Pozemní miny jeden každý rok zabijí nebo zraní asi 4 300 osob, a to často i desetiletí po ukončení konfliktu, ve kterém byly položeny. Mina je vojenská zbraň sloužící k pasivnímu vyřazování nepřátelských sil. Mina funguje na principu tlakového snímače, který se zapne, když na ni oběť stoupne nebo vjede (snímače jsou vyráběny na různé hmotnosti např. protitanková mina sepne nad 250 kg a nášlapná nad 50 kg). Tlakem aktivuje roznětku, která odpálí umístěnou nálož. Výbuch je směřován vzhůru do míst, kde se nachází cíl. Miny jsou instalovány pod povrch země, čímž se zmenšuje její šance na odhalení.

Foto: Jedna z nejnebezpečnějších prací na světě, likvidace již položených minových polí

Miny se často umísťují do souvislých oblastí jako uměle vytvořené zátarasy, či pasti proti postupujícím jednotkám. Těmto souvislým plochám říkáme minová pole. Nášlapná mina se většinou odpaluje tlakem, ale dají se využít i další způsoby jako seismický otřes, optočlánky, dotek, pohyb, přetrhnutí nebo vytrhnutí jistícího lanka, časováním atd. První miny byly využívány již v první světové válce, ale jejich efektivnost byla nedostatečná, a tak se začaly vyvíjet silnější a smrtelnější varianty.

Psali jsme:V Afghánistánu zažil útok sebevraha. Místní tam přemýšlí jinak, říká voják z Přáslavic

Protipěchotní miny

Jsou často navrhovány tak, aby nezabily svoji oběť, ale aby pouze těžce zranily cíl. (Ten se stává zátěží pro jeho spolubojovníky a pro technické zázemí v týlu. Následná rekonvalescence zaměstnává více lidí a stojí více zdrojů, než pohřeb vojáka. Protipěchotní miny většinou vážně poškozují spodní končetiny, které častokrát nezbývá než amputovat.)

Moderní miny byly navrhovány tak, že po spuštění vyskočily až 150 cm nad zem, kde došlo k výbuchu. Jednalo se o mnohem účinnější zbraň zabírající větší plochu. Obdržely přezdívky „skákající Jack“ nebo „skákavá Betty“, avšak mnohem poetičtěji zní český název pro tento typ min – „paštika“ – neboť většina těchto vyskakujících min je obdobného tvaru a velikosti jako konzervy s touto masovou pochutinou. Mezi prvními byly tyto „skákající miny“ vyráběny v Německu za 2. světové války a byly označovány jako Schrapnel-Minen nebo též S-Minen, s iniciací pomocí drátu položeného např. přes střeženou cestu. Dodnes je možné tyto miny najít např. ve známém Dukelském průsmyku, který nikdy nebyl kompletně vyčištěn od munice a min.

Existuje tzv. Ottawská úmluva, oficiálně Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení má za cíl odstranění protipěchotních pozemních min ze světa. Do současnosti se k úmluvě připojilo 164 států. Smlouvu nepodepsalo 33 členských států OSN, mezi nimi USA, Rusko a Čína.

Plošný zákaz protipěchotních min - PRO vs. PROTI

Psali jsme:Proč nemilujeme naše vojáky? Poselství z kterého běhá mráz po zádech.

• Oponenti Smlouvy namítají, že ratifikace nebyla všeobecná a státy, které nemají v současné době v úmyslu smlouvu ratifikovat mají nyní velké zásoby nášlapných min.
• Odpůrci uvádějí, že miny jsou levný a tedy rentabilní prostředek pro ochranu území. Tvrdí, že při správném použití jsou protipěchotní miny obranné zbraně, které poškozují pouze útočníka. Na rozdíl od zbraní dalekého doletu, jako jsou balistické rakety, které jsou nejúčinnější, pokud jsou používány k preventivním útokům. Kromě toho oponenti tvrdí, že psychologický efekt min zvyšuje rizika útoku, a tak snižuje nebezpečí války.

Krysy - zvířecí pyrotechnici

Krysy nejsou jen roztomilí mazlíčci či otravní škůdci, ale i pomocníci zachraňující lidské životy. Belgická organizace APOPO tato zvířata cvičí právě na vyhledávání min. V afrických zemích zasažených válkou se nášlapné miny hojně využívaly a většinou v zemi zůstaly i po ukončení bojů a díky tomu vzniklo pro civilisty každodenní riziko, že na nějakou tu minu šlápnou. V roce 2016 měly v těchto oblastech miny a jiné výbušné zbraně na svědomí nejméně 8605 obětí. Z nich 78 % bylo civilistů a 42 % dětí.

Krysy se staly ideálními pomocníky při vyhledávání těchto smrtících pastí hlavně díky své nenáročnosti a vynikajícímu čichu. Pokud cvičená krysa ucítí TNT, začne hrabat, a tím dává signál, že právě na tomto místě je ukryta výbušnina. Za dobře odvedenou práci je krysí pyrotechnik samozřejmě ihned patřičně odměněn ve formě nějaké pochoutky. Díky své nízké váze mohou krysy po minovém poli bezstarostně pobíhat, aniž by spustily mechanismus nášlapné miny.

V terénu krysa vyniká větší rychlostí a bezpečností oproti běžným metodám. Udává se, že jedna krysa je schopna zkontrolovat 200 až 400 m² za den, neboť hledá pouze výbušniny a ignoruje kovový šrot. Krysám se dostává nejen exkluzivní péče, ale také se dbá na to aby je práce bavila, což z velké části stojí za úspěchem akce v terénu.

Foto: Díky jejich skvělému čichu lze krysy skvěle vycvičit k vyhledávání min. Jsou lehké a díky posuvným vodítkům dokáží rychle prozkoumat velkou oblast.

Ottawská úmluva se nevztahuje na všechny typy nevybuchlé munice. Kazetové bomby například představují stejný problém jako miny: nevybuchlá munice je nebezpečná civilistům ještě dlouho po ukončení konfliktu. Úmluva neklade žádná omezení na miny určené vozidlům, které zabíjejí civilisty v traktorech, školních autobusech atd.

USA tvrdí, že nehumánní charakter nášlapných min neplyne z toho zda jsou protipěchotní anebo proti vozidlům, ale z jejich trvanlivosti. Nepoužívají tedy perzistentní miny. Americké miny jsou sebedestruktivní do dvou dnů, případně se samy deaktivují, protože jim do dvou týdnů dojde baterie.

Foto: Miny mohou na svou oběť čekat i celé roky

Česká republika - 20 let bez protipěchotních min

Česká republika implementovala Úmluvu zákonem 305/1999 Sb. a dalšími předpisy. České znění úmluvy je uvedeno ve sbírce mezinárodních smluv. Mimo to přispívá Česká republika i na humanitární odminování jak prostřednictvím mezinárodních subjektů, tak v rámci dvoustranné spolupráce: v Afghánistánu, Gruzii, Ázerbájdžánu, Jordánsku, Angole, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku, Albánii a Libanonu. Za období 2006 – 2013 ČR poskytla v naplnění závazků z Ottawské úmluvy souhrnně 9 mil. USD. Své zásoby protipěchotních min ČR zlikvidovala s tříletým předstihem.

Podmínky Ottawské úmluvy

1. Kromě ukončení výroby a vývoje protipěchotních min musí smluvní strany do čtyř let po přistoupení ke smlouvě zničit svou zásobu těchto min. Mohou si ponechat pouze malé množství za účelem výcviku odstraňování a detekce min.
2. Do 10 let po podpisu smlouvy by státy měly vyčistit všechna svá minová pole.
3. Smlouva také vyzývá smluvní státy, aby poskytly pomoc osobám své vlastní země zasaženým minami a aby pomohly také jiným zemím plnit jejich závazky.
4. Smlouva pokrývá pouze protipěchotní miny.