Tanky nebo drony

 13. 07. 2022      kategorie: Vojenská technika      28 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Nedávné rozhodnutí ministerstva obrany o pořízení tanků Leopard 2 vyvolalo širší debatu o českém tankovém vojsku jako takovém – a to jak mezi odbornou, tak i širší veřejností. Nejčastěji se tyto diskuse točí kolem toho, jestli je tank Leopard 2 pro AČR tím skutečně nejlepším řešením. Stejně tak se objevují úvahy o tom, zda má Armáda České republiky tankové vojsko vůbec provozovat, zda má smysl jej udržovat ve stávajícím, poměrně malém  rozsahu (v současnosti se jedná o jeden a po pořízení tanků Leopard 2 o maximálně dva prapory) a objevují se i názory, zda by nebylo lepší tankové vojsko zcela zrušit a uspořené prostředky investovat do jiných, perspektivnějších druhů výzbroje. Např. drony jsou v poslední době označovány jako „smrt tanků“, kdy je často poukazováno na to, že drony jsou schopny zničit i ten nejmodernější, nejlépe pancéřovaný tank. Přestože drony opravdu zaznamenaly v posledních konfliktech jisté dílčí úspěchy, úvahy o zbytečnosti tanků lze jednoznačně označit za chybné, jelikož současné konflikty nám naznačují něco jiného. Jako příklad si můžeme uvést válku mezi Arménií a Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu, která proběhla na sklonku roku 2020.

04_Cover_Leopard_WEBFoto: Nedávné rozhodnutí ministerstva obrany o pořízení tanků Leopard 2 vyvolalo širší debatu o českém tankovém vojsku jako takovém | KMW

Arménie versus Ázerbajdžán

Válka mezi Ázerbajdžánem a Arménií je často označována za „první válku dronů“. Právě drony byly v tomto konfliktu poprvé skutečně masově nasazeny (již předtím byly drony bojově nasazeny v několika konfliktech, vždy se však jednalo o poměrně omezené nasazení, obvykle jen několika kusů). Drony byly nasazovány oběma stranami, byť na straně Ázerbajdžánu výrazně více. Často se dokonce říká, že právě díky dronům tuto válku Ázerbajdžán vyhrál, což je ovšem velmi zjednodušující, příčin vítězství Ázerbajdžánu nad Arménií bylo samozřejmě mnohem více.

Předně je nutno říci, že konflikt mezi Arménií a Ázerbajdžánem nevznikl přes noc, a byl výsledkem dlouhodobého procesu. Příčiny tohoto konfliktu lze najít již v době, kdy obě země byly ještě součástí Sovětského svazu. V této době totiž území Náhorního Karabachu, obývané z větší částí Armény, bylo administrativně součástí Ázerbajdžánské svazové republiky, což bylo dáno i historickými důvody. S tím ovšem nesouhlasilo arménské obyvatelstvo žijící v Náhorním Karabachu, proto se již v polovině osmdesátých let minulého století, v návaznosti na celkový úpadek sovětského systému a vzedmutí nacionalismu prakticky ve všech svazových republikách SSSR, i v oblasti Náhorního Karabachu začalo posilovat národní povědomí. Část politické reprezentace arménské menšiny již tehdy začala volat po odtržení od Ázerbajdžánu a připojení k sousední Arménii. Něco takového ovšem vláda v Baku nechtěla připustit. V důsledku toho následně došlo k prvním politickým, ale i násilným střetům, které tehdy ještě dokázala ústřední vláda v Moskvě eliminovat zatčením některých významných představitelů obou stran.

Tím ovšem arménsko-azerský konflikt vyřešen nebyl, spíše naopak. Situace dál vyostřil i rozpad Sovětského svazu a vznik samostatného Ázerbajdžánu a Arménie. Oba státy se okamžitě začaly přít o území Náhorního Karabachu, což vyústilo v otevřenou válku. V této válce zvítězila Arménie, kdy dokázala porazit Ázerbajdžán a propojit svá území s Náhorním Karabachem Lačinským průsmykem. Náhorní Karabach se tak od Ázerbajdžánu odtrhl a vyhlásil nezávislost coby republika  Arcach (jako nezávislý stát jej ovšem prakticky nikdo neuznal).

Ani to situaci nijak nevyřešilo. Ázerbajdžánské obyvatelstvo (a to nejen vládnoucí politické elity, ale široké vrstvy azerské společnosti) se s prohranou válkou nikdy nesmířilo, a vnímalo ji jako historickou křivdu. I proto se vláda v Baku svého nároku na území Náhorního Karabachu nikdy nevzdala. A právě ve snaze znovu připojit území Náhorního Karabachu k Ázerbajdžánu vládnoucí rodina Alijevů dokonce založila svou politickou legitimitu. Proto se Ázerbajdžán začal systematicky připravovat na další válku a intenzivně zbrojit, což bylo umožněno rozsáhlými zásobami ropy. Ty umožnily realizovat i poměrně výrazné akvizice –včetně dronů.

