EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Aussies v boji za Krále aneb jak byl v ohni Velké války "ukován" australský národ

 05. 11. 2020      kategorie: Vojenská historie      1 komentář

Z fotografie pořízené v Anzac Buffet v červnu 1919 je cítit napjaté očekávání. Právě zde, v sydneyském Hyde Parku, čekaly rodiny na své muže, syny a bratry, kteří se vraceli z bojišť První světové války. Je třeba zdůraznit, že Velkou válkou nebylo zasaženo jen nemnoho australských rodin.

australians
Foto: Z necelých pěti milionů obyvatel narukovalo přesně 416 809 mužů (přibližně 20 % mužské populace), z nichž asi 330 000 sloužilo na vzdálených zámořských frontách. (ilustrační foto) | Wikimedia Commons

Z necelých pěti milionů obyvatel narukovalo přesně 416 809 mužů (přibližně 20 % mužské populace), z nichž asi 330 000 sloužilo na vzdálených zámořských frontách. 62 tisíc Australanů se z války již nevrátilo, 152 tisíc bylo zraněno a 4 tisíce skončili v zajetí. Dohromady přišly australské ozbrojené síly zhruba o 65 % mužů, což jsou jedny z nejvyšších ztrát v rámci armád Britského impéria. Navíc mělo posléze podlehnout svým zraněním a válečným nemocem ještě asi šedesát tisíc vojáků doma. Jen dodejme, že na infekci španělské chřipky, která zasáhla Austrálii krátce po válce, zemřelo dalších 12-15 tisíc lidí.

Psali jsme: Americká "Armáda duchů" pomohla úspěšnému vylodění Spojenců v Normandii

123213512_402131031172909_5465434979994338599_n
Foto: Rodiny v Anzac Buffet v sydneyském Hyde Parku napjatě očekávají své muže, syny a bratry, kteří se vracejí z bojišť První světové války. Je třeba zdůraznit, že Velkou válkou nebylo zasaženo jen nemnoho australských rodin. Červen 1919 | australian war memorial / Public domain

Je tedy bezpochyby, že tato generace Australanů utrpěla skutečně těžké ztráty. A britská kolonie tak neplatila jen životy svých obyvatel. Také finančně byla válka pro Austrálii poměrně dost nákladná. Vláda britského dominia za své nasazení na evropském, blízkovýchodním a tichomořském bojišti zaplatila 188 480 000 liber šterlinků, v přepočtu na dnešní ceny téměř 10 miliard liber. Následný proces začlenění bezprizorních navrátilců do společnosti pak zahrnoval například získání vzdělání a bydlení nebo uplatnění těžce raněných v pracovním procesu. Na zvládnutí této náročné situace byl dokonce zřízen repatriační úřad. Do roku 1935 stál tento program australské daňové poplatníky dalších 238 milionů liber, čili ještě více než samotná válka.

I politicky se díky 1. světové válce Austrálie přetvořila. Absence mužů doma, podobně jako v jiných zemích, způsobila dříve nepředstavitelné změny ve společnosti, jako bylo třeba urychlení emancipace žen. I výše zmíněný Anzac Buffet byl fakticky dílem nadšených dobrovolnic a příslušnic australského Červeného kříže.

Psali jsme: Gurkha, který odrazil útok více jak 30 talibanských bojovníků, úplně sám..

123213512_402131031172909_5465434979994338599_n_1
Foto: Pozice ANZAC během tažení u Gallipoli | Wikimedia Commons

Zapojení do těžkých bojů v 1. světové válce (obzvláště gallipolské tažení) také u mnoha Australanů vyvolalo pocit, že jejich země může být respektováníhodným hráčem na mezinárodním poli. Australané proto žádali samostatnou zahraniční politiku a navíc si nárokovali německé tichomořské kolonie. Druhý požadavek sice byl v rozporu se čtrnáctibodovým programem sebeurčení Woodrowa Wilsona, nicméně skepse "starých hráčů", Francie a Anglie, utlumila idealismus amerického prezidenta. Země císaře Viléma tak byla Austrálii nakonec předána jako mandatorní území Papua-Nová Guinea.

Stojí také za pozornost, že ačkoliv zástupci Austrálie, podobně jako ostatní delegáti z britských dominií, připojili svůj podpis pod smlouvy z Versailles, významnějších ústupků v otázce autonomie ze strany Velké Británie nedosáhli. Samostatnější zahraniční politiku pak mohli Aussies začít uplatňovat až po pádu britského Singapuru roku 1942 a pozdější silnější orientaci na USA.

Účast v bojích 1.světové války, a zejména odkaz Gallipoli, podle některých historiků v podstatě vytvořil australskou a novozélandskou státnost. Spirit of Anzac, čili vytrvalost, odvaha, důvtip, vytříbený humor, dobrosrdečnost a kamarádství odhalené v zákopech do té doby nejkrvavějšího konfliktu zase formoval charakter obou národů. Anzac Day (25. dubna) je dodnes slaven jako národní svátek jak v Austrálii, tak na Novém Zélandu.

CENOVÉ BOMBY (406)

Komentáře

Monarchista

06. 11. 2020

Tuto šanci jsme jako národ měli tAKÉ.Důstojníci, legionáři nás v boji s nácky nás mohli vykovat v národ. Nepovedlo se a výsledky vydíte zde.Vzdali jsme to, zabezpečovali každý rok 25% potreb pro Wewhrmach. Škoda, dopadlo to jako vrchol zbabělsrtví a hrdinové se po válce pozvírali.Hanba

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací