a posuvat bod zasahu pripadne ak strielas viac ran za sebou kde dochadza k nerovnomernemu chladnutiu. Ale existuju zbrane ktore zamerne ukotvuju hlaven v roznych bodoch a su velmi presne, len to nie je na desiatky ran za sebou. Pripadne je hlaven podopreta na prvych 15-20 cm za nabojovou komorou ako napriklad Tikka aj pri varmintoch

jumpman

08. 07. 2022, 11:40

Slavoslav: s tím bodákem nemáš pravdu. Při výstřelu dojde ke kmitání hlavně a každý bod, který tu hlaveň rozváží znamená další harmonickou v těch kmitech a z toho vyplývá snížení přesnosti. U běžných pušek se tohle neřeší, protože přesnost je ucházející, ale všimni si, že nejnovější odstřelovací pušky dokonce nemají na hlavni ani mušku. Optimální je uchycení pouze u nábojové komory a zbytek hlavně volný...

Jinak k těm cifrám, tomu finskému zázraku příliš jeho cifry nevěřím, ale možné je cokoliv. To že další nejlepší jsou rusáci je dané hlavně tím, že rusko nemá a nikdy nemělo odstřelovače v tom duchu, jako jsou cvičeni na západě. Ruský sniper byl součástí jednotky, s ní se pohyboval a dá se říct, že střílel na všechno, co se mu ukázalo. Němci a západní spojenci cvičili snipera tak, že ten operoval samostatně, rozmýšlel se, na co vystřelí a likvidoval především důležité nepřátele, jako důstojnický sbor, kulometčíky a podobně

Patrik

08. 07. 2022, 11:11

Tak vám to bača vysvětlil a teď už počkat jen na vedoucího Karla.

Slavoslav

08. 07. 2022, 10:39

Drag

no a potom takychto strelnicovych borcov zoberies do terenu, nechas ich par hodin bez pohybu lezat, idealne vo vlhkej pode a das im vystrelit na miznuci terc ktory sa nahodne objavi, bez upozornenia na par sekund, trebars aj do tych 100 m

a vlastne malokto z nich dokazal svoje slovne uspechy zopakovat aj na strelnici ked sa mohli predviest nazivo

nobody

08. 07. 2022, 09:15

jeronymko,
sracky su mozno prispevky. Ta fotka sa vzhladom na masku neda identifikovat, ale bodak s tym nema nic spolocne. Pretoze ak je puska nastrelena s bodakom, tak je to naopak jeho zlozenie, co rozhodi presnost. A pusky sa s bodakmi nastrelovali, takze bez informacii o tom, ake boli postupy finskej armady len vypustas vetry.
Privolat delostrelbu na poziciu snipra mohol kde-kto uz za 2. svetovej, s vynimkou napr. prave ruskych burlakov a burlaciek, pretoze tam bola vysielacka neznamy pojem, na rozdiel od US ARMY, kde clen malej skupiny vojakov mohol tu delostrelbu na nepriatela zoslat - pretoze poznali baterie a vysielacky (dokonca aj ponozky, topanky a toaletny papier ci splachovaci zachod - co nejeden rusak nepozna dodnes).
Lenze na to, aby si ju mohol zoslat musi nielen tusit, ze tam nejaky sniper je, ale aj kde zhruba je, pretoze delostrelba je mizerne ucinna voci osobe v kryte, o to viac, ked pozicia nie je v jej epicentre. Cize tvoja milovana ruska chamrad mohla vies co aj s tvojimi rozpravkami. Pretoze pri ucinnom dostrele sniperskych pusiek musis tu poziciu stanovit tak na desiatku metrov presne - hodne zdaru, ked sniper moze byt na lubovolnom mieste stovky metrov navzajom odseba vzdialenom

Rudý vítr

08. 07. 2022, 08:05

L.M.P.Kdo umí ten umi.... čest práci.

Zdeněk

08. 07. 2022, 08:02

Pokud vím, Simo Häyhä nebyl zasažen žádnou kulometnou střelou, ale zakázanou tříštivou střelou sovětského odstřelovače, kterého navzory zranění úspěšně zlikvidoval.
Navíc on sám trval na tom, že počet 512 nepřátel odstřelovací puškou a 500 samopalem je nadsazený počet a jako oficiální údaj je bráno 259 nepřátel jako odstřelovač. Sám byl přesvědčen, že dostal přibližně 500 protivníků celkem.

Souhlasím se Slavoslavem, Finsko bylo do pokračovací války vtaženo, jednak prohlášením Německa a jednak napadením ze strany CCCP. Navíc podstatné je, že Finové při následném útoku postoupili pouze do hranic z listopadu 1939 a pak se útok víceméně zastavil.

Slavoslav

08. 07. 2022, 07:59

jeronym

nasadeny bodak, nema dovod rozhadzovat sustrel, moze posunut bod zasahu, ale to je tak vsetko ak tam nie je nasadeny s volou ako prasa. Podobne tlmice a ustove brzdy, ktore maju na presnost obecne vplyv pozitivny a dnes je tlmicom vybaveny prakticky kazdy vojensky a policajny odstrelovac.

A mimochodom, Hayha mal vacsinu zabiti na pomerne malu vzdialenost max do 200 m, pricom gro dosiahol puskou bez optickeho zameriavaca ktory odmietal, lebo k nemu bolo potrebne vysoko dvihat hlavu a demaskovat sa

jeroným

08. 07. 2022, 07:48

ta fotka Sima , jak leží s puškou a nasazeným bajonetem je sračka. Bud to není on, nebo je to jen poza pro fotografa. Žádnej snajper si nenasadí bodák na flintu. Za prvé to nepotřebuje, protože střílí z dálky a za druhý bajonet na pušce rozhazuje soustřel a dost jej posouvá. Každej kdo střílel s nasazeným bajonetem to ví. On i blbej kompenzátor, nebo ústovka udělají své. O tlumiči ani nemluvím. Každou chvíli na střelnici nějakej Rambo co si koupil tlumič, čumí jak péro z gauče že se nemůže trefit do terče.

Odstřelovačky jsou dneska jinde, ale i ty starý flinty dokázali střílet přesně. S moji Schmidt rubin a původními náboji GP11 (asi 80 let starýma) se nechá střílet z opřenou flintou jednou dírou (pravda, mám tam dioptr protože jsem slepej). A nepřítele není třeba střelit přímo do oka. Stačí kamkoliv a je vyřazenej. Pokud to není americkej hrdina s deseti dírama v sobě a stále útočící.

Osobně bych snajperem bejt nechtěl. Ne že bych neuměl střílet, i toho nepřítele bych dokázal zabít, ale životnost snajpera není moc velká. Dneska se souboje á la Nepřítel před branami neprovozují. Pokud se někde objeví snajper, nepřítel tam hodí dělostřeleckou přehradu a je vymalováno. Proto se Robocop Willi taky tak rychle zdekoval zpátky. Když jej rusové zaměřili, tak mu tam šoupli pár granátů. Ukry kolem něj to roztrhalo, on měl kliku. Proto rusáci rozhlašovali že jej dostali.

Slavoslav

08. 07. 2022, 07:27

Finsko sa k ziadnej Operacii Barbarosa a utoku na ZSSR nepripojilo a ci by sa tak stalo je len cista sepkulacia. Tzv pokracovacia vojna zacala tym, ze Sovieti zacali bombardovat Finsko bez toho, aby to vobec vstupilo do vojny a zautocilo na ZSSR