EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Zemřel poslední účastník Doolittlova náletu, odvážné odpovědi Američanů na útok na Pearl Harbor

 10. 04. 2019      kategorie: Vojenská historie      8 komentářů

Dnes, v požehnaném věku 103 let, zemřel poslední žijící účastník Doolittlova náletu, Lt. Col. Dick Cole. 

web1_Cole_Raiders
Foto: Lt. Col. Dick Cole stojí u obrazu podplukovníka Jimmiho Doolittla při 75. výročí náletu

Doolittlův nálet (anglicky Doolittle Raid) bylo první bombardování státního území Japonska armádním letectvem Spojených států amerických během druhé světové války, které proběhlo dne 18. dubna 1942.

Psali jsme: Československé opevnění včera a dnes: Hraničáři museli odejít, duší jsou tam však stále

Nálet byl proveden šestnácti armádními bombardéry B-25B ze 17BG, které vzlétly z letadlové lodi USS Hornet, bombardovaly Tokio a další města a pokusily se přistát v Číně. Celá akce byla naplánována a vedena podplukovníkem Jimmy Doolittlem, v té době již známým civilním letcem a leteckým inženýrem.

1024px-Dolittle_Raider,_Plane_1
Foto: Posádka 1. letadla 

Nálet byl odvetou za japonský útok na Pearl Harbor ze 7. prosince 1941. Jeho vojenský účinek byl zanedbatelný, ovšem měl velký morální a psychologický význam: Japonci byli ohromeni zjištěním, že domácí půda Japonska není bezpečná před vzdušnými útoky Spojenců. V důsledku náletu se Japonci rozhodli dobýt americkou základnu na Midway. V bitvě u Midway utrpěli porážku, která znamenala obrat ve válce v Pacifiku.

Psali jsme: Heinz Guderian a vznik německého tankového vojska

- Průběh náletu

Po dvou měsících intenzívního výcviku bylo dne 1. dubna 1942 naloženo na letadlovou loď Hornet šestnáct značně upravených bombardérů B-25B Mitchell s pětičlennými posádkami. Každé letadlo neslo přídavné nádrže paliva a čtyři bomby o hmotnosti 500 pound (227 kg): tři výbušné a jednu zápalnou. Obranná výzbroj byla omezená, aby váha letadel umožňovala vzlet z letadlové lodi. Přinejmenším některá letadla nesla dřevěné imitace kulometů, které měly odradit případného nepřítele od útoku.

Po několika dnech se Hornet spojil s eskortou torpédoborců a křižníků a také s letadlovou lodí Enterprise, jejíž stíhačky a průzkumná letadla měla poskytnout konvoji ochranu (stíhačky Hornetu nemohly vzlétnout, dokud bombardéry byly na palubě).

Doolittle_Cole_SEALE
Foto: Lt. Col. Dick Cole

Japonci však hlídkovali dále od ostrovů, než Američané předpokládali. 18. dubna byl konvoj zpozorován japonským hlídkovým člunem ve vzdálenosti 1 050 km od Japonska, den před zamýšleným startem letadel. Američané člun dělostřelbou potopili, ale ten předtím stihl odvysílat zprávu o přítomnosti nepřátel, kterou Američané zachytili. Proto se Doolittle a kapitán Hornetu (Marc Mitscher) rozhodli pro okamžitý start, ačkoli byli o 320 km dále od Japonska, než odkud plánovali zaútočit. Letadlům proto hrozil nedostatek paliva.

Ačkoli nikdo z pilotů předtím nestartoval z letadlové lodě, všem šestnácti letadlům se podařilo bezpečně vzlétnout. Letěla těsně nad hladinou, aby se vyhnula detekci. Kolem poledne svrhla většina letadel bomby na Tokio. Po jednom letadlu letělo místo toho na města Jokohama, Kóbe, Ósaka a Nagoja. Cílem útoku byly vojenské objekty a továrny, ale několik letadel svrhlo bomby na obytné čtvrti. Některá letadla se setkala s lehkou protileteckou palbou a stíhačkami, ale žádné nebylo vážněji poškozeno.

- Po náletu

Jeden bombardér, který měl nejméně paliva, letěl do Sovětského svazu, protože to byla nejbližší země neobsazená nepřáteli. Tam však bylo letadlo zabaveno a posádka internována. Podařilo se jí však uprchnout do Íránu. Šlo o nejdelší misi, jakou kdy letěl bombardér B-25 Mitchell.

Ostatních patnáct bombardérů letělo do neobsazené části Číny za velmi obtížných podmínek: počasí se rychle zhoršovalo, blížila se noc a docházelo palivo. Posádky nouzově přistály nebo vyskočily v Číně, mnozí ale v Japonci obsazené části Číny.

Většina posádek se dostala do bezpečí, často za pomoci čínských civilistů. Japonci při pátrání po amerických posádkách zahájili če-ťiangsko-ťiang-sijské tažení, aby zastrašili obyvatele, kteří by mohli Američanům pomoci. Odhaduje se, že během ní bylo popraveno 250 000 civilistů.

Deset mužů bylo nezvěstných; později se zjistilo, že dva zahynuli při nouzovém přistání a osm bylo zajato Japonci. 19. března bylo v japonském rádiovém vysílání oznámeno, že osm Američanů bylo za nálet odsouzeno k smrti, ale že některým byl později rozsudek zmírněn na doživotní vězení. V tomto vysílání nebyla uvedena jména ani žádné podrobnosti. Japonci se v něm náletu vysmívali, nazývali jej „do-nothing raid“ a chlubili se, že několik bombardérů bylo sestřeleno (což ale nebyla pravda).

Plukovník Doolittle řekl ihned po náletu své posádce, že nálet byl velkým neúspěchem vzhledem ke ztrátě všech šestnácti bombardérů a malým škodám způsobeným nepříteli, a že očekává, že bude po návratu do Spojených států postaven před válečný soud. Tam mu bylo naopak uděleno válečné vyznamenání, stejně jako všem pilotům, vzhledem k tomu, jak výrazně nálet povzbudil morálku Američanů.

- Účinek náletu 

Nálet způsobil jen malé materiální škody ve srovnání s pozdějšími útoky B-29 Superfortress. Když se však o něm dozvěděla americká veřejnost, posílilo to velmi její morálku. Ta byla snížena po úspěšném japonském útoku na Pearl Harbor a jeho následných územních ziscích.

Japonskou morálkou naopak velmi otřáslo to, že se prokázalo jak nedostatečně je zabezpečena zejména ochrana císaře Hirohita. To logicky vedlo ke stažení jisté části stíhaček z bitevní linie na domácí ostrovy k ochraně císaře. Japonci si nedovedli představit start B-25 z letadlové lodi. Zavládlo přesvědčení, že se jednalo o start z nejbližších amerických pozic t.j. z Midwaye. To velmi posílilo pozici admirála Jamamota, který již delší dobu prosazoval masivní útok na Midway. Obsazením Midwaye měl být vyprovokován střet amerického pacifického loďstva s japonskou přesilou. Tato bitva však skončila pro zemi vycházejícího slunce největší porážkou v dosavadních dějinách.

Video: Mission Doolittle (úryvek z filmu Pearl Harbor) / YouTube

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY

Komentáře

Mirek

18. 04. 2019

Konečně se našel někdo, kdo Američany opravdu překvapil ?

