Německé Tigery a Panthery byly pro Rudou armádu nepříjemným překvapením – první efektivní odpovědí byl SU-85

 25. 10. 2021      kategorie: Vojenská historie      24 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Po prvním nasazení německých tanků Tiger a Panther na východní frontě si sovětské velení rychle uvědomilo potřebu techniky, která by se jim mohla efektivně postavit. Stávající samohybná děla SU-122 a SU-152 měla navzdory své účinnosti a spolehlivosti podstatnou nevýhodu, kterou byla nízká rychlost střelby. Bylo tedy třeba přijít s novým řešením - s moderním stíhačem tanků.

V roce 1943 skupina konstruktérů pod vedením Lva Gorlického takové řešení vyprojektovala. Bylo jím samohybné dělo SU-85. Nebyl čas ani důvod pro experimenty. Tým konstrukčně vycházel z osvědčeného tanku T-34. Na jeho podvozek byla instalována pancéřová bojová kabina bez věže s tloušťkou šikmého čelního pancéřového plátu 45 mm. Výroba se pak rozběhla v Uralském závodě těžkého strojírenství.

su85Foto: Stíhač tanků SU-85 | Wikimedia Commons / Public domain

Pohyblivost a odolnost byla tedy zajištěna, ale tím nejdůležitějším byl hlavní kanón. SU-85 byl vyzbrojen kanónem D-5S-85 ráže 85 mm, který byl umístěn v kabině na speciální lafetě. Ve srovnání s kanónem SU-122 měl vyšší rychlost střelby, výkon i dostřel.

SU-85 byl určen k přímé střelbě. Samohybný charakter děla umožňoval účinně bojovat s německými tanky Tiger a Panther na vzdálenost 600-800 metrů, se staršími typy německých tanků se SU-85 mohl vypořádat až na vzdálenost přes 1 km. Kromě hlavního zaměřovače byl k dispozici také montovaný panoramatický zaměřovač určený k palbě z uzavřených pozic. Osádku samohybného děla tvořili velitel, řidič, střelec a nabíječ. Zásoba munice pak činila 48 nábojů. K sebeobraně posádka používala samopaly a ruční granáty.

SU-85 měl hmotnost 29,2 tuny (o přibližně tři tuny méně než T-34/85) a po T-34 stroj zdědil vynikající manévrovací schopnosti a průchodivost terénem. Tomu napomáhal dvanáctiválcový vidlicový, čtyřtaktní, vznětový motor V-2-34 s přímým vstřikováním a kapalinovým chlazením o výkonu 368 kW. Díky němu mohl SU-85 dosáhnout maximální rychlosti na silnici až 50 km/h. Zásoba paliva stačila teoreticky na 400 km, samozřejmě podle stavu vozovky a terénu.

V roce 1943 se první SU-85 zúčastnily bojů na Dněpru. Na podzim 1943 se samohybné jednotky účastnily bojů při osvobozování levobřežní Ukrajiny. Navzdory své efektivitě měl SU-85 samozřejmě i své nedostatky.

Su-85_TBiU_8_2Foto: Stíhač tanků SU-85 | Wikimedia Commons / Public domain

Generálmajor Katkov si poznamenal následující: "Samohybné dělo SU-85 je v současné době v boji proti těžkým tankům Wehrmachtu poměrně účinné. Díky své účinnosti a manévrovací schopnosti si v ničem nezadá s T-34 a s novým kanónem ráže 85 mm se v boji projevuje dosti dobře. S využitím své palebné síly a pancéřování tanků "Tiger", "Panther" a "Ferdinand" se však Němci snaží vnutit nám boj na velké vzdálenosti - 1500-2000 metrů. V takových podmínkách síla 85mm děl a čelní pancíř SU-85 nestačí..."

Navzdory výše uvedeným výhradám se SU-85 aktivně podílely na podpoře pěchoty a tanků až do konce války. V roce 1944 po nástupu nového SU-100 s výkonnějším kanónem začal SU-85 ustupovat do pozadí. Od srpna 1943 do srpna 1944 bylo vyrobeno celkem 2050 kusů SU-85 a přes tento relativně nízký počet rozhodně vozidlo přispělo k úspěšnému přechodu Rudé armády do nezastavitelné ofenzívy, která skončila v Berlíně konečným vítězstvím.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Béďa

06. 11. 2021

Hele Mildo ohledne té zivotnosti to slysim prvně. Logicky tvrdy material ny měl bydrzet více. Odkud cerpas,?

Ohledne SU152 resp. ISU 152 ti doporucim trochu studia at nepíšeš blbosti...ML20 byla kanonova houfnice....to s tim Pantherem najdes na tank archiv, jsou to udaje ze zkousek...jaky kumulativni granat raze152 mm myslíš?

Ohledne JS2 ses mimo uplne? Tusis kolik jich bylo vyrobeno se 100mm kanonem?

Milda

06. 11. 2021

Beda:
Asi bych vedl spor o to, že SU 152 nebo i ISU 152 mohlo čelně probít pancíř německého tanku. 152 byla houfnice a ta moc průbojná nebyla ( proto měly vyvinut tzv průpalný granát už z dob KV2). Tyto houfnice dokázaly před tankem udělat tak ohromný kráter, že do něj německý tank spadl a už se nevyhrabal. Při výbuchu na boku mu potrhal pásy a tím ho vyřadil z boje. Proti těžkým německým tankům tu byla SU 100, ISU 122 a IS 2. Jak sám píšeš, byl nedostatek děl pro tanky a tak se tam montovalo co zrovna bylo na skladě. IS2 dostala i 100mm kanon a tak SU 100 se musela spokojit s 86mm. To byla válka a válečné dodávky.
Problém všech sovětských děl byla jejich tvrdost. Sověti dělali děla s tvrdou hlavní a západ už používal měkké vnitřky ( delší životnost). Tohle sovětům vydrželo až do konce studené války. Arabové si stěžovali, že dodávané T 62 mějí krátkou životnost hlavní. V naší armádě se to řešilo tak, že se do T 55 dávala zvláštní vložka 20mm a cvičně se střílelo touto munici

Béďa

06. 11. 2021

Jen pár technickych postřehů.
SU85 bylo ve sve době vedle SU152 jedine obrněné vozidlo RKKA schopné vyrovnaného boje i s vetsinou nemeckych tezkych tanků. Jasne jeste byl v zari 43 nasazen KV85… jenze jich nebylo vyrobeno ani 100...
Pri zasahu pod 90st. mohl D5t prostrelit celo TigraI z 1000m. Naopak čelně mohl byt Panther ohrozen, az od leta 44 kdy byl zaveden podkaliberní náboj, ktery mohl prorazit masku kanonu Panthera z cca 500m...

Vedle verze SU85 byla od leta 44 vyrabena verze SU85M coz byla SU100 s 85mm kanonem.
Duvodem jejiho vzniku byl nedostatek 100mm kanónů.
SU152 bylo primarne konstruovano pro PT boj...
zaroven to bylo do prichodu JS2 jedine obrnene vozidlo RKKA schopne znicit celne Panthera. Fungovala zde zajimava mechanika, granat pri zkouskach nebyl schopen proniknout pres celo korby P. , ale pnuti v materialu vrhlo pancir on rozmerech 50cm na 30cm do nitra korby...

hlavnim nedostatkem všech sovetskych PT děl byla zastarala konstrukce prubojnych granatů. Poválečné 85mm granaty řady BR367 nebyly nic jineho nez okopirovane německé prubojne kaliberni a podkaliberni granaty. S touto munici byl vykon nekde jinde, např. podkaliberni granat mohl papirove prostrelit celo veze KT.

Ales

31. 10. 2021

Když se tu bavíte o průbojnosti. Panther a jeho 75mm kanon měl mnohem lepší průbojnost než 88m u prvního Tigeru. Dlouhá 88 se pak nedá moc srovnávat ani s jedním z prvně jmenovaných.

Udám hezký příklad, Jagdpanther je schopen prostřelit ze předu Tiger 1 na vzdálenost 1800m, naopak Tiger není schopen prostřelit Jagdpanther nad 100m...

Dále wolframové střely byli pro německé tankysty vzácnost a šetřili je na těžké tanky nepřítele a to jen za předpokladu, že byli v dobrém úhlu.

Czert

27. 10. 2021

Em
Tak muj typ je but jagdtiger ci koenig tiger, ale sazel bych na jagd.
Prece jenom 128mm je 128, je to vic nez 88.

Milda

26. 10. 2021

otacon70
Na vzdálenost 4 km bych už raději použil houfnici. Ta by měla větší šanci obrněné vozidlo zničit. Němci pocítili sovětské houfnice 152mm dost silně.
1. projektil přiletěl zvrchu a tudíš zasáhl vozidlo na méně chráněném místě
2. když nezasáhl přímo obrněnce, ale vybuchl někde před ním, udělal takový trychtýř, že do něj zahučel i panther a už nevyjel
3. když dopadl někde na boku, tak mu stále mohl potrhat pásy
4. a nakonec taková sovětská specialitka. Houfnici 152 mm použili už na tanku KV2. Samozřejmě ráže jako hrom, ale průbojnost malá. Proto byl pro tyto tanky vyvinut tzv. průpalný projektil. Byla to střela naplněná termitem. Připlácla se na pancíř a termit začal hořet. Pokud pancíř nepropálil, tak ho rozžhavil tak, že munice uvnitř explodovala. Termit nelze ničím uhasit ( dnes se s ním svařují kolejnice)

Czert

26. 10. 2021

Otakon
Na to proc by to bylo mozne ci ne, resp ne, doporucuji skvelou knihu balistika, asi o cca 250 strankach.
Kapitola uciny dostrel a maximalni dostrel.

A jak ti vysvetlil japonec, na 4 km wolframem bys tecko maximalne polechtal.

Czert

26. 10. 2021

Otakon
A zdroj na ten tvuj nazor, ze panter dokazal probit t34 i na 4 km?

Vzdyt tohle numero je na hranici balistickeho vykonu pri prime strelbe.

Monarchista

26. 10. 2021

Pánové,
vojáci to pochopí. Zbraň musí být kvalitní, jednoduchá obsluha, a to obě strany dokázáli. Myslím, že německé T-III měl i ruský velitel praporu z kořistí. Jinak máte pravdu. ale podívejte se jak se osvědčil německý kanon 88 mm, rychlost střely byla maximální, je to hlavně munice. Ruské tanky bych nepodceňoval ani dnes. Díky hloupému použití v lokálních válkách jsou současné moderní tanky nejlepší n světě. Hlavní však jsou vojáci, kteří jsou již na nábor. Je to prostě takj, Rusko bych nepodfceňoval.

Itami Youji

25. 10. 2021

otacon70: Protože pokud se tu bavíme o Pzgr 40/42, pak prostě se bavíme o trochu jiné než klasické munici s olověným jádrem.

Celý pes je zakopán v tom, že Pzgr 40/42 je podkaliberní munice, a jak už jsem psal, rychle ztrácí svou kinetickou energii. Ano, na malé až střední vzdálenosti jsou účinnější a lepší než klasická munice. Pak ovšem její výhoda se ztrácí.

Fyziku prostě obkecat nelze. Když to hodně zjedodušším, tak Pzgr 40/42 na každých 1000 metrů ztratí něco kolem 50mm průbojnosti. Neboli, pokud na 1000 m probije 149 mm pancéře, na 2000 metrů 106 mm.....pak jak by to pokračovalo? A jaká že by to byla průbojnost na 4000 metrů?

otacon70

25. 10. 2021

Itami Youji: velkorážní puška Barrett M82 má účinný dostřel 1800 metrů, ale byly potvrzeny zásahy přes 2000 metrů. Hmotnost projektilu činí 50 g a úsťová rychlost 928m/s. Hmotnost projektilu střely Panzergranate 40/42 činí 4,75 kg a úsťová rychlost 1120m/s. Proč by tedy nebylo možné zasáhnout a zničit obrněné vozidlo na vzdálenost čtyři kilometry?

Itami Youji

25. 10. 2021

otacon70: Na vzdálenost 3 kilometry byla pravděpodobnost zásahu 18%!. Ale měl jsem pochopitelně na mysli výkon kanonu na tuto vzdálenost s nábojem Panzergranate 40/42.

No a tady je zásadní problém.

Přestože podkaliberní střely dosahovaly vyšší úsťové rychlosti a jejich wolframové jádro bylo mnohem tvrdší než u ocelových střel, měly jednu podstatnou nevýhodu. Jejich hmotnost byla ve srovnání s ocelovými střelami relativně nízká a během letu tak podkaliberní projektily rychleji ztrácely svou kinetickou energii. Wolframová podkaliberní střela tedy byla velmi účinná na malé a střední vzdálenosti, na velké vzdálenosti ji však těžší průbojná střela s ocelovým jádrem překonávala.

Z čehož jasně vyplývá, že na vzdálenost 4 km by žádný normální německý velitel tanku nepřikázal nabíjet Pzgr 40/42. Protože na tuto vzdálenost by daný granát byl naprosto neúčinný. Dobrá, ne naprosto, ale rozhodně by neměl ve většině případů T-34 prostřelit, na to zapomeňte.

otacon70

25. 10. 2021

františek Timko: Granát Panzergranate 40/42 prostřelil ještě na 2000 metrů 106 mm silný ocelový, plát. Tedy T-34 propálil na tuto vzdálenost naskrz.