Zde je třeba uvést jeden poněkud opomíjený fakt. Drony svým charakterem, svými bojovými vlastnostmi do jisté míry vyhovují azerskému válečnému umění, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti, dávno předtím, než byl dnešní Ázerbajdžán začleněn do někdejšího carského Ruska. Pro azerské válečné umění je totiž typická snaha zvítězit spíše bojovou lstí než pouhou hrubou silou, což je dáno i tím, že území Ázerbajdžánu bylo vždy jakýmsi nárazníkem mezi hned třemi výrazně silnějšími státy – Ruskem, Osmanskou říší a Persií. Azeři tak museli vždy čelit mnohem silnějším protivníkům. Proto mentalitě ázerbajdžánské armády vyhovují takové zbraně, jako jsou např. rakety – a drony. Již od počátku tisíciletí, v návaznosti na technický vývoj dronů, proto Ázerbajdžán začal drony nakupovat skutečně ve velkém. Obdobně jako u jiných druhů zbraní Ázerbajdžán zvolil politiku nákupu od více dodavatelů. Pořídil si tak od sousedního, etnicky spřízněného, Turecka známé drony Bayraktar TB2, schopné nést naváděnou munici. Právě tyto drony si díky svému nasazení ve válce mezi Arménií a Ázerbajdžánem získaly neobyčejnou popularitu. Na druhou stranu drony Bayraktar TB2 v tomto konfliktu zaznamenaly i nemalé ztráty. Mnohem větší množství bezpilotních prostředků však Ázerbajdžán získal od Izraele, se kterým také dlouhodobě spolupracuje. Jedná se především o systémy Hermes 450 a Hermes 900 izraelské firmy Elbit, kdy typ Hermes 900 nabízí působivý dolet až 2500 km. Další izraelská firma IAI pak dodala své systémy Heron a Searcher. Od firmy Aeronautics byly dodány také lehké systémy Orbiter-3, které Ázerbajdžán vyrábí i v licenci, a dále typy Orbiter 2M a Orbiter-4. Velkou roli ve výzbroji Ázerbajdžánu sehrály i typy patřící do kategorie vyčkávací munice, resp. „sebevražedných dronů“. Předně jde o izraelské typy firmy IAI, díky kterým se podařilo částečně eliminovat arménskou PVO. Dále jde o typy Sky Striker firmy Elbit, a typ Orbiter-1K firmy Aeronautics, který je také vyráběn v Ázerbajdžánu.

Složení dronů ázerbajdžánské armády je opravdu široké a jedná se jak o těžké úderné typy, vhodné pro útoky na vzdálené cíle, tak i střední typy, určené pro podporu vojsk na taktické úrovni. Stejně tak zde najdeme i lehké pozorovací typy, které slouží pro podporu malých jednotek.

AM1_5277_1Foto: Složení dronů ázerbajdžánské armády je opravdu široké a jedná se jak o těžké úderné typy, vhodné pro útoky na vzdálené cíle, tak i střední typy, určené pro podporu vojsk na taktické úrovni. Stejně tak zde najdeme i lehké pozorovací typy, které slouží pro podporu malých jednotek. (ilustrační foto) | IAF

Ázerbajdžán se však neorientoval pouze na drony. Ázerbajdžánská armáda nakoupila i velké množství klasických bojových systémů, a to včetně tanků. S budováním silného tankového vojska Ázerbajdžán začal již po prohrané válce v roce 1992. Díky tomu počty tanků v ázerbajdžánské armádě vysoce převyšují limity, povolené smlouvami o odzbrojení, které stanovují počet tanků na maximálně 220 tanků. Nejmodernějšími tanky ázerbajdžánské armády jsou ruské tanky T-90, kterých bylo dodáno 100 ks. Zde dodejme, že deset tanků tohoto typu Ázerbajdžán ztratil právě ve válce v roce 2020. Nejpočetnějším tankem před zahájením války byl tank T-72, kterých by měl Ázerbajdžán mít 350 - 400 ks (údaje o přesném počtu tanků T-72 se různí). Část tanků T-72, nejméně 100 ks, byla modernizována ve spolupráci s Izraelem, resp. firmou Elbit na úroveň T-72 Aslan. Je zajímavé, že ázerbajdžánská armáda modernizované tanky T-72 hodnotí jako srovnatelné s tanky T-90, které jsou přitom nejen modernější, ale také výrazně dražší.

Nejstarším tankem ázerbájdžánské armády je T-55, kterých by mělo být téměř 100. Podle většiny pramenů tyto tanky v ázerbajdžánské armádě slouží jen pro výcvik, jsou však udržovány v dobrém technickém stavu, a proto by mohly být v případě konfliktu nasazeny. V roce 2018 Ázerbajdžán začal vyjednávat o nákupu moderních jihokorejských tanků K2 Black Panther. Jednání ale skončilo nezdarem, a žádné tanky nebyly nakonec do Ázerbajdžánu dodány. Lze očekávat, že v blízké době Ázerbajdžán svou snahu získat nové tanky obnoví. Podle některých zdrojů Ázerbajdžán uvažuje o tureckém tanku Altay, což je ovšem jen modifikace tanku K2 Black Panther.

