Operace Market Garden mohla uspíšit konec 2. světové války. Ale neuspíšila

 21. 12. 2021      kategorie: Vojenská historie      18 komentářů
Přidat na Seznam.cz

4. února 1945 se v krymském městě Jalta sešli tři spojenečtí vůdcové na své druhé schůzce, aby rozhodli o osudu Německé říše po porážce nacistů. Sovětský vůdce Josif Stalin měl v úmyslu ovládnout východní polovinu Evropy pod komunistickou vládou. V době konání konference se sovětská vojska nacházela pouhých 65 km od Berlína, hlavního města Německa. Sovětský vůdce byl tak v silné pozici. Západní část kontinentu měla pak být v rukou amerického prezidenta Franklina Roosevelta a jeho britského spojence Winstona Churchilla. Roosevelt chtěl sovětskou podporu v Tichomoří, až se americké síly vylodí v Japonsku. Churchill chtěl, aby v zemích, které dříve okupovali Němci, byly obnoveny volby a demokratické vlády. Oba pak chtěli, aby se Sověti připojili k Organizaci spojených národů.

Kdyby se velkolepý plán, který byl uskutečněn o čtyři měsíce dříve, tehdy podařil, britské a americké síly by stály před branami Berlína jako první a setkání v Jaltě tak mohlo vyústit ve zcela jiné výsledky. Tím plánem byla operace Market Garden. Dne 17. září 1944 bylo zahájeno plánování, které vypracoval britský generál Bernard Montgomery. Americké síly postupující na široké frontě od normandských pláží na belgický venkov se totiž zastavily, protože jim došly zásoby pohonných hmot pro jejich dopravu v čemž měla výše uvedená operace právě pomoci. Panovalo dokonce přesvědčení, že by kladný výsledek operace Market Garden mohl ukončit válku v Evropě již do konce roku 1944.

Bundesarchiv_Bild_183-S73820,_Arnheim,_britische_GefangeneFoto: Britští váleční zajatci v Arnhemu | Bundesarchiv, Bild 183-S73820 / CC-BY-SA 3.0

Montgomery následně od amerického generála Dwighta Eisenhowera získal povolení operaci Market Garden zahájit. Eisenhower tak učinil hlavně proto, aby udržel ustupující Němce pod tlakem, ale plánu dal jen "omezenou prioritu", pokud šlo o zásobování. Strategie operace spočívala ve vysazení tří výsadkových divizí do Nizozemska s cílem obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn a dalších míst v Němci okupovaném Nizozemsku. Úspěšně provedená operace by Spojencům umožnila obejít ze severu Siegfriedovu linii, proniknout na německé území, odříznout německé zdroje v Porúří a poté zamířit přímo k Berlínu.

Americká 101. výsadková divize, vedená generálem Maxwellem Taylorem, měla být vysazena do oblasti kolem města Eindhoven. Americká 82. divize, vedená generálem Jamesem Gavinem, pak měla operovat severněji, obklíčit město Nijmegen a zmocnit se mostu v této oblasti. „První cenu“ získala britská 1. výsadková skupina, která měla spolu s polskou výsadkovou brigádou seskočit na padácích do Arnhemu na řece Rýn.

Klíčovým faktorem operace byl britský XXX. sbor, kterému velel generál Brian Horrocks. Začínal v severní Belgii, měl se protlačit přes Eindhoven a Nijmegen a nakonec podpořit výsadkové jednotky v Arnhemu. Na operaci dohlížel generálporučík Fredrick "Boy" Browning, který po mnoha pokusech o velení takové misi doufal v úspěch. Operace však skončila katastrofou.

Browning věděl z hlášení nizozemského odboje a fotoprůzkumu spojeneckých letadel, že se v oblasti nacházejí poměrně silné německé jednotky. Ale jak Montgomery, tak generál byli přesvědčeni, že operace by měla přesto pokračovat. Domnívali se, že německé síly se skládají pouze z mladých vojáků, nezkušených rekrutů. Ve skutečnosti se v té době v okolí Arnhemu nacházely ostřílené jednotky německé armády. V oblasti totiž odpočívaly a přeskupovaly se hned dvě tankové divize SS (9. tanková divize SS „Hohenstaufen“ a 10. tanková divize SS „Frundsberg“), které čekaly na další rozkazy.

Výsadkové jednotky 101. výsadkové divize byly vysazeny perfektně a následně dosáhly Eindhovenu, kde však byly zastaveny, protože Němci zničili Sonův most. XXX. sbor měl problém se do oblasti jen dostat, protože ho na úzkých holandských silnicích zpomalovaly protitankové zbraně a nepřátelské jednotky. Než britští ženisté dokončili instalaci pontonové náhrady u Sonu, čekal XXX. sbor celých 36 hodin, než se mohl přesunout k Nijmegenu.

82. divize byla zpočátku také úspěšná, ale po dobytí neporušeného mostu v Grave se za denního světla pokusila o útok na most v Nijmegenu. Potřebné čluny se však zdržely v dopravní zácpě na úzkých silnicích. Útok byl nakonec úspěšný, avšak přišlo při něm o život mnoho lidí.

Následné německé pokusy o zničení mostu selhaly a XXX. sbor tak mohl přejet most a pokračovat v cestě do 13 km vzdáleného cílového místa setkání, Arnhemu. Kvůli problémům se zpožděním však XXX. sboru oproti původním předpokladům trvalo mnohem déle, než vystřídal 1. výsadkovou skupinu v Arnhemu, kde se části výsadkářů pod vedením podplukovníka Johna Frosta podařilo obsadit severní konec silničního mostu v Arnhemu.

Jiná jednotka 1. výsadkové byla daleko vzadu; zastavila se, aby počkala na další rozkazy. Mezitím se jednotky SS poblíž přeskupily a zabránily 1. výsadkové skupině, aby se připojila k ostatním divizím, které bojovaly se zbytkem skupin SS na jižním konci mostu.

XXX. sbor se pak několikrát pokusil prorazit, ale byl zastaven u 8 km vzdáleného Aalstu. 1. výsadková skupina byla tehdy vyzbrojena pouze lehkými zbraněmi a nemohla se tak vybavením jednotkám Waffen-SS rovnat a nakonec byli výsadkáři přemoženi. Některým jednotkám z 1. výsadkové se podařilo uniknout přes Rýn, zatímco se zbytek vzdal.

Operace tak z vojenského hlediska skončila pro Spojence neúspěchem a Eisenhower nadále pokračoval ve svém přístupu široké fronty. Montgomerymu už pak nikdy nedůvěřoval.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav.Flek

03. 01. 2022

pro Czert : Vas prispevek "Lol, vsiml ste si ze ste napsal jak by reagovaly spojenci a ne po cem touzili atentatnici? Napiste jake cile meli staufenbers a spol, o cemz sem psal ja a jestli jejich aura hrdinu je opr0avnena nebo ne." (ponechavam vase pravopisne chyby) povazuji za jeden z vasich nejslabsich, ani nevim, zda mam reagovat.

Ja presne plany plukovnika Clause von Stauffenberga neznam. Byl popraven nekolik hodin po atentatu na Hitlera, v te dobe mel plne ruce prace s rozbehnutim operace Valkyra, a nemel jiste cas na sepisovani politickeho prohlaseni. V obdobi pred atentatem bylo vse natolik zakonspirovano, ze sve myslenky papiru nesveril, pokud je sveril nejblizsim spolupracovnikum, vzali si je (spolu s nim) do hrobu.

Nicmene se da v hrubych rysech poznat, o co spiklencum slo :

1) O fyzickou likvidaci Hitlera, a spolu s nim o odstraneni vlady nacionalne-socialistickeho rezimu, tedy zatceni jeho nejvlivnejsich predstavitelu ve vedeni statu, armady, strany i jednotek SS.

2) Vyjednani okamziteho primeri se Spojenci s nadeji na uzavreni brzkeho miru (prave toto ocekavani jsem oznacil jako nerealne).

3) Premena Nemecka v demokraticky stat na zaklade svobodnych voleb, bez ucasti nacistu.

Nevim, co vam k tomu mam jeste dodat, pokud mate jine informace, neznam je (a neverim v jejich relevanci). Jenom opakuji to, co jsem jiz napsal, vase narazky zpochybnuji odkaz bojovniku z 20. cervence 1944, ktereho si demokraticke Nemecko vazi.

Czert

03. 01. 2022

Flek
Lol, vsiml ste si ze ste napsal jak by reagovaly spojenci a ne po cem touzili atentatnici?
Napiste jake cile meli staufenbers a spol, o cemz sem psal ja a jestli jejich aura hrdinu je opr0avnena nebo ne.

