EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Svérázný způsob testování neprůstřelné vesty

 18. 04. 2019      kategorie: Události      2 komentáře

Opravdu svérázný způsob testování neprůstřelné vesty si zvolili dva Italové, kteří se rozhodli, že se stanou živým terčem, do kterého bude střílet jejich kolega z ruské útočné pušky AK-47 z bezprostřední blízkosti. 

Chlapi v podobě živých terčů absolvovali rovnou hned několik střeleckých sérií, kdy ve volné chvíli mezi střelbou demonstrují na kameru míru poškození balistických plátů. Druhý z figurantů na sebe nechal kromě pušky AK-47 střílet i z pistole. Když pomineme riziko fyzické újmy nebo dokonce smrti obou figurantů, měli bychom brát na zřetel také vysokou míru psychického stresu, který oba figuranti museli podstoupit.

Video: Způsob testování neprůstřelných vest "po italsku" / YouTube

Psali jsme: Policejní důstojník na rychlostní komunikaci doslova POPRAVIL sviště lesního...

V moderním pojetí je neprůstřelná (balistická) vesta ochranný oblek, většinou více či méně pokrývající trup a zhotovený z pevných materiálů, který je odolný proti střelám z ručních palných zbraní a chrání také proti střepinám z granátů a min. Vesty také v různé míře odolávají útoku bodnou zbraní (nožem).

Snaha o ochranu před zbraněmi nepřátel je nejspíše stará jako lidstvo samo. Ochranné obleky a různá brnění, ať už z kůží, ze dřeva, kostí, nebo kovu, existují již řádově tisíce let. V tomto ohledu je to věčný souboj mezi průbojností střely (nebo jiné zbraně) a pevností, odolností ochranného obleku nebo brnění.

736px-Testing_bulletproof_vest_1923
Foto: Test neprůstřelné vesty z roku 1923 | Wikimedia Commons

Psali jsme: Operace Izrael - kdo postoupil dál v nejdrsnější reality show v Česku

Vtip odolnosti balistické vesty je ve vysoké pevnosti vláken v tahu. Většina běžných střel se při zásahu deformuje a rotuje, čímž na sebe zachytává vlákna a snaží se je při postupu natáhnout, čemuž brání extrémní pevnost těchto vláken. Pro snazší deformaci bývají u některých vest vloženy na povrch ještě pláty z oceli, titanu, keramiky (karbidy kovů), případně kombinace těchto materiálů. Při dopadu projektilu dojde k jejímu zploštění. Účelem je dosáhnout deformace střely ještě před vstupem do vrstvy kevlarových vláken a rozložit kinetickou energii na větší plochu.

Většina materiálů má sníženou odolnost, pokud je namočena, protože voda působí jako mazivo pro projektily a navíc jako změkčovadlo polyamidů (kevlar) – snižuje pevnost a zvyšuje tažnost. Proto se vesty vyrábějí s vrstvami neprůstřelného materiálu s vodoodpudivou úpravou. Vesty se dále vybavují tzv. protišokovými vložkami. Je to vrstva nejblíže tělu a absorbuje kinetickou energii a rozloží ji na větší plochu povrchu těla. I na to je pamatováno v příslušných normách. Při zásahu do vesty bez protišokových vložek dojde k prohnutí tkaniny v místě dopadu střely. Toto prohnutí není nijak výrazné, např 1 cm. Ale rychlost, jakou k němu dojde, způsobí u většiny střel ráže 9 mm luger popraskání žeber, výjimečně i frakturu (zlomeninu). Po zásahu do vesty je oběť vyřazena, i když neumírá. Pokud ale dojde k zásahu ze silnější ráže (např 40 SaW), je průtlak větší a často způsobuje i smrtelná vnitřní zranění. Představa hrdiny, který dostane 30 zásahů do vesty a ani nemrkne, je tedy zcela mylná. V těchto případech velice záleží na rychlosti a hlavně hmotnosti střely. Ta určuje její setrvačnost. Protišoková vložka rozloží energii střely na mnohem větší plochu. Tlak potom nestačí na poškození žeber, potažmo vnitřních orgánů.

1280px-Modular_Tactical_Vest_OkinawaFoto: Američtí mariňáci s neprůstřelnými vestami | Wikimedia Commons

Materiálem budoucnosti mohou být výrobky původem z přírody. Vlákna pavoučích sítí jsou pevnější nežli kterákoliv vyrobená lidmi a chitin, který tvoří exoskeleton hmyzu, je rovněž nesmírně pevným materiálem. Tyto materiály jsou ale zatím ve stadiu pokusů.

Existují moderní průbojné střely, které jsou zhotoveny z pevných a těžkých materiálů – nejlevnější eventualitou je střela s ocelovým jádrem. Může být i podkaliberní, tedy například v plastovém projektilu je vložena tyčinka z oceli, nebo ještě těžšího a tvrdšího wolframu. Povrchová úprava střel teflonem nemá, navzdory populární představě, žádnou spojitost s její účinností proti balistické ochraně, teflonem se potahují olověné střely, aby nedocházelo ke stírání olova v hlavni a tím k přílišnému znečištění zbraně. Příkladem je munice české provenience „Snail“, která pronikne jakoukoliv běžnou neprůstřelnou vestou i s keramickými vložkami. Přesné detaily nejsou u výrobce pochopitelně uvedeny, ale podle dostupných fotografií se může jednat o tento typ munice. Na velmi podobném principu je založena i moderní protitanková podkaliberní munice, kde jsou střely zhotoveny z pevného a těžkého ochuzeného uranu-OU (nebo anglicky DU-depleted uranum), a rovněž střelivo do takzvaných „protimateriálových“ ostřelovacích pušek, jako je český „Falcon“ nebo některá z pušek „Gepard“ maďarské výroby a jiné. Vzhledem k tomu, že tyto zbraně jsou určeny na ničení lehce pancéřovaných cílů, mají použitelný dostřel kolem 2000 m a průbojnost 1-2 cm oceli až na několik set metrů, nelze se divit, že jim žádná neprůstřelná vesta neodolá.

MPS_officers_supervising_World_Cup,_2006
Foto: Neprůstřelné vesty jsou také běžnou výstrojní součástí policistů | Wikimedia Commons

Neprůstřelné vesty uvedeného typu lze (pokud nejsou vybaveny dodatečnými pláty z keramiky a podobně) také poměrně snadno prostřelit kuší nebo lukem, případně probodnout nožem. Ostré předměty, které navíc nerotují, na sebe nenabalují vlákna ale odsouvají je do stran nebo řežou, těmito vestami proniknou. Existují i vesty odolné proti takovým projektilům, většinou založené na vložené síťce z pevných kovových drátů, například z titanu.

 Autor: Fels

CENOVÉ BOMBY (1351)

Komentáře

Oleg

24. 04. 2019

Svérázný způsob testování
Celý život jen dobré skutky ?
https://www.youtube.com/embed/Dn7RzXDsjYY

Oskar

18. 04. 2019

Hloupost světu vládne aneb Není vesta jako vesta
Pro snadnější orientaci se vesty člení do několika kategorií, respektive norem třídy balistické odolnosti (TBO). Nejčastěji se užívá americká klasifikace dle Národního institutu spravedlnosti (NIJ). Tento systém rozlišuje čtveřici základních tříd. Nejlehčí Type I zastaví maximálně náboje .22 Long Rifle a .380 ACP o rychlosti kolem 330 m/s a NIJ je dnes prakticky už ani nepovažuje za neprůstřelné. Type II už si poradí i s .357 Magnum o 400 m/s. Trojka zastaví puškový náboj 7,62×51 mm NATO (například americká M14) a 7,62×39 mm (ruský AK-47). Type IV pak představuje nejlepší úroveň ochrany, neboť zahrnuje oděv zastavující i speciální munici navrženou právě k pronikání neprůstřelnými vestami. Ať už ovšem vesta spadá do kterékoli kategorie, platí smutná pravda, že stoprocentně spolehlivá balistická ochrana neexistuje. Absolutně neprůstřelná „látka“ je totiž asi podobný nesmysl jako nepotopitelná loď.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací