EXCALIBUR
CZUB - 4M
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Německá okupace neutrální Belgie v letech 1914 až 1918 a válečné zločiny Němců

 20. 11. 2022      kategorie: Vojenská historie      13 komentářů
Přidat na Seznam.cz

V roce 1839 se na Londýnské konferenci podepsalo šest zemí, konkrétně Velká Británie, Francie, Rakousko, Rusko, Prusko a Nizozemsko, dohodu, která uznávala a zaručovala neutralitu Belgie. Ve francouzsko-pruské válce v roce 1870 Prusové sice neutralitu Belgie neporušili, avšak o 44 let později tomu bylo jinak. Krátce po vypuknutí první světové války chtěli Němci přesně podle tzv. Schlieffenova plánu co nejrychleji projít Belgií a zasadit tvrdý úder do boku a týlu francouzských armád v Alsasku-Lotrinsku, které by tímto manévrem obešli. Podle tohoto plánu měli Němci do šesti týdnů dobýt Paříž, tedy daleko dříve, než by Rusko stihlo mobilizovat a tím by došlo k ukončení války. Němci doufali, že rychlost jejich pohybu zaskočí i Angličany, a na porušení belgické neutrality nebudou reagovat vyhlášením války. Jak však z historie víme, ve všem se mýlili.

German_soldiers_Battle_of_Marne_WWI
Foto: Krátce po vypuknutí první světové války chtěli Němci přesně podle tzv. Schlieffenova plánu co nejrychleji projít Belgií a zasadit tvrdý úder do boku a týlu francouzských armád v Alsasku-Lotrinsku, které by tímto manévrem obešli | Wikimedia Commons / Public domain

Dne 2. srpna 1914 Německo oficiálně vyzvalo belgickou vládu, aby nebránila jeho armádám průchodu přes belgické území. Když pak Belgičané jasně odmítli, první německé oddíly bez vyhlášení války stejně 4. srpna překročily belgickou hranici. Němci to v oficiálním prohlášení odůvodnili tím, že neměli na vybranou, neboť Francouzi porušovali belgickou neutralitu, když v přestrojení jezdili přes Belgii v nákladních autech. Němci zdůrazňovali, že se nejedná o válečnou operaci, ale pouze vojenský přesun. Belgičanům slibovali, že se k civilnímu obyvatelstvu budou chovat jako k bratrům a za vše, co vojáci během svého pokojného průchodu zrekvírují, bude Německo platit zlatem. Závěrem Němci Belgičany prosili, ať se vyvarují veškerého odporu s tím, že za chvíli bude po všem. Vše byla jedna velká lež a Belgičané dali invazní armádě tvrdě najevo, že není v zemi vítána.

Obyvatelé Belgie začali strhávat mosty, ničit silnice a blokovat ulice měst barikádami a belgická královská armáda, která měla jen 100 000 mužů (což bylo desetkrát méně než čítala útočící německá císařská armáda), se tvrdě postavila na odpor. I když se belgické vojsko zrovna nacházelo ve fázi zásadní přestavby (mělo jen stovku kulometů, které táhli psi a neměli žádná těžká děla), začali belgičtí vojáci Němcům zle zatápět a klást nečekaný odpor. Belgická hlavní obranná strategie byla založena na obraně Bruselu, kam se stáhla většina vojska a na soustavě velkých pevností kolem Lutychu, které byly postaveny takovým způsobem, aby vydržely i těžkou dělostřelbu. Belgičané doufali, že vydrží tak dlouho, dokud jim Francouzi a Angličané nepřijdou na pomoc a následně společně Němce nevyženou. V tom se však spletli a 20. srpna byl Němci Brusel dobyt. Belgická statečná obrana však Němce nečekaně zpomalila, díky čemuž se zpomalil i celý německý plán útoku na Paříž. Navíc belgická armáda nebyla plně zničena a stáhla se k Antverpám, kde dál vzdorovala. Němci pochopitelně zuřili a začali se mstít civilistům. K prvním zločinům došlo u pevnostní soustavy u Lutychu, kterou Němci nedokázali prorazit. Německá soldateska tam vyháněla z chalup vyděšené vesničany, které vojáci postříleli.

Německou armádu v Belgii zasáhla obrovská frustrace. Němci předpokládali, že projdou malou Belgií za pár dní a za několik týdnů si budou užívat procházky po Champs-Élysées a snídat bílé pečivo v pařížských kavárnách. Místo toho je belgická armáda nepříjemně zdržela, válka uvázla na mrtvém bodě a místo rychlého vítězství německé vojáky čekalo peklo zákopové války. Taky s každým dne rostla pravděpodobnost, že se ve Flandrech vylodí Angličané a Francouzi, kteří podpoří belgickou armádu u Antverp a Němci budou mít o starost více. S každým dnem německé okupace rostla nevraživost belgických civilistů a množily se útoky na německé vojáky. Německá odveta byla vždy brutální a nekompromisní. Němečtí vojáci vždy obklíčili nejbližší ves, u které k útoku došlo, na místě popravili několik namátkou vybraných civilistů a ves pak vyrabovali, nebo rovnou vypálili. Němečtí vojáci se v Belgii chovali jako v dobyté zemi a brali si vše, co se jim zlíbilo. V obsazených městech vybírali obrovské částky za ochranu, například Brusel musel zaplatit válečný příspěvek 50 milionů franků, a celé Brabantsko pak 450 milionu franků. Celkově Belgii stály tyto válečné příspěvky přes půl miliardy dolarů, což byla obrovská částka.

Protože na okupovaném území nikdo nechtěl žít, uprchl z Belgie do Nizozemí milion lidí. Někteří se tam usadili u svých příbuzných, další Belgičané odešli do Francie, aby se tam zapojili do boje proti Němcům. Aby tomuto masovému útěku belgických civilistů zabránili, postavili Němci na hranicích mezi Belgií a Nizozemskem dlouhý drátěný plot a pustili do něj elektrický proud o napětí 2000 V. Trojitý plot byl vysoký metr a půl až tři metry a táhl se přes louky, lesy i přes řeku Mázu. Po sto metrech byly postaveny strážnice, kde hlídali němečtí vojáci se světlomety. V pásmu několika set metrů od plotu bylo zřízeno pásmo, kde byl zakázán jakýkoliv pohyb. Každý belgický civilista, který byl v pásmu zadržen a neuměl uspokojivě vysvětli, co tam dělat, byl popraven. Počet lidí, kteří zemřeli při pokusu překonat plot, se pohybuje mezi dvěma a třemi tisíci.

Teror na civilistech stoupal s tím, jak německý postup Belgií vázl. První masakry civilistů vypukly ve městech Aarschot a Andenne, kde bylo zabito 156 a 211 civilistů. Násilí gradovalo během velkých bitev u Charleroi a Gentu, kde na belgické stranu ž bojovali Francouzi a Angličané. Město Tamines bylo obsazeno 21. srpna a po bitvě v něj došlo k dvojdennímu drancování. ,, Obvyklé orgie povoleného rabování doprovázeného popíjením uvolnily zábrany a u vojáků probudily ty nejnižší pudy, chování vojáků mělo účinně přispět k zastrašení obyvatel. Druhý den shromáždili v Tamines před kostelem na hlavním náměstí přibližně 400 jeho obyvatel obklopených strážemi a popravčí četa do nich začala systematicky střílet. Ty, kteří zůstali naživu, když střelba utichla, pobili vojáci bajonety. Na hřbitově v Tamines stojí 384 náhrobních kamenů s vytesaným nápisem 1914: Fusillé par les Allemands. "

