EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Bitva u mysu Celestial: 5 španělských galeon proti 55 tureckým galérám

 08. 11. 2021      kategorie: Vojenská historie      4 komentáře
Přidat na Seznam.cz

V létě roku 1616 opustila malá flotila španělských lodí sicilské přístavy s cílem křižovat vody kolem Kypru a Řecka, kde měli Španělé napadat a potápět každé turecké plavidlo. Jednalo se o korzárský nájezd, který měl Turkům připomenout, že nejsou ve Středomoří sami. Španělskou flotilu tvořilo 5 galeon a jedna menší plachetnice, která měla sloužit k průzkumu. Loďstvu velel zkušený námořník, kapitán Francisco de Rivera. Španělé pojali výpravu opravdu svědomitě a během jediného měsíce vyplenili přístavy Bafa a Lemaso, zajali a poté zapálili 10 tureckých lodí a své paluby naplnili kořistí v podobě zlata, drahých látek, koření a rýže. Od Řeků osvobozených z tureckého otroctví se Španělé následně dozvěděli, že se v přístavu Famagusta nachází základna anglických korzárů, kteří se tam skrývali pod tureckou ochranou. Španělé Famagustu dobyli nočním útokem a vypálili celý přístav, potopili Angličanům dvě válečné lodi a zabavili korzárskou kořist. Španělská divoká plavba pokračovala dál.

18. června Španělé nepozorovaně vpluli do přístavu Las Salinas, kde v klidu odpočívalo dalších 12 tureckých lodí. Přístav hlídaly dvě turecké galéry, které Španělé rychle potopili a pak se pustili do obchodních lodí. Protože španělské lodi už byly plné kořisti a nebylo na nich další místo, Rivera nařídil, aby všechny turecké lodě potopili i s jejich nákladem, který měl skončit na dně moře. Tak se i stalo a když Španělé přístav opouštěli, stoupal z přístavních doků černý dým. Kyperský bej šílel zlostí, protože se na potopených lodích nacházel jeho majetek. Prahnul po pomstě, ale protože neměl na Kypru dostatek válečných lodí, vyslal rychlou loď do Konstantinopole, kde žádal sultána o pomoc. Sultán neváhal a vyslal ke Kypru 55 válečných galér.

5t7v6oFoto: Umělecké vyobrazení námořní bitvy mezi Španěly a Turky | Wikimedia Commons / Public domain

Španělé se o blížící pohromě dozvěděli od jedné řecké lodi, která se právě vracela z Konstantinopole. I když měli dost času, aby se s bohatou kořistí vrátili domů, kapitán Rivera se i přes protesty mužstva rozhodl, že utíkat nebude a nepříteli se postaví. Rivera se chtěl vždy utkat Turky v námořní bitvě a teď dostal konečně příležitost. Zřejmě si tehdy myslel, že Řekové o počtech tureckých lodí přehánějí, a tak nařídil, aby jeho lodě zakotvily u mysu Celidonia, kde hodlal na Turky počkat.

Když se pak 14. července 1616 ohromné turecké loďstvo konečně přiblížilo Španělům na dohled, Rivera pochopil, že Řekové počítat umí, avšak bylo již pozdě myslet na útěk. 55 tureckých galér se rozvinulo do ohromného půlměsíce, na jehož hrotech pluly ty nejlepší lodi, které měly podle nacvičené taktiky nepřítele obklíčit a uzavřít kolem něj kruh. Turci měli na svých palubách 12 000 vojáků a mohli se pyšnit 275 děly. Španělé měli jen 5 galeon a jednu plachetnici. Na palubách španělských lodí se na bitvu připravovalo 1 500 vojáků, z toho bylo 1 000 střelců. Děl měli Španělé 170. Turci tahali za delší provaz ve všech směrech a Španělé měli jen jedinou výhodu, a to ve velikosti svých galeon, které byly větší než turecké galéry a měly vyšší paluby.

