EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Vikinská štítová hradba - důmyslná taktika nebo nesmrtelný mýtus?

 21. 10. 2021      kategorie: Vojenská historie      10 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Na první pohled efektní štítovou hradbu (neplést s falangou) zná zřejmě každý nadšenec do raného středověku. Dokonce si dovolíme tvrdit, že ji uvidíte v každém pořadu, ve kterém se objeví severští nájezdníci. Přesto poslední výzkumy přinášejí zcela nový pohled na vikinskou formaci s překrývajícími se kulatými štíty.

Archeolog a ředitel Society for Combat Archeology Rolf Warming ve své závěrečné práci na univerzitě v Kodani uvádí: "Je široce rozšířeným mýtem, že Vikingové snad měli stát štít na štítu a tvořit tak uzavřenou formaci."

shutterstock_1104021251Foto: Na první pohled efektní vikinskou štítovou hradbu zná zřejmě každý nadšenec do raného středověku (ilustrační foto) | Shutterstock

Své závěry opírá mimo jiné o své vlastní experimenty s dobovými meči a štíty. Ty podle něj ukazují, že dřevěné štíty byly příliš slabé na to, aby vydržely opakované údery mečů nebo seker nepřítele. Dle jeho názoru byl a je nejlepší obranou útok. Proto podstoupil archeologický experiment s autentickou rekonstrukcí kulatého štítu z dob vikinských nájezdů. Za použití ostré repliky dobového meče se snažil simulovat bojové scénáře a otestovat efektivitu a výdrž různých konstrukcí štítů.

Výsledky jeho testů pak nehovořily ve prospěch štítové hradby. "Ukázalo se, že použití takové taktiky má prokazatelně více nevýhod než výhod. Nejzásadnější z nich je, že těsná formace překrývajících se štítů neumožňuje obránci efektivně odrážet příchozí útoky."

V pasivním postavení hradby jeho štít utržil mnohem vážnější poškození, než když byl štít používán pro aktivní odrážení nepřátelského meče. Warming také procházel mnoho historických zdrojů, aby našel zmínky a hlavně popis štítové hradby. Přestože v několika případech je tento způsob boje zmíněn, nikdy není podrobně popsáno, jak vlastně vypadal. Z toho důvodu se domnívá, že spíše než o nějakou zvláštní taktiku se jedná o básnický opis zástupu válečníků. Warming věří, že Vikingové byli spíše samostatní bojovníci, kteří bojovali ve formaci volné. Své štíty pak používali k odrážení útoků nebo se jimi snažili nepřítele srazit k zemi.

"Legendární štítová hradba, alespoň tak jak je dnes všeobecně chápána, nemá žádný základ jak v dobové literatuře, tak v praktické aplikaci." uzavírá Warming. Nelze přesně určit, kdy přesně došlo k výše mýtu štítové hradby.

Warmingova vedoucí práce, Henriette Lyngstrømová, ohledně vikinské štítové hradby dodává: "Představa, že Vikingové bojují bok po boku a čekají na nepřátelské údery se mi příliš nezdá. Warmingovy závěry podle mne dávají mnohem větší smysl." Dále pokračuje: "Až se tato teze rozšíří v akademických kruzích, určitě to změní celkový pohled na to, jak Vikingové ve skutečnosti bojovali."

Kurátorka Trelleborské vikinské pevnosti, Anne-Christine Larsen, není ohledně výše uvedené teorie zcela přesvědčena. Přiznává, že by stálo za to danou teorii vyzkoušet v praxi ve větším měřítku. Každý rok se u Trelleborské vikinské pevnosti setkává velké množství nadšenců a reenactorů, kteří předvádějí dobový život i použití bojových taktik, včetně právě legendární štítové hradby. Larsenová si myslí, že to tak bude i nadále a dodává: "Warmingovy experimenty jsou založeny na souboji jednotlivců, takže nám stále chybí obecná představa o tom, jak případná štítová hradba fungovala v měřítku celé armády." Přesto Larsenová připouští důležitost dalšího zkoumání a Warmingův výzkum bude nadále sledovat. "V Trelleborgu se snažíme znovuprožívat dobu Vikingů tím nejautentičtějším způsobem. Pokud tedy pokus s celou armádou ukáže, že štítová hradba ve skutečnosti nefunguje, bojovníci jistě budou otevřeni ke změnám."