Dne 23. srpna 1914 údajně na německé vojáky pracující na opravě mostu ve městě Dinant někdo z úkrytu vystřelil. V odvetě Němci pozabíjeli 674 mužů, žen a dětí, vypálili na tisíc budov a město zcela vyplenili. O dva dny později se odehrálo něco podobného v Lovani, která byla Němci okupována od 19. srpna. Němci se tam zpočátku chovali normálně, ale 25. srpna byly německé jednotky nedaleko města napadeny belgickými vojáky. Němci v panice utekli do města a v chaosu zapráskalo několik výstřelů. Když se ukázalo, že belgický útok skončil a nebezpečí pominulo, Němci obvinili civilní obyvatelstvo, že chtělo vyvolat paniku a brutálně se pomstili. Po době pěti dní město plenili a vypalovali, přičemž zkáze neunikla ani nejstarší belgická univerzita, v níž nenávratně shořelo 300 000 středověkých knih a rukopisů. Belgičané toto barbarství nazvali zrada civilizace. Během tohoto běsnění, kdy opilí němečtí vojáci procházeli městem a házeli do oken domů hořící plechovky s benzínem, nebo stříleli civilisty před zdmi jejich domů, zahynulo 248 mužů, žen a dětí. 10 000 lidí bylo vyhnáno z města a Němci zničili 2000 budov.

Kromě vraždění Němci také systematicky likvidovali průmyslovou základnu země a do Německa buď odváželi strojní a průmyslové vybavení z belgických továren, nebo ho na místě roztavili a kov použili ve válečnému průmyslu. V Německu pak muselo pracovat 120 000 násilím odvedených 120 000 Belgičanů, kteří tam pracovali ve strašných podmínkách. Belgie byla také nedobrovolně nucena živit obrovskou německou armádu, což mělo společně s zrekvírováním potravin v konečném důsledku na svědomí hlad a podvýživu obyvatelstva. S hladem a válečnými útrapami se mezi lidmi začaly šířit nemoci, a když po konci války udeřila španělská chřipka, kosila o oslabené Belgičany po desetitisících.

Chování německých vojáků v Belgii připomínalo řádění hunských hord krále Attily, a tak se Němcům začalo říkat Hunové, a toto označení jim zůstalo i za druhé světové války. Řádění německých vojáků také přimělo státy Dohody, aby podepsaly pakt, ve kterém se zavázaly, že neuzavřou centrálními mocnostmi separátní mír, ale pouze přijmou bezpodmínečnou kapitulaci. Za Velké války zahynulo 100 000 Belgičanů, z toho 40 000 vojáků a 60 000 civilistů, z nichž bylo 5521 popraveno. Bylo vypáleno 25 000 obytných domů a 1,5 milionu Belgičanů uprchlo ze svých domovů. 1200 Belgičanů zemřelo na nucených pracích v Německu, nebo během kopání zákopů za frontou. Po válce začali Belgičané německé okupaci říkat znásilnění Belgie.

Zdroj: Historie válek

Komentáře

Dr. Beir

21. 11. 2022, 16:43

To věčná polemika, kdo vlastně stál u zrodu valky v Evropě. Když pročítám názory historiků, tak neexistuje jednoznačný viník. Německo, Rak. Uhersko, Rusko, Britanie a Srpsko. Nejvíce negativních "bodů" od historiků získalo Německo a to 9 z 10ti. R-U 7 z 10ti.

Dr. Beir

21. 11. 2022, 22:36

Jenže nazory se nemusí vždy shodovat s fakty, které tak nejak historici buď záměrně ci jinym způsobem opomneli.

Belgie nebyla tak neutrální jak si mnozí myslí. Měla tajnou dohodu s Britanii od roku 1906 o vojenskem kontingentu o počtu 105 000 vojáků. Ze strany Belgie bylo pripraveno zazemi pro armádu, nemocnice a max servis i s dustojniky-tlumocniky, kteří měli být
prideleny k Britským jednotkám.