Škoda, že tenkrát takhle všichni spali,
ale překvapení docela byli
https://www.youtube.com/watch?v=Sv1niwxQgoY

Oleg

11. 04. 2019

V jižním Pacifiku objevili letadlovou loď potopenou v roce 1942
Badatelé v Tichém oceánu našli americkou letadlovou loď USS Wasp, kterou potopila japonská torpéda v roce 1942. Leží přes čtyři kilometry pod hladinou.
USS Wasp byla letadlová loď třídy Wasp amerického námořnictva, která sloužila ve válce v Pacifiku v letech 1940 až 1942. Na vodu byla spuštěna v roce 1936. Dokázala pojmout až 100 letadel od stíhaček typu Wildcat po střemhlavé bombardéry SBD Dauntless.
Wasp byla potopena 15. září u ostrova Makira japonskou ponorkou I-19, když s dalšími plavidly dopravovala posily do Guadalcanalu. Japonské ponorky formaci zachytily a provedly torpédový útok. Z více než dvoutisícové posádky letadlové lodi zahynulo 193 námořníků.

Delta

10. 04. 2019

Cvičný útok na Pearl Harbor 1. února 1933 uspořádalo americké námořnictvo na Pearl Harbor jako součást zkoušky připravenosti.
Útočníci uspěli a obránci prohráli.
Sebevědomí narostlo

Delta

10. 04. 2019

Pane Oleg, také něco přidám k dějinám
Isoroko Yamamoto 4. dubna 1884 byl japonský admirál,
vrchní velitel Spojeného loďstva v první polovině druhé světové války. Často je řazen k největším námořním stratégům v dějinách lidstva. Jamamoto byl proti válce s USA, které v mládí navštívil a procestoval. Nezneklidňovala ho přitom ani tak reálná síla amerického loďstva, které dle svého názoru byl schopen porazit a zničit – obával se obrovského průmyslového potenciálu USA a loďstva, které by USA dokázaly relativně rychle postavit, pokud by dostaly důvod.Spojené státy a havajské království Smlouvu o reciprocitě, doplněnou Úmluvou z 6. prosince 1884 a ratifikovanou v roce 1887. Dne 20. ledna 1887 udělil Senát Spojených států námořnictvu výhradní právo na užívání Pearl Harboru jako námořní základny (USA byl obsazen 9. listopadu téhož roku. K tomuto rozhodnutí přispěly jak Španělsko-americká válka v roce 1898, tak touha Spojených států po trvalé přítomnosti v Pacifiku.

satestsat121

10. 04. 2019

Kdo není s námí, je proti nám

Oleg

10. 04. 2019

na útok na Pearl Harbor aneb společné dějiny někde začínají
Ansejské dohody představují komplex smluv Japonska s evropskými státy a USA, které znamenaly konec izolace Japonska a začlenily ho do sféry světového obchodu. Dohody byly pojmenovány podle japonské éry Ansei, která trvala od roku 1854 až do roku 1860. Roku 1853 přistál před Edem (dnešní Tokio) a předal šógunovi prezidentův dopis, ve kterém jej žádal o navázání obchodních styků. Šógun se po poradě s knížaty rozhodl k vyhýbavé odpovědi. Cílem bylo odplutí Perryho výpravy bez jakéhokoli navázání styků. Americká posádka odjela, ovšem za půl roku se vrátila s dalšími sedmi loděmi a v Tokijském zálivu zahájila vojenské manévry, jakožto demonstraci síly. V reakci na to přistupuje Japonsko k jednání a pod tlakem podepisuje první právní akt – japonsko-americkou smlouvu o míru a přátelství, tzv. Kanagawskou z 31. března 1854. V Kanagawa první americko-japonskou smlouvu, která otevřela americkým lodím přístavy Shimoda a Hakodate bez nároku na obchodování. 14. října 1854 byla Japonskem podepsána podobná dohoda s Anglií a 7. února 1855 s Ruskem. Americký generální konzul T. Harris, který přijel do Japonska v roce 1856 pomocí hrozeb a vydírání učinil uzavření nové, lukrativní smlouvy pro USA 17. června 1857, a o rok později 29. července 1858 nové otrocké obchodní dohody pro Japonsko.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací