Z fotografie pořízené v Anzac Buffet v červnu 1919 je cítit napjaté očekávání. Právě zde, v sydneyském Hyde Parku, čekaly rodiny na své muže, syny a bratry, kteří se vraceli z bojišť První světové války. Je třeba zdůraznit, že Velkou válkou nebylo zasaženo jen nemnoho australských rodin.

Foto: Z necelých pěti milionů obyvatel narukovalo přesně 416 809 mužů (přibližně 20 % mužské populace), z nichž asi 330 000 sloužilo na vzdálených zámořských frontách. (ilustrační foto) | Wikimedia Commons

Z necelých pěti milionů obyvatel narukovalo přesně 416 809 mužů (přibližně 20 % mužské populace), z nichž asi 330 000 sloužilo na vzdálených zámořských frontách. 62 tisíc Australanů se z války již nevrátilo, 152 tisíc bylo zraněno a 4 tisíce skončili v zajetí. Dohromady přišly australské ozbrojené síly zhruba o 65 % mužů, což jsou jedny z nejvyšších ztrát v rámci armád Britského impéria. Navíc mělo posléze podlehnout svým zraněním a válečným nemocem ještě asi šedesát tisíc vojáků doma. Jen dodejme, že na infekci španělské chřipky, která zasáhla Austrálii krátce po válce, zemřelo dalších 12-15 tisíc lidí.

Psali jsme:Vývoz zbraní z Československa do kapitalistické ciziny (1950–1960)

Foto: Rodiny v Anzac Buffet v sydneyském Hyde Parku napjatě očekávají své muže, syny a bratry, kteří se vracejí z bojišť První světové války. Je třeba zdůraznit, že Velkou válkou nebylo zasaženo jen nemnoho australských rodin. Červen 1919 | australian war memorial / Public domain

Je tedy bezpochyby, že tato generace Australanů utrpěla skutečně těžké ztráty. A britská kolonie tak neplatila jen životy svých obyvatel. Také finančně byla válka pro Austrálii poměrně dost nákladná. Vláda britského dominia za své nasazení na evropském, blízkovýchodním a tichomořském bojišti zaplatila 188 480 000 liber šterlinků, v přepočtu na dnešní ceny téměř 10 miliard liber. Následný proces začlenění bezprizorních navrátilců do společnosti pak zahrnoval například získání vzdělání a bydlení nebo uplatnění těžce raněných v pracovním procesu. Na zvládnutí této náročné situace byl dokonce zřízen repatriační úřad. Do roku 1935 stál tento program australské daňové poplatníky dalších 238 milionů liber, čili ještě více než samotná válka.

I politicky se díky 1. světové válce Austrálie přetvořila. Absence mužů doma, podobně jako v jiných zemích, způsobila dříve nepředstavitelné změny ve společnosti, jako bylo třeba urychlení emancipace žen. I výše zmíněný Anzac Buffet byl fakticky dílem nadšených dobrovolnic a příslušnic australského Červeného kříže.

Foto: Pozice ANZAC během tažení u Gallipoli | Wikimedia Commons

Psali jsme:Legendy z Bratrstva neohrožených: Donald George Malarkey

Zapojení do těžkých bojů v 1. světové válce (obzvláště gallipolské tažení) také u mnoha Australanů vyvolalo pocit, že jejich země může být respektováníhodným hráčem na mezinárodním poli. Australané proto žádali samostatnou zahraniční politiku a navíc si nárokovali německé tichomořské kolonie. Druhý požadavek sice byl v rozporu se čtrnáctibodovým programem sebeurčení Woodrowa Wilsona, nicméně skepse "starých hráčů", Francie a Anglie, utlumila idealismus amerického prezidenta. Země císaře Viléma tak byla Austrálii nakonec předána jako mandatorní území Papua-Nová Guinea.

Stojí také za pozornost, že ačkoliv zástupci Austrálie, podobně jako ostatní delegáti z britských dominií, připojili svůj podpis pod smlouvy z Versailles, významnějších ústupků v otázce autonomie ze strany Velké Británie nedosáhli. Samostatnější zahraniční politiku pak mohli Aussies začít uplatňovat až po pádu britského Singapuru roku 1942 a pozdější silnější orientaci na USA.

Účast v bojích 1.světové války, a zejména odkaz Gallipoli, podle některých historiků v podstatě vytvořil australskou a novozélandskou státnost. Spirit of Anzac, čili vytrvalost, odvaha, důvtip, vytříbený humor, dobrosrdečnost a kamarádství odhalené v zákopech do té doby nejkrvavějšího konfliktu zase formoval charakter obou národů. Anzac Day (25. dubna) je dodnes slaven jako národní svátek jak v Austrálii, tak na Novém Zélandu.