EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Ženy válečnice v křížových výpravách: Helmholtzův klam v historii

 07. 05. 2020      kategorie: Vojenská historie      13 komentářů

Nikoho dnes již nepřekvapí, že součástí armád křížových výprav byly i ženy. Nejčastěji se jednalo o ženy rytířů, služebné nebo prostitutky. Byly mezi nimi však i ty, které se přímo účastnily boje po boku mužů. Nejznámějším případem byla Eleonora Akvitánská, která se zúčastnila druhé křížové výpravy. Nicméně bylo vícero žen, které si své místo v historii určitě zaslouží. Popis jejich činností za křížových výprav máme jak z kronik, tak ze zápisků přímých účastníků.

zenyvboji
Foto: Nikoho dnes již nepřekvapí, že součástí armád křížových výprav byly i ženy.  (ilustrační foto) | thedetailedhistory.com

Například Imad ad-Din al-Isfahani popisující události třetí křížové výpravy píše: „V den bitvy s nimi (s Franky) do boje vyrazila více než jedna žena, která ukázala mužskou výdrž i přes slabotu jejího pohlaví - Oblečené v ocelovém pancíři nikdo netušil, že šlo o ženy, dokud jim nebyly sundány helmy“.

Psali jsme: Válečné přehmaty a zločiny způsobené spojeneckými vojsky

766px-USS_Nimitz_2004_tic_tac_UFO
Foto: Florína Burgundská byla princezna doprovázející svého manžela Sweyna Křižovníka, dánského prince při první křížové výpravě. | Wikimedia Commons

Dále tu byl Niketas Choniates,který jako vysoký byzantský úředník a významný historik napsal: „Bylo mezi nimi více žen jedoucích na koni. Nesedíce na sedle bokem, ale sedíce beze studu jako muži, nesouce kopí a zbraně jako muži, oblečené v mužské šaty a zbroj. Vypadaly nebezpečněji než Amazonky“.

Již zmíněná Eleonora Akvitánská byla francouzská královna doprovázející svého manžela za druhé křížové výpravy. Velela mužům z Akvitánie a účastnila se bitev společně se svými dvorními dámami. Druhá křížová výprava však byla velký neúspěch a hádky mezi manželi o taktice a strategii výpravy na konec vedly k anulování manželství mezi Eleanor a Ludvíkem VII. Eleonora se poté vdala za Jindřicha II. Anglického a měla s ním syna, který vešel ve známost jako Richard Lví Srdce.

Psali jsme: Sovětský sestřel špionážního letounu U-2 u Sverdlovska

95211370_261733071879373_8301405565297360896_n
Foto: Eleonora Akvitánská byla francouzská královna doprovázející svého manžela za druhé křížové výpravy. Velela mužům z Akvitánie a účastnila se bitev společně se svými dvorními dámami. | Pinterest

Také Florína Burgundská byla princezna doprovázející svého manžela Sweyna Křižovníka, dánského prince, při první křížové výpravě. Florína se svým mužem vedli 1500 jezdců přes pláně Kappodocie, když byli přepadeni několikanásobnou přesilou. Oba manželé společně s většinou svých mužů v bitvě padli. Florína bojovala po boku svého manžela do posledního dechu i přes to, že byla zasažena sedmi šípy. Odvážně ho následovala při pokusu o proražení obklíčení, při kterém oba zemřeli.

Ida z Formbachu byla rakouská šlechtična a vdova po Leopoldovi II., která se připojila k pomocné křížové výpravě hraběte Viléma z Nevers. Společně s Welfem Bavorským, Vilémem Akvitánským, Fridrichem z Bogenu, řezenským purkrabím Jindřichem a dalšími křižáky se vydala do Svaté země. Jejich výprava byla přepadena a zmasakrována Kilijem Arslanem I. zvaným “Lví meč”. Ida v bitvě bojovala společně s muži a její další osud není znám, dle legend ale skončila v harému některého z muslimských šlechticů.

95321747_261733148546032_3162006918189285376_oFoto: Markéta Provensálská, francouzská královna a manželka krále Ludvíka IX., se společně se svým manželem zúčastnila sedmé křížové výpravy do Svaté země, kde setrvala několik let a během manželství velmi ovlivňovala vládu svého muže. | Pinterest

Cecílie z Le Boucq byla sestra Baldwina II. Jeruzalémského a žena Rogera ze Salerna, který byl princem-regentem Antiochu. Roku 1119 Cecílie organizovala obranu Antiochu při muslimském útoku po tom, co byl v boji její choť zabit.

Velkým příkladem je Markéta Provensálská, francouzská královna a manželka krále Ludvíka IX. Společně s manželem se zúčastnila sedmé křížové výpravy do Svaté země, kde setrvala několik let a během manželství velmi ovlivňovala vládu svého muže. Poté co byl její muž zajat, vedla křižáky ona a nakonec vyjednala jeho propuštění. Byla tak jedinou ženou v historii, která byť na poměrně krátkou dobu, vedla křížovou výpravu. S její pomocí poté král Ludvík IX. uzavřel spojenectví s tajemnou sektou Assasinů a vyjednal propuštění zajatých křižáků z Palestiny a Francie.

95327039_261733078546039_3268951698348965888_n
Foto: Ida z Formbachu byla rakouská šlechtična a vdova po Leopoldovi II., která se připojila k pomocné křížové výpravě hraběte Viléma z Nevers. Společně s Welfem Bavorským, Vilémem Akvitánským, Fridrichem z Bogenu, řezenským purkrabím Jindřichem a dalšími křižáky se vydala do Svaté země. | Wikimedia Commons

Křesťanské ženy měly v tomto směru podstatně lepší postavení než ženy muslimské. Pro křesťanské šlechtice byly jejich ženy velice důležité, protože v době, kdy nebylo možné věřit ani svému bratru, ženy často fungovaly jako mužova pravá ruka a v případě jejich nepřítomnosti vedly poddané či bránily rodinný majetek. O muslimských ženách moc informací nemáme, což vychází zejména z nižšího postavení ženy v muslimské společnosti. Proto například víme podrobnosti o životě manželek různých křižáků, ale nevíme nic přesného o ženách Saladina a ženách dalších muslimských velitelů.

Jen nutno ale upozornit, že i tak jde spíše o výjimky. Ať už se to týká žen ve vojskách Keltů, Štítové panny Vikingů nebo šlechtičny převlečené za rytíře, tak se jednalo o jednotlivé případy. Většina žen známých jako bojovnice ve skutečnosti nebojovaly a zastávaly hlavně vůdčí funkce. Například Johanka z Arku se nikdy neúčastnila bitvy jako "voják" a nikdy s nikým nebojovala. Dále třeba žena El Cida, která byla extrémně schopná a několik let po El Cidově smrti odrážela útoky Saracénů, tak zastávala spíše funkci "generála" či"správce" a nebojovala. To samé platí u velice schopné ženy Rogera Sicilského.
Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." 

CENOVÉ BOMBY (570)

Komentáře

Johnny

11. 05. 2020

Tak při napadení nájezdníky se určitě bránily i ženy, když jim šlo o zivot. Pochybuji však, že tam šli s úmyslem bojovat.

Annox

09. 05. 2020

Je až fascinujícíá, jak lidi neumí číst... zvláště poslední odstavec.

"Jen nutno ale upozornit, že i tak jde spíše o výjimky. Ať už se to týká žen ve vojskách Keltů, Štítové panny Vikingů nebo šlechtičny převlečené za rytíře, tak se jednalo o jednotlivé případy. Většina žen známých jako bojovnice ve skutečnosti nebojovaly a zastávaly hlavně vůdčí funkce. Například Johanka z Arku se nikdy neúčastnila bitvy jako "voják" a nikdy s nikým nebojovala. Dále třeba žena El Cida, která byla extrémně schopná a několik let po El Cidově smrti odrážela útoky Saracénů, tak zastávala spíše funkci "generála" či"správce" a nebojovala. To samé platí u velice schopné ženy Rogera Sicilského."

Petr Hertel / ČERT

09. 05. 2020

Martin23: Dobře, nepochybně... Ale jak právě píšete o té "organizaci typického feudálního vojska", tak ta už v době husitských válek u nás byla v těch západnějších oblastech Evropy už dlouho tak nějak obecně spíš asi přežitkem. Tady třeba se často poukazuje na ty jejich úspěchy v boji s těžkou obrněnou jízdou (ale zase se např. můžeme setkat s tím, že ten systém vozových hradeb mohl být při přesunu poměrně zranitelný v konfliktu s uherskou lehkou jízdou)... A když jste předtím zmiňoval ty Francouze, tak např. pěchotě se připisuje dost rozhodující role už předtím (druhá polovina 14., počátek 15.století) i na bojištích právě té anglo-francouzské stoleté války. Jiným případem byly ty švýcarské selské oddíly (a jak jsem připomenul, už od doby cca 100 let před našimi husity), kde nemůžeme taky vůbec mluvit o nějakém typickém feudálním vojsku, vzhledem k tomu, že se tam stíraly ty stavovské rozdíly (což samozřejmě zdaleka neplatilo jen v oblasti vojenské, a ostatně, proto se nám asi dnes také Švýcarsko předkládá jako nějaký průkopník demokracie, že...). Ale tímhle vším vůbec, vůbec nepopírám, že husité přinesli obrovský pokrok v oblasti organizace, taktiky atd.

Ondřej

09. 05. 2020

A příště bude co? Že atomovku na Japonsko vystřelilo dělo z Uralu?
Existuje fakt, že ženy cestovaly za vojskem v zadním voji, to je jisté. Dejme tomu, že deset z nich chtělo bojovat, např jedna paličatá, dostala od milého ( ještě to hořelo ) zbroj. Tak proto, že jedna babka povídala, je jich deset ve zbroji. sousedka z přístavu už 100, je z toho kec.
Takovej článek mohu sesmolit taky, a brát wiki jako nosič pravdy už neberu. Hold nová doba.

Martin23

09. 05. 2020

Petr Hertel / ČERT

Základními rysy feudálního stylu válčení, se vzácnou výjimkou rytířských náboženských řádů, byl vypjatý individualismus a z něho plynoucí nekázeň a neochota podřizovat se jednotnému velení. To se odráželo i v organizaci typického feudálního vojska, jehož základní organizační jednotkou tvořilo tzv. kopí, tvořené těžce obrněným rytířem a jeho družinou, a podřízené - obvykle jen čistě formálně - vrchnímu veliteli. Tato hlavní úderná síla každé tehdejší armády byla doplněna pestrou směsicí pomocných oddílů, jejichž bojová hodnota byla (snad s výjimkou početně slabého dělostřelectva) přinejmenším diskutabilní. Organizační a velitelská struktura větší feudální armády byla natolik volná a nepřehledná, že prakticky znemožňovala jednotné a cílevědomé řízení bojové činnosti.

Husité vybudovali armádu zcela nového typu. Byla to armáda prodchnutá náboženským entuziasmem (podobně jako např. armády křížových výprav raného feudalismu), od svých protivníků se však odlišovala především organizací a uvědomělou kázní. Jako první ve feudální Evropě vytvořili totiž husité komplexní taktické jednotky, tvořené několika druhy vzájemně se doplňujících zbraní. Nekladli přitom hlavní důraz na těžkou obrněnou jízdu (kterou neměli), ale na pěchotu a dělostřelectvo.

Bojovou činnost vojska zajišťovaly různé pomocné oddíly, k nimž patřili ženisté, jednotky cestářů a mostařů, které při přesunech s nebývalou rychlostí upravovaly terén.

Petr Hertel / ČERT

08. 05. 2020

Ad Martin 23: Může být otázka, jestli ty husity až moc nepřeceňujete... Tady se již cca celé století předtím projevovaly v tom evropském válečnictví výrazné změny. Třeba už v roce 1315 rozdrtily vlastně selské oddíly švýcarských kantonů rytířské vojsko Habsburků v bitvě u Morgartenu. Za takovou poslední větší bitvu, v níž rozhodující roli sehrála železná rytířská jízda, je někdy označována bitva u Mühldorfu v roce 1322 (v níž Wittelsbach Ludvík Bavor, král Svaté říše římské, a ve spojení s ním i náš král Jan Lucemburský, porazil Habsburka Friedricha, zvaného Krásný). A třeba i střelné zbraně se také objevovaly na bojištích již v podstatě v první fázi té stoleté války mezi Anglií a Francií, těsně před polovinou 14.století... (???)

Martin23

08. 05. 2020

Článek je pohádka, ale připomnělo mi to Johanku z Arku a její výroky o vyhlazení směřeované vůči Husitům.
Bylo by docela zajímavé, kdyby Husité namlátili i Frantíkům. Tehdy se totiž v Čechách bojovalo taktikou o několik levelů výše než co znal zbytek světa. Husitská pohyblivá armáda překonala v taktice svou dobu o staletí.

Nick

08. 05. 2020

Niketas Choniates žijící v letech 1155-1215 hodnotil kohokoliv jako amazonky ? V těch letech o Amazonce neměl nikdo ponětí . WTF

Shorty

08. 05. 2020

v boji by zeny tak mozna mohli kourt pera, ale rozhodne ne bojovat xD takovou chcanku clanek sem jeste nevidel, tohle by melo byt regulerne trestne, takhle menit historii, dete do prdele xDD

astor

07. 05. 2020

Nejvíce se mi líbí zpráva, že "křesťanské ženy byly pro své šlechtické manžele velmi důležité, protože v období, kdy nebylo možno věřit vlastnimu bratru, ženy často fungovaly jako mužova pravá ruka" To nemá chybu...

O.J.A.

07. 05. 2020

Pokud hledáte ženy, které bojovaly, tak nemusíme chodit daleko. S Janem Žižkou táhly opakovaně ženy, které se účastnily boje.

Karl

07. 05. 2020

Zajímavý článek, ale k infu o Panně Orléanské bych chtěl také zdroj. Vždyť byla zraněna právě v boji. Nicméně je pravda, že nebojovala (myšleno souboje, nebo že by lezla po žebřících a obsazovala hradby)

Jožka

07. 05. 2020

Dobrý den,
díky za zajímavý článek. Překvapila mne informace, že Johanka z Arku nikdy osobně nebojovala. Můžete mě navést na zdroje pro toto tvrzení, prosím?

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací