Pistole Welrod byla vyvinuta britským konstruktérem, majorem Hughem Reveesem, z Oddělením zvláštních operací (SOE). To mělo za úkol především zpravodajskou, diverzní nebo jinou činnost na nepřátelském území. Většina těchto operací byla zcela přirozeně prováděna v utajení, takže vyžadovala zvláštní vybavení, včetně speciálních zbraní.

Zvláštní název zbraně vychází ze zkratky Welwyn Garden City, kde se nacházela továrna na zbraně pro tajnou službu a anglického slova rod, čili 'tyč' popisující její podivný vzhled. Během 2. světové války už byly tlumiče hluku výstřelu samozřejmě známé, avšak u poloautomatických zbraní vydává poměrně hlasitý zvuk nejen výstřel. Znovunabití zbraně a vyhození nábojnice v noci nebo v jiném tichém prostředí se tak mohlo stát agentům osudným. 

Foto:  Zbraň se kvůli utajení vyráběla bez obvyklého značení výrobce nebo země původu. Efektivní dostřel činil 23 metrů. Příručka nicméně doporučovala střílet z bezprostřední blízkosti. Hluk, který zbraň vydává podle dřívějších měření nepřesahoval 75 dB, modernějšími přístroji odborníci naměřili o trochu více. Změřených 88 dB je zhruba ekvivalent hlasité konverzace nebo městské dopravy a není tedy překvapivé, že v tichém prostředí je výstřel slyšitelný na vzdálenost pouhých 4,5 metru. | guns.com

Psali jsme:Dobytí severního pólu sovětským stylem: Projekt 404S "Charkovčanka"

Aby vyřešili tyto nedostatky, rozhodli se britští konstruktéři pro vývoj zcela nové opakovací pistole. Rané prototypy této nehlučné zbraně byly vyvinuty během druhé poloviny roku 1942 a první výrobky byly testovány na začátku roku 1943. Zkoušky probíhaly s rážemi 9x19 Luger a 7,65x17 Browning. Masová produkce pistolí Welrod v ráži 7,65x17 Browning, známých pod označením Mark II, byla zahájena koncem roku 1943 v Birmingham Small Arms Co., Ltd (BSA). Celkový počet vyrobených kusů není znám, ale z různých zdrojů se dá odhadnout, že bylo vyrobeno nejméně 14 tisíc těchto speciálních pistolí. Výroba silnější a efektivnější 9mm verze pod označením Mark I byla zahájena v roce 1944 na základě upravených požadavků British Special Operations Forces.

Pozdější model ráže 9mm byl používán o poznání déle a některé kusy měly po 2. světové válce dál sloužit u britských speciálních sil ve válce o Falklandy, při nepokojích v Severním Irsku nebo během operace Pouštní bouře. Některé zdroje také uvádějí použití zbraně americkými zvláštními jednotkami ve Vietnamské válce.

Za 2. světové války byly pistole letecky doručeny také evropským hnutím odporu, zejména v Dánsku. Hromadné shazování do okupovaných zemí však přerušily obavy z opakování drastických represí nacistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ve stejné době byly pistole v ráži 7,65 mm, v USA značené .32ACP, rovněž zakoupeny a později vyráběny v továrnách texaské Southwest Pump Company. Důvodem bylo zřejmě doplnění sice rychleji střílejících, ale mnohem hlučnějších a méně efektivních pistolí Hi-Standard HDM.

Foto: Pozdější model ráže 9mm byl používán o poznání déle a některé kusy měly po 2. světové válce dál sloužit u britských speciálních sil ve válce o Falklandy, při nepokojích v Severním Irsku nebo během operace Pouštní bouře. Některé zdroje uvádějí použití zbraně americkými zvláštními jednotkami ve Vietnamské válce. | guns.com

Psali jsme:BAR - legendární Browningova automatická puška

"Zdá se, že je zbytečné ztrácet čas a úsilí, když Britové mají zjevně lepší výrobek. Navrhuji proto přesunout tyto dodatečné zdroje pro experimentální tlumičové pistole ráže .22 a na vývoj samopalových modelů," nechal se tehdy slyšet Stanley Lovel, ředitel výzkumu a vývoje OSS.

