8. dubna 1940 se u norského pobřeží střetly dvě lodě. Jednou z nich byl německý těžký křižník Admiral Hipper, tou druhou byl pak britský torpédoborec Glowworm. Během pouhé hodiny se tyto lodě utkaly v jedné z nejbrutálnějších námořních akcí druhé světové války.

HMS Glowworm byl postaven v roce 1934 jako torpédoborec třídy G. Tato třída tvořila novou, rychlejší skupinu flotilových lodí Královského námořnictva. Lodě byly určeny k vyhledávání a ničení menších nepřátelských lodí, ochraně konvojů a útokům na ponorky. První zkušenosti na moři získal torpédoborec Glowworm během španělské občanské války, kdy zajišťoval neutralitu a bránila jakýmkoli lodím vplout do španělských přístavů.

V roce 1938 pak sloužil ve Středozemním moři s 1. flotilou torpédoborců. Zde byla jeho kariéra téměř ukončena, to když se srazil se sesterskou lodí HMS Grenade, oba torpédoborce však nehodu přežily bez větší újmy. Po vyhlášení války byl HMS Glowworm  převelen zpět do Anglie a v říjnu 1939 byl podřízen Velitelství západních přístupů (Western Approaches Command).

Foto: Poslední chvíle Glowwomu vyfocené přes příď křižníku Admiral Hipper | Wikimedia Commons / Public domain

O šest měsíců později se torpédoborec nacházel v Severním moři, kde pomáhal v rámci operace Wilfred při kladení min u norského pobřeží. V té době se Hitler doslova převalil přes Polsko a jeho vojska byla připravena vtrhnout do Francie. Britové dobře věděli, že se Němci chystají napadnout i Norsko a doufali, že pokládat min německé loďstvo alespoň zpomalí, zatímco relativně slabé síly Royal Navy budou chránit námořní cesty.

Stavba německého křižníku Admiral Hipper byla zahájena v červenci 1935 a loď byla uvedena do služby v dubnu 1939. Jednalo se o těžký křižník, pojmenovaný po admirálu Franzi von Hipperovi, veliteli eskadry bitevních křižníků v bitvě u Jutska v roce 1916.

Bojové operace Admiral Hipper zahájil v únoru 1940 po rozsáhlých námořních zkouškách. Jeho první hlídka se ukázala jako neúspěšná, ale v dubnu dostal nový úkol - účast na invazi do Norska. Křižník tak 6. dubna 1940 vyplul z Cuxhavenu v doprovodu čtyř torpédoborců, na jejichž palubě se nacházelo 1 700 vojáků horských jednotek Wehrmachtu.

Na druhé straně se 5. dubna Glowworm připojil k doprovodu křižníku HMS Renown. O dva dny později byl nahlášen muž přes palubu a torpédoborec byl vyslán, aby po něm pátral. Glowworm se tak vydal na cestu, ale následujícího rána se přihnala hustá mlha, která znemožnila pátrání a Glowworm tak zamířil zpět k Renownu, když se na obzoru objevily dva německé torpédoborce.

V 8:00 Glowworm zahájil na německé torpédoborce palbu, aniž by věděl, že nejsou sami. Torpédoborce totiž signalizovaly Admirálu Hipperovi, kterého doprovázely do Trondheimu. Admiral Hipper byl 212,5 m dlouhý, více než dvakrát delší než Glowworm, a vážil jedenáctkrát tolik. V 9:50 se pak Admiral Hipper a Glowworm navzájem spatřily.

Zpočátku si posádka Glowwormu spletla německý křižník s vlastním a neustoupila, což poskytlo Admiralu Hipperovi drahocenný čas, aby se přiblížil na dostřel. Osmipalcová (203 mm) děla následně zahájila palbu a vyslala směrem k malému torpédoborci první čtyři tříštivé střely. Střílet na malé torpédoborce protipancéřové průbojné granáty by nepřineslo kýžený efekt – slabě pancéřovaným cílem by střely totiž pouze prolétly nepůsobily by tak velkou škodu. První tři německé salvy loď minuly, zatímco se Glowworm otočil a zoufale se snažil o ústup. Při čtvrté salvě však již Němci britskou loď zasáhli.