Zkušený Rivera nepanikařil, a protože si uvědomoval, že jediná naděje španělského loďstva je ve vzájemné podpoře všech lodí, vytvořil kruhovou obranu. Do středu umístil plachetnici a všechny lodě spojil řetězem. Tím zabránil tomu, aby se některá z lodí v zápalu boje odpojila od ostatních a byla Turky obklíčena.

Kyperský bej zahájil útok v devět hodin ráno. Španělé měli sice méně děl než nepřítel, avšak děla se nacházela jen na šesti lodích, a proto byla jich palba velmi dobře koncentrována a byla tak zničující. Turecké galéry měly děla jen na přídi a zádi a jejich hlavní zbraní byl kloun, kterým se Turci pokoušeli španělské lodi taranovat. V tom jim však bránila urputná španělská kanonáda, která ničila všechny turecké pokusy o taran. Navíc z palub španělských lodí pálili mušketýři ze všech hlavní salvu za salvou a čistili tak turecké paluby od jejich janičářů. Turci mohli odpovídat povětšinou jen střelbou z luků, a protože španělští střelci stáli na vyšších palubách galeon, byli tak dobře kryti, šípy jim létaly neškodně kolem hlavy a končily v moři. Španělé takto dokázali odrážet Turky až do západu slunce, a když Turci konečně ustoupili, byli chudší o 8 lodí a další desítka jejich galér byla poškozena. V noci se obě bojující strany snažily odstranit největší škody, zdravotníci ošetřovali zraněné muže a vyčerpaní muži nabírali síly.

Ráno vypukl boj nanovo. Kyperský bej tentokrát rozdělil své loďstvo do dvou skupin, které útočily z různých směrů. Tímto způsobem se Turci snažili španělské lodě rozdělit. To se jim sice nepovedlo, ale aspoň dokázali překonat španělskou kanonádu a dostali se velmi blízko ke španělským lodím. Tureckých lodí bylo však tolik, že si navzájem bránily v manévrování, takže nebyly schopny galeony taranovat a bezmocně do sebe narážely. I tak se několika tureckým galérám nakonec podařilo Španěly aspoň zahákovat a na španělské paluby se tak začaly šplhat stovky Turků. Tehdy přišli na řadu zkušení španělští veteráni, proti kterým neměli janičáři moc šancí. Za výkřiků  „Santiago!“ a „Viva Jesu Cristo!“ čistili Španělé svými meči a píkami své paluby a zabíjeli každého Turka, který na loď pronikl. Toho dne byl zraněn i Rivera. I když svým mečem srazil dva útočníky, před třetím Turkem se nestihl vykrýt. Turek ho zasáhl na rameni, ale vzápětí byl zabit dalšími Španěly a Rivera byl zachráněn. Zranění nebylo naštěstí vážné a Rivera mohl dál velet. Ten den stálo štěstí na jeho straně, a když se konečně přiblížil večer, zavelel bej zklamaně k ústupu.

Turci druhý den bitvy nepřišli o žádnou loď, protože se jim podařilo rychle proniknout dělostřeleckou clonou, ale mnoho jejich galér bylo těžce poškozeno, takže už nemohly pokračovat v boji. Turecké posádky navíc utrpěly těžké ztráty, některé lodě přišly až o polovinu mužstva. Ale ani Španělé na tom nebyli dobře. Ten den si prošli peklem, masivní útok odrazili z posledních sil a jejich lodě doslova mlely z posledního. Kapitáni galeon obešli unavené posádky, aby pozvedli jejich morálku. K pozvednutí morálky také pomohly mimořádné příděly vína, které nařídil Rivera rozdat. Však si to jeho muži zasloužili.

Za to u Turků byla nálada daleko horší. Zraněných bylo opravdu mnoho a jejich bolestné naříkání bylo slyšet až u Španělů. Turci byli vyčerpaní a deprimovaní svou neschopností tu španělskou hrstku porazit. Kyperský bej k nim měl večer proslov, ve kterém se je snažil povzbudit. To se mu však moc nezdařilo, protože když ráno Turci zaútočili potřetí, chyběl jim elán z předchozích dní.