Zbraň se kvůli utajení vyráběla bez obvyklého značení výrobce nebo země původu. Efektivní dostřel činil 23 metrů. Příručka nicméně doporučovala střílet z bezprostřední blízkosti. Hluk, který zbraň vydává, podle tehdejších měření nepřesahoval 75 dB, modernějšími přístroji odborníci naměřili o trochu více. Změřených 88 dB je zhruba ekvivalent hlasité konverzace nebo městské dopravy a není tedy překvapivé, že i v tichém prostředí je výstřel slyšitelný na vzdálenost pouhých 4,5 metru.

Foto: Rané prototypy této nehlučné zbraně byly vyvinuty během druhé poloviny roku 1942 a první výrobky byly testovány na začátku roku 1943. Zkoušky probíhaly s rážemi 9x19 Luger a 7,65x17 Browning. Masová produkce pistolí Welrod v ráži 7,65x17 Browning známých pod označením Mark II byla zahájena koncem roku 1943 v Birmingham Small Arms Co., Ltd (BSA). Celkový počet vyrobených kusů není znám, ale z různých zdrojů se dá odhadnout, že bylo vyrobeno nejméně 14 tisíc těchto pistolí. Výroba silnější a efektivnější 9mm verze pod označením Mark I byla zahájena v roce 1944 na základě upravených požadavků British Special Operations Forces. | guns.com

Samotná zbraň neobvyklé konstrukce obsahuje integrovaný tlumič, který se nachází v přední části hlavně. Ta zároveň slouží jako tělo zbraně. Hlaveň je opatřena otvory, kterými unikají plyny za střelou do prostoru expanzní komory. Za tou je 14 kovových přepážek se třemi pryžovými kotouči. V kotoučích nejsou předem vytvořené otvory, takže první výstřel je zároveň vytváří. Myšlenka kotoučů byla co nejvíce uzavírat prostor za projektilem a zamezit tak úniku horkých plynů z hlavně. Zhruba po 10-15 výstřelech však účinnost tlumiče vlivem opotřebení pryžových kotoučů prudce klesá. Během rozborky se dají ovšem kotouče vyměnit a zbraň tak uvést do původního stavu.

Pro nabití zbraně je nutné otočit kruhovou rukojetí závěru o 90° doleva a stáhnout závěr dozadu, čímž je vyhozena prázdná nábojnice. Pak opětovně stlačit závěr dopředu a natáhnout pružinu úderníku. Rukojeť se následně otočí zpět doprava a závěr se uzamkne. Uzamčení závěru je řešeno podobně jako u opakovacích pušek otočným závorníkem, který má na konci umístěné dva uzamykací ozuby. Spoušť je jednočinná, vybavená úderníkem. Na hřbetu pažbičky, která slouží i jako zásobníková šachta, je jednoduchá dlaňová pojistka. Pro zvýšení bezpečnosti uživatele byla 9mm verze Mark I vybavena standardním lučíkem a manuální mechanickou pojistkou. Vyjímatelný jednořadý zásobník pro 8 nábojů u Mark II a 6 nábojů u Mark I sloužil zároveň jako pažbička. Aby byla manipulace komfortnější, zásobník byl vybaven gumovým krytem. Devítimilimetrová verze Mark I se dále lišila tím, že tlumič nebyl pevnou součástí zbraně. Místo toho se šrouboval přímo na tělo. To umožňovalo snadnější nošení a skrytí během transportu skrz nepřátelské území.

Zbrani se dostalo i poněkud překvapivého zájmu v českém uměleckém prostředí. Mohli jste si jí totiž všimnout v jedné z epizod seriálu 30 případů majora Zemana. Konkrétně ji použil zaporák a 'agent Západu' Pavel Bláha v díle Konec velké šance, když omylem zastřelil majorovu ženu Lídu. Důležitou roli hrála zbraň také v počítačových hrách jako je Medal of Honor: Rising sun, série Sniper Elite nebo hra Battlefield V.

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění."