EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Zkáza lodi Yamato: Vzpomínky japonského námořníka na potopení největší bitevní lodi v dějinách

 01. 06. 2020      kategorie: Vojenská historie      7 komentářů
Přidat na Seznam.cz

1220H: Náš radar zaznamenává tří výkyvy, každý výkyv pravděpodobně značí velkou leteckou formaci. Petty Officer Hasegawa, operátor protileteckého radaru, mi to potvrdí obvyklým strojovým hlasem bez emocí. "Kontakt. Tři velké formace. Blíží se." Tento a níže uvedený text je úryvkem z knihy Requiem za Yamato, který sepsal přímý účastník Jošida Mitsur. Z daného textu je patrné, jaké peklo museli japonští námořníci na lodi Yamato v době útoku zažívat.

Yamato_during_Trial_Service
Foto:  Yamato - bitevní loď japonského císařského námořnictva | Wikimedia Commons

Začneme vysílat nouzové signály všem našim lodím ve skupině. Yamato zvyšuje rychlost na 25 uzlů. Jsme ticho, jen posloucháme hlášení. "Rozsah 30 000 metrů, 160 stupňů. Druhá skupina. Rozsah 25 000 metrů, 85 stupňů."
Kolikrát jsme tohle nacvičovali? Zvedá se mi adrenalin, protože se před mýma očima brzy odehraje skutečný boj. Tečky na radaru nejsou imaginární terč, ale nepřítel, který nás sem přišel zabít. Nejsme v tréninkovém prostrou, ale v nepřátelských vodách. Bitva proti letadlům, nemají šanci. Všechna děla se otáčejí po vzoru hlášení, která stanovištím předávám. V tu se však oceán zahalí do mírného deště a zhorší se nám viditelnost. Chvíle, kdy uvidíme americké letouny bude právě chvíle jejich útoku.

1223H: Drsný hlas se ozve z amplionuů, "Dva Grummany, port 25 stupňů, náměr 8, vzdálenost 4000, letí vpravo!"
A opravdu, vidím je dokonce už vlastním okem. Vzdálenost je teď 1000 až 1500 metrů. Podmínky jsou však pro nás nejhorší, jaké mohou být, jsou už moc blízko a zaměřování je velmi obtížné.

"První vlna, 5 letadel! Více než 10 letadel...více než 15..." V mezeře mezi mraky uvidíme obrovskou spoustu letadel. Každou chvíli se zhruba 12 letadel odloupne od formace a vytvoří vlastní útočnou formaci. Smrt se blíží a já přestávám vnímat.

jam_TIT
Foto: "Více než 100 letadel útočí!" Je to hlas z amplionu, který slyším, nebo se mi to zdá? Je jasné, že Yamato je jejich primární cíl. (ilustrační kresba) | ww2today.com

"Více než 100 letadel útočí!" Je to hlas z amplionu, který slyším, nebo se mi to zdá? Je jasné, že Yamato je jejich primární cíl. Velitel rozkáže k obraně. V jeden okamžik zahájí palbu 24 protiletadlových děl a 120 kulometů. Také hlavně eskortních lodí zběsile blikají. Bitva začíná.

Právě zde a teď střílíme první výstřely této smrtící bitvy, můj křest ohněm. Cítím, jak se nemůžu plně nadechnout a nohy mi samovolně utíkají někam do bezpečí. Námořník vedle mě padne mrtvý. Uprostřed ohromného hluku rozeznám dunivý zvuk, jak jeho hlava dopadne potrhaná od šrapnelů vedle mě na dřevěnou podlahu. Ve vzduchu se mísí vůně krve a střelného prachu. 

"Nepřítel používá bomby a torpéda!" V tu chvílí vidím tančit torpédoborec Hamakaze. Odkryje své karmínové břicho a záď vyšvihne vysoko do vzduchu. Kolem lodi stoupají sloupce vody, jak kolem dopadají bomby. Torpéda dělají krásné bílé čáry na modré hladině, jako by někdo maloval jehlou po hladině. Ale přibližují se, cílí na Yamato ze všech směrů. Při odhadu jejich vzdálenosti a rychlosti jsme upravili kurz tak, abychom se jim jen tak tak vyhnuli. Útok torpédy vyžaduje po obráncích nejvyšší ostražitost, výpočetní znalosti a chladnou hlavu. 

Kapitán stojí na palubě, odkud má nejlepší rozhled po lodi. Stojí u něj dva praporčíci a do schémat rychle zakreslují trasy torpéd a ukazují na ně na moři prstem. Navigační důstojník zaujal na můstku kapitánovo místo, jednají jako jeden a ovládají celou loď.

Z aplionů se line kapitánův hlas, je hlasitý a naštvaný a ukusuje konce slov. Bomby a kulomety amerických letadel se zaměřují na můstek. Yamato otevírá své kotle naplno a vypuští sílu 150 000 koňských sil a zrychluje na svou nejvyšší rychlost 27 uzlů. Kormidlo zběsile kmitá z jedné strany na druhou. Tato loď se může pochlubit tím, že je i za rozbouřeného moře velmi stabilní. 

Explosion_of_the_Japanese_battleship_Yamato,_7_April_1945_(NH_62584)
Foto: Mrak kouře se zvedá vysoko k obloze poté, co se Yamato převrátila, vybuchla a potopila severně od Okinawy 7. dubna 1945 | Wikimedia Commons

Ve 14:02 je po všem. Yamato se po několika zásazích torpédy a bombami potápí, admirál Seiiči Itó nařizuje posádce opustit loď a sám se s ní potápí ke dnu.  Ve 14:23 je Yamato roztržena vejpůl masivní explozí. V ten den zemřelo 4 250 japonských námořníků. Americké letectvo naproti tomu ztratilo 12 letadel. Šest bitevních lodí amerického námořnictva, sedm křižníků a dvacet jedna torpédoborců, které byly připraveny jako v rezerva k útoku na Yamato, kdyby letecký úder selhlal, již nebylo potřeba. 

 Autor: Tomáš Svoboda

Komentáře

czert

13. 04. 2021, 22:52

P hertel
To sou paradoxy co ? Kdyby japonsko nebylo nasilim otevreno svetu, tak by i ve 20. Stol zustala zaostalou agrarni zemi, ktera by veskere prumyslive vyrobky dovazela.
A k one vzpominane 1 sv - tak i v tehle dobe japincici nakupovaly lode v zahranici, byt uz staveli i svoje.
Zcela se osamostatnili co se tyka vyvoje a vyroby, prave az v 30s letech.
Byt technologicky na tom nebyly skvele, jejich motory, at uz letecke ci pozemni byly malo vykone a mene spolejlive.
Jedine v cem byly na svetove urovni byly letecke slitiny pro potahy letadel.

czert

13. 04. 2021, 22:34

Franta
Prave ze japonsko prumyslova velmoc nebyla.
Pofivej se na pocty lodi, letadel, tanku, automobilu....
Ano, pocty lodi sou pekne...ale zcela na ukor pozemni armady a jejiho vybaveni, kdy pak nebyla schopna porazit cinany.

Pablo

04. 06. 2020, 09:30

'Range' v tomto pripade neznamena 'rozsah', ale vzdalenost...Autor by mel mozna misto internetoveho prekladace pouzivat mozek...

Petr Hertel / ČERT

02. 06. 2020, 21:15

Ad Monarchista, v reakci na Pavel Krátký: No jo, ale tady je pro českého čtenáře ta angličtina vlastně jen takovou vstupní "branou" k japonštině (tak originál by musel být v japonských znacích, že)... Ale tak ta anglická transkripce v případě takových pro Čecha dost vzdálených jazyků jako japonština, nebo čínština, korejština, nebo zase i arabština, to by se snad ještě dalo "zkousnout"... Ale ona se někdy používá i v případě jazyků, jejichž mluvená forma je češtině bližší než samotná angličtina, a přitom ani jimi užívané písmo se od latinky v zásadě radikálně neliší - jako třeba ruštiny...

Petr Hertel / ČERT

02. 06. 2020, 21:07

Ad Franta: Ta Vaše poznámka může vést k zajímavému hlubšímu zamyšlení... Taky si každopádně myslím, že kdyby Japonsko bylo nějaká zaostalá, převážně agrární země (a třeba závislá na nákupu a dovozu všech těch lodí, letadel atd.), tak by asi těžko dokázalo to, co za druhé světové války dokázalo. Možná bychom se mohli vrátit ještě dost dlouho před druhou světovou válku, do druhé poloviny 19.století, kdy bylo Japonsko nuceně "otevřeno" Západu a pak zahájilo dost zásadní modernizační reformy, takže už v době toho tzv. imperialismu (přelom 19. a 20.století, do první světové války) se v mnohém vyrovnalo evropských velmocem nebo USA (a nabízel se tady mimochodem obrovský kontrast hlavně s tehdejší Čínou, kde tahle výchozí pozice byla vlastně podobná)... Roli v tom hrála obecně nějaká modernizace, přijímání různých západních modelů a jistě i postupná industrializace - ale pořád zůstávalo za těmi hlavními západními velmocemi třeba co do celkového objemu průmyslové produkce nebo i v nějakém technologickém vývoji. Namátkou, úplně v souvislosti s válečným průmyslem, uvádí se třeba, že v případě stíhaček Micubiši (jejichž typem se stalo posléze i to slavné tzv. Zero) se začal první typ vyrábět někdy cca v roce 1935, s tím, že se tak Japonsko zbavilo závislosti na cizích leteckých konstrukcích... -------------------- Od věci jistě nebude možná ani připomenout jaderné programy, na kterých se během druhé světové války tak nějak pracovalo nejen v USA, které výsledek nakonec nasadily přece právě proti Japonsku, v Hirošimě a Nagasaki v srpnu 1945, ale samozřejmě i jinde, v Německu, SSSR, Velké Británii (která se ale pak připojila k tomu americkému projektu "Manhattan") a právě i v Japonsku. Japonci pak tenhle rozvoj prakticky zastavili, s předpokladem, že k ničemu nedojdou ani Američané. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že od prosince 1941 se USA, tak jako i Velká Británie nacházely paralelně ve válce jak s Německem, tak s Japonskem, začala se razit zásada "Germany first" ("Německo nejdřív"), tzn. že válečná porážka Německa je prioritou. Jedním z hlavních důvodů byl mj. i předpoklad, že německá věda je spíše než japonská schopná dospět k vývoji atomové bomby...

Monarchista

02. 06. 2020, 08:44

Pavel krátký
Vám to napsal správně česky, ale zapomíná, že Vaše generace zvládne i Angličtinu. Existuje české rčení: Házet perly sviním.

Franta

01. 06. 2020, 21:34

Občas človek zaznamená hlasy že Japonsko před válkou nebyla průmyslová velmoc....nic nemůže být vzdálenejší pravde