Znovu se opakoval stejný scénář, kdy španělská palba ničila menší galéry na větší vzdálenost a bránila jim účinně se přiblížit. Turci se sice pokusili přiblížit ke španělské vlajkové lodi Almarita v úhlu, ve kterém by nemohli Španělé využít svých děl, ale Rivera tento manévr prohlédl a podařilo se mu včas loď k Turkům natočit bokem, ze kterého následně zaduněla salva děl, která útočníky rozmetala. Jedné galéře se přesto podařilo k Almirantě dostat a zahákovat jí. Turci se začali hrnout na její palubu avšak Španělé útoky úspěšně odráželi. Do toho se ozvala salva z další španělské galeony Buenaventura, která tuto tureckou galéru zapálila. Ve tři hodiny odpoledne už Turci nemohli pokračovat v boji, protože jejich loďstvo přišlo téměř o polovinu lodí a zbytek lodí se sotva držel na hladině. Jejich ztráty třetího dne byly mimořádně vysoké, protože většina galér byla poškozena už předchozích dní. Kyperský bej musel uznat porážku a odplul ze zbytkem lodí na Kypr.

Vody poblíž mysu Celestial tehdy pozřely 23 tureckých galér, další lodě utrpěly takové škody, že je Turci sami vyřadili. V bitvě zahynulo 1 200 janičárů a 2 000 tureckých námořníků a veslařů. Španělské ztráty byly daleko menší. Zahynulo 34 mužů, zraněných jich bylo 93. Dvě španělské galeony byly natolik poškozeny, že je museli odtáhnout do bezpečí, ale nepotopila se jediná. Španělský král pak odměnil Francisca de Riveru tím, že ho přijal do prestižního řádu Santiago. Sicilský místodržící připravil pro posádky lodí obrovské oslavy a všechny muže bohatě odměnil.

Zdroj: historum.com, nationalinterest.org

CENOVÉ BOMBY (558)

Komentáře

Petr Hertel

11. 11. 2021

Mark

Když člověk nahlédne do portugalské Wikipedie, tak aspoň tedy podle té, pokud jde o toho Lourenca de Almeida, syna Franciska de Almeida... Ano, ten zahynul v roce 1508 v boji s egyptskými mamlúky u indických břehů, ale měl být v boji zasažen dvěma kulkami, z nichž ta druhá ho bezprostředně usmrtila... Aspoň takhle to posisuje i slavný portugalský básník Luís de Camoes, skoro současník (resp., narodil se možná o něco více než 10 let později, a mimochodem, v těch tehdejších portugalských koloniích v jižní Asii taky pak po nějakou dobu pobýval)...

czert

08. 11. 2021

jo spanele tehdy vladly morim, za napoleona to se slavou spanelskeho namornictva bylo uz ponekud jinde.

Mark

08. 11. 2021

Další ze střetu moderních válečných lodí proti starším konstrukcím, byla bitva u Diu v roce 1509. Střetlo se tu pár portugalských karak s početně silnějším nepřítelem (mamluci, turci, benátsko) tvořené vesměs galérami. I přesto, že muslimové měli výraznou početní převahu, byli poražení hlavně díky modernějším karakam.

Menší "zajímavost" k této události.
Pokud se nepletu, tak velitelem této výpravy do Indie byl Francisco de Almeida a plavil se tam i jeho syn, ten byl, ale v předchozí bitvě, boji zajat a popraven, šílené je jenom jak, myslím že ho zaživa ztáhli z kůže, kterou potom vycpali slámou(asi, přesně už nevím) a vyvěsili toto torzo na ráhno.

Laduk

08. 11. 2021

Já jsem ještě četl o tom, že nebyl příznivý vítr a proto nemohly plachetnice Turkům uniknout. To jim také mělo znemožnit manévrování ale španělský velitel nechat z každé lodě spustit několik kotev a pomocí techto táhel se mohly natáčet do potřebného směru a tak využít jejich největší zbraň, kterou byla salva bočních děl

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací