Před 100 lety vstoupily polské a ukrajinské jednotky do Kyjeva. Pro nás to má ale další, velmi zajímavý pohled, neboť velitelem polských vojsk byl Čech, generál František Králíček, kterého tu dnes však již nikdo nezná.

František Králíček se narodil 30. září 1861 ve Velešíně v Jižních Čechách do rodiny Václava a Kateřiny Králíčkových. Vstoupil do Rakousko-Uherské armády a absolvoval pěchotní kadetku v Łobzowu, což je dnes část Krakova a pokračoval na Akademii generálního štábu ve Vídni, kterou zakončil se skvělými výsledky v hodnosti majora. Od roku 1883 působil jako velitel 45. Pěšího pluku v jihopolském Sanoku. Roku 1912 měl být přeložen do Přemyšlu, ale nestalo se tak, ale byl povýšen na podplukovníka.

Foto: František Králíček | Wikimedia Commons

Psali jsme:Tohle se ve válce nestává: Německý pilot ušetřil nepřítele a o 50 let později přišel šok

V letech 1914-1915 velel svému pluku během vleklé bitvy o Přemyšl. Po kapitulaci pevnosti byl v roce 1915 Rusy zajat a skončil v zajetí. Díky uzavření příměří mezi Bloševiky a Centrálními mocnostmi je v roce 1917 propuštěn a stal se velitelem pěší brigády a 36. pěší divize na Italské frontě. 12. června je povýšen na generálmajora.

Po kapitulai Rakouska-Uherska a kolapsu monarchie vstupuje do nově vzniklé polské armády a figuruje jako velitel 7. Pěší brigády, 4. Pěší divize. 20. září 1919 si mění jméno na více polské Krajowski.

Jako generál se účasní polsko-ukrajinské a polsko-sovětské války, kde velel skupině francouzského generála Laurenta Bonnina spadající do Hallerovy armády a Operační skupině "Krajowski", která bude později transformována na 18. Pěší divizi. Vede své jednotky do vítězné bitvy o Brody, nebo úspěšného překročení řek Wkra a Visla, pokračuje vítězně i v Polesí a na Volyni. V bitvě o Dubno se střetl s dvěma bolševickými jízdními divizemi Semjona Buďonného.

Foto: Fotografie z polsko-sovětské války | Wikimedia Commons

Své vynikající velitelské schopnosti projevil během bitvy o Varšavu, kdy jeho 18. Pěší divize, která spadala pod 5. Armádu generála Sikorského nejen že odrazila celou 15. Bolševickou armádu, ale zahnal je také 20 kilometrů na ústup. Zkušený velitel ale rozpoznal Bolševiky přichystanou léčku a tak své muže v pravý čas zastavil a vyhnul se tak pádu do obklíčení, což byl jeden z klíčových momentů polsko-sovětské války.

Psali jsme:Nový velitel 7. mechanizované brigády: Rozhodující nebude nová technika, ale schopnost propojit ji do jednoho systému

Psali jsme:ZAKO Turčín slaví 30 let vstupem do obranného průmyslu. V nové hale za 250 milionů bude mj. probíhat výroba pro vozidla CV90 pro AČR

Psali jsme:Obrana se musí připravovat už v míru. Armáda potřebuje průmysl, zásoby i nové legislativní nástroje

Pro skvělé velící schopnosti je v červnu 1919 povýšen na divizního generála a v roce 1921 přebírá velení IX. Sboru v Brestu Litevském. Za skvělé bojové výsledky a kompetentní velení je mu v roce 1921 uděleno nejvyšší polské vyznamenání, Order Virtuti Militari, zároveň i nejvyšší francouzské vyznamenání, Řád Čestné legie v hodnosti Důstojník. Je také držitelem 4 Válečných Křížů a Řádu Znovuzrození Polska, což je druhý nejvšší polský řád. 1. ledna 1922 odchází do důchodu ve věku 61 let po dlouhých 40 letech vojenské služby. 23. listopadu 1923 však umírá.

Jeho synem byl plukovník Wielisław Krajowski, kterého měl se svou manželkou, rozenou Janečkovou, který se významně podílel na chodu polské armády na Západě během druhé světové války

Za podnět k tomuto článku velmi děkuji svému polskému kamarádovi, Maciejovi Radwańskimu, který mě na Františka Králíčka upozornil.