I z tohoto krátkého výčtu je patrné, že Ázerbajdžán výstavbu svého tankového vojska nezanedbával. Naopak snaží se nové tanky pořizovat i přes to, že již nyní disponuje impozantními počty tanků. Rozhodně pak nelze tvrdit, že nahrazuje tanky drony. Drony svými schopnostmi v ázerbajdžánské armádě nahrazují spíše vojenské letouny – důkazem může být stav vojenského letectva Ázerbajdžánu, které sice disponuje poměrně velkým počtem letounů (14 MiG-29, 15 Su-25, malé počty Su-24 a MiG-25), jedná se však o letouny již zastaralé, zděděné ještě z dob Sovětského svazu. Celkový počet letounů ázerbajdžánského letectva je hluboce pod limity danými odzbrojovacími smlouvami (100 ks), což kontrastuje s intenzivním budováním tankového vojska. Za celou dobu své existence Ázerbajdžán nekoupil žádný moderní nadzvukový letoun, což je dáno ani ne tak nedostatkem financí, ale spíše právě tím, že ázerbajdžánské letectvo dává před klasickými vojenskými letouny přednost právě dronům.

Pro srovnání lze uvést vývoj bezpilotních prostředků a tanků v arménské armádě. Arménská armáda se vždy snažila vyrovnat ozbrojeným silám svého souseda. Přístup arménských ozbrojených sil byl však zcela odlišný. Arménie nikdy nekladla takový důraz na moderní technologie, což bylo dáno i tím, že země nemá k dispozici takové prostředky jako ropou oplývající Ázerbajdžán. Svou roli hrají i politické faktory. Arménie v důsledku své takřka stoprocentní orientace na Rusko nespolupracuje tolik se západními státy a nemá tak přístup k moderním technologiím, tedy i k dronům. Arménská armáda se proto orientuje především na drony domácí provenience, ty ale patří k technicky méně pokročilým a nemohou se rovnat dronům, které má Ázerbajdžán.

Nejvýkonnějším arménským dronem jsou typy X-55 a X-55M. Těchto systémů však údajně dosud mělo být vyrobeno jen velmi málo kusů. Nejrozšířenějším typem dronu arménské armády jsou typy Trunk 25-1 a Trunk 25-2. Tyto systémy se ovšem ázerbajdžánským typům nemohou rovnat svými výkony ani technologickou úrovní. V Arménii byly zkonstruovány i lehké pozorovací drony UL-100 a UL-300, či  typ Baze. V Arménii byly dále zkonstruovány drony, které můžeme zařadit do kategorie „vyčkávací munice“. Jedná se o systémy Chut a BZEZ, avšak ani tyto systémy se nemohou rovnat analogickým ázerbajdžánským systémům dodaných z Izraele. V Arménii byly dále zkonstruovány i další bezpilotní systémy, u těch ale dosud nebyla zahájena sériová výroba. Z Ruska měly být do Arménie dodány také bezpilotní letouny Orlan-10, některé prameny však tyto dodávky popírají.

Obdobně jako Ázerbajdžán také Arménie vybudovala silné tankové vojsko. Základním typem arménského tankového vojska je tank T-72. Jejich počty arménská armáda díky dodávkám z Ruska neustále navyšovala, a proto před válkou v roce 2020 arménská armáda disponovala 109 tanky T-72. Část těchto tanků prošla omezenou modernizací. Vedle tanků T-72 pak arménské armádě slouží malý počet tanků T-55 (max. 10 ks), spíše jako kuriozitu lze vnímat pouhý i jeden tank T-90, který arménská armáda získala za své umístění v ruské tankové soutěži, jíž se účastní armády států SNS.
Na první pohled je arménské tankové vojsko výrazně slabší než tankové vojsko Ázerbajdžánu, k arménské armádě  je však třeba připočítat i armádu samotného Náhorního Karabachu. Náhorní Karabach coby nezávislý, byť neuznaný, stát si totiž dokázal vybudovat své vlastní ozbrojené síly, přičemž z velikosti těchto ozbrojených sil (cca 22 000 vojáků) a jejich poměru vůči celkovému počtu obyvatel je zřejmé, že Náhorní Karabach by si nemohl dovolit vydržovat tak silnou armádu. Reálně je tak armáda Náhorního Karabachu úzce provázána s arménskou armádou, a proto je nutné sčítat tyto armády dohromady. Armáda Náhorního Karabachu disponovala 300-360 tanky typu T-72. Pokud přičteme tyto počty k počtům tanků arménské armády, vidíme, že Arménie počtem tanků nijak zvlášť za Ázerbajdžánem nezaostávala. Podobné to bylo i u dalších druhů výzbroje, přesto dokázala ázerbajdžánská armáda ve střetu s arménskou armádou zvítězit.

Válka mezi Arménií a Ázerbajdžánem 

Faktem je, že tato válka byla experty dávno očekávána. Mezi oběma státy bylo dlouhodobé napětí a takřka každý rok docházelo k přestřelkám. Válka málem vypukla již v roce 2016, tehdy se ji ale podařilo ještě zažehnat. Bylo však zřejmé, že je jen otázka času, kdy válka naplno vypukne, a pokud by se tak nestalo v roce 2020, válka by vypukla později.

Objektivně lze konstatovat, že Ázerbajdžán tuto válku vyhrál, kdy dokázal obsadit velkou část Náhorního Karabachu, a ke svému území připojil nejen obce původně obydlené Azery, ale i ryze arménské území. Důležité je, že díky ofenzivě na jihu dokázal Ázerbajdžán vytvořit koridor, který propojuje jeho území s územím Nachičevanské republiky, což byla po dlouhá léta exkláva Ázerbajdžánu. Ázerbajdžán tak dosáhl svých cílů, byť ne zcela. Ani dnes proto nelze považovat konflikt mezi oběma zeměmi za uzavřený.