Milda

25. 10. 2021

IS 2 a Tiger se dokázaly prostřelit na vzdálenost 2 km! IS 2 měl dělenou munici a Tiger lepší zaměřovač. Pro sověty hovoří fakt, že mohli mít více podkaliberní munice, protože netrpěli nedostatkem wolframu.
4 km je možná tak dostřel, kdy se ještě může mluvit o zásahu, který poškodí. To už byly nebezpečnější houfnice

františek Timko

25. 10. 2021

otacon70 - co to plácáš za hlouposti účinný dostřel měl Panther 1000 m tak co píšeš za hlouposti o 4 km

Jan

25. 10. 2021

Tak ono je to dané spíš tím českým překladem. V němčině se rozlišuje Panzerjäger - vozidlo určené k protitankovému boji bez střechy a Jagdpanzer - vozidlo určené k protitankovému boji s panceřovanou střechou. Jäger lze přeložit i jako lovec, který nemusí nutně někoho stíhat. Sovětská terminogie znala v době druhé světové války jen zkratku SU (popř. ISU), bez ohledu na to, zda tato samohybná děla byla vyzbrojena kanonem, houfnicí nebo kanonovou houfnicí. Koncepcí Panzerjäger bylo ale u Sovětů vlastně jen SU-76 (Halftrack SU-57 nepočítám). Ostatní patřily mezi Jagdpanzery (SU-85, SU-100, SU-122, ISU-122, SU-152, ISU-152). Zmatek vzniká zejména u SU-122 a ISU-122, protože to byla zcela jiná samohybná děla (jiný podvozek i dělo), která se ale často díky podobnému názvu zaměňují. Pak tu ještě jsou samohybky ze začátku války (KV-2, BT-7A), které mají otočnou věž, ty ale nebyly vyráběné ve velkých počtech.

otacon70

25. 10. 2021

T54-55: Na vzdálenost 3 kilometry byla pravděpodobnost zásahu 18%!. Ale měl jsem pochopitelně na mysli výkon kanonu na tuto vzdálenost s nábojem Panzergranate 40/42.

T54-55

25. 10. 2021

Otacon
A kolik znicil nemecky tankista sovetskych tanku na vzdalenost 4 km? Pocitam, ze mozna max 5. I dnes je problem znicit tank na tuhle vzdalenost.

otacon70

25. 10. 2021

Kanon 7,5 cm který používal Panther zničil T-34 i vzdálenost 4 km. Ten rozdíl v kvalitě je propastný!

Milda

25. 10. 2021

Marian: Su 152 i ISU 152 byly vyzbrojeny houfnicemi. SU 85 s následně SU 100 měly kanon. U nich se razila doktrína, že musí mít větší ráži než tank. takže T 34 měl ráži 76 a SU měl ráži 85. Později přešel T 34 na ráži 85 a SU na ráži 100. To bylo maximum, co "téčkový" podvozek uvezl. SU 122 už vezl "jen" houfnici.
jarda: U sovětů to je složitější. Jejich "samochodky" byly dvojí. Jedny vyzbrojeny houfnicí a druhé vyzbrojeny kanonem. Ty s houfnicemi byly prodlouženým dělostřelectvem, kdy měly dál čistit území při tankovém útoku ( Su 122, ISU 152, SU 152). Nu a pak tu byly ty tankoví stíhači vyzbrojené kanonem ( SU 85, SU 100 a ISU 122). Celé to názvosloví je popletené, protože někteří uvádějí i Ferdinanda jako tankový stíhač a on se přitom pohyboval rychlostí cca 15km/hod!

Vladimir

25. 10. 2021

Rudá armáda německé Tanky Tiger znala. Byly použity již v r. 1942. Věděla, že T 34/76 není schopno čelní pancíř probít. Ale až po Kurské bitvě, šly na výrobu nové T 34/85 a i samochodné dělo na podvozku T 34. A oba německé tanky měly nevíhodu. Jednak podvozek, který potřeboval velkou údržbu a potom benzínové motory. A u Kurska byly nasazeny elitní německé divize, kdežto ruští tankisté šli poprvé do boje, bez zkušeností.

olda

25. 10. 2021

Ten generál major Katkov, nejmenoval se Katukov?

Marián

25. 10. 2021

Myslím, že je to tak správně. Ta původní koncepce, myšleno SU-152 a SU-122 nebyla původně zamýšlena pro protitankový boj. S přihlédnutím k nižší úsťové rychlosti. SU-100 vzniklo koncepčně jako protitanková zbraň, proto píše autor o stíhači tanků.

jarda

25. 10. 2021

To jsem netušil, celá desetiletí to bylo samohybné dělo SU (samo .. ustanovka) 85 a najednou je stíhač tanků. Další překopávání historie???

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací