Jak drtivá většina lidí, kteří se aspoň trochu zajímají o armádu a vojenství, ví, Armáda České republiky hledá do své výzbroje nová bojová vozidla pěchoty, která by nahradila dnes již zastaralá BVP-2 (BMP-2) sovětské konstrukce. Hledání se dostalo do stavu, v kterém jsou na stole po předběžném výběru a řádném prvním kole stále nabídky čtyř typů vozidel, a to  – Puma, ASCOD, CV90 a Lynx. Všechny tyto typy by měly splňovat základní požadavky české armády, mezi které také patří možnost jejich osazení osádkovou bojovou věží. U jednoho z typů však existují v tomto směru vážné pochybnosti, a u dalších dvou „tak trošku problém“ v návaznosti na plnění dalších podmínek, ale jak už to v naší kotlině chodí, pro další postup a samotný konec procesu to nemusí vůbec nic znamenat. Můžeme si třeba říct, že jsme v tomto směru „velmi pružní“, a že všechna řešení mají svá „pro a proti“ a „nelze zvolit špatně".

Foto: Armáda České republiky hledá do své výzbroje nová bojová vozidla pěchoty, která by nahradila dnes již zastaralá BVP-2 (BMP-2) sovětské konstrukce | army.cz

V současné době jsou bojová vozidla pěchoty hlavním prostředkem palebné podpory mechanizovaných jednotek. Účinnost jejich zbraní je určována nejen kalibrem a systémem řízení palby, ale i celkovou dispozicí. A jaké jsou tedy přístupy k výběru konstrukce bojové věže pro bojová vozidla pěchoty v různých zemích světa?

Psali jsme:Pardubická RETIA představila svůj nejnovější radar ReGUARD

Od sedmdesátých let minulého století probíhá proces určitého přesunu těžiště palebné síly mechanizovaných (motostřeleckých) jednotek z vojáků na jejich podporující bojová vozidla pěchoty. Zpočátku byla hlavním motivem možnost vedení bojových operací v podmínkách používání zbraní hromadného ničení. Tento trend však pokračoval a pokračuje i po skončení studené války. Novým důvodem se stalo snížení počtu vojáků vedoucí také ke snížení počtu základních bojových jednotek. Snížení počtu jednotek bylo částečně vykompenzováno zvýšením palebné síly samotných BVP.

Pokud obrněné transportéry a bojová vozidla pěchoty hrály dříve ve většině případů podpůrnou roli a primárně sloužily jako prostředek na podporu výsadku, nyní naopak ve většině případů výsadek podporuje bojová vozidla pěchoty. Schválně opakovaně uvádím slovo „většinou", protože ne všechny armády to tak mají, trvají si na svém a jdou tak trošku proti proudu (do této skupiny se bohužel chce zařadit i AČR). Každopádně bojová činnost by měla být vedena podle vzniklé situace a ne pouze striktně podle „malůvek" v bojových řádech.

Foto: Ve hře jsou stále všechny čtyřy typy vozidel, a to  – Puma (vpravo nahoře), ASCOD (vlevo dole), CV90 (vlevo nahoře) a Lynx (vpravo dole).

Klíčovými faktory určujícími palebnou sílu BVP jsou volba hlavní výzbroje, systému řízení palby a konstrukce věže, na kterou se tady zaměřím.

Psali jsme:Challenger 3: Britové uzavřeli kontrakt na nový modernizovaný tank

Volba dispozice věže je jedním z nejobtížnějších úkolů, které stojí před vývojáři věží a bojových vozidel. Všechna použitelná řešení lze zjednodušeně zredukovat na čtyři základní schémata:

• osádková věž jednomístná
• osádková věž dvoumístná
• bezosádková věž otevřená
• bezosádková věž uzavřená

Historicky první byla na BVP použita věž osádková jednomístná. Stalo se tak u sovětského BMP-1. Dnes jsou takové věže již vzácné, příkladem však může být věž GIAT DRAGAR s 25mm kanónem M811 na tureckých vozidlech AIFV. Vyvinuty byly i další podobné věže, především pro modernizaci starších vozidel, ale v praxi se příliš neprosadily. Důvodem nízké popularity osádkových jednomístných věží je především přetížení střelce úkoly pozorování a současného vedení palby a nízké povědomí o celkové situaci velitele BVP sedícího v korbě vozidla.

