EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Suchoj T-4: Sovětské kladivo na americké letadlové lodě

 01. 03. 2020      kategorie: Vojenská technika      8 komentářů

Spojené státy americké už od druhé světové války drží ve vojenském soupeření mezi světovými velmocemi jeden veliký trumf. Mluvíme samozřejmě o letadlových lodích, které jim umožňují prakticky na libovolném místě na planetě využít výhodu plynoucí z letecké převahy a představují tak zcela zásadní součást jejich arzenálu.

Poslední zemí, která se s nimi v počtu a síle letadlových lodí mohla měřit, bylo císařské Japonsko za druhé světové války. Ostatní velmoci, tedy Čína a samozřejmě především Rusko (resp. po většinu času SSSR), si toho byly a jsou dobře vědomy a protože ve vývoji a výrobě vlastních letadlových lodí nebyly (a stále nejsou) schopny USA ani vzdáleně dostihnout, soustředily se na vývoj celé řady speciálních zbraní, určených pro útoky právě na letadlové lodě.

12407305223_a3e19c9440_b
Foto: Suchoj T-4 a jeho charakteristický prvek - exponovaný kokpit s velkými okny | Wikimedia Commons

Psali jsme: ShKH vz. 77 DANA v akci


Jednou z takových byl i sovětský nadzvukový bombardér Suchoj T-4. Počátek jeho vývoje se datuje do 60. let, tedy doby, kdy řízené protiletadlové rakety ještě nebyly příliš vyspělé a dostatečná rychlost letu tak znamenala že stroj byl v relativním bezpečí před nepřátelskými stíhači i systémy země-vzduch. Cílem bylo vyvinout stroj schopný letět až trojnásobnou rychlostí zvuku, přiblížit se tak k americkému svazu letadlové lodi dříve, než se jej podaří hlídkujícím stíhačům dostihnout a sestřelit, odpálit dvě protilodní rakety s konvenční nebo jadernou hlavicí a ideálně zase vysokou rychlostí zmizet. Rovněž se počítalo s tím, že bude sloužit jakožto průzkumný letoun a konvenční bombardér schopný průniků do hloubky nepřátelského území.

Hunter-FZ-Gen2-Jacket-Brown-grey-2019-29-hero-900x800
Foto: Suchoj T-4 je k vidění v muzeu na letišti Monino | Wikimedia Commons


Výsledkem vývoje byl zajímavý stroj s rozměrným delta křídlem a "kachními" plochami na špici, vybavený čtyřmi proudovými motory Kolesov RD36-41 umístěnými pod trupem a vyrobený z tehdy moderních titanových slitin a niklové oceli, díky čemuž byl dostatečně odolný proti aerodynamickému teplu vznikajícímu kvůli odporu vzduchu při vysokých rychlostech.

Psali jsme: Univerzální loď pro polské speciální jednotky

Problém však představoval překryt kabiny; s tehdy dostupnými technologiemi bylo velice obtížné vyrobit sklo nebo jiný průhledný materiál, který by byl dostatečně odolný vůči vysokým teplotám. Inženýři tak zvolili obdobné řešení, jako například u nadzvukového dopravního letounu Concorde. Titanová špička letounu byla sklápěcí, takže při vzletu, přistání a pojíždění viděl pilot ven rozměrnými okny, zatímco při vyšší rychlosti se vyklopila nahoru, čímž zlepšila aerodynamické vlastnosti letounu a chránila okna před přehřátím. Nevýhoda je zřejmá - při letu nadzvukovou rychlostí neviděla osádka vůbec ven a musela se řídit čistě pomocí přístrojů. To však vzhledem k tomu, že byl určen především pro rychlé operace nad mořem, nepředstavovalo až tak velký problém, jak by se mohlo zdát.
Za tímto účelem měl být stroj vybaven mimo jiné moderním radiolokátorem s dalekým dosahem.

Osádka byla dvoučlenná a skládala se z pilota, který stroj ovládal pomocí moderního elektromechanického systému a radarového/zbraňového operátora. Oba členové osádky létali oblečeni ve skafandrech, stejně jako v americkém SR-71 a dalších obdobných letounech této doby. Stroj měl koneckonců dostup až 24000 m. Výzbroj měly tvořit primárně dvě radarem naváděné protilodní rakety Ch-33/Ch-45 s dosahem až 600 km, přičemž samotný letoun měl bojový dolet až 3000 km.

rNtvKiYF5UCYavb_5VNSr3BOEDH1xUArieq-I0VPOa8
Foto: Suchoj T-4 na dobovém snímku se srovnanou špicí letadla | Wikimedia Commons


První let absolvoval Suchoj T-4 22. srpna 1972 a během následného testování se ukázalo, že stroj je velice dobře ovladatelný, při letu se chová excelentně a jeho výkony zcela splňují očekávání. Postupně byly vyrobeny a testovány čtyři prototypy, přičemž s jedním z nich se podařilo dosáhnout rychlosti přes 2,8 M.

Vývoj protiopatření, především pak raket země-vzduch, však rychle postupoval a v době, kdy byl letoun víceméně připraven pro sériovou výrobu a bojové nasazení, přestala prostá rychlost stačit na to, aby byl v bezpečí před nepřátelskými střelami a měl šanci na úspěšný útok proti svazu letadlové lodi. Největší vliv na to mělo zavedení amerického námořního protivzdušného systému Aegis a vybavení většiny jejich lodí automatickými protiraketovými kanony Phalanx. 

Slibný stroj tak potkal stejný osud, jako další projekty s podobným konceptem. Byl zrušen bez náhrady a ze čtyřech vyrobených prototypů se dodnes dochoval pouze jeden, který je umístěn v muzeu na ruském letišti Monino.

Video: Suchoj T-4 na vzácných záběrech / YouTube

 Autor: Griffon

CENOVÉ BOMBY (421)

Komentáře

občan

02. 03. 2020

Bylo by asi dobré, pokud by diskutující nejprve vyplni malý testík gramotnosti. Některé hlouposti degradují osobnosti pisatele.

ben65

02. 03. 2020

scipio tj nesmysl, 2 kusy XB70 letěly 129x, z toho druhý prototyp 10x rychleji než Mach3

dejvold

02. 03. 2020

Viděno naživo a spolu se vým sousedem M-50 jsou to takové ikony muzea v Moninu, ale na živo vypadají prostě úchvatně, takové to když se věčer u vodky domluvíš a ráno to začneš stavět :D

jan

02. 03. 2020

Spíš by letadlové lodi byl phalanx k prdu kdyby byla použita raketa s jadernou hlavicí.

kojot25

02. 03. 2020

hmm , hlavmě že rusáci 40 let okupovali východní státy . Nevynátka .

MildaS

01. 03. 2020

Tohle letadlo mohlo být nebezpečné snad jen jako kamikaze. Odhaduji, že to mělo podobné kvality Tu 144, které létalo jen s poštou

scipio

01. 03. 2020

Určitě, podobně jako Valkyrie, že, ta letěla asi 3x!

Many

01. 03. 2020

Jestli byl tak kvalitní a spolehlivý jak TU144 tak bych to s tím kladivem na letadlové lodě nepřeháněl. Ikdyž, pád neovladatelného, případně rozpadajícího se plně natankovanýho T-4 na letadlovou lod by mohl mít v důsledku podobný výsledek :))

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací