EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Vypadl z bombardéru a přežil pád z téměř 7 kilometrů

 05. 04. 2021      kategorie: Vojenská historie      1 komentář

Alan Eugene Magee se narodil 13. ledna 1919 ve městě Plainfield v New Jersey jako nejmladší ze šesti sourozenců. Krátce po japonském útoku na Pearl Harbor se přihlásil do armády, konkrétně 7. ledna 1942 v náborovém centru v Newarku v New Jersey si podal přihlášku k americkému letectvu. Díky jeho drobné postavě byl vybrán na jedno z nejnebezpečnějších míst v bombardéru - stal se z něj střelec v kulovém střelišti na břiše letounu. Byl přiřazen ke 303. bombardovací skupině, se kterou prodělal výcvik na základně Biggs Field v Texasu.

26. července 1942 byl Magee přidělen k posádce poručíka Arthura I. Adamse a v říjnu 1942 odletěl se svým letadlem do Anglie. Na svou první bombardovací misi vyrazil 17. prosince 1942, kdy jeho svazek bombardoval francouzský přístav St. Nazaire.

Alan celkem absolvoval 7 bombardovacích misí. Na svou poslední vyletěl 3. ledna 1943 v bombardéru B-17 # 41-24620 pojmenovaného "Snap! Crackle! Pop!", jako součást svazku bombardujícího opět francouzský přístav St. Nazaire. Při cestě k cíli byl však bombardér zasažen několika šrapnelovými granáty a zasažen byl i Mageeho post, kdy mu šrapnely zcela vyřadily zbraně. Jelikož se letadlo řítilo k zemi, Alan vlezl zpět do letounu, aby si vzal padák, v kulovém střelišti, kde působil, na něj totiž nebylo dost místa. Když si však vzal padák do ruky, zjistil, že je roztrhán šrapnely. Rozhodl se tedy, že vyskočí tandemově s radistou. Na cestě k radistovi však letoun zasáhla další protiletadlová střela, která bombardéru utrhla pravé křídlo a letoun se tak dostal do smrtící spirály.

Psali jsme: Bitva v Ardenách - poslední zoufalý pokus Německa o zvrat války

1280px-B-17_Damage_CologneFoto: Při cestě k cíli byl však bombardér zasažen několika šrapnelovými granáty a zasažen byl i Mageeho post, kdy mu šrapnely zcela vyřadily zbraně.  (ilustrační foto) | US army / Public domain

"Bože, nechci umřít, protože jsem z života ještě nic nepoznal, " byla údajně Mageeho poslední slova. V následku nekontrolované rotace stroje a nedostatku kyslíku Magee v pumovnici následně omdlel a byl odstředivou silou vyhozen z letadla ven. Celou cestu na zem byl Alan v bezvědomí.

1280px-B-17G_Destroyed_by_FlakFoto: Na cestě k radistovi však letoun zasáhla další protiletadlová střela, která bombardéru utrhla pravé křídlo a letoun se tak dostal do smrtící spirály. (ilustrační foto) | US army / Public domain

Psali jsme: Vzpomínky 21 letého Erwina Bartmanna na těžké boje na Seelowských výšinách

Alan Magee dopadl na skleněnou střechu St. Nazairského nádraží, kterou prolétl zkrz, ale ta zbrzdila jeho pád na tolik, že jako zázrakem pád přežil.

Němečtí vojáci ho ihned odvezli do nemocnice, kde mu zachránili život. Magee si z pádu odnesl slušnou sbírku zranění. Lékaři z jeho těla vyjmuli celkem 28 střepin, dále měl po těle několik zlomenin, zlomený nos poraněné oči, měl vytlučených několik zubů, protržené plíce, vážně poškozené ledviny, zlomenou pravou nohu, roztříštěný kotník a sklo, kterým na nádraží proletěl, mu málem amputovalo pravou ruku.

"Německému lékaři a jeho péči vděčím za svůj život a paří mu mé nekonečné díky. Tehdy mi řekl, že jsme sice nepřátelé, ale on je v první řadě lékař a udělá vše, aby mi zachránil život mou ruku. Bohužel jsem nikdy nezjistil jeho jméno, abych mu mohl poděkovat," vypověděl po válce Magee.

V německých nemocnicích pak strávil několik měsíců a poté byl převezen do zajateckého tábora Stalag Luft 17B v Kremsu v Rakousku, kde zůstal až do jeho osvobození v květnu 1945. Ještě v témže roce byl z armády propuštěn, na létání však nezanevřel, jelikož si udělal pilotní průkaz a létal jako pilot v letecké dopravě. V roce 1979 Alan odešel do důchodu.

V roce 1993 byl v St. nazaire Mageemu odhalen památník, který v roce 1995 také osobně. Stalo se tak 23. září 1995, kdy do St. Nazaire přiletěl se svou manželkou. Při slavnostní akci byl Magee mimo jiné ustanoven čestným občanem města St. Nazaire, které si následně prohlédl. Navštívil hotel Hermitage, kde mu německý lékař zachránil život, přístav a ponorkovou základnu, kterou během druhé světové války bombardoval a také i St. Nazairské nádraží, které viděl poprvé v životě. V době svého pádu byl totiž v bezvědomí a probral se až v hotelu.

Magee také navštívil vojenský hřbitov v St. James v Normandii, kde se poklonil u hrobů svých členů posádky: poručíka G. Wintersettera, T / Sgt. Dennise C. Harta, T / Sgt. A.M. Uniona, Sgt. M.L. Milama a S / Sgt. E.W. Duranta.

Poručík Glen M. Herrington, navigátor posádky, přišel tehdy v letadle o nohu, kterou mu amputoval šrapnel. Stačil však s padákem z letounu včas vyskočit. Po přistání byl ihned zajat Němci. Později se stal jedním z prvních mužů AAF, kteří byli repatriováni. Zemřel v roce 1987.

S / Sgt. J.l. Gordon, který se také zachránil, se stal také válečným zajatcem, a je stále veden mezi zajatci, kteří se nikdy nenašli a o jejich osudu se nic neví.

O osudu kapitána Lt Arthura I. Adamse a bombometčíka Lt Michaela L. Libonatiho se dodnes nic neví.

Alan E. Magee zemřel 20. prosince 2003 na následky cévní mozkové příhody a selhání ledvin. Je pohřben v pamětním parku Pioneer v San Angelo v Texasu.

CENOVÉ BOMBY (600)

Komentáře

Thomas

06. 04. 2021

Je fajn vidět, že i nepřátelé se mohou k sobě chovat s respektem a úctou. Jen mi přijde, že v dnešní době toto rytířství z lidí pomalu mizí. Ale třeba se pletu...

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací