Vyvíjený turecký stíhací letoun TF-X (Turkish Fighter-Experimental) je jednomístný dvoumotorový víceúčelový bojový letoun do každého počasí určený především pro vybojování vzdušné převahy. Generálním dodavatelem projektu je turecká firma Turkish Aerospace Industries (TAI). V současné době firma TAI ve svých materiálech nazývá tento program již zkráceně jako Turkish Fighter (TF) a písmeno "X" neuvádí, čímž zdůrazňuje, že vývoj již není experimentální.

Předběžný návrh projektu TF-X byl dokončen v prosinci 2017 a maketa stíhačky v plné velikosti byla poprvé představena široké veřejnosti 17. června 2019 v Paříži během výstavy Paris Air Show 2019. Podle tureckých zdrojů byla maketa vyrobena v Německu a stála 2,25 milionu dolarů. Další ukázka se pak se uskutečnila v září téhož roku v Istanbulu na výstavě Technofest.

Program TF-X (v Turecku známý též jako MMU) získal pro Ankaru zvláštní význam poté, co americká vláda pozastavila dodávky letounů 5. generace F-35A tureckému letectvu. Podle otevřených zdrojů má dnes turecké letectvo asi 30 letounů F-4E Phantom II a 238 letounů F-16C/D Fightning Falcon, které tvoří základ bojového letectva země. První z nich měly být nahrazeny novým americkým strojem a vyřazeny z provozu již v roce 2020. Nyní by se s vysokou pravděpodobností mělo s jejich odpisem počítat nejdříve až v roce 2025. U F-16C/D je situace podobná, nahrazení mělo proběhnout do roku 2030. Obecně se plánovalo, že bude nakoupeno až 110 strojů F-35A Lightning II. Podle odborníků přijde po ukončení americko-turecké spolupráce na letounu 5. generace objednávka na stíhačky TF-X pro turecké letectvo v počtu až 200 kusů.

Psali jsme:AM-70 EX – ve Šternberku vzniká nové české mostní vozidlo

Foto: Budoucí turecká stíhačka TF | TAI

Podle firmy TAI bude ve vzdušném boji stíhačka TF-X schopna zasáhnout nepřítele novými zbraněmi se zvýšeným dosahem s podporou umělé inteligence. Plánuje se, že letoun bude mít nízkou radarovou a infračervenou viditelnost, vysoký stupeň situačního povědomí, lepší manévrovatelnost než F-16 a pokročilé vysoce přesné zbraňové systémy, které si vyměňují data se systémem řízení palby.

Stroj musí být schopen udržovat stabilní nadzvukovou cestovní rychlost (režim super cruise), optimalizovat zátěž pilota a posuzovat míru bojového poškození. Musí také být snadno opravitelný, poskytovat rychlou přípravu k letu a zaručovat rentabilitu po celou dobu životnosti.

Obecné taktické a technické vlastnosti stíhacího letounu TF-X byly poprvé představeny v prosinci 2017. Oficiálně pak byly oznámeny na pařížském aerosalonu v červnu 2019, a v prosinci 2019 je zopakoval i zástupce generálního ředitele TAI, odpovědný za program TF-X, profesor Mustafa Cavcar. Na základě těchto zdrojů je zřejmé, že stíhačka bude mít přibližně tyto charakteristiky: délku v rozmezí 19 až 21 m, výšku cca 6 m, rozpětí křídel 12 až 14 m, plochu křídel 60 až 70 m2 a maximální vzletovou hmotnost přes 27215 kg.

Psali jsme:Indie odstoupila od nákupu zahraničních bojových letadel a rozhodla se pořídit domácí letadla Tejas

Při posuzování uvedených charakteristik odborníci poznamenávají, že TF-X je větší než stávající stíhačky 5. generace. Celkový design tureckého modelu připomíná americký F-22A Raptor. Mezi podobné prvky patří: pevné přívody vzduchu, dvířka pro snížení tlaku vzduchu v zadní části trupu, řízení vektoru tahu a ven skloněné vertikální ocasní plochy.

