Těžká podzvuková protilodní střela Exocet byla zavedena do služby roku 1975. Střelu navrhla a vyvinula Francie a prodala ji nejen svému blízkému spojenci Velké Británii, ale také, kromě řady dalších zemí, Argentině. Shodou okolností právě Argentina jako první na světě v roce 1982 střely Exocet úspěšně použila proti francouzskému spojenci - Velké Británii. 

Obecně platí, že když spolu velké a mocné státy válčí, obvykle používají zbraně nebo zbraňové systémy, které si samy zkonstruovaly. Národy, jako jsou Spojené státy, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie jsou v drtivé většině vybaveny zbraněmi navrženými a vyrobenými jejich národními výrobci. Některé menší a tradičně neutrální státy, jako například Švédsko a Švýcarsko, mají vlastní obranný průmysl a v té či oné míře vyvíjejí velkou část svých vlastních zbraní. Národy druhého a třetího světa nebo národy úzce spjaté se světovými velmocemi (např. Japonsko) pak nutně nemusejí mít a zpravidla ani nemají vlastní zbraně domácí výroby. Nejčastěji se tak spoléhají na zbraně, které jim prodávají nebo věnují jejich spojenci, nebo na zbraně od obchodníků se zbraněmi, kteří prodávají zastaralé zbraně z minulých let. Příběh střel Exocet je však jiný.

Foto: Hořící HMS Sheffield zasažený Exocetem | Argentina.gob.ar (Gobierno de Argentina) / CC BY-SA 4.0

V roce 1982 se argentinská vojenská vláda ocitla na šikmé ploše. Její domácí represivní praktiky a se začínaly obracet proti ní, ekonomika byla v troskách a země se stávala světovým vyvrhelem kvůli porušování lidských práv. Aby argentinská vojenská junta, v čele s generálem Leopoldem Galtierim, odvrátila pozornost svých občanů od problémů uvnitř země, rozhodla se obsadit Falklandy (v Argentině známé jako Malvínské ostrovy), Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy, kdy všechny tyto ostrovy byly od roku 1833 okupovány a nárokovány Spojeným královstvím.

Argentina si na výše uvedené ostrovy dlouho činila nárok a mylně se domnívala, že bude mít podporu národů celého světa, když v dubnu 1982 uplatnila svůj nárok vojenskou silou a jmenované ostrovy nakrátko obsadila. Tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová dala jasně najevo, že si ostrovy vezme zpět silou. Následně  z Anglie vyplula britská flotila.

Válka pak celkově skončila ve prospěch Británie a bitva na pevnině byla naprostou porážkou Argentinců. Britské síly byly zkušenější, dobře vycvičené a vybavené a Argentinci na ně prostě nestačili. Na moři však mělo argentinské námořnictvo a letectvo "velký vyrovnávací prostředek" - francouzskou raketu Exocet, na níž se začalo pracovat počátkem 70. let. Exocet je transliterací latinského výrazu pro "létající rybu" a stejně jako její název byla i samotná střela navržena tak, aby létala těsně nad vlnami, což znesnadňovalo její pozorování nepřátelskými radary i pouhým zrakem.

Britové si byli dobře vědomi hrozby, kterou argentinské Exocety představují. Přesto byl 4. května britský torpédoborec HMS Sheffield palbou Exocetů zasažen a zničen. O život tehdy přišlo dvacet britských námořníků. Loď sice nebyla zničena okamžitě, ale musela být opuštěna a nakonec potopena. Britové pak 2. května potopili argentinský křižník General Belgrano a vše se zdálo na dobré cestě, avšak potopení HMS Sheffield Spojené království upozornilo, že v jižním Atlantiku existuje skutečné nebezpečí. HMS Sheffield byla mimochodem první britskou lodí ztracenou v boji od druhé světové války.

Mezi námořními historiky se dodnes vedou debaty o úspěchu Exocetu při potopení HMS Sheffield. Někteří členové posádky tvrdí, že střela explodovala, jiní zas tvrdí, že požár způsobila její pohonná hmota a že největší škody na lodi byly způsobeny vlastními materiály na lodi. Bylo také zjištěno, že HMS Sheffield před útokem neprovedla řádné úhybné manévry, z čehož není jasné, zdali loď vůbec obdržela nějaké varování před přiblížením střel Exocet.

Britové, kteří rovněž disponovali raketami Exocet, se při vstupu do války obávali, že nedostatečná obrana proti této střele by mohla nakonec způsobit, že by se konflikt protáhl nebo že by v něm dokonce Argentinci zvítězili.

Během bitvy byly střelami Exocet zasaženy další dvě britské lodě -  přestavěná kontejnerová loď/vrtulníková letadlová loď Atlantic Conveyor a torpédoborec HMS Glamorgan. Atlantic Conveyor se nakonec potopil, HMS Glamorgan byl pak díky rychlému zásahu posádky zachráněn.

Jen pro zajímavost uveďme, že o pět let později byla zasažena americká fregata USS Star dvěma iráckými Exocety během íránsko-irácké války. Tehdy zemřelo 37 amerických vojáků. Útok následně vyvolal revizi obranných postupů námořnictva a protiraketových zbraňových systémů. Po celém světě je systém Exocet dodnes nasazován nejméně 32 státy.

Celkem existuje několik variant střely Exocet: verze AM38 odpalovaná z vrtulníku, verze AM39 odpalovaná z letadel, kterou lze připevnit na různé stíhačky, verze MM38 a verze MM40 odpalované ze země či z lodí a verze SM39 odpalovaná z ponorky, kdy je střela umístěna v torpédometech. Po odpálení se pak vynoří z moře pod strmým úhlem a dostane se do vzduchu, načež se chová jako varianta MM40 odpalovaná z povrchu, která se používá na válečných lodích a pobřežních stanovištích. MM38 je starší verzí MM40, která byla vyvinuta ve Velké Británii na základě licence. MM40 Block 3 je pak nejnovějším modelem Exocetu a používají ji státy od Řecka a Finska až např. po Peru.

Dosah střely se u jednotlivých typů liší. Střela pro leteckou základnu má dolet až 40 km, zatímco pozemní/loďové varianty mají dolet 72-180 km. Maximální rychlost střely je těsně pod Mach 1 - 1 134 km/h. Exocet váží 671 kg a je 4,72 m dlouhý s průměrem 347 mm. Bojová hlavice moderní střely MM40 Exocet má hmotnost 164,7 kg.

Střela byla vyvinuta společností Nord Aviation a poté sériově vyráběna francouzským státním leteckým podnikem Aerospatiale. Dnes tuto zbraň vyrábí MBDA Missile Systems, konglomerát, jehož součástí je i Airbus. Střela je naváděna na cíl pomocí inerciálního navádění a radarového naváděcího systému.

Zdroj: warhistoryonline