Vaclav.Flek

28. 12. 2021

pro Mira : Vas prispevek nase vas typicky podpis - zcela melke argumenty a hrube napadani jinych diskutujicich. Presto odpovim na vase pseudoargumenty " Za prvé: to nejsou názory Za druhé: nejsem autor těchto informací Za třetí: nevyvracejte je mně ale autorům"

Ad 1) Pokud to, co pisete, nejsou nazory, tak co to je ? Tvrda fakta ? Tak ta to urcite nejsou, je to pouze vase interpretace udalosti, jinymi slovy vase nazory. Ostatne ani ja svou interpretaci dejin nepredkladam jako tvrdy "fakt", ale pouze jako svuj nazor. Myslim, ze to jinak ani neni mozne, pokud tvrdite opak, usvedcujete se z hlouposti.

Ad 2) a ad 3) Vezmu oboji naraz. Pokud v teto e-mailove diskusi neco tvrdite, stavate se zde nositelem tohoto nazoru. Odvolanim na zdroje muzete sve postoje upevnit (ve vasem pripade spise oslabit), ale stale jste to vy, kdo je sem zavlekl a ma za ne moralni odpovednost. Tak se alibisticky nevymlouvejte na sve dezinformacni weby!

Vaclav.Flek

27. 12. 2021

pro Mira : Skutecnost, ze mne na peti radcich nazvete trikrat ignorantem, nepredstavuje asi dobry zaklad pro diskusi. Neco podobneho jste predvedl jiz drive,


Proto jsem vam pred casem napsal, ze o zadnou diskusi s vami nestojim,nebot mne vase osoba ani vase nazory nezajimaji, resp. povazuji je za natolik hloupe, ze mi nestoji za to, abych je vyvracel.

Vaclav.Flek

25. 12. 2021

pro Czert : Naprosto nesouhlasim s vasim vyrokem : " pokud by se cile atentatniku ve 44 splnily, tak by to byla pro vsechny slovany pohroma".

Myslim, ze je to hruba urazka vsech atentatniku, jejichz cin je v Nemecku povazovan za hrdinsky a jejichz odkaz je cten.

Spiklenci chteli svrhnout cely nacisticky rezim, je samozrejme otazne, co by nasledovalo pote, variant je mnoho. Za nejpravdepodobnejsi povazuji moznost, ze by Spojenci odmitli jakykoliv mirovy navrh a pokracovali ve sve ofenzive, pravdepodobne jeste urputneji (zejmena v pripade Rude armady), nebot by predpokladali, ze fyzicka likvidace nejvyssich organu moci ve Treti risi povede k dezorganizaci celeho systemu veleni a oslabeni moralky vojaku wehrmachtu.

Vaclav.Flek

25. 12. 2021

pro Monarchista : Prispevky diskutujiciho pod jmenem Mira povazuji nejem za mylne, ale za ucelove zkreslovane, a ve svych dusledcich v podstate dezinformacni. Zpocatku jsem se domnival, ze se u nej jedna pouze o slabe znalosti, nyni vsak vidim, ze to je umysl. Nicmene na nej nereaguji, nebot by nasledoval opet jeho paranoidni vypad o tom, jak jej napadam.

Je pro mne smutne vnimat, ze jej bezvyhradne podporujete. Tim s nim nastupujete na stejnou lod, vezouci nepravdy a ucelove dezinformace.

Monarchista

25. 12. 2021

Míra
Napsal jste to historicky i po stránce lidské velmi dobřě. Zcela Vás podporují a někteří z Vás se styďte, vždyť neznáte základní fakta a zde si jen děláte ostudu ( i když tam občas něco rozumného přece jen napíšete).

Vaclav Flek

25. 12. 2021

Myslim, ze clanek dost zjednodusuje, pokud treba uvadi, ze (cituji): "V oblasti totiž odpočívaly a přeskupovaly se hned dvě tankové divize SS (9. tanková divize SS „Hohenstaufen“ a 10. tanková divize SS „Frundsberg“)..." Ve sdeleni chybi udaj, ze obe divize byly v predchozich bojich zcela rozbite, a k Arnhemu byly poslany na doplneni lidmi a technikou. V dobe britskeho vysadku mely obe tankove divize SS celkem asi 6 000 muzu, 12 tanku, z toho pouze tri moderni stroje Pz-V Panther, a asi dvacet samohybnych del. Nicmene dokazaly utvorit jadro, ke kteremu se pozdeji primkly dalsi nemecke jednotky, stahovane k bojisti.

Popis bitvy o arnhemsky most mi nedava velky smysl, zejmena nerozumim vete " Mezitím se jednotky SS poblíž přeskupily a zabránily 1. výsadkové skupině, aby se připojila k ostatním divizím, které bojovaly se zbytkem skupin SS na jižním konci mostu." K jakym "divizim" se mela 1. vysadkova skupina pripojit ?

Czert

23. 12. 2021

Sebesta
Jenze pokud by se cile atentatniku ve 44 splnily, tak by to byla pro vsechny slovany pohroma.
Dnes je moderni delat ze staufenberga a ostatnich pomalu svate, ale nezapominej ze jejich cilem po zabiti adly a svrzeni ss a uchopeni moci byl dva hlavni cile.
A to bud mir se zapadem a navrat hranic z 1940 s tim ze si s rusy budou valcit, nebo mir se vsemi a hranice z 1940.

Czert

23. 12. 2021

Mira
Stejne tak tady muzes psat ze invaze v 68 byla spravna a byl to boj proti kontrarevoluci a puci zapadu, ale to ti tady nikdo nezbasti.

Bez ohledu na to, kolik odkazu na ruzne weby co tuhle retoriku pisi sem das.

Czert

23. 12. 2021

Mira
Neplet si fakta s jejich vykladem.

Fakt mas to ze sssr napadlo polsko, anektovalo pobalti atd.
Proc to tak udelali je vec vykladu onech faktu.

A skutecne me vysvetli, jak chces osvobozovat pobalti a cast polska, kdyz naprosta vetsina dotycneho obyvatelstvu zmenu hranic nechtela a novou vladu sssr nenavidela?

Richard Šebesta

23. 12. 2021

Včera byl o Market Garden v dokumemtu Bitva v Ardenách. Celá akce špatně připravena a spojenci si mysleli,že Německo je již poraženo zcela a odpor nebude klást. Kladlo i když to z hlediska historie bylo zbytečné vše se jen protáhlo o 2-3 měsíce ale výsledek války to nemohlo ovlivnit. Hitler měl být zavražděn při atentátu v létě 1944 a mohlo být vše jinak.

Czert

22. 12. 2021

Mira
Ty tvoje blaboly tu uz byly vyvraceny drive.
Pokud chces echo chamber, bez na halo noviny ci podobne komarske noviny.
Tam ti tvoje prekrucovani zrat budou.

liberal shark

22. 12. 2021

Souhlasím s Foldy a JA1. Monty byl protekční egomaniak a Hitler byl Stalinovým socialistickým soudruhem. Ne nadarmo ho Stalin nazýval "Ledoborcem revoluce". Bez podpory SSSR by Hitler nikdy nemohl obsadit Evropu. Sověti pro něj dokonce nakupovali embargované produkty a strategické suroviny.

JA1.

22. 12. 2021

Ono naplánovať obrovsku vojenskú akciu s tým,že sa pri nej nepočíta s nejakým vážnejším odporom protivnika,ignorovať informácie holandskej exilovej vlády a viesť pozemný útok defacto v šírke 1 cesty?To je tak trestuhodná nedbalosť,že nebyť jej autorom miláčik Montgomery,tak iný na jeho mieste by skončil ako strážca majáka na Islande.

Foldy

21. 12. 2021

Míra: Svatá pravda, kdyby sověti nemcum nepomáhali obcházet ustanovení Versailleske smlouvy, kdyby s nimi neuzavreli pakt o neutoceni a následně nenapadli společně s nácky Polsko, poté Finsko, Pobaltí nebo Besarabii, kdyby nezasobovali surovinami své totalitní bratry, mohla válka skončit mnohem dřív. Sověti měli jediné štěstí, že se jejich spojenec obrátil proti nim.. Ne nadarmo vytvořili koncept velké vlastenecké války, začínající rokem 1941 a napadením SSSR nacisty, ale předchozí 2 roky jako by se nic nedělo. Sověti byli stejná verbež jako náckové

Czert

21. 12. 2021

Nebo stacilo, aby se spojenci vylodili v recku misto francii, a pak by stalin ostrouhal protoze by spoustu vychodnich zemi osvobodil zapad a ne sssr.

U samotne bitvy, kdyby nedoslo ke zdrzneni clunu, mohlo to dopadnout jinak.

liberal shark

21. 12. 2021

Říká se : "Po bitvě každý generálem", ale naplánovat současné dobytí tří po sobě jdoucích mostů přes řeku pomocí kombinované výsadkové operace a postupu mechanizovaných sil je IMHO optimistické šílenství.

Přidat komentář