Operace Linebacker II – masivní bombardovací kampaň, která přinesla Vietnamu mír
Operace Linebacker II byla v podstatě zopakováním oblíbené americké taktiky pro nastolení míru na asijském bojišti. Stejně jako když se americké síly na konci 2. světové války uchýlily ke svržení dvou jaderných bomb na japonské civilisty, aby přivodily konec s cílem ukončit válku v Tichomoří, nařídili američtí velitelé nejtěžší bombardovací kampaň vietnamské války s jasným cílem ukončit daný konflikt.
Před plánem donutit severovietnamskou vládu k mírovým podmínkám probíhala tři roky mezi Hanojí a prezidentem Nixonem tajná mírová jednání v Paříži. V říjnu 1971 změnila komunistická vláda svůj vyjednávací postoj a s Nixonem a Henrym Kissingerem se dohodla. Jedním z důvodů této změny bylo to, že Severní Vietnam se domníval, že dohody bude snazší dosáhnout před americkými volbami, a ne až po nich.
Foto: B-52 Stratofortress | Wikimedia Commons / Public Domain
To vše se dělo za zády jihovietnamské vlády, ale přesto Kissinger v říjnu 1972 uspořádal tiskovou konferenci a bezstarostně prohlásil, že mír je na dosah ruky. Byl by, kdyby byla jihovietnamská vláda do rozhovorů zapojena nebo kdyby byla zapojena do rozhodování za zavřenými dveřmi v Paříži. Prezident Thieu byl rozhořčen, že tak důležité rozhodnutí bylo učiněno bez jeho podpory a za jeho zády.
Odmítl mírovou smlouvu přijmout, pokud v ní nebudou provedeny změny. Významné změny. Mír byl jen shozen ze stolu. Do listopadu byl severovietnamské delegaci předložen seznam 69 změn. Severovietnamci se na nové návrhy podívali a jednání zcela přerušili, což vedlo k úplnému krachu mírových rozhovorů.
Kvůli prohlášení, které Kissinger učinil v tisku na začátku roku, však Nixon cítil, že nemá jinou možnost než se pokusit přivést komunistické představitele zpět k jednání o mírové dohodě. Veřejnost to nyní očekávala a byla válkou, která se táhla už nejlépe deset let, unavená. A proto Nixon v prosinci 1972 nařídil dvanáctidenní bombardovací kampaň nazvanou Operace Linebacker II, jinak známou jako Vánoční bombardování nebo Prosincové nálety. Jejím cílem bylo donutit politbyro, aby se vrátilo k jednacímu stolu, a dokázat Thieuovi, že Amerika svou podporu jeho vládě neopustila.
Vzhledem k původní operaci Linebacker měli Američané k dispozici značné síly bombardérů B-52. Velitelství strategického letectva se zpočátku zdráhalo uvolnit polovinu bombardovacích sil k použití v jedné operaci, a to z několika důvodů. Jedním z nich bylo, že nechtělo riskovat zničení drahých strojů a smrt těch vysoce vycvičených letců, kteří v nich létali. Za druhé, výrobní linka pro tyto letouny již byla odstavena (létají dodnes a počítá se s nimi ještě na budoucí desítky let) a náhradní stroje by nebylo možné vyrobit.
V SAC však byli i tací, kteří uvítali možnost vyzkoušet B-52 proti sofistikovanější protivzdušné obraně, jakou by Sověti mohli nasadit, kdyby studená válka dospěla až k ozbrojenému konfliktu. Zvítězily horlivější hlavy amerického letectva a operace Linebacker II dostala povolení k zahájení kobercového bombardování civilního obyvatelstva a vojenských cílů v okolí Hanoje a Haiphongu.
A tak mezi 18. a 29. prosincem bombardéry B-52 zasáhly cíle v okolí těchto dvou oblastí a letouny F-111 v noci provedly údery na stanoviště raket země-vzduch SAM a vojenská letiště. Ve dne prováděly bombardovací nálety letouny A-7 a F-4 s využitím vizuální nebo dálkové navigační techniky v závislosti na počasí, zatímco letouny EB-66 a EA-6 poskytovaly bombardérům doprovod a letouny KC-135 zajišťovaly doplňování paliva za letu. První tři mise operace Linebacker II proběhly podle plánu, počínaje 18. prosincem. První noc odstartovalo 129 bombardérů a 39 podpůrných letounů, které zajišťovaly stíhací doprovod a také rušení radarů.
Bomby zasáhly cíle na třech severovietnamských letištích a také skladový komplex nacházející se v Yen Vien. Druhá a třetí vlna útoku zasáhla cíle v okolí samotné Hanoje, neboť tři letadla byla sestřelena severovietnamskými bateriemi SAM. Téhož večera byl další letoun sestřelen při bombardování, jehož cílem byly vysílací věže Rádia Hanoj. Následující noc bylo provedeno 93 misí, jejichž cílem byla místa jako tepelná elektrárna Thai Nguyen a železnice Kinh No a také komplex Yen Vien. Tentokrát nebyl žádný bombardér zasažen, ačkoli řada jich byla poškozena.
Pýcha však předchází pád, jak zjistilo i americké letectvo, když zahájilo nálety třetí noc. Vzhledem k omezeným ztrátám si vrchní velení myslelo, že vše půjde stejně hladce jako předchozí noc.
Řada faktorů, od opakované taktiky až po omezené možnosti rušení, vedla k tomu, že se rozpoutalo peklo. Osm letounů B-52 bylo té noci ztraceno poté, co severovietnamské jednotky předvídaly způsob úderu bombardérů a vypálily 34 raket do oblasti úderu. Pouze dvě z těchto osmi sestřelených posádek se podařilo zachránit.
Sestřelení 12 bombardérů přimělo velitele SAC ke změně taktiky. Předpokládali původně větší odpor pilotů stíhaček MiG a neměnili své letové trasy, výšky ani dráhy letu, čímž usnadnili úlohu pozemní protiletadlové obrany. V tomto okamžiku Nixon nařídil prodloužit misi po uplynutí třídenní lhůty a americká taktika se dramaticky změnila. Díky této změně výrazně poklesl počet ztrát, protože stíhačky F-111 byly vysílány na mise k potlačení míst SAM, zatímco nálety bombardérů se Hanoji spíše vyhýbaly.
Jednou ze skutečných tragédií bombardovací kampaně bylo zasažení nemocnice Bach Mai neřízenými bombami. Zahynulo 28 lékařů, zdravotních sester a lékárník, čehož míroví aktivisté a Severovietnamci dokonale využili.
Operace Linebacker II měla o Vánocích 36hodinové období, kdy se nelétaly žádné mise, ale poté americké síly zintenzivnily bombardování až do 29. prosince – v té době už bylo v Severním Vietnamu jen málo strategických cílů, které by bylo možné zasáhnout.
Sedm dní předtím, 22. prosince, však diplomaté ve Washingtonu požádali své komunistické nepřátele, aby se vrátili k jednacímu stolu. Hanoj souhlasila, ale dala najevo, že ne kvůli intenzivnímu bombardování. Přesto Nixon 30. prosince bombardování pozastavil, zatímco Kissinger souhlasil s původními podmínkami příměří, které byly vyjednány v říjnu. Po určitém přesvědčování Thieu na tyto podmínky přistoupil a 9. ledna byla konečně uzavřena dohoda. Celkem bylo uskutečněno 741 bombardovacích letů a na cíle bylo svrženo přes 15 tisíc tun munice. 33 členů posádek B-52 bylo zabito nebo pohřešováno, 33 se stalo válečnými zajatci a 26 dalších bylo zachráněno.
A to vše kvůli přerušení rozhovorů o několik měsíců dříve. Skutečnou tragédií tohoto příběhu je, že podmínky dohodnuté v lednu byly téměř totožné s podmínkami odmítnutými v březnu. Všechny ty ztráty na životech byly zbytečné.
Komentáře
Béďa2
17. 01. 2023, 14:49Jako zajimavost uvedu ze byl v tomto odbodi zaznamenán poslední sestřel palibniho strelce v historii. B52 tehdejsich verzi měla 4x12,7mm kulomet a radiolokacni zaměřovač, střelec strilel na Mig 21 na same hranici dostrelu cca 1km, ale díky tomu že palebné koordinaty řešil zamerovac bylo možné docilit zásahu.
Karel
17. 01. 2023, 23:08Díky sofistikované obraně a doprovodným F-4 bylo velmi obtížné se k B-52 dostat do střelecké pozice.Vietnamci se o to na 21 pokoušeli a s velkou pravděpodobností B-52 jedna 21 pomocí rakety sestřelila a pilot s 21 unikl a přistál(američaná ztrátu přiznali ale jako příčinu uvedli sestřelení raketou PVO) .Druhou B-52 pilot 21 podle analýzy z navaděcího stanoviště pilot taranoval a nepřežil(američané ztrátu přičetli na vrub raketě PVO).
Utok na B-52 byl pro 21 sebevražda díky rušičkám se střelecký lokátor nedal prakticky použít rpo zamíření ,protio tepelné raketě 52 vypouštěla klamné cíle a podle vietnamských pilotů byl kanon učinný až od cca 500m na větší vzdálenost se netrefili.Navíc kolem doprovodné F-4.Asi v tom hralo vyznamnou roli asijské sebeobětování se pro císaře nebo ideologii.
Zdeněk
18. 01. 2023, 00:06pro Karel
ten sestřel B-52D měl provést pilot Pham Tuan v letounu MiG-21MF. Tento muž se později stal prvním severovietnamským kosmonautem, který v roce 1980 letěl Sojuzem 37 a pobýval zhruba týden na Saljutu 6.
Ovšem ohledně toho sestřelu existují více než oprávněné pochybnosti, sám Pham Tuan byl, podle zlých jazyků, prý docela úspěšný bajkař, ale úplně vyloučit ho pochopitelně nelze.
Veritas vincit
15. 01. 2023, 22:43Pěkný článek.
V podstatě operace Linebacker II splnila svůj účel. Komouši se vrátili k jednacímu stolu.
Jenom díky zbabělým politikům, jakým je například dodnes Henry Kissinger, došlo k ústupkům ve prospěch komunistických agresorů.
Nakonec ovšem zvítězila jako vždy pravda. Komunistické prasečáky kapou dodnes jeden za druhým pro svoji hloupost a lenost. Svět se přirozenou cestou vrací k normálu. Veliká škoda všech, kteří kdekoliv na světě bojovali proti komunistickým prasatům a veliká škoda, že komoušů a jejich podporovatelů padlo dodnes tak málo.
Karel
15. 01. 2023, 22:18V tomto článku je odkaz na zajímavou knihu : https://www.armyweb.cz/clanek/prvni-vietnamsky-sestrel-americkeho-letadla . Zajímavé je zejména to, s jak malým počtem letadel vietnamci bránili svoji zem a kolik američanů dokázali sestřelit s podstatně papírově horší výzbrojí.To ,že by to nezvládli bez masivní podpory SSSR a Číny je jasné.
Zdeněk
15. 01. 2023, 22:33Tady Vám musím odporovat, Američané zcela nepochybně sklidili plody chybného rozhodnutí odstranit ze stíhaček F-4 palubní kanón, čímž se dostali do nevýhody oproti obratným MiG 17 a MiG 19, nicméně velkou většinu ztrát Američanů měla na svědomí severovietnamská PVO, která, pokud nebyla nejsofistikovanější, tak nakonec byla zcela nepochybně nejhustší na světě, kdy velmi dobře kombinovala hlavňové zbraně, radary a protiletadlové střely.
Američané především měli přísný zákaz přímo útočit na severovietnamská letiště, aby nedošlo ke ztrátám mezi sovětskými a čínskými "poradci". Pokud by tato opatření neplatila, situace by vypadala nejspíš zcela jinak.
Veritas vincit
16. 01. 2023, 12:13Zdeněk
"Američané zcela nepochybně sklidili plody chybného rozhodnutí odstranit ze stíhaček F-4 palubní kanón,..."
*
Souhlasím s celým vaším komentářem až na drobnou technickou poznámku k této části. Osobně si myslím, že v USA se dívali až příliš "dopředu" a F-4 Phantom II nebyl původně navržen ani vyráběn s palubním kanónem.
Až dodatečně se zjistila nevýhoda při soubojích s ruskými MiGy, kdy se více jak dvoumachové F-4 dostaly za ocas MiGu a nešlo kvůli krátké vzdálenosti použít střely Falcon a Sidewinder. F-4 Phantom II byly dodatečně vybaveny šestihlavňovými rotačními kanóny M61 Vulcan 20 mm. Nejdříve v podvěsu od verze F-4C a později přímo zabudovaný ve verzi F-4E.
Zdeněk
16. 01. 2023, 13:00VV naprosto souhlasím, spíš bylo vhodnější napsat, že F-4 byl naprojektovan jako vysoce výkonný stíhač na obranu flotily proti útoku sovětských bombardérů, které měl ničit raketami dlouhého dosahu AIM - 7 a na vlastní ochranu se jevily jako dostatečné AIM-9. Dobrá myšlenka, jen předběhla dobu.
Karel
16. 01. 2023, 19:58Máte pravdu, F-4E se začal nasazovat od r 1967 a vezměte si výzbroj 1x M60 Vulcan(639nábojů),4x AIM-7 Sparrow((dosah 80km),4xAIM-9 Sidewinder(dosah bud 9 nebo 18km) .Proti tomu MIG-17F 1x N-37(40nábojů) a 2x NR-23(celkem 160nábojů) nebo MIG-21F 1xNR-30(30 nábojů) a 2 x R-3S,později někdy 4xR-3S(dosah 5km).O kvalitě sovětské elektroniky se asi nemusíme bavit.
Potom poměr ztrát v leteckých soubojích cca 3:1(americké hodnocení) nebo 1,3:1(vietnamsdké hodnocení) je pro Vietnamce více než příznivé(vzhledem ke kvalite výzbroje a kvalitě výcviku). Samozřejmě velkou roli hrálo také to, že američané často neměli na co střílet( maximální počet nasazených vietnamských stíhaček byl v.1972 a to 55ks,přitom jich bylo v tomto roce ztraceno 40).
To Zdeněk -zakázané byly útoky na mezinárodní letiště v Hanoi a Haiphongu a na pás v šířce 50-100km sousedící s Čínou.
Udaje jsou z výše uvedené knihy "MIgy nad Severním Vietnamem."
Zdeněk
16. 01. 2023, 20:49pro Karel
v tomto případě je docela vtipné, že mám částečně pravdu já (až do roku 1967 mohli američtí piloti útočit na nepřátelská letadla teprve poté, co se vznesla), a samozřejmě máte ji i Vy, neboť v pozdějších fázích války docházelo k postupnému rušení omezení.
Každopádně, jedním z důvodu, které Američany hodně oslabil, byla skutečnost, že minimálně z počátku měli především námořní piloti hodně "špatný" výcvik, protože prakticky netrénovali letecké souboje, to se výrazně zlepšilo teprve po založení školy Top Gun v roce 1969.
Ovšem podcenit sovětské stíhačky se mnoha nejen americkým pilotům stalo osudným. Jediní, kdo tak nikdy neučinili byli Izraelci (operace Diamant, srpen 1966 a následně souboje Šestidenní války). Je zvláštní, že tyto zkušenosti Američané vzali v potaz poměrně se zpožděním, navzdory tomu, že Izraelci se o své zkušenosti s nimi prakticky okamžitě dělili.