Zdroj: Fotevikens Museum, sciencenordic.com

CENOVÉ BOMBY (388)

Komentáře

Czert

25. 10. 2021

Takove experimenty sou na nic, pokud se ma testovat efektivita formace, siu potreba desitky ci stovky lidi, souboje par jedincu nic neukazi.
Je to presne jak v serialu nejvetsi bojovnici, ci tak nejak, kde postsvily 1 spartana proti 1 komusi a spartan vyhral, ale i diky zpusobu boje kteri spartani nijak nepouzivaly, protoze by ve formaci nesel pouzit.

Trance28

25. 10. 2021

Vikinska? Nebo vikingska?

Hejhula

22. 10. 2021

Omg základní použití štítu v řadě - kryješ výpady toho před sebou a útočíš křížem do strany, protože si jinak bráníš štítem nebo se odkryješ. Test rozsekání dřevěného štítu mečem samozřejmě nemohl dopadnout jinak. Občas to chce vzít na testy střetu armád víc než dva lidi. Na článek jsem mrknul ze zvědavosti, armyweb svou odborností nezklamal. Jen se trochu obávám, že dál šíří bludy a legendy.

Martin

21. 10. 2021

Cože prosím? Kde se říká že vikingové používali štítovou hradbu podobně jako římané? Nikde! Pokud vikingové používali štíty ve formaci, tak proti lukostřelbě nepřítele, kdy se takto ubránili prvním sprškám šípů. Pak už samozřejmě bojovali skutečně ve volné formaci.
Takže mýtus štítvé hradby vikingů nikdy neexistoval a není tak co řešit.

Pedr

21. 10. 2021

boj v sevrene formaci samozrejme byl s uspechem pouzivany, jak uz bylo zmineno treba rimany. ale to byla profesionalne rizena a cvicena armada. vikingove takovou armadu nemeli, byli to pastevci a rybari, v pripade najezdu spis "ozbrojeni obchodnici". u nich by o nejakem sofistikovanem vycviku a taktice moc presvedceny nebyl

Pavel

21. 10. 2021

Díky začlánek. Ta teorie je samozřejmě nesmysl. Štítové formace fungovaly už od starověku a jejich nadřazenost proti volným formacím, neřkuli proti samostatným bojovníkům, je zřejmá. Vždyť Římané takhle dobyli půl světa!

Luděk

21. 10. 2021

Jejda, to je trouba. Nejen že ignoruje poznatky reenactorů, kteří tu štítovou hradbu běžně s velkým úspěchem používají, ale ještě k tomu se rozhodl ignorovat i slavnou tapiserii z Bayeux a celou řadu kronikářů té doby, jak naznačuje Buntz. A nejspíš zapomněl i na kopí, které v kombinaci se štítem tvoří nejběžnější zbraň té doby.

Buntz

21. 10. 2021

V záznamech o bitvě u Hastingsu se hovoří o anglosaské formaci na vrcholu kopce tak pevné, že padlí bojovníci zůstávali stát na svých místech. Otázkou je možná rotace (doložená u římanů) kdy se bojovníci na čele střídali s bojovníky v zadních řadách aby byli schopni zvládnout několika hodiný fizicky namáhavý konflikt, případně výměna poškozených částí výstroje. Je pravda, že zmíněná formace měla i svoji nevýhodu, po jejím narušení se velmi špatně obnovovala - Normané opakovaně předstírali ústup a pronásledující vojáky zmasakrovala normanská jízda. V každém případě si nemůžeme představovat bitvy jako volný střet bojovníků, nájezd stovek koní nic jiného než formace nedokázala zastavit a opuštění formace znamenalo smrt udupáním, pěšák nemůže zastavit koně v trysku, jezdec projíždí skrz přímo přes pěchotu, hlavní zbraní je kinetická energie koně.

antony

21. 10. 2021

To byl zase ujetý článek. Nějaký " vědec" přišel s ptákovinou a očekává, že se jeho názor rozšíří mezi ostatními vědci a bude po té přijatý širokou veřejností. To je stálá nemoc tzv. vědců, musí vždy nějak vyniknout, i kdyby to byla hloupost. Počítají s tím, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou. Každý, kdo se dlouhodobě zajímá o způsob válčení v dávnověku a středověku má jasno, jen ten vědec ne. Asi toho zase tak moc nenastudoval.

Jan Smetana

21. 10. 2021

Dobrý den,

děkuji za přiblížení zajímavého článku, stejně jako za jeho překlad do češtiny.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací