EXCALIBUR
CZUB - 4M
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Falešná Paříž – maketa města měla ochránit Paříž před německými bombardéry

 02. 11. 2022      kategorie: Vojenská historie      1 komentář
Přidat na Seznam.cz

Když se Paříž během první světové války stala cílem německých bombardérů, odpovědní činitelé okamžitě začali vymýšlet způsoby, jak zabránit budoucím náletům, resp. škodám, které zmíněné nepřátelské nálety páchaly. Nejprve byla pozornost věnována protiletadlové obraně, ale nepřítel jednoduše přizpůsobil svou taktiku a přešel na noční bombardování. Během nočních náletů využívali piloti k lokalizaci cílů topografii, přičemž francouzské hlavní město nebylo tak těžké odhalit. V rámci boje proti tomu postupu byl vypracován plán na vytvoření "falešné Paříže" – stavba však byla do konce konfliktu dokončena jen částečně.

Německé letectvo poprvé bombardovalo Paříž 30. srpna 1914 a útok ovlivnil způsob obrany města. Obyvatelé již nebyli před válkou v bezpečí, a protože došlo ke zdokonalení francouzské protiletadlové techniky, německé bombardéry přešly na noční nálety, aby se vyhnuly dennímu odporu.

Tour_Eiffel_3b40739Foto: Paříž v roce 1889 | Wikimedia Commons / Public domain

Paříž byla příliš zřejmým cílem, než aby se mu dalo odolat. Na konci ledna 1918 přišel velký nálet, kdy třicet dvoumotorových bombardérů Friedrichshafen G.III – které mohly nést náklad asi 600 a 1000 kilogramů výbušnin – zabilo 26 Pařížanů a téměř 200 dalších zranilo. Bylo třeba něco udělat.

V Paříži žil během první světové války elektroinženýr italského původu Fernand Jacopozzi. V roce 1917 se připojil k Défense Contre Avions (DCA, protiletadlové obraně), kde přišel s plánem na vytvoření falešné Paříže podél Seiny, aby oklamal německé bombardéry. Nyní přišla jeho chvíle.

Seina protéká městem ve velmi charakteritických záhybech, které německým bombardérům usnadňovaly identifikaci města i konkrétních cílů. Falešné město mělo být postaveno podél podobných záhybů, aby skutečnou Paříž co nejvíce připomínaly. Současně to muselo být dostatečně daleko, aby se obyvatelům nic nestalo. Replika také musela být provedena s dostatečnou přesností, aby Němce skutečně oklamala.

"Je to mimořádný příběh, o kterém i Pařížané věděli jen velmi málo," řekl deníku The Telegraph francouzský historik profesor Jean-Claude Delarue. "Plán byl ze zřejmých důvodů utajen, ale ukazuje, jak vážně už tehdy brali vojenští plánovači novou hrozbu leteckého bombardování."

První oblast falešné Paříže byla pojmenována "zóna A". Tvořila ji falešná vlaková nádraží obklopená předměstskou zástavbou. Měla být situována na severovýchodě skutečného města. Samotná oblast byla obklopena lesy a byla dostatečně vzdálená, aby zabránila škodám způsobeným případným bombardováním.

Falešný vlak byl skutečným zázrakem zóny A. S použitím dřeva, plastu a dalších levných materiálů byl postaven podél soustavy falešných kolejí. Jacopozzi zajistil, aby byl vybaven složitým systémem osvětlení, díky němuž shora skutečně vypadal, jako by se pohyboval, ačkoli to byl nehybný objekt.

Zóna B měla být replikou Paříže, která se nacházela na severozápadě. To mělo být jedno z největších úskalí projektu, protože Jacopozzi chtěl obnovit nejznámější architekturu města, včetně Gare du Nord, Vítězného oblouku a Champs-Élysées. Neexistují však žádné důkazy, pokud jde o zahrnutí repliky Eiffelovy věže.

Dalším problémem pro Jacopozziho bylo ztvárnění Města světel, jak se Paříži dodnes přezdívá, v noci. Protože piloti používali k navigaci orientační body, nepochybně by byli schopni Paříž vzhledem k jejímu výraznému osvětlení rozpoznat. Pokud by inženýr nebyl schopen dostatečně ztvárnit systém městského osvětlení, pak by falešná Paříž selhala. A nejen to, očekávalo se, že skutečná Paříž spolu se svými obyvateli vypne světla, aby město zahalila do tmy, a tím by vyniklo falešné město jako návnada.

Zóna C by se nacházela přímo na východ od Paříže a sloužila by jako průmyslová oblast, kde by byly postaveny rozlehlé továrny a vysoké komíny. Tyto stavby měly být postaveny z dřevěných prken a také z plátna natřeného různými barvami.

Kromě samotných staveb by v nich byly umístěny také jednoduché funkční pece, aby z komínů stoupal kouř, a aby vytvářely dojem, že se uvnitř pracuje. Pomocí různobarevných lamp Jacopozzi vytvářel iluzi ohně, aby simuloval vzhled skutečně fungující továrny.

Když přišel čas na stavbu falešné Paříže, práce se rozběhly pouze na zóně A. Vlak a jeho železnice byly dokončeny a vypadaly pozoruhodně realisticky. Malé části zón B a C byly také dokončeny, pravděpodobně proto, aby se vyzkoušela jejich účinnost, než se bude v projektu pokračovat.

Plán byl přerušen, když skončila první světová válka. Protože již nebylo nutné zóny stavět ani udržovat, byly demontovány. "Zamaskované ulice, továrny, obytné domy, železnice, s dokončenými nádražími a vlaky, a vlastně zamaskované hlavní město, to byl gigantický úkol, na kterém se podíleli francouzští inženýři, když příměří ukončilo vojenské operace," stálo ve zprávě, kterou 4. října 1920 zveřejnil deník The Globe.

Jelikož byl celý projekt sám o sobě tajný, mnoho Pařížanů nevědělo o tom, že těsně za hranicemi města probíhá výstavba druhé, falešné Paříže. Mnozí mají pocit, že je škoda, že stavby byly zbourány, protože by sloužily nejen jako historické památky války, ale nepochybně také jako oblíbené turistické atrakce. Svému původnímu účelu stavby neposloužily.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Dr. Beir

04. 11. 2022, 22:42

Diky o tom jsem nevedel.
Z dnesniho pohledu nekolik tun bomb byl strašný zlocin a demoralizujici na obcany.
Mě zaujala obrana Paříže včetně s planem jak nasytit obcany v případě obléhání. Plán pocital s tim, že se snědí domácí zvirata i ze ZOO.