Glowwormem otřásly mohutné exploze. Kapitán nařídil vypustit dýmovou clonu, kdy se pak s lodí do tohoto vlastního dýmu obrátil a snažil se skrýt a uniknout. Avšak neúspěšně. Původní výše zmíněná chyba v britské identifikaci umožnila Němcům přiblížení a Admiral Hipper, schopný vyvinout rychlost 32 uzlů, nebylo prakticky možné setřást. Když se pak Gloworm ze svého kouřového úkrytu opět vynořil, mohutná německá loď byla v těsné blízkosti a její sekundární 105mm palcová děla zahájila okamžitě palbu a opět zasypala britský torpédoborec střelami. 

Přední dělo Glowwormu bylo zničeno a brzy následoval i můstek a radiová místnost. Jedna ze střel pak zasáhla stěžeň a vyvrátila ho na palubu. Následný zkrat spustil poplašnou sirénu, která po zbytek bitvy vydávala uši drásající kvílení.

Odvážný malý torpédoborec však stále nebyl zcela vyřízen. Kapitán Glowwormu, komandér-poručík Gerald Broadmead Roope, zvažoval své možnosti. Útěk nepřicházel v úvahu; loď byla příliš těžce poškozena. Jeho hrdost a důstojnost nedovolovaly vzdát se. Zbývala tedy jediná možnost - bojovat až do hořkého konce. Kapitán tak otočil svou loď a přibližně v 10:10 vypustil salvu torpéd ze vzdálenosti pouhých 870 metrů. Admirál Hipper se jim však vyhnul tím, že otočil příď směrem k torpédoborci.

Roope poté stáhl svou loď zpět do kouřové clony v naději, že získá dostatek času na vypuštění další salvy torpéd. Admirál Hipper se však vrhl do kouře v naději, že anglickou loď zničí na krátkou vzdálenost. Roope reagoval rychle a nařídil prudký obrat na pravobok, možná v naději, že získá lepší palebnou pozici. Když Glowworm prováděl tento prudký obrat, v kritické chvíli došlo k selhání ovládání kormidla, a do toho se přímo v jeho plavební dráze objevil Admiral Hipper. Mohutný německý křižník nastavil kormidlo prudce na levobok v naději, že se srážce vyhne, ale reakce bezmála 20tisícitunové lodi byla příliš pomalá.

Glowworm tak narazil do boku německé lodi, těsně za jejími kotvami. Příď torpédoborce byla zcela zdemolovaná, ale vyrvala z boku mnohem většího křižníku cca 40 metrů dlouhou sekci pancéřové obšívky. Německá loď tak nabrala tuny vody, avšak dalším škodám posádka zabránila. Glowworm po této srážce odplouval pryč již jen jako potápějící se hořící vrak, o jehož osudu nebylo pochyb.

Admirál Hipper následně vypálil další salvu, na kterou odpovědělo již jen jediné britské dělo. Vrchní poddůstojník Walter Scott, přestože se jeho loď rychle potápěla, stál u svého děla a tehdy vypálil poslední ránu, než kotle lodi v 10:24 explodovaly. Krátce nato se Glowworm potopil.

Kapitán křižníku Admiral Hipper, Hellmuth Heyes, tehdy doporučil svého protivníka na vyznamenání poté, co byl svědkem toho, jak neohroženě, byť zoufale, se malý torpédoborec v nerovném souboji s jedním z nejnovějších a nejsilnějších křižníků utkal. Jednalo se tehdy o skutečný akt odvahy a vzdoru. Prostřednictvím Červeného kříže pak německý kapitán napsal admiralitě a informoval ji o této akci. 

Kapitán Glowwormu Gerald Roope bohužel během následující záchranné operace zemřel. Během bitvy totiž utrpěl těžká zranění a při pokusu vylézt na palubu německého křižníku se neudržel na laně. V roce 1945 mu pak byl posmrtně udělen Viktoriin kříž. Admirál Hipper přežil válku až do roku 1945, kdy jej v květnu potopila v přístavu vlastní posádka. V letech 1948-1952 byl pak vrak lodi sešrotován.

Zdroj: warhistoryonline