Zajímavá je ale tato válka z hlediska ryze vojenského, resp. vojensko technického. Je totiž pozoruhodné, jak svého vítězství Ázerbajdžán dosáhl. Když se podíváme na operace ázerbajdžánské armády (záběry jsou např. na YouTube), pak vidíme, že byly velmi zdařilé. Na ázerbajdžánské armádě bylo vidět, že mnozí její důstojníci prošli školením především na tureckých školách. Jednotlivé operace byly dobře naplánovány a vhodně na sebe navazovaly.
Ázerbajdžán tak nešel cestou pouhé hrubé síly, pouhým využitím své početní převahy. Místo toho vsadil na profesionalitu a promyšlené plánování. Proto byly ztráty ázerbajdžánské armády relativně malé.

Stejně tak se to projevilo i v technické oblasti. Ázerbajdžán nevsadil na pouhou početní převahu své vojenské techniky (ta ostatně byla poněkud sporná), ale hlavně využil své technologické převahy, a vsadil na moderní zbraňové systémy. Velkou roli v tom sehrály právě drony.

Z výčtu jednotlivých typů dronů (jak těžké úderné typy, tak i lehké pozorovací typy, dále také tzv. vyčkávací munice), ale i ze způsobu jejího nasazení je zřejmé, že ázerbajdžánská armáda plně pochopila význam, ale i možnosti dronů. Ázerbajdžán nevsadil pouze na těžké úderné typy, zdánlivě nabízející největší efekt. Místo toho zvolil taktiku, kdy jednotlivé subkategorie dronů na sebe svými úkoly přirozeně navazovaly.

Možná ještě větší úlohu než mediálně známé těžké úderné typy dronů, jako je typ Bayraktar TB2, v tomto konfliktu sehrály neozbrojené, pozorovací drony, sloužící pro průzkum. A to jak lehké typy, které dokázaly bojujícím jednotkám zajistit dobré situační povědomí, tak i těžší typy, které dokázaly proniknout hlouběji do území Náhorního Karabachu a detekovat jednotky protivníka. Díky tomu měla ázerbajdžánská armáda dobrý přehled o jednotkách arménské armády. Ázerbajdžánská armáda tak dokázala rozpoznat jak slabá, tak i silná místa protivníka, což její postup samozřejmě velmi usnadnilo.

V případě úderných, ozbrojených dronů Ázerbajdžánu se uvádí, že dokázaly protivníkovi způsobit  30-35 % jeho celkových ztrát (někdy je udáváno, že toto množství dokázaly zničit samotné drony Bayraktar TB2, což je ale zřejmě omyl). Je otázkou, jak tento údaj vnímat. Je oněch cca 30 % hodně nebo málo? Zvlášť když vezmeme v potaz, jak velký důraz Ázerbajdžán kladl na drony, a kolik do nich investoval. Každopádně z toho vyplývá, že 70 % ztrát nepřátelské techniky způsobily jiné zbraňové systémy – především klasické dělostřelectvo a raketomety, ale stejně tak i pěchota a tanky.

Zajímavé jsou i ztráty přímo tankové techniky. Arménská armáda v tomto konfliktu ztratila podle dostupných údajů 220 tanků – tedy velkou část svých početních stavů. Přímo drony ale zničily jen 40-50 tanků (podle ázerbajdžánských, těžko ověřitelných zdrojů). Zbytek – tedy naprostou většinu – pak zničily jiné zbraňové systémy – tanky, dělostřelectvo a PTŘS 
(v neznámém poměru). Ázerbajdžán ztratil pouze 30 tanků. Podle všeho ale ani jeden nebyl zničen arménským dronem!

Celkově stojí za to se také podívat na spektrum cílů, proti kterým byly úderné drony nasazeny. Většina pozorovatelů se zaměřuje především na mediálně známé záběry, kdy drony úspěšně útočily proti tankům či BVP, a stejně tak i protiletadlovým systémům. I to mělo svůj význam, právě takovéto útoky napomohly roztříštit postup arménských obrněných jednotek. Ztráty arménské armády nám ale naznačují, že mnohem častěji byly ony úderné drony nasazovány proti různým řídícím stanoviskům – a to i těm, které byly skryty hluboko v území jak Náhorního Karabachu, tak i samotné Arménie (to bylo možné ovšem jen díky tomu, že Arménie je stát poměrně malý, s malou hloubkou území), díky čemuž se podařilo 
rozbít samotnou strukturu arménského velení, a arménská armáda ztrácela situační povědomí.

Válka o Náhorní Karabach nám tak ukázala na to, jak široké je spektrum dnešních bezpilotních prostředků, ale také na to, jak moc důležité je nasazovat jednotlivé typy, resp. subkategorie dronů proti těm správným cílům. Je neefektivní nasazovat bezpilotní systém o dalekém dosahu na blízké cíle, stejně tak je neefektivní nasazovat tak výkonný systém, jako je typ BayraktarTB2, proti jednoduchému cíli, jako je např. vojenský automobil. Takové úkoly jsou schopny plnit i méně výkonné systémy.

Důležité jsou i ekonomické faktory, kdy je neekonomické nasazovat drahý dron proti „levným“ cílům, jako je např. obrněný automobil či zastaralé BVP. A to v situaci, kdy je dron sestřelitelný tak jednoduchými zbraněmi, jako jsou např. kanony Zu-23 (což se ukázalo právě v tomto konfliktu). Takové úkoly jsou schopny plnit i klasické zbraňové systémy, jako jsou děla (dělostřeleckou techniku ázerbajdžánská armáda používala masově), raketomety, ale i právě tanky.

Válka o Náhorní Karabach ukázala, jak se jednotlivé druhy zbraní dobře doplňují. Úderné drony útočily především na cíle v hloubi území protivníka, ničily velitelská postavení, rozbíjely nástup jeho jednotek. A systémy, jako jsou tanky či samohybná děla, útočily na cíle přímo na frontové linii a v její blízkosti. Pozorovací drony pak těmto tankovým a dělostřeleckým jednotkám poskytovaly tolik cenné informace. Tyto operace pak sehrály možná ještě větší roli než mediálně lákavé údery těžkých ozbrojených dronů proti obrněné technice.
A jak si ve válce vedly samotné tanky? Faktem je, že tanky byly v konfliktu o Náhorní Karabach úspěšně nasazeny, a nutno podtrhnout, že oběma stranami (ze strany Ázerbajdžánu však podstatně lépe). A to i přesto, že zdejší horský terén je pro nasazení tankové techniky méně vhodný. Tanky zde projevily své tradiční schopnosti, především schopnost provádět mohutné údery, díky kterým se jim dařilo rozbít postavení protivníka. Tanky zde projevily i svou odolnost, danou jejich silným pancéřováním. Bylo by nesmyslné tanky odsuzovat jen proto, že v tomto konfliktu utrpěly tankové jednotky ztráty, a to na obou stranách. Musíme vzít v potaz nejen nevhodný terén, ale i enormní využití protitankových zbraní, a to u obou stran. Pokud toto vezmeme v potaz, pak vidíme, že tanky si v tomto konfliktu rozhodně nevedly špatně a obecně lze konstatovat, že tanky se v tomto konfliktu osvědčily, a to oběma stranám. Lze proto očekávat, že arménská i ázerbajdžánská armáda bude dál pokračovat v rozsáhlých akvizicích tankové techniky.

Poučení z konfliktu o Náhorní Karabach pro ČR

Válka o Náhorní Karabach je zdrojem hned několika poučení, které mají svou vypovídací hodnotu i pro Českou republiku, resp. AČR. Tato válka ukázala na význam nových zbraňových systémů, jako jsou drony či vyčkávací munice. Ještě více však tento konflikt poukázal na to, jako důležité je mít promyšlený způsob jejího nasazení, aby se jednotlivé typy dronů dobře doplňovaly, a vytvářely tak určitý systém. Nestačí proto jen nakoupit bezhlavě drony, aniž bychom měli promyšlený způsob jejich nasazení.

Díky zkušenostem z války o Náhorní Karabach je zřejmé, že bude třeba budovat také ochranu proti dronům – a to jak ochranu jednotlivých armádních jednotek, tak i strategických objektů státu. Zkušenosti z tohoto konfliktu nám naznačují, že pro tuto obranu jsou méně vhodné klasické protiletadlové systémy. S tímto faktem se budou potýkat prakticky všechny armády včetně armád vyspělých států.

Válka o Náhorní Karabach nám ukázala i to, že stejně tak jako bezpilotní prostředky má své místo na moderním bojišti i klasická technika, jako jsou tanky, BVP a dělostřelectvo. Nasazení této techniky se s nasazením dronů nijak nevylučuje, jednotlivé kategorie zbraňových systémů se spíše navzájem doplňují.

Opět se také potvrdilo, že drony nejsou žádnou zázračnou univerzální zbraní řešící všechny úkoly (jak si někteří lidé myslí), stejně jako jí nemohly být svého času tanky (do kterých se přitom vkládaly podobné naděje – stačí si vzpomenout na některé teorie o nasazení tanků z třicátých let minulého století). Bylo by proto chybou drony nějak přeceňovat, stejně jako by bylo chybné nedocenit jejich schopnosti a význam.

Válka o Náhorní Karabach nám ukázala, že je třeba i nadále budovat armády jako univerzální uskupení, které bude schopné řešit široké spektrum úkolů. Právě proto musí armády i nadále obsahovat všechny stávající druhy jednotek – jak jednotky vybavené drony, tak i jednotky vybavené tanky, dělostřelectvem a BVP.

Rozhodně by bylo chybné stavět proti sobě drony a tanky, nebo případně drony a dělostřelectvo. Každý z těchto zbraňových systémů má své místo na moderním bojišti, a tedy i ve výzbroji moderních armád, každý z těchto systémů potřebujeme.

 Autor: David Khol

Komentáře

Veritas vincit

16. 07. 2022, 15:38

jeroným
"koupit americkej tank pro evropu je debilita nejhrubšího zrna. Stačí ztratit nějakej šroubek a jsi v prdeli. Američani používají imperiální míry a všechny závity jsou UNF, UNC, kdežto mi používáme metrický."
*
"...Američani používají imperiální míry..."
Jak jsi přišel na imperiální míry Slovane? :slight_smile:
Pouze slovanský jouda ruského typu dokáže napsat takovou blbost.
Imperiální = britský, BS, BS(W), BSF,..., vrcholový úhel závitu 55 st.
Americký = UNC, UNF, UNEF, vrcholový úhel závitu 60 st.
UNC a BS se liší počtem stoupání na palec (logicky).
Když si slovanští vocasové a vohnouti v předklonu dokázali poradit s ruskými nápisy (hatmatilkou), tak šrouby UNC a UNF nejsou pro normální lidi žádný problém.:slight_smile:

Green Leader

16. 07. 2022, 12:20

Mojmír Sako
Nesouhlasím úplně na 100%, ale forma pobavila:))).
A máte aspoň nějakou vizi:thumbsup:.

Mojmír Sako

16. 07. 2022, 12:16

Začněme tím, jak si příští válku s použitím tanků představujeme:
1. Válka se sousedy - Německem a Polskem vyloučeno, Slováci jsou bratři, Rakušáci mírumilovní
2. Válka v koalici - klasický konflikt - je v silách ČR pořídit a udržovat aspoň 250 tanků?
3. Válka v koalici - nukleární konflikt - k ničemu

Jak investovat peníze:
1. Kolik stojí tank, výcvik a udržování stroje i posádek? Tank nákup 250 mil., náboj 200 tis. Cyklus?
2. Rychlé malé jednotky v ceně jednoho tanku: odvážní chlapi, bugyny, Javeline, MTB LAW, Stingery, Pioruny, podporované informacemi z UAV prostředků a satelitů. 100 - 200 takových dobře vycvičených jednotek přínese obrovské taktické možnosti (ČR i NATO). Teď se opakuje to, co se dělo ve 30. letech 20. stol, stavěli se pevnosti a bitevní lodě, když Ti co viděli dopředu stavěli tanková vojska a letadlové lodě... teď se v naší zemi bazíruje na pro nás mrtvém druhu zbraně, když rozumní už přemýšlí, jak v budoucím konfliktu použít moderní zbraně a strategie.

Pokud nebudou v politice a armádě rozumní a zkušení lidé, tak to nedopadne dobře.

P. S. 1 Analogie k akci Leopard je F35. Jsme jedno "čínské město", tak spíš přemýšlejme, jak věci dělat efektivně a ne na "potěmkina". Pevně doufám, že někdo pečlivě studuje pro nás použitelné příběhy - Finsko, Izrael

P. S. 2 Příští válka nebude s Rusy, ale s Číňany

P. S. 3 Intenzivně hledejme do vedení armády talentované a schopné lidi - ne fosily, gumy a ženy (když nám jde o kejhák, tak serte na stupidní korektnost)

ROBO

15. 07. 2022, 22:56

jeroným
Američani používají imperiální míry a všechny závity
---------------------------------------------------------------------
Tak ti prozradím tajemství soudruhu , tento spojovací materiál není vůbec žádnej problém koupit samozřejmě i u  nás . Např. :

Podobné je to i např. s vysokotlakovými hadicemi . Ty si dneska nikdo nemusí objednávat složitě na dlouhý lokte u výrobce různých strojů a zařízení . Různé firmy ti je dneska vyrobí skoro na počkání , jakékoliv závity , průměry , délky .......

Když není stát pod sankcemi , tak to není až takovej problém .

Green Leader

15. 07. 2022, 15:10

slavoslav
Díky, přesně tak to bylo myšleno. Řečeno natvrdo:
Nebuďme ovečky, které politikům sežerou všechno, co řeknou. Dokonce ani momentální ruská kolektivní lobotomie pro to není omluvou.

Slavoslav

15. 07. 2022, 09:47

David

precitaj si prispevky Green Leadra este raz. On proti Abramsom nie je a kladie relevantne otazky, preco prave Leo a cim je vyhodnejsi proti Abramsom.

Najma v suvislosti s dnesnou politikou Nemecka voci Ruskej agresii je to relevantna otazka ci chce byt CR dokazana na Nemcov pri prevadzke zrovna tankov

David

15. 07. 2022, 09:45

Pro Slavoslav - přiznám se, zdroj po ruce nemám. Ale z polských oficiálních vyjádření jasně vyplývá, že půjde o tanky z novovýroby. výrobní linka na Abramsy normálně běží. taková výroba, resp. přestavba, jakou popisujete, neprobíhá, probíhá jen přestavba starších Abramsů 2 na nejnovější verzi SEP. Ale pro zahraniční zájemce běží novovýroba

David

15. 07. 2022, 09:42

Pro Green leader- a on tady někdo navrhuje, aby ČR nakupovala americké tanky? ne, AČR si pořizuje německé Leopardy 2

Slavoslav

15. 07. 2022, 09:32

jeronym

Budes velmi plakat ked po premerani Tupolevvych bombarderov najdes vela mier ktore zodpovedaju tomu, ako keby to konstrukter navrhoval v inchoch? Ked totiz Josif trval na tom, ze letecky priemysel ma okopirovat protipravne zadrzane Americke B-29 bol dosledny. Taky Tupolev ked politrukovia bezhlavo dodziavajuci nariadenia Jozifa trvali na doslednom kopirovani polozil otazku ci ma okopirovat aj hviezdy a pruhy

kazdopadne, technika zavedene v armade obnasa so sebou aj vybavenie servisnych dielni spolu so zasobou potrebnych suciastok. Tvoja predstava ako si bude tankista zhanat metricke skrutky v zeleziarstve je prinajmensom usmevna, lebo ani tie nebude bezne nosit po vreckach

jeroným

15. 07. 2022, 09:05

oprava
kdežto mY používáme metrický

jeroným

15. 07. 2022, 09:05

koupit americkej tank pro evropu je debilita nejhrubšího zrna. Stačí ztratit nějakej šroubek a jsi v prdeli. Američani používají imperiální míry a všechny závity jsou UNF, UNC, kdežto mi používáme metrický. Takže musíš mít kompletní sadu všech dílů pro opravu. Nouzová oprava se nerealizuje dokud nebudeš mít originální díl.. A vyrobit nějakej díl provizorně, to by byl docela masakr. Ne že by to nešlo, jde, ale my nemáme ty jejich rozměry prostě v hlavě. Kolik z vás ví z hlavy kolik je 7/16" nebo 5/44"?

slavoslav

15. 07. 2022, 07:38

David

mas nejaky zdroj pre svoje tvrdenie? Lebo tiez to viem tak, ze tzv novovyroba Abramsov je, ze sa zo skladu zoberie jeden z tisicov vyrobenych. Rozoberie do poslednej skrutky a na zaklade korby a veze nasledne urobi "modernizacia". Vysledkom je stroj ktory je prakticky ako novovyrobeny, ale novovyroba od valcovanych plechov az po vysledny produkt to nie je

Green Leader

14. 07. 2022, 22:27

david
Díky, tohle částečně odpovídá na první otázku. Ještě ale zbývá vysvětlit, proč bychom měli na Abramsy čekat do 2030. Lidi to opakujou jako dogma, o kterém se nepochybuje, ale nikdo zatím neuvedl žádný věrohodný zdroj. Takže kdo, kde a kdy to řekl a hlavně: Je to vůbec pravda?

David

14. 07. 2022, 14:52

Pro Nobody - ano, výroba Abramsů normálně běží, a vypadá to, že bude běžet ještě dlouho. ( vedl toho ovšem probíhá i modernizace starších Abramsů US Army).Leopardy 2 se také stále vyrábějí - pro Katar, nyní probíhá výroba pro Maďarsko, a brzy přijde i výroba pro nás. A osobně si myslím, že přijdou i další zákazníci pro oba tanky, zvlášť za dnešní bezpečnostní situace ve světě

nobody

14. 07. 2022, 14:01

David
cize normalne kompletna novovyroba od zeleznej rudy po finalny tank? Pretoze dlhodobo tie popisy ozaj vyzerali tak, ze ta vyroba je totalna prerabka tankov z rezerv Studenej vojny.
Aj ked - nebezi znova aj vyroba Leo2, ktora tiez mala byt kedysi ukoncena?

David

14. 07. 2022, 13:32

Pro nobody - Abramsy se normálně vyrábějí, US Army své Abramsy jen modernizuje, nicméně třeba Abramsy pro Polsko jsou z novovýroby, výrobní linka dnes paradoxně spíše nestíhá

nobody

14. 07. 2022, 12:48

Green Leader
1/ A on sa Abrams este vyraba? Ja mam dost dlho zato, ze sa vezmu opotrebovane, alebo "mothball" stroje, tie sa vypitvu a opieskuju na holu korbu s vezou a nanovo osadia vsetkymi komponentmi. Pripadne sa vycisti a upgraduje stroj, ktory nie je az tak stary (bol repasovany nedavno)
To myslim boli spominane pribehy, ze chalan nastupil k tankistom a podla liacich cisel na korbe a vezi zistil, ze sedi v tanku, ktorom jeho otec sluzil mozno za Pustnej Burky a podobne - mozno menej patrioticke historky. Len vybavu toho tanku by uz otec nespoznal.

Green Leader

14. 07. 2022, 10:53

@Leo
Příznivci téhle akvizice od začátku operují několika "fakty", které považují za bernou minci.

1/ Je to nejrychlejší řešení, protože v USA řekli Černochové, že Abramsy můžeme dostat až po 2030. Viděl někdo z vás nějaký věrohodný zdroj, který by to potvrzoval? A je řeč o nových Abramsech nebo o vyřazených z USMC?

2) Leoše jsou "nejvýhodnější" řešení. Vzhledem k tomu, že žádná smlouva není podepsána a my neznáme ani konečnou cenu ani podíl domácího průmyslu a  ani termín dodání, nechápu o co se to tvrzení o výhodnosti opírá.

3) Je to jediná možnost. A bavil se někdo s Korejci?

4) Pokud se koupí Lynx, budeme mít celé vybavení 7. mbr od jednoho partnera. Ale Lynx je Rheinmetall a Leo je KMW.

Budu moc rád, pokud sem někdo hdí jakékoliv relevantní zdroje nebo odkazy, které mi do toho vnesou trochu jasno.

Green Leader

14. 07. 2022, 10:37

jeroným
Na základě jakých údajů a statistik jste k těm číslům došel. Nechte mě hádat: Astrologie?

madmax
Už zase mosty. Ach bože!

Keldy

14. 07. 2022, 09:04

jasně trolle...... myslíš že rusové před válkou drony neměly? odpovím ti..... měly a víc než ukacka akorát že se předvedli v plné kráse jaký je v jejích armádě bordel. a uk jim mimochodem nakopali zadek i bez tanků

Arthur

13. 07. 2022, 17:15

Je krásne vidieť nepomer zničených azerbajdžanských tankov T-72 Aslan a T-90 voči arménskym T-72 či už vďaka tankom samotným, PTRS, dronom a samozrejme kráľovny bojiska artilérie tj. delostrelectva a raketometom.

