Padákový test nového samohybného děla Lotos určeného pro ruské výsadkáře
Ještě před koncem letošního roku budou zahájeny státní zkoušky nového samohybného 120mm děla 2S42 Lotos, určeného pro ruské vzdušně-výsadkové jednotky. Zahájením zkoušek bude tzv. „padákový test", při kterém bude vozidlo vysazeno z letícího transportního letounu Il-76.
Samohybná 120mm dělostřelecká zbraň 2S42 Lotos, stejně jako samohybný 125mm protitankový kanón (lehký tank) 2S25M Sprut-SDM1 využívá upravený prodloužený podvozek výsadkového bojového vozidla BMD-4M Sadovnica. Zatím co podvozek Lotosu a Sprutu-SDM1 má na každé straně sedm zdvojených pojezdových kol, podvozek BMD-4M pouze pět.
Foto: Model děla Lotos předvedený v roce 2017 | V. Kuzmin / CC BY-NC-ND
Pojezdová kola podvozku mají ve všech případech hydro-pneumatické pérování s měnitelnou výškou. Této vlastnosti, kdy je podvozek zcela spuštěn, je využíváno (mimo jiné) při uložení vozidla na speciální paletu, s kterou je na padácích vysazováno z letadla.
2S42 Lotos je křížencem minometu a lehké kanónové houfnice. Tato v Rusku již zaužívaná varianta dělostřelecké zbraně má větší dostřel než běžný minomet a umožňuje použití široké palety min i dělostřeleckých granátů, včetně těch speciálních s koncovým laserovým navedením, jako je např. náboj Kitolov. Používat lze také některé typy munice NATO, což je u systémů s předpokládaným vysazovaných do prostorů ovládaných protivníkem vnímáno jako pozitivní vlastnost. Zbraň je instalována v plně otočné věži a má náměr v rozsahu od –4 až do +80 stupňů. Disponuje překvapivě dlouhou hlavní a na jejím konci mohutnou úsťovou brzdou.
Foto: Samohybné dělo Lotos na výstavě v roce 2019 | V. Kuzmin / CC BY-NC-ND
Samohybné 120mm dělo 2S42 Lotos vzniklo dalším vývojem či nahrazením projektu Zauralec-D s cílem nahradit u vzdušně-výsadkových jednotek děla řady Nona (2S9 Nona-S, 2S9-1 Sviristelka, 2S9-1M Nona-SM). Se zahájením jeho sériové výroby se původně počítalo od roku 2020, ale podle současného stavu projektu se tento termín jeví jako málo reálný, i když zpoždění není příliš velké.
Systém Lotos je obsluhován čtyřmi osobami, má bojovou hmotnost 18 tun, maximální dostřel běžnou municí 13 km a rychlost palby 6 až 8 výstřelů za minutu. Pro Lotos je však připravován i zcela nový typ munice – řízený aktivně reaktivní klouzavý projektil Glissada, s kterým bude možno zasahovat cíle vzdálené až 25 km.
Foto: 2S9 Nona-S s padákovou sadou | V. Kuzmin / CC BY-NC-ND
Lotos je vybaven vznětovým motorem o výkonu 336 kW. Na silnici je schopen dosáhnout maximální rychlost 70 km/h a jeho maximální dojezd bude přesahovat 500 km. Vozidlo je plovoucí a může plavat rychlostí až 9 km/h.
Systém Lotos se vyznačuje vysokým stupněm automatizace nabíjení, přípravy i vedení palby. Palbu je možno zahájit do 30 sekund. Kromě samotné dělostřelecké zbraně je Lotos k vlastní obraně vybaven i dálkově ovládanou zbraňovou stanicí s kulometem PKTM ráže 7,62 mm a ochranným systémem se soustavou vrhačů zcela nových větších aerosolových granátů.
Komentáře