Dominantním typem u BVP současnosti jsou osádkové dvoumístné věže. Ty jsou osazeny na nejběžnějších BVP jako jsou M2 Bradley, BMP-2, ASCOD, CV-90, Dardo a další. 

Foto: Osádková verze věže MT-30 Mk2 pro BVP ASCOD 42

Trendem v dalším vývoji moderních BVP je opuštění věží s osádkou ve prospěch věží bezosádkových. Je to primárně způsobeno vývojem velmi kvalitních elektro-optických zařízení. Ty umožňují veliteli BVP i střelci pozorování bojiště a vedení palby z pracovního místa v korbě.

Bezosádkové věže lze rozdělit na dva základní typy: otevřené, u kterých zbraně nejsou chráněny pancéřováním (například izraelská věž RCWS-30 Samson) a uzavřené (například věž Mizrak-30 nebo věž vozidla Puma). Pozici mezi těmito dvěma typy zaujímá moderní ruská věž Epocha (Bumerang-BM), která má pro celkové odlehčení některé prvky řešeny jako otevřené, i když se v jádru jedná o bezosádkovou věž uzavřeného typu. 

Foto: Detail bezosádkové bojové věže BVP Puma | V.K. Blog

Výrazné nedostatky bezosádkových otevřených věží vedly k tomu, že se dnes tyto používají hlavně na bojových vozidlech pěchoty s kolovým podvozkem, kde je výrazně sledována ekonomie provozu. Typickým příkladem jsou vozidla české armády Pandur II s izraelskými věžemi Samson. V Izraeli byly bezosádkové otevřené věže  Samson testovány např. na těžkých pásových obrněných vozidlech Namer, ale armáda je rázně odmítla. Namer tak do série dostal bezosádkovou věž uzavřeného typu s bohatou skladbou výzbroje - 30mm rychlopalným kanónem, 7,62mm kulometem, 60mm minometem a výsuvným vypouštěcím zařízením PTŘS Spike. 

Dalším důvodem nastupující celkové popularity bezosádkových věží je jejich menší velikost a hmotnost ve srovnání s osádkovými konstrukcemi. Kromě toho bezosádkové věže také usnadňují izolování munice zbraní a velmi nebezpečných protitankových řízených střel od osádky a výsadku, což výrazně zvyšuje jejich míru přežití. Ochrana bezosádkových věží může také být o něco slabší a uspořená hmotnost může být přesunuta do ochrany korby. 
Většina bezosádkových věží se vyznačuje malým průměrem věnce a nevyžaduje další prostor v korbě. Díky tomu může vozidlo přepravovat o jednoho nebo dva členy výsadku navíc.

Bezosádkové věže nejsou samozřejmě bez chyb. Současní vojáci zvyklí na vozidla s osádkovou věží poukazují především na nedostatečné situační povědomí velitele a střelce. Zde však jde z velké části jen o sílu zvyku. Na odstranění tohoto „nedostatku" se intenzivně pracuje, i když je zřejmé, že řešení s řadou kamer a senzorů je a bude velmi drahé. I to nejlepší řešení však bohužel nikdy nenahradí možnost pozorování okolí otevřeným příklopem v nejvyšším bodě vozidla. 

Foto: Detail bezosádkové věže UT-30 Mk2 pro BVP ASCOD 42

Mezi další nedostatky bezosádkových věží patří stížená možnost rychlé kontroly funkčnosti instalovaných zařízení a systémů a také stížená možnost odstraňování drobných poruch přímo za bojové činnosti. 

Vývoj však jde nezadržitelně vpřed, narůstá spolehlivost systémů a jejich nejdůležitější a nejcitlivější prvky jsou již často zálohovány tak, aby bylo možno udržet jejich provozuschopnost za všech představitelných podmínek.   
Počet typů nových bojových vozidel pěchoty osazených bezosádkovými bojovými věžemi bude určitě narůstat. S bezosádkovými věžemi počítají připravovaná vozidla americká, ruská nebo i korejská a jiná.

Jaký typ věže je tedy optimální pro moderní BVP české armády? Na volbě se určitě podepíše celá řada faktorů. Je-li však nutné minimalizovat hmotnost bojového vozidla a zvýšit počet přepravovaných vojáků, je optimálním řešením bezosádková věž. Pokud hmotnost nepředstavuje problém, pak asi není důvod opouštět tradiční řešení s osádkovou dvoumístnou věží. A co chce česká armáda? No, je přeci „velmi pružná“ a všechna řešení mají svá „pro a proti“, takže vlastně „nelze zvolit špatně".