Studená válka byla obdobím téměř neustálých vojenských inovací. Častý vývoj válečných zbraní vyžadoval rychlou reakci, což někdy znamenalo použití netradičních nápadů. Ukázkovým příkladem toho bylo, když Spojené státy uvažovaly o vývoji protitankového granátu z jedné z nejoblíbenějších hraček v zemi: zmenšeného fotbalového míče „Nerf“ určeného pro oblíbený fotbal, tedy americký fotbal.

V průběhu 60. let 20. století se americký fotbal stal nejoblíbenějším americkým sportem. Děti po celé zemi toužily házet míčem stejně jako tehdejší hvězdy Joe Namath nebo Johnny Unitas. Problém byl v tom, že regulérní fotbalový míč NFL byl pro jejich ruce příliš velký, a proto se s ním obtížně házelo.

Společnost Parker Brothers, která stojí za hrami Monopoly, Risk a Trivial Pursuit, začala pracovat na novém fotbalovém míči. Výsledkem byl fotbalový míč „Nerf“, vyrobený z polyuretanové pěny. Fotbalový míč, který byl uveden na trh v roce 1969, byl snadno uchopitelný pro menší ruce a byl mnohem lehčí než běžný fotbalový míč; děti mohly hračku házet pouhým pohybem zápěstí. Fotbalové míče „Nerf“ se staly bestsellerem a společnost Parker Brothers brzy začala vyrábět pěnové výrobky pro mnoho dalších sportovních pomůcek.

Psali jsme:Simo Häyhä, zvaný Bílá smrt, dodnes patří mezi nejlepší odstřelovače světa

Foto: Prototyp „fotbalového“ protitankového granátu | US Army

Po druhé světové válce se USA a Sovětský svaz ocitly ve studené válce a v důsledku toho oba státy neustále vyvíjely nové zbraně. Koncem padesátých let 20. století Sověti vyvinuli tank T-62. Američtí vojenští představitelé se obávali, že tyto tanky umožní přenést boje do ulic. Pokud by se země Varšavské smlouvy zapojily do tohoto typu bojů, bylo by obtížné je bez moderních protitankových granátů zastavit.

Americká armáda chtěla vyvinout granáty, které by se snadno házely a mohly být použity v těsných prostorech. V té době měly ozbrojené síly k dispozici takové protitankové zbraně, jako byly M72 LAW a M47 Dragon. Byly sice účinné, ale jejich obsluha byla zranitelná, protože po výstřelu velmi zřetelně odhalily polohu vojáka.

Americká armáda pro Evropu a Afriku požádala Laboratoř pozemního boje (Land Warfare Laboratory - LWL) v Aberdeen Proving Ground, aby vyvinula granát, který by dosahoval stejných výsledků jako větší protitankové zbraně. Laboratoř byla vytvořena v roce 1962, aby navrhla technologii dostatečně účinnou pro nasazení během protipovstaleckých operací.

Psali jsme:Tanky Sherman bojovaly úspěšně na všech frontách. Jejich pověst „hořících hrobů“ přehání

Podle vědců by bývala mohla velmi dobře fungovat konstrukce fotbalového míče. Ve zprávě o testech projektu z roku 1974 se uvádí: „Vzhledem k tomu, že fotbalový míč normované velikosti váží necelých 400 g, považovalo se za proveditelné vyrobit tvarovaný granát v rámci tohoto hmotnostního omezení. Navíc většina amerických vojáků je s házením fotbalových míčů obeznámena.“

Vzhledem k tomu začala laboratoř testovat granáty ve tvaru fotbalového míče. Prototyp granátu nebyl ničím převratným. Laboratoř vlastně jen vzala populární zmenšený fotbalový míč „Nerf“, vydlabala ho, připevnila ke kovovému kontejneru a naplnila výbušnou náloží.

Teoreticky byl naplněn více než dostatečně silnou výbušninou, aby sovětský tank dokázal vyřadit. V praxi však byly výsledky velmi chabé. Důvodem, proč fotbalový míč rotuje za letu vzduchem a nepřevrací se, je rovnoměrné rozložení hmotnosti. Granát „Nerf“ ale rovnoměrně rozloženou hmotnost neměl, což vedlo k tomu, že při hodu ne vždy letěl zamýšleným směrem.

Během testování se ukázalo, že granát je velmi nepřesný a při hodu se převrací. Nálož také ne vždy explodovala, když zasáhla cíl. Někdy dokonce granát vybuchl uprostřed letu, což bylo nebezpečné pro vojáka, který ho hodil. Fotbalový granát „Nerf“ tedy neuspěl. Místo něj se americká armáda musela spolehnout na stejné zbraně, které používala proti nepřátelským tankům již dříve.

Zajímavé je, že granát „Nerf“ nebyl prvním pokusem armády vytvořit zbraň ovlivněnou sportem. Již v době druhé světové války existovala vize tříštivého granátu typu baseballového míče, označeného T-13. Měl podobnou logiku: většina Američanů umí házet baseballovým míčkem. Stejně jako v pozdějším případě fotbalového míče však byla výbušnina nepředvídatelná a často explodovala předčasně. To mělo během testovací fáze za následek smrt dvou lidí, dalších 44 utrpělo zranění.

Zdroj: warhistoryonline