V mojom ponímaní to evokuje jasný fakt v tom, že azerbajdžan dokázal prevalcovať svojho súpera vďaka modernizovaným tankom T-72 Aslan s izraelským Elbit Systems a T-90, dronom, PTRS a artilérie, však si spomeňme aj na nasadenie ShKH DANA-M1.

Len pripomeniem a to nezabúdajme, že aj azerbadžan má stále veľké mnozstvo BMP a BTR a pod a pritom práve modernizácia tankov T-72 Aslan mohla vieť napr. o uvolnení si zdrojov rozum. finančných prostriedkov v kapitole obrany práve na nákup dronov, PTRS a delostreleckých systémov.

Ostatne člen NATO Bulharsko modernizuje po GO svoje tanky T-72M1 v počte 44ks práve so subldodávateľom izraelským Elibit Systems.
https://www.janes.com/defence-news/news-detail/bulgaria-unveils-modernised-t-72
https://www.shephardmedia.com/news/landwarfareintl/bulgarian-t-72m-upgrade-makes-progress/
https://elbitsystems.com/media/T-72.pdf

Práve modernizácia tankov a BVP resp. ich kombinácia s BOV 8x8 v sebe skrýva desiatky miliard Kč a stovky miliónov EUR (až 1,25 milardy EUR), ktoré by sa dali využiť pre min. tisícku kusov PTRS, nové drony od tých útočných až po kamikadze a v neposlednom rade raketomety a pod. resp. atď.

Takže súhlasím s autorom, že treba mít promyšlený způsob jejího nasazení, aby se jednotlivé typy dronů dobře doplňovaly, a vytvářely tak určitý systém s tankami, BVP (BOV 8x8) artilériou avšak musí byť ekonomicky racionálny tj. dosahovať v rámci budgetu hodnotu za peniaze (účinnosť, účelnosť, efektívnosť a hospodárnosť).

David

13. 07. 2022, 14:20

Pro jeroným - tankový prapor o 10 tancích je samozřejmě nesmysl. AČR bude mít tankový prapor o 58 tancích - budeme mít tanků víc než např. Maďarsko. Caesary se svý dostřelem patří ke světové špičce, a to, že je o ně ve světě takový zájem, o jejich kvalitě také vypovídá. DANY jsou opotřebované, a mají starou ráži 152 mm

hb74

13. 07. 2022, 13:33

tak hlavní výhoda obrany ČR je NATO. A jak se válčí na Ukrajině, tak největší devizou v boji jsou informace a precizně zvládnutá logistka. Konkrétní zbraně, podle mě, nemají až tak zásadní vliv.

jeroným

13. 07. 2022, 13:30

David
aby tanková jednotka mohla plnit i jiný úlohy než je terč, musí být schopna i při určitých ztrátách provádět akce. Tankový prapor o 10 tancích (víc jich dohromady nedáme) je o ničem. Než se přesune z místa A do místa B, tak je nepřítel dávno v týlu.

Kdybych byl zodpovědnej za výzbroj, tak bych Ceasara určitě nepořídil. Obsluha není nijak chráněná (řachne to 100m daleko a máš po obsluze), je tam velkej podíl ruční práce (nedovedu si představit nabíjení ve vánici) a navíc frantíci dělají ofuky ohledně licence na munici.

Dany kdyby se vybavily systémem řízení palby domácí výroby (je to jen matematika), tak by byly perfektní. Zdroje máme, jen chtít.

David

13. 07. 2022, 13:16

Pro Jeroným - a proč by těch tanků muselo být aspoň 200? I menší počet dává smysl, pokud jsou ty tanky vhodně využity. A samohybná děla AČR má taky - pořizujeme si Caesary. K tomu přijdou i BVP. Výsledkem je menší, ale smysluplná armáda, odpovídající potřebám AČR. A na tu by nepříteli rozhodně nestačily klacky

Madmax

13. 07. 2022, 11:33

já jsem za Leopardy pro naši armádu rád, alespoň to urychlí rekonstrukci mostů v čr.

jeroným

13. 07. 2022, 09:12

aby tanky měli nějaký smysl, museli bychom jich mít aspon 200. Což je nereálný. Spíše bych spoléhal na dělostřelecké systémy typu DANA a raketový dělostřelectvo, pozorovací a útočný drony, doplněný L159 a hlavně vícevrstvou PVO, která by měla být rádně předimenzovaná.
Z obrněnců nějaký lehký, pohyblivý typ tanku s kanonem ráže kolem 100 mm. A těch fakt hodně. Klidně 500 kusů.

Bohužel u naší armády postrádám nějaký smyslplný plán nákupu techniky a jejího využití.
Po celým území by měli být rozmístněny malé jednotky jednotlivých druhů vojska, aby nebyla celá armáda paralyzována jedním úderem, které by se slučovali do bojových celků v případě potřeby.

Současná armáda vypadá tak, že má pár tanků, pár OT, pár letadel (který tu ani nejsou) a několik kanonů. Kdyby nás kdokoliv napadl, tak mu stačí klacky. Největší překážka postupu nepřítele by byla D1

alexa123

13. 07. 2022, 08:46

Aj tanky aj drony. Všetko je iba o taktike nasadenia.