Podobně jako F-22A Raptor má turecký TF-X umístěny i vnitřní zbraňové šachty. Zbraňový prostor v trupu bude schopen pojmout až čtyři střely vzduch-vzduch středního nebo dlouhého dosahu, nebo střely vzduch-země podobné velikosti. Boční zbraňové šachty budou schopny pojmout dvě střely vzduch-vzduch krátkého dosahu. Mezi použitelné zbraně mohou patřit střely Meteor evropského koncernu MBDA a některé perspektivní zbraně tureckých výrobců. Souprava pokročilé avioniky letadla bude obsahovat radar s AESA vlastní konstrukce,  integrovaný výpočetní komplex, infračervený vyhledávací a sledovací systém IRST, soupravu  pro elektronický boj a elektrooptický naváděcí systém EOTS, s funkčností podobnou letounu F-35.

Plánuje se, že inteligentní kokpit bude vybaven několika displeji, high-tech komunikačními zařízeními a přilbovým zaměřovacím systémem HMDS. Kokpit má také zahrnovat funkci rozpoznávání hlasu a hlasového ovládání, vysoce kvalitního audiosystému a syntetického vidění.

Pro stavbu turecké stíhačky 5. generace byla zvolena strategie blokového vývoje. První prototyp TF-X bude postaven v konfiguraci Block-0. Jeho dokončení je naplánováno na 18. března 2023 ke 100. výročí založení Turecké republiky. Po pozemních zkouškách, jejichž začátek je naplánován na rok 2023, a které potrvají zhruba 2 roky, by měl být prototyp letounu poslán do vzduchu. Konfigurace Block-0 ještě nemá poskytovat plánované vlastnosti „stealth“ a nemá mít nový radar. Plánuje se zahraniční nákup různých subsystémů, jako jsou motory, integrovaný zobrazovací systém a některé další. Očekává se, že verze Block-0 bude mít vlastnosti letounu generace 4+, a první sériová verze Block-I vlastnosti letounu generace 4++.

Foto: Budoucí turecká stíhačka TF | TAI

Letouny Block-I mají vstoupit do služby u tureckého letectva v roce 2029. Podle harmonogramu dodávky letadel v plné konfiguraci stíhačky 5. generace Block-II začnou v roce 2031. Konfigurace víceúčelových modelů Block-II předpokládá přítomnost obtokových proudových motorů, subsystémů a avioniky vlastní výroby.

Jmenování Turkish Aerospace Industries (TAI) generálním dodavatelem pro inženýrskou a předprojektovou fázi programu TF-X bylo provedeno v souladu s usnesením tureckého Výkonného výboru obranného průmyslu z dubna 2015. Smlouva o předběžném návrhu mezi Úřadem obranného průmyslu a TAI byla podepsána 5. srpna 2016. Smlouva o spolupráci mezi TAI a britskou společností BAE Systems jako technologickým partnerem pro první etapu byla podepsána 28. ledna 2017. Smlouva vstoupila v platnost dne 25.8.2017.

Harmonogram implementace programu byl zahájen 17. září 2018 po výběru společnosti TR Motor Power Systems jako hlavního dodavatele a dodavatele motorů pro sériový letoun. V říjnu 2018 si TAI vybrala proudový motor General Electric F110-GE-129 pro instalaci do prototypů a počátečních sérií sériových letadel. O měsíc později, 8. listopadu 2018, SSB podepsala rámcovou dohodu s TR Motor Power Systems o vývoji nové generace proudového motoru.
V rámci první etapy programu se kromě prací přímo souvisejících s projektováním letounu počítá se širokou škálou paralelních doplňkových aktivit zaměřených na získání chybějících inženýrských schopností, včetně technologie pro výrobu klíčových senzorů jako je radar s AESA a systémů elektronického boje.

Celkové náklady na fázi předběžného návrhu se odhadují na 1,3 miliardy dolarů. Z této částky bude asi 300 milionů přiděleno na investice do infrastruktury a asi 1 miliarda na přilákání technického personálu. Poté bude následovat devítileté období (2022 až 2031) podrobného návrhu a kvalifikací, včetně kritického přezkoumání návrhu, výroby prototypu a postupného dosažení plné provozní připravenosti. Náklady na provedené práce se odhadují na 7,3 miliardy dolarů.

Podle inženýrů firmy TAI zapojených do výzkumu a vývoje v rámci programu TF-X je v rámci podrobného návrhu a kvalifikační fáze (září 2022 až září 2028) plánována výroba celkem sedmi prototypů. Z toho jeden bude určen pro pozemní zkoušky. Do budoucna je plánováno uvolnění asi 12 letounů pro dosažení počáteční operační připravenosti a dalších 20 strojů pro splnění požadavků plné operační připravenosti.

Konečná fáze programu (sériová výroba) se odhaduje na dalších 14 miliard dolarů. Dodávky letadel tureckému letectvu začnou v roce 2029 a firma TAI bude zpočátku schopna vyrábět asi 2 letadla za měsíc. Vybudování kompletní flotily stíhaček 5. generace bude trvat 6 až 8 let.

Podle původních plánů měla výroba prvního prototypu TF-X začít v roce 2020, to se však nepodařilo. Jako hlavní uváděné důvody jsou: pandemie, všeobecné nedostatky tureckého obranného a leteckého průmyslu, nedostatek zkušených inženýrů v místních firmách, problémy s motivací na národní úrovni a embargo uvalené tzv. „spřátelenými a spojeneckými“ zeměmi. Embargo vedlo k několikaměsíčním zpožděním při zadávání zakázek a dodávkách některých subsystémů. Vlády řady evropských zemí navíc ani neumožnily svým společnostem přijímat dokumentární žádosti zaslané TAI na nákup subsystémů.

Společnost TAI však průběžně řeší veškeré problémy. V posledních letech najala 2500 nových inženýrů a zakoupila dva superpočítače, které mají dostatečný výpočetní výkon k provedení funkčního návrhu stíhačky TF-X a všech subsystémů.

Probíhají jednání na téma integrovaného přilbového zobrazovacího systému HMDS. Turecká rada pro vědecký a technologický výzkum (TUBITAK) získala kontrakt na vývoj integrovaného procesoru pro základní počítač letadla. Firma Aselsan v rámci programu TF-X pracuje na několika integrovaných radiotechnických systémech v rámci projektu BÜRFİS. Projekt BÜRFİS je navržen tak, aby zvýšil úroveň technologické připravenosti programu rozvojem jeho vlastních kritických prvků jako jsou např. antény pro radarové systémy a systémy elektronického boje, nebo technologie stealth.

Na podporu programu TF-X generální dodavatel buduje novou infrastrukturu v Ankaře. Dne 26. prosince 2019 byla podepsána smlouva mezi TUBITAK BILGEM a TAI na vybudování zkušebního místa pro měření efektivního radarového rozptylu (Radar Cross Section Test Facility - EPR) na krátké a dlouhé vzdálenosti. Komplex měl být uveden do provozu v roce 2021. Smlouva na výstavbu testovacího zařízení na ochranu palubního zařízení před bleskem (Lightning the Test Facility) byla podepsána 6. února 2020. Očekává se, že zařízení bude připraveno v první polovině roku 2022.

Na výstavě IDEF 2019 v Istanbulu firma TAI podepsala dohodu s kanadskou společností Aiolos Engineering Corporation na výstavbu podzvukového aerodynamického tunelu v Turecku. Firma TAI předpokládá, že jeden z největších podzvukových aerodynamických tunelů na světě začne používat v roce 2022.

Vzhledem k tomu, že turecký projekt předpokládá, že letadlo bude mít schopnosti super cruise, jsou požadavky na aerodynamiku obzvláště důležité. Testy v aerodynamickém tunelu začaly již v roce 2018. Celkem se plánuje provedení více než 20 tisíc hodin testování (projekt amerického letounu F-35, který má tři verze má na kontě 63 tisíce hodin v aerodynamickém tunelu). Vzhledem k tomu, že TAI zatím nemá vlastní výzkumné zařízení a ověření aerodynamických vlastností vyžaduje nejkvalitnější měření, turečtí vývojáři aktivně využívají potenciál partnerů z Velké Británie. Pro tyto účely se používá zejména aerodynamický tunel BAE Systems. Ten je schopen testovat rychlostí až M=3,8.

V rámci programu TF-X v letecké průmyslové zóně Ankary staví TAI nový výrobní komplex, který dnes údajně zaměstnává kolem 3000 inženýrů. Podle otevřených zdrojů se komplex skládá z 9 bloků, včetně nové kompozitní budovy určené pro výrobu konstrukčních prvků budoucí stíhačky. Stavební plocha je asi 95 tisíc metrů čtverečních, z toho je 63 tisíc metrů čtverečních vnitřních prostor.

Pro program TF-X byla podepsána smlouva na vývoj softwaru mezi TAI a tureckou společností Havelsan. Spolupráce mezi TAI a Havelsanem zahrnuje mnoho oblastí: vestavěné simulátory, letové a údržbové výcvikové simulátory, údržba a technická podpora pro provoz letadel (virtuální testovací prostředí, simulace, kybernetická bezpečnost) atd. 

V červnu 2020 zahájil svoji činnost firmou TAI zřízený podnik TR Airworthiness Services Inc., který usiluje o získání povolení od místních a mezinárodních leteckých úřadů, aby se mohl stát autorizovanou auditorskou organizací v oblasti certifikace a letové způsobilosti. Výsledkem bude, že TR Airworthiness Services Inc. začne poskytovat poradenské služby v oblasti letové způsobilosti a certifikace v civilním a vojenském letectví. V budoucnu se společnost bude podílet na vojenské certifikaci tureckého stíhacího letounu 5. generace a kromě toho poskytne TAI technickou podporu pro vojenskou certifikaci víceúčelového těžkého bitevního vrtulníku ATAK Mk-II a nového cvičného letounu.

Firma TAI ve spolupráci se společností TUBITAK intenzivně pracuje na studiu povahy RCS letounu TF-X. První jednotkou pro praktický výzkum v TUBITAK byly přívody vzduchu. Tento prvek patří k jedné z kritických konstrukčních jednotek moderního letadla, ovlivňující výkon motorů při podzvukových i nadzvukových rychlostech, a také při vysokých úhlech náběhu.

První dva prototypy TF-X mají mít motory ze stíhaček F-16 (pravděpodobně F110-GE-129E). Počínaje třetím prototypem se plánuje vybavení letounu dvojicí motorů vlastní konstrukce. Konstrukce nového tureckého proudového motoru byla svěřena národnímu konsorciu pro pohon TR Motor Power Systems. Podnik vznikl za účasti BMC Power (55 %), Turkish Aerospace (35 %) a SSB (10 %). Rámcová dohoda mezi SSB a TR Motor Power Systems o vývoji proudového motoru nové generace pro stíhačku TF-X byla podepsána 8. listopadu 2018. 

Turecký proudový motor má být podle odborníků podobný modelům F110-GE-129 až 132. Výroba vlastního motoru se může stát jednou z nejobtížnějších výzev pro Turecko v rámci programu TF-X. Nedostatek domácí technologie a kvalifikovaného personálu donutil TAI hledat vnější podporu. Na základě výsledků několika výběrových řízení v druhé polovině roku 2018 byl pro technickou podporu vybrán britský Rolls-Royce a byla zahájena jednání. Počátkem března 2019 však Rolls-Royce oznámil odstoupení od projektu kvůli sporu o duševní vlastnictví. Vyhlídky na řešení vzniklých rozporů zůstávají nejasné.

Přesto podle generálního ředitele TR Motor Power Systems práce na domácím proudovém motoru „pokračují na plné obrátky“. Od ledna 2020 bylo do projektu zapojeno asi 80 inženýrů. První startovací testy nového motoru jsou naplánovány na rok 2026. Vzhledem k tomu, že návrh a výroba konečného produktu jsou dva odlišné procesy, společnost aktivně vyjednává s mezinárodními inženýrskými a projekčními organizacemi a také s výrobci originálního vybavení. Vyvíjejí se snahy o rozvoj sítě místních dodavatelů pro domácí letecký průmysl.

Navzdory skutečnosti, že turecké vedení považuje program TF-X především za základ pro kvalitativní vzestup domácího leteckého průmyslu, hledá mezinárodní partnery pro společný vývoj. V listopadu 2019 bylo oznámeno, že o turecký program projevily zájem Ázerbájdžán, Pákistán, Katar, Indonésie a Malajsie, které v tomto ohledu vykazovaly největší aktivitu.

Výzvy, kterým Turecko zatím čelilo během provádění programu TF-X mají objektivní technické i politické důvody. Embargo evropských států na dodávky komponentů, stejně jako odmítnutí spojenců z Velké Británie kompletně převést technologii vojenských pohonů do Turecka (možná pod tlakem Spojených států), svědčí o nezájmu spojenců NATO o úspěch tureckého projektu. Čas ukáže, zda Ankara dokáže vzniklé problémy vyřešit sama, nebo požádá o pomoc Rusko nebo Čínu. Ruské nabídky má.

Zdroj: defensenews.com, nationalinterest.org