Karel
16. 01. 2023, 22:25Vietnamci byli úspěšní i proto, že americké akce byly stereotypní, když si to američané uvědomili a nastražili na "stereotyp" léčku(akce "BOLO" plk Robin Olds) výsledkem bylo 8sestřelených 21ček(2.leden 1967) a na 4 měsíce se 21 ve vzduchu prakticky neobjevily.Poměr sestřelů byl samozřejmě také ovlivněn tím, že vietnamci sestřelovaly všechny typy, kdežto američané jen stíhačky(pokud nepočítáme pokus o bombardování lodí v dubnu 1972 pomocí 6-ti IL-14, 3 sestřeleny a nálet 2x IL-28 v r.1968 na základnu v Laosu bez ztráty)
Nebylo to jen o stíhačkách ale i o odhodlání vietnamských pilotů,viz Vaše poukázání na války s Izraelem(469 zničených MiGu při ztrátě 46 vlastních)
Nehádám se s Vámi, spíš poukazuji na jiné aspekty.
Zdeněk
16. 01. 2023, 23:01pro Karel
naopak, vůbec nemám pocit hádky :thumbsup:, pokud se pokusíme pochopit a budeme se oba podle nejlepšího vědomí a svědomí držet faktů, tak diskutujeme a rozdílný postoj je naprosto přirozený.
Každý jen přisuzujeme rozdílné váhy jednotlivým aspektům a to je naprosto v pořádku, navíc jsme pochopitelně limitováni způsobem diskuse.
Pokud se tady s někým opravdu hádám, jsou to zpravidla jedinci, kteří fakta neskutečně překrucuji, pokud nechci přímo říct, že lžou.
Mimochodem, jen pro zajímavost, severovietnamci také provedli několik útoků také pomocí letounů An2, kdy jeden byl sestřelen z vrtulníku pomocí AK 47.
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/cia-air-america-bell-205-lima-site-85.A191004_100632_vojenstvi_erp
Standa
15. 01. 2023, 10:17Američané nevynechali žádnou příležitost k vraždění civilistů ve velkém stylu.
Jako při bombardování Německa, odůvodňovali to samozřejmě útoky na vojenské cíle. Ovšem bylo to barbarské sadistické vraždění výhradně civilistů.
Hanoj, 18. prosince 1972, začala Operace Linebacker II, pro kterou se ale vžil výraz Vánoční bombardování. Svou intenzitou i brutalitou překonala i neslavný Drážďanský nálet z roku 1945, vyvolala prudké negativní reakce z celého světa včetně další vlny protiválečných protestů. Dokonce ve Spojených státech tisk obviňoval Nixona z použití taktik z doby kamenné a některé noviny neváhaly celou operaci označit za genocidu.
Letadýlka letí, volaly Hanojské dětičky, asi nám budou shazovat dárečky. A potom rozhazovaly ručičky 50m od sebe.
A že by to zkrátilo válku a přimělo Vietnamskou stranu k vyjednávání? I v amerických dokumentárních vilmech je vidět, jak se američtí "hrdinové" prali o poslední místa ve vrtulnících, když jim za zády duněly tanky Vietcongu.
Zdeněk
15. 01. 2023, 10:42Jsem přemýšlel (spíš věděl), kdo asi vyhraje Zlatého kokota ...
Vzhledem k tomu, že komunistická prasata nikdy nehodlala smlouvy z Paříže dodržet, tak je tato epizoda z dějin jen smutným důkazem toho, že s bolševikem se nejedná, bolševik se hubí ...
Zde nelze nevzpomenout na slova Františka Fajtla:
"Komunisté? Co slovo, to lež. Co čin, to zločin"
Standa
15. 01. 2023, 10:56Zdeněk
Je možné, že to jakýsi František Fajtl řekl.
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence.
Zdeněk
15. 01. 2023, 11:20Standa, jsem rád, že jsi mi právě sám a dobrovolně prozradil zdroj svých problémů - zkus ryby.
Strycek-Tomas
15. 01. 2023, 12:57No vidite a Rusove opakuji to same a podobni jako Vy jim placaji uznale po ramene. Tim nechci rict, ze nemate pravdu, ale pokrytectvi z Vas primo cisi.
Co se tyce hrdinu - tak se jednalo o civilisty prchajicic z velvyslanectvi, zatimco americka armada se davno pred tim z Vietnamu stahla. v souladu s mirovou dohodou, kterou Severni Vietnam vzapeti porusil. Nevim, proc nas tu poucujete o necem, o cem evidentne nevite vubec nic.
