Ruský bojový letoun Su-57 pro indické letectvo aneb nikdy neříkej nikdy
V indickém městě Bangalore proběhla nedávno mezinárodní výstava Aero India 2021, kde celkem 14 zemí představilo zákazníkům vzorky svých zbraní. Mezi zeměmi, které vystavovaly své produkty bylo pochopitelně i Rusko, pro které je indický trh velmi významný. Představilo zde (podle agentury TASS) v různých formách prezentace více než 200 druhů zbraní a zbraňových systémů, mezi nimiž se zvláštní pozornosti dostalo i exportní verzi víceúčelového bojového letounu páté generace Suchoj Su-57E.
Velký zájem Indie o nejmodernější zahraniční zbraně je z velké části vyvoláván činností nepřátelsky laděných sousedů – Číny a Pákistánu. Indie se snaží při nákupech zbraní řídit zásadami diverzifikace dodavatelů a také snahou postupné lokalizace jejich výroby v Indii. Příkladem je projekt licenční výroby ruských hlavních bojových tanků T-90S. Rusko je pro Indii dlouhodobým a velmi významným partnerem. Indie si vysoce cení ruských zbraní pro jejich kvalitu a relativně nízkou cenu.
Foto: Ruský víceúčelový bojový letoun páté generace Su-57 | Ministerstvo obrany Ruské federace / CC BY 4.0
Rusko představilo v Bangalore např. systémy protivzdušné obrany S-400 Triumph a Viking (exportní Buk), kolový obrněný transportér nové generace K-16 (Bumerang), teoreticky asi nejlepší plovoucí bojové vozidlo pěchoty na světě K-17 (Kurganěc 25), vrtulníky Ka-52, Mi-28NE, Ka-31, Mi-171Š, Mi-17V5 a také perspektivní víceúčelový lehký vrtulník Ka-226T. Klasické letouny zastoupily stíhačky MiG-35D a Su-35, exportní verze vojenského transportního letadla Il-76MD-90A(E) a tankovacího letadla Il-78MK-90A(E). Indové se také s velkým zájmem podívali na ruský letoun páté generace Su-57E.
Společnost Rostech celkem rozumně počítá s dalším prohloubením spolupráce s Indií v oblasti letectví. Indie stále zoufale potřebuje získat schopnost spolehlivě ovládnout vzdušný prostor. Indové začali kupovat sovětské MiGy-21 již v roce 1962, a v roce 1967 zahájili jejich vlastní výrobu. Obecně to určovalo obecný vektor rozvoje indického vojenského leteckého průmyslu. Téměř 80% flotily indického vojenského letectva představují letadla sovětské a ruské provenience. Existuje také cca 50 francouzských víceúčelových Mirage 2000 a asi sto francouzsko-britských stíhacích bombardérů Jaguar. Z nejmodernějších strojů stojí za zmínku přicházející francouzské Rafale. Taková je v současnosti tedy indická diverzifikace dodavatelů. K tomu je však potřebné zmínit, že jeden francouzský Rafale přijde Indii na 218 milionů dolarů, zatím co jeden ruský Su-30MKI z místní montáže jen na 83 milionů dolarů. Indická "sůčka" jsou krásný produkt rusko-indické spolupráce, kdy Indie pro své potřeby získala skvělé multifunkční stíhačky, které si může montovat na svém území. Někdo si může položit otázku: Proč Indie nyní opouští ruská letadla a zaměřila se na francouzská, když tu není podstatný výkonnostní ani generační rozdíl? Někdo určitě řekne, že je to kvůli nižší ruské kvalitě, ale ze strany Indie jde spíše o draze zaplacený marketingový tah zaměřený na získání co nejlepších podmínek při budoucím vyjednávání. Ve hře je možný nákup stíhaček MiG-35 a Su-35, a také rozsáhlá modernizace Su-30MKI na verzi Super Suchoj.
A Su-57 - FGFA? Je třeba připomenout, že FGFA měl být společný rusko-indický bojový letoun páté generace. Indie však tento projekt opustila a Rusko ho muselo dotáhnout samo. Nároční Indové nebyli spokojeni s vlastnostmi letadla, což zarytí odpůrci všeho ruského neustále velmi rádi opakují. Letoun Su-57 skutečně měl své „dětské nemoci“, které bylo třeba identifikovat a eliminovat. Pravdou je, že indický deník The Economic Times s odvoláním na své zdroje ve vojenských a vládních kruzích vysvětlil indické rozhodnutí zcela jinými motivy. Indická obranná organizace pro výzkum a vývoj DRDO se primárně zajímala pouze o technologie stíhaček páté generace pro svůj vlastní nezávislý vývoj, a v Rusku je získala. V Indii pak poněkud naivně usoudili, že se bez všech obejdou a nebudou nikomu za nic platit. Hlavním problémem tedy nebyla ani tak špatná kvalita ruských bojových letadel páté generace, jako spíše problémy s právy k duševnímu vlastnictví.
Je možné, že výroba samotného bojového letadla pro Indii se ukázala jako poněkud obtížnější úkol, než si původně v Indii všichni představovali. Nedávno letecký maršál indického letectva Birender Singh Dhanova pohovořil o podmínkách pro indický nákup letadel Su-57 z Ruska. Uvedl v podstatě to, že pokud budou tato letadla v Rusku vyráběna a zavedena do výzbroje ruského letectva, Indie bude připravena zvážit jejich nákup.
Znamená to, že Indové se projektu úplně nevzdali a opustili jej pouze dočasně do doby, než Rusko eliminuje všechny jeho neduhy na vlastní náklady. Poněkud cynický, ale docela praktický přístup. Nyní sama Indie žádá Rusko, aby jí nabídlo exportní verzi svého letounu páté generace. A co na to Rusko? To je očividně připraveno na jiný poněkud flexibilnější způsob spolupráce. Nabízí letadlo s řadou nových zbraní a balíčkem poprodejního servisu. Kromě toho uvádí, že na žádost zákazníka je připraveno upravit vzhled letadla, a je také možné, že je připraveno na přenos technologií.