Rusko částečně mobilizovalo 23.7. a Britanie i s mobilizovanym loďstvem 26.7.!

Pokud mam vyjádřit svůj nazor, kdo je vinikem války, dojdu k závěru, že jsou to Rusko, Britanie a Francie. Britanie videla v Nemecku silneho ekonomickeho konkurenta. Rusko se nechalo nalákat na Darda - Bosp., které jim slibila Britanie a platila vzájemná Sanktpetersburská smlouva 31.8. 1907
Francie měla velky zajem na zničení vzniklé Německé říše po nekolika porážkách i ztratou Als - Lotrinska.

Vaclav Flek

21. 11. 2022, 23:40

pro Dr. Beir :

I kdyz nereagujete primo na muj prispevek, musim rici, ze tentokrat jste mne prekvapil doplnenim vaseho puvodniho prispevku o novy pohled, a vlastne o jeho negaci. Po dlouhe dobe (mozna poprve ?) za celou historii nasich webovych diskusi s vami souhlasim, jakkoliv ne zcela bezvyhradne. Mel bych vyhrady k nekterym vasim formulacim, ale celkove vyzneni odpovida memu pohledu na danou problematiku.

Dr. Beir

22. 11. 2022, 09:44

Pan Flek
Děkuji, ale za shodu +- mezi námi může historie faktu.
Britanie v roce 1870 vyráběla 25 % průmyslové vyroby na světě i s koloniemi. V roce 1912 to bylo jen 10%. Německo v témže roce 15% bez kolonii.
Bylo třeba zničit konkurenci - Německo.

Německý vyslanec v Petrohradě von Pourtalès předal 31. 7. oficiální výzvou k zastavení ruské mobilizaci do 1. 8., do 12. hodiny.
Dne 31. 7. telegrafoval ruský vyslanec v Paříži P. Izvolskij do Sankt Petersburgu: Francouzský ministr mě ve skvělé náladě informoval, že válka může začít.

Rusko mělo největší podil na valce a chtělo z ni vytěžit maximum. Jenže se to nějak nepovedlo jak víme ...

Vaclav Flek

22. 11. 2022, 22:15

pro Dr. Beir :

Bohuzel to pisete dost nepresne. Rusko zahajilo jiz 25. cervence 1914 skrytou mobilizaci ve vojenskych okruzich sousedicich s Nemeckem a Rakousko-Uherskem, plus mobilizaci moskevskeho a sankt-peterburgskeho vojenskeho okruhu. Po dlouhych pet dnu chodili demeckemu ministerstvu zahranicnich veci a generalnimu stabu zpravy o probihajici ruske mobiizaci, nez 30. cervence ruska vlada vyhlasila mobilizaci vseobecnou.

V te dobe, pred vice ne z sto lety, se vyhlaseni mobilizace povazovalo za neco srovnatelneho se soucasnym uvedenim strategickeho jaderneho arzenalu do bojove pohotovosti. Nemecky strategicky plan pred I. svetovou pocital s vyrazenim Francie drive, nez Rusko uplne zmobilizuje, pritom kazdy den mel pro Nemce cenu zlata. Presto s ohledem na svetove verejne mineni cekali s vyhlasenim valky az do 1. srpna, ackoliv tim ztratili vyznamnou cast sve strategicke prevahy

Dr. Beir

23. 11. 2022, 07:54

Pan Flek
Děkuji,
21.11. jsem napsal, že *Rusko částečně mobilizovalo 23.7. a Britanie i s mobilizovanym loďstvem 26.7.! .... byla v plne pohotosti*
Je to jen detail, ktery nic nemění na faktu, že Rusko je hlavním viníkem valky.

Dr. Beir

23. 11. 2022, 07:54

Pan Flek
Děkuji,
21.11. jsem napsal, že *Rusko částečně mobilizovalo 23.7. a Britanie i s mobilizovanym loďstvem 26.7.! .... byla v plne pohotosti*
Je to jen detail, ktery nic nemění na faktu, že Rusko je hlavním viníkem valky.

Vaclav Flek

23. 11. 2022, 20:49

pro Dr. Beir

21.11. jste zminil castecnou ruskou mobilizaci jiz 23.7. 1914, s cimz jsem vyjadril obecny souhlas, i kdyz se domnivam, ze k teto udalosti doslo az o 2 nebo 3 dny pozdeji. Nemecko by totiz se svou reakci sotva cekalo od 23. do 31. cervence...

Dne 22. 11. jste napsal uz jine sdeleni, ze ktereho bylo mozne odvodit, ze Rusko zahajilo svou mobilizaci pozdeji (i kdyz explicitne to neuvadite...). Prave na toto vase vyjadreni jsem reagoval svym vyrokem, ze to pisete nepresne. V te chvili jsem si neuvedomil vas predchozi prispevek z 21. 11.. Technicky tak mate pravdu, ale mel byste vse psat vzdy jednoznacne, aby nevznikla moznost dvou moznych vykladu. Od ucastniku diskuse nelze cekat, ze budou zpetne prochazet vsechny vase vyroky v diskusi.

Vaclav Flek

21. 11. 2022, 00:03

Clanku prilis neverim, pripada mi prilis tendencni, tedy jednostranny, valecna realita byla komplexnejsi. Malou erudici autora clanku ukazuje jiz jeho veta o nemecke snaze: "... zasadit tvrdý úder do boku a týlu francouzských armád v Alsasku-Lotrinsku, které by tímto manévrem obešli." Autor zrejme zapomnel, ze v te dobe (v letech 1871 - 1918) bylo Alsasko a Lotrinsko soucasti Nemecka, francouzske jednotky zde nebyly, a nebyla proto potreba je "obchazet".

Stejne podivne pusobi autorovo vyjadreni o tom, ze "německé vojáky čekalo peklo zákopové války". V textu, vztahujicimu se k udalostem ze srpna 1914 jde o zjevny nesmysl.

Dalsi casti clanku jiz nechci rozebirat. Spolecnym jmenovatelem je zde okolnost, ze nemecka armada tvrde trestala jakekoliv vystoupeni civilnich slozek (v nasem podani partyzanu), a v pripade jejich nedostizeni pouzila represe vuci civilnimu obyvatelstvu. To se projevilo jiz v nemecko-francouzske valce z let 1870-71, je proto otazkou, proc belgicke civilni i vojenske autority podobna vystoupeni belgickych civilistu v srpnu 1914 tolerovaly ci je k tomu podporovaly ?

Secteno a podtrzeno :

1) Zpravy o nemeckych zlocinech v Belgii jsou prehnane, hrube nadnesene spojeneckou propagandou v rozvijejici se psychologicke valce jako nove forme vedeni boje.

2) I v pripade prokazanych zlocinu se v clanku zcela potlacuje aktivni role druhe strany, jakkoliv bylo zrejme, ze nemecka strana utoky neoznacenych civilistu nebude tolerovat.

Šebesta

21. 11. 2022, 08:21

Pane Flek vždy si rád přečtu váš erudovaný výklad k vojenské tematice.K 1.světové válce snad jen dodám pokud jde o Německo že je veřejnosti obecně i některými historiky považováno za toho kdo vyvolal tuto válku. Ale pravda je trochu jiná. 1.světovou válku vyvolalo spíše Rakousko-Uhersko. Jak se dnes uvádí v některých pramenech když bylo po atentátu v Sarajevu rakousko-uherská nota vůči Srbsku byla tvrdá a nesmlouvavá hrozicí válkou. Srbové si toho byli vědomi a proto poslali smířlivé stanovisko s omluvou. Zatímco v Berlině to uznali jako dostačujicí Vídeň to viděla jinak ,chtěla válku ! A tak vypukla.

Vaclav Flek

21. 11. 2022, 20:47

pro Šebesta :

Pane Sebesto, dekuji za vas nazor, se kterym bohuzel nemohu souhlasit. Za hlavniho vinika vzniku I. svetove valky povazuji jednoznacne carske Rusko, ktere zacalo jako prvni mobilizovat, ac si muselo byt vedomo, ze tim spusti kaskdu jiz prakticky nenavratnych kroku. Cilu pro svou teritorialni expanzi melo Rusko, vice, hlavnim magnetem bylo ovladnuti cernomorskych uzin Bosporu a Dardanel, ziskani dalsich tureckych provincii a take ovladnuti cele rakousko-uherske Halice. Nechci snaset vsechny argumenty, ktere krasne popsal i u nas znamy britsky historik Sean McMeekin ve sve knize "The Russian Origins of the First World War" (tato kniha vsak v ceskem prekladu nevysla).

Mate pravdu v tom, ze rakousko-uherska diplomacie prijevila v obdobi tesne pred I. svetovou valkou mimoradnou neschpnost a kratkozrakost, ovsem zcela jiste ji nelze vinit z toho, ze by chtela (na rozdil od Ruska) vyvolat velky evropsky konflikt. Pro rakousko-uherskou diplomacii bylo nepredstavitelne ponechat bez odpovedi vrazdu naslednika trunu, ackoliv vsechny indicie svedcily pro to, ze celou akci organizovaly spicky sbske armady (tedy oficialni soucasti statu), ktere Srbsko nejenom odmitalo vydat, ale nechtelo je postavit ani pred radny soud. V teto situaci mela habsburska monarchie postupovat uvazliveji, ale, jak uvadim vyse, nelze ji pocitat za hlavniho vinika valky.

Šebesta

22. 11. 2022, 09:39

No vidíte pane Flek to je zcela zajímavý a nový pohled na viníka 1.světové války. A přitom možná máte pravdu i když my se ve škole (60-70) léta minulého století učili něco zcela jiného. Ale beru že to bylo lživé komunistické učení. Rakousko-Uherská vláda a celé vedení se dopustili fatalní chyby. Spíše se měli vállce vyhnout a ne jí podněcovat.Je zvláštní že si vedení R-U neuvědomilo že případna prohra ve válce může znamenat záník celé monarchie !

Vaclav Flek

22. 11. 2022, 22:28

pro Sebesta :

Pane Sebesto, dekuji za nazor. Asi mate pravdu, ovsem jde o neco, cemu Anglicane rikaji "hindsight knowledge" (presny cesky ekvivalent neznam), tedy hodnoceni udalosti s odstupem, kdy jiz vime, jak to dopadlo, coz tehdejsi ucastnici vedet nemohli... Prikladem je slavny rotmistr Nusle ze zname povidky S+G, ktery promital rodine valecne filmy a stale se vrhal k platnu, aby naberackou ukazoval chyby vojevudcu...

Myslim, ze v tom Rakousko-Uhersko neni osamoceno, jiste by slo velmi lehce dohledat v dejinach mnoho prikladu, kdy nektera zeme precenila sve sily a zahajila valku, aby se nakonec dockala uplne porazky. V tomto konkretnim pripade vsak Rakousko-Uhersko necekalo velkou evropskou valku, ale pouze trestnou vypravu proti zemi, ze ktere jeden z jejich vysoce postavenych armadnich prislusniku zorganizoval atentat na naslednika trunu. Srbove ovsem hrali vabank a spolehali na ruskou vojenskou pomoc, coz se jim hned v roce 1915 (pote, co rakousko-uherske jednotky posilily nemecke oddily) vubec nevyplatilo. Jinymi slovy, umirnenejsi melo byt jak Rakousko-Uhersko, tak i Srbsko, objektivni vinik vrazdy arcivevody.