Standa
15. 01. 2023, 13:13Strycek-Tomas
Autor článku Petr Žák stydlivě píše, že: Celkem bylo uskutečněno 741 bombardovacích letů a na cíle bylo svrženo přes 15 tisíc tun munice.
Ve skutečnosti:
USA použily třikrát víc bomb, než všechny státy za druhé světové války. Od března 1965 do srpna 1973 dopadlo na Vietnam, Laos a Kambodžu víc než 7,6 milionu tun amerických bomb. Šlo o vůbec nejdelší a nejintenzivnější leteckou kampaň v dějinách. Nevybuchlé bomby a miny zabíjí dodnes, podle vietnamské vlády jejich výbuchy od roku 1975 zabily nebo zranily víc než 100 tisíc lidí. K tomu můžeme připočíst i obrovský nárust epidemií (možná biologické zbraně).
To jsou Rusové úplní žabaři. No ale, USA jsou zemí neomezených možností.
Šebesta
15. 01. 2023, 14:24Standa, žijete v bludu soudruhu. Víte co dělali Rusové (sověti) v Afganistánu ? Vité ho.. úplné. A proč ? Protože zatímco Amici i o Vietnamu točili filmy o sovětské (ruské) účasti v Afganistánu se tvrdě mlčelo a natočeno nebylo nic. Doporučuji vám přečist si knihu Džihat proti Kremlu popisuje celkem seriozně celou válku od vpádu 1979 do roku 1989 kdy museli slavně opustit Afganistán. Možná pak budete mít jiný nahled na sovětskou politiku před rokem 1989 pokud jste ale komunistický fanatik typu Skály či Konečné tak vám ta kniha nic nedá. (bude to pro vás imperialistická propaganda) !
Standa
15. 01. 2023, 14:49Šebesta
Operace Sovětské armády se uskutečnila v prosinci 1979 na základě žádosti afghánských vládních představitelů, a na základě dřívější sovětsko-afghánské Dohody o spolupráci, přátelství a dobrém sousedství. Především se však jednalo o přímou reakci na vyzbrojování povstaleckých mudžahedínů ze strany USA, které začalo od července 1979. Sovětský svaz považoval za nutné chránit si svoji jižní hranici. Vyjednávání OSN o stažení vojsk z Afghánistánu začala po nástupu Gorbačova v dubnu 1988, na základě mezinárodních dohod se Sovětská vojska ze země stáhla 15. února 1989.
Operace Trvalá svoboda, byla „odpovědí“ Spojených států na teroristické útoky 11. září 2001. USA tehdy vyhlásili „Svatou válku“ proti Islamistům. Všichni údajní letečtí teroristé byli občané Saúdské Arábie, ovšem USA 7. října 2001 vtrhli do Afghánistánu. Asi se jim porouchala GPS, než zjistili omyl, uplynulo 20 let. Nakonec jim museli ukázat cestu domů pasáčci ovcí. V noci na 31. srpna 2021 pak byla definitivně ukončena přítomnost USA v Afghánistánu, kdy kolem půlnoci místního času opustili afghánské území poslední američtí vojáci a spolu s nimi i americký velvyslanec.
Co tam dělali Američané v Afghánistánu, a s nimi i jejich mopslíci z Nasdnárodní Americké Tetroristické Organizace, včetně českých okupantu?
Zdeněk
15. 01. 2023, 14:56p. Šebesta, v tomto případě musím říct, že s vámi plně souhlasím a nemohu vám vytknout ne půl, ale ani čtvrt slova.
Každopádně se zamyslete nad jednou mojí myšlenkou:
" Pokud vám někdo zcela evidentně lže (nikoliv jen udává třeba nepřesné nebo zkreslené údaje) ohledně minulosti, kterou není zase tak těžké ověřit, už jen proto, že není tak vzdálená, proč by měl říkat pravdu o současnosti, tím spíše o budoucnosti."