Třetí atomová bomba určená pro Japonsko nakonec zabíjela Američany – vědec „lechtal dračí ocas“ šroubovákem

 17. 10. 2021      kategorie: Vojenská historie      40 komentářů
Přidat na Seznam.cz

V srpnu 1945 svrhly Spojené státy atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Toto bombardování je doposud jediným případem, kdy byly jaderné zbraně použity v ostrém konfliktu. Obě bomby tehdy způsobily obrovskou zkázu. Málokdo však ví, že proti Japoncům měla být použita ještě třetí atomová bomba. Japonsko naštěstí kapitulovalo jen několik dní předtím, než měla být bomba použita, což ušetřilo desítky tisíc životů. Tato bomba si sice nevyžádala žádné oběti na životech, ale její plutoniové jádro zabilo dva americké fyziky a vysloužilo si označení "Demon Core" (Démonické jádro).

Plánem projektu Manhattan, nepředstavitelně rozsáhlého amerického programu na vývoj a výrobu atomových zbraní, bylo zdánlivě po celou dobu sestrojit pouze dvě atomové bomby. Není to však pravda. Projekt se tehdy rozrostl v plnohodnotnou výrobní linku atomových zbraní. Většina prostředků použitých na mnohamiliardovou operaci byla využita pro získání obohaceného uranu a plutonia, což byl v té době mimořádně složitý a nákladný úkol.

Tickling_the_Dragons_TailFoto: Lechtání dračího ocasu v Los Alamos | Wikimedia Commons / Public domain

Jako první byla v rámci testování odpálena jaderná bomba Trinity. Jednalo se historicky o první jaderný test a Spojené státy americké  jej provedly 16. července 1945. Posléze byly použity bomby Little Boy a Fat Man, které byly svrženy na Japonsko 6. a 9. srpna 1945. Japonsko se tehdy po svržení výše uvedených bomb nevzdalo ihned, což přimělo USA k přípravě třetí bomby, která měla být svržena 19. srpna. Japonsko však kapitulovalo 15. srpna. V té době přitom málokdo z pracovníků projektu Manhattan očekával, že bude svrženo tak málo bomb. Mnozí se domnívali, že proto, aby Japonsko kapitulovalo, bude potřeba mnohem více jaderných bomb. Panovala také myšlenka, že i kdyby se nepřítel vzdal, válka by snadno mohla začít znovu. Třetí bomba tedy nakonec nebyla použita a v USA zůstalo její 6,2 kg těžké plutoniové jádro o průměru 9 cm, se kterým se počítalo pro další testy.

Jádro pak bylo využíváno k různým pokusům po celý zbytek roku 1945 a v roce 1946. Protože bylo určeno pro bombu, měla plutoniová koule extrémně malou bezpečnostní rezervu, byť byla tato rezerva samozřejmě posunuty. Jeden z mnoha experimentů prováděných na jádře se pak zaměřil na jeho kritičnost (kdy štěpný materiál udržuje nebo je schopen udržet jadernou řetězovou reakci). Při těchto experimentech vědci částečně obklopili jádro neutronovými reflektory, které odrážely neutrony ze štěpné reakce zpět do jádra, čímž se reakce dále zvyšovala. Pokud by bylo jádro zcela obklopeno neutronovými reflektory, rychle by vstoupilo do nadkritičnosti a uvolnilo by silný záblesk záření. Tehdejší, z dnešního hlediska nepochopitelně, benevolentní bezpečnostní normy ve výsledku znamenaly, že vědci prováděli výše uvedené experimenty ručně a s minimální ochranou, což mělo samozřejmě své následky.

Fyzikovi Harrymu Daghlianovi, který v roce 1945 prováděl svůj osudný experiment, ho tento pokus stál nakonec život. Daghlian tehdy umísťoval kolem jádra bloky karbidu wolframu odrážející neutrony, aby ho přiblížil ke kritickému stavu, když jeden z bloků omylem upustil na jádro. Daghlian blok odstranil, jak nejrychleji mohl, avšak bylo už pozdě. Během tohoto krátkého okamžiku se však jádro dostalo do nadkritičnosti a uvolnilo smrtelné množství záření. Daghlian následující tři týdny bojoval s nemocí z ozáření a nakonec zemřel. Po Daghlianově smrti byly zavedeny mnohem přísnější bezpečnostní protokoly, které měly zabránit opakování nehody. Následující rok pak převzal experimenty jeden z Daghlianových kolegů, Louis Slotin. Slotin byl vynikající fyzik, ale byl známý tím, že příliš nedbal na bezpečnost.

Slotinovy experimenty s jádrem byly podobné Daghlianovým, avšak tentokrát se kolem jádra pomalu uzavíraly dva půlkulové neutronové reflektory, aby se zvýšila aktivita jádra. Aby se však předešlo další nehodě, byly mezi polokoule umístěny kovové distanční prvky, které zabránily tomu, aby jádro zcela uzavřely. Slotin, který rád riskoval, protokol ignoroval, zrušil distanční podložky a použil vlastní metodu. Jeho metoda byla rychlejší, ale také mnohem nebezpečnější. K udržování mezery mezi reflektory tehdy používal obyčejný plochý šroubovák. V této technice se stal docela zběhlým a mezi kolegy se proslavil tzv. "lechtáním dračího ocasu", jak se této metodě tehdy říkalo.

Slotinovi kolegové si byli vědomi, že výše uvedená technika je nesmírně riskantní, a dokonce se ho několikrát snažili varovat, avšak vědec přesto ve svém stylu testování pokračoval. Dne 21. května 1946 prováděl Slotin experiment před malou skupinou lidí v laboratoři v Los Alamos. Svou obvyklou technikou spustil dvě neutronové odrazné polokoule kolem jádra a pomocí šroubováku jim zabránil v úplném uzavření. Při této příležitosti však šroubovák o malý kousek sklouzl a umožnil oběma neutronovým odražečům jádro zcela uzavřít. Jádro okamžitě přešlo do nadkritického stavu a vydalo jasný modrý záblesk světla a silné záření.

Slotin rychle odstranil neutronové reflektory, avšak jeho osud byl, stejně jako u Daghliana, zpečetěn. Slotin byl tehdy zasažen extrémně vysokou dávkou záření. Jelikož se v okamžiku nehody nakláněl nad jádro, pohltil tak velkou část záření a pravděpodobně tak zachránil životy ostatních účastníků v místnosti. Během několika minut po nehodě už Slotin vykazoval první známky otravy radiací. Zemřel pak o pouhých 9 dní později. Poté, co si plutoniová koule vyžádala dva lidské životy, se jí začalo říkat "démonické jádro". Jádro pak mělo být použito při jaderných testech operace Crossroads, k čemuž však nikdy nedošlo a nakonec bylo roztaveno a recyklováno do jiných jader.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav Flek

08. 11. 2021

pro Vladim : S vasimu nazorem "Kdyby Japonci tušili, že USA mají poslední kus bomby a pak dlouho nic, nekapitulovali by a došlo by na kruté pevninské boje ..." nesouhlasim a sdeluji ten svuj :

Pisete to nepresne, bez znalosti historickych realii. Spojene staty mely po svrzeni atomove bomby na Nagasaki skutecne v drzeni posledni atomovou zbran, ale do listopadu mohly vyrobit nejmene dve ci tri dalsi, a do konce roku dalsi dve.

Proc do listopadu ? Drive se totiz americka invaze na japonske ostrovy nemohla uskutecnit, bylo treba shromazdit skutecne masivni invazni flotilu, prevysujici invazi do Normandie (24 letadlovych lodi, 24 bitevnich lodi ci krizniku, 400 torpedoborcu atd.) , aby zajistily vylodenin 14 americkych divizi, z toho 10 v prvnim sledu. To vse chtelo cas, ovsem v prosinci zacina v Japonskem mori obdobi silnych destu a vetru s obcasnymi tajfuny. Cili bylo jasne, ze se invaze musi uskutecnit v uzkem casovem oknu nejpozdeji v polovine listopadu.

A ted to hlavni : Podle nazoru klicovych americkych velitelu, zejmena generala MacArthura na valcisti a generala Marshalla, nacelnika stabu americkych ozbrojenych sil, v USA, by americke ztraty behem teto operace byly mnohem nizsi, nez tvrdily nektere pesimisticke odhady. Urcite by se nedaly srovnat s Iwojimou a Okinawou (mysleno v relativnim meritku).

Jinymi slovy, cela problematika je velmi komplexni, invaze se nastesti neuskutecnila, takze o vsech aspektech muzeme uvazovathypoteticky, pouze jako "kdyby". Presto je zrejme, ze i zde jsme v rozporu. Zkusite se nad mymi argumenty zamyslet, treba po pet minut, ktere mi trvalo napsani tohoto prispevku ?

Vladim

07. 11. 2021

Chybí mi tu jedna věc - možná jsem jí přehlédl. Japonská kapitulace byla následkam svržení jaderných bomb.
Jen si to představte: Každých pět dní promění nepřítel jedno město, nebo třeba námořní základnu, na popel ...
Kdyby Japonci tušili, že USA mají poslední kus bomby a pak dlouho nic, nekapitulovali by a došlo by na kruté pevninské boje ...

Vaclav Flek

21. 10. 2021

pro Czert : Prehledl jsem vasi otazku v uvodu prispevku (mozna zkuste priste psat zretelneji, treba s velkym pismenem v nazvu operace): "Jedna vec sou plany, jina realita. Skutexne verite ze zapad mel silu na uskutecneni planu nemyskitelne?"

Odpoved je, ze nikoliv, ja jsem to v podobnych diskusich nekolikrat uvedl. Spojeny sbor britskych nacelniku stabu (pozemni vojsko, letectvo a namornictvo) se shodl na tom, ze v dane situaci (cerven 1945) je vytlaceni Rude armady z Polska vojenskou silou neralne. Pred timto nazorem se sklonil i Churchill, ackoliv v minulosti nektera doporuceni svych nacelniku stabu odmital. Nicmene je mu ke cti, ze tuto otazku alespon zvedl. Vzdyt kvuli Polsku vstoupila Britanie do valky, a jiste pro ni nebylo lehke se divat, jak se tato zeme propada do bahna komunisticke diktatury.

Vaclav Flek

21. 10. 2021

pro Czert : Z vaseho prispevku "Ja proste vidim rozdil mezi boji na kurilech kde rusove ovladali polovinu ostrova uz pred valkou a invazi na branene pobrezi." je zrejme, ze si pletete Kurilske souostrovi s ostrovem Sachalin. Ma cenu to dale komentovat ? Pro uplnost jen dodam, ze obe teritoria (Kurily i jizni cast Sachalinu) byla jiz integralni soucasti Japonska, stejne jako vami zminovany ostrov Hokkaido. Japonske jednotky zde rozmistene, mely dostatek zakladniho vybaveni pro vedeni obranneho boje (predevsim munici a proviant), takze stavite vase zavery na mylnych informacich ci predpokladech.

O souvislosti povalecneho Japonska s povalecnym Nemeckem se nechci dlouze rozepisovat, jakkoliv vidim, ze o tom nic nevite. Velmi strucne lze rici, ze zatimco Sovetsky svaz obsadil vychodni cast Nemecka, prevazne zemedelskou, spadl cely prumyslovy potencial v zapadnim Nemecku (predevsim Poruri) do rukou zapadnich spojencu. Stalin v roce 1945 veril, ze cast z teto koristi, tedy prumysloveho vybaveni, nutneho k obnove SSSR, dostane od zapadnich Spojencu. Proto si je nechtel popudit proti sobe tim, ze by porusl dohody o demarkacni linii kolem Japonska a zautocil na Hokaido, ktere jiz bylo v americke zajmove zone.

Je pravdou, ze tento Stalinuv kalkul nevysel, Studena valka nabirala rychlejsi obratky, nez se predpokladalo, a Spojenci nakonec sovetske zadosti o vydani casti ukoristeneho prumyslu nevyhoveli. Spojeneckou strategii totiz bylo pomoci Nemecku postavit se po valce na nohy, na rozdil od Stalinovy predstavy tu porazenou zemi co nejvice vydrancovat. Poctive jsem vam odpovedel, verim, ze vam to bude stacit, pokud ne, zkuste si doplnit odpoved jinde.

Tomáš

21. 10. 2021

Japonsko musí dělat takovou politiku, protože to je poražena země, stejně jakoNemecko, zatím vítěze potkávájidebakly, rozpad l s e zatim jen SSSR, ale tímto nekonci, Řím se rozpadal take několik stoleti. Čína je impérium, která přetrvává aUSAsi vylámou zuby, ale odnese to Rusko. Turbulence jsou nebezpečné jevy s kterými si neumí nikdo kromě Číny poradit, Čína z nich posiluje, taková je realita a takové jsou trendy. USA potřebuji, aby někdo za ně krvacel, jak se jim to zdařilo ve VV a v II světové a atomovem bombardovanim Japonska, ale je zřejmé, zeProzretelnost má jiné zámysly jakgenerality USA a NATO, indicky kononenfutr nezískaji.Neudrzitelnost Tichomorske oblasti pod kontrolou USA je v závěrečné fázi.

Czert

21. 10. 2021

Flek
Jen par veci
Jedna vec sou plany, jina realita. Skutexne verite ze zapad mel silu na uskutecneni planu nemyskitelne?

Ja proste vidim rozdil mezi boji na kurilech kde rusove ovladali polovinu ostrova uz pred valkou a invazi na branene pobrezi.
A pokud se nepletu, tak vojaci na kurilech si o zasobovani v poslednich tydnech a mesicich mohli jen nechat snit, stejne jako v pripade mandzuska.
Coz nejde rict o vojacich v hokajdu.

A to, ze si stalin na zapade urval vic nez bylo psano je proste fakt. Ze interpretoval smouvy je jen vymluva. Zakarpati stalin priste ukradl, byt to omloval tim ze lid to tak chtel. To ze on lid k tomu realne donutil uz nerekl.
A to je jen jeden priklad z mnoha.

A skutecne by me zajimalo racionale za tim, ze urvani mensi koristi v japonsku by melo vetsi politicke dusledky nez urvani vetsi na zapade.

Vaclav Flek

20. 10. 2021

pro Czert : K vasemu tvrzeni : "Stalinova zdrzenlivost na vychode byla zpusobena jen tim ze nemel prostredky na urvani si koristi nad ramec smluv. V evrope si urval hodne koristi navic nad ramec smluv."

Nesouhlasim s tim, co pisete, ovsem nejsem si jist, zda vam spravne rozumim. Ja jsem ve svem prispevku jasne napsal, ze Sovetsky svaz mel moznost uspesne podniknout invazi na japonsky ostrov Hokkaido. Netvrdim, ze by ho dobyl cely, plan generalniho stabu Rude armady mel dve varianty - castecne a uplne dobyti ostrova. Pointa ovsem je v tom, ze v te dobe se v porazenem Nemecku delila mnohem vetsi korist, a pokud se chtel Stalin tohoto deleni zucastnit, nemohl si znepratelit sve americke spojence tim, ze porusi domluvenou zonu o sferach vlivu v Japonsku (cele Hokkaido melo patrit pod americkou okupacni spravu).

Jinymi slovy, "prostredky na urvani si koristi nad ramec smluv" (vas vyraz) mel, predevsim vzhledem k prostraci japonskeho namornictva, ovsem vnimal, ze by si timto krokem znepratelil spojence v Evrope a prakticky by zablokoval deleni nemeckeho prumyslu, ktery se z vetsi casti nachazel v rukach zapadnich spojencu. Zamyslite se nad tim ?

Co se tyce vaseho tvrzeni, ze si Sovetsky svaz v Evrope "urval hodne koristi navic nad ramec smluv.", realita je asi jina. Stalin proste nektere smlouvy z Jalty interpretoval zcela odlisne, a nehodlal je dodrzovat. Nicmene zakladni parametry dodrzel, dobyty Berlin se rozdelil na ctyri okupacni pasma, za coz Americane ustoupili na puvodne dohodnutou demarkacni caru, kterou predtim v bojich prekrocili.

Czert

20. 10. 2021

Flek
Stalinova zdrzenlivost na vychode byla zpusobena jen tim ze nemel prostredky na urvani si koristi nad ramec smluv.
V evrope si urval hodne koristi navic nad ramec smluv.

Czert

20. 10. 2021

Jura
Soveti mohli hrozit cim chteli, fakt je ze do japonska ci mimo pevninu by mohly vylodit tak max 2000 muzu, cokoliv navic by vychcipalo na nedostatku prisunu zasob.

Vaclav Flek

19. 10. 2021

pro Mark : Dekuji za reakci, myslim, ze tim muzeme celou diskusi ukoncit. Jenom zopakuji, ze Japonsko pripominalo v srpnu 1945 zcela vycerpaneho boxera "v provazech" a i kdyz melo v ruznych morich radu plavidel, na namorni obranu svych ostrovu se nezmohlo. Pri bojich o jizni Sachalin a Kurilske souostrovi si velka plavidla Tichooceanskeho lodstva nezabojovala, velmi pravdepodobne by to bylo stejne i pri invazi na ostrov Hokkaido. Okolnost, ze sovetske nejvyssi vedeni od jiz pripraveneho utoku na tento ostrov upustilo, vyplyva z jinych, spise ekonomickych a diplomatickych duvodu (predevsim ze situace v Nemecku), jak jsem jiz uvedl drive.

Mark

19. 10. 2021

Zdeňek

Zdeňku, pravděpodobně Zdeňku Zajdo nebo Juříčku,nemám nic proti obhájcům, sám jsem obhajoval mnoho lidí, ale zkuste někdy napsat něco když ne k technice, tak aspoň k historií.

Mark

19. 10. 2021

Vaclav Flek

Omlouvám se, jestli došlo k nedorozumění v naší diskusi. Večer jsem to psal narychlo. Nemám problém s poděkováním a tak děkují s odpovědí. Je jen problém právě psaných diskusí, že nejde poznat smysl otázek, psaní. S těmi ruskými válečnými loděmi, to byla vlastně řečnická otázka. Vím o Vás, že máte přehled v historií( diskuse atd. z jiných webovek) a tak jsem si byl tak trochu jistý, že s ohledem ke stavu k Tichooceánskému loďstvu se dá udělat trochu obraz k tomu, jestli tam byly reálné schopnosti k takovému vylodění. Samotné válečné loďstvo jsem bral jen jako ochranu výsadku( ta prostě vždy musí být, podcenění se nevyplácí) , ale i přímou podporu pěchoty.
Ale už bych se jen opakoval, co jsem psal níže, proto z mé strany se už k tomu vyjadřovat nebudu.

zero foxtrot

19. 10. 2021

ta treti by docela slusela v ty dobe nakym mestu v sovietskym svazu....

Zdeněk

19. 10. 2021

Václav Flek: nečekejte slova díků od některých zdejších individuí. Pro svou ješitnost a západní hrdost by se k tomuto činu nikdy nesnížili.

Czert

19. 10. 2021

To tak byva, kdyz je neco noveho, tak nez se vymysli bezpecna manipulace apod, vzdycky to nekdo odskace.

Vzdyt prijiti na vsechny ucinky radiace a jak je minimalizovat trvalo vic nez 30 let od objevu radiace.

Vaclav Flek

19. 10. 2021

pro Mark : Na vas prispevek : "celou dobu zmiňují schopnosti provést vyloďovací operací Sovětů" : No, cekal bych, ze mi treba podekujete za informaci na vas primy dotaz o stavu Tichooceanskeho lodstva v predvecer sovetsko-japonske valky roku 1945. O ten jste najednou ztratil zajem.

Ted vyjadrujete pochybnosti o schopnosti sovetskych sil provest invazi na Hokkaido. Mam za to, ze jsem vam jiz castecne odpovedel v predchozich prispevcich, pokud vam to nestaci, odpovidam jiz jen dvema vetami :
Je velmi pravdepodobne, ze v srpnu 1945 by z vojenskeho (!) hlediska sovetske sily dokazaly ostrov Hokkaido obsadit, dal by ovsem jiz postoupit nedokazaly. Duvody, pro ktere se Stalin rozhodl pripravovanou invazi odvolat jsou spise v oblasti globalni strategicke diplomacie, zejmena vyvoje v porazenem Nemecku, kde si v te dobe nechtel proti sobe postavit sve spojence. To by se urcite stalo, pokud by sovetske jednotky narusily ustanoveni Postupimske dohody o povalecnych hranicich vlivu v Japonsku,

Mark

18. 10. 2021

Vaclav Flek

Nikde jsem nezmiňoval Japonské loďstvo, které bylo v té době v rozkladu, celou dobu zmiňují schopnosti provést vyloďovací operací Sovětů a s tím vše spojené na velké Japonské ostrovy, jak jsem zmiňoval níže .

Vaclav Flek

18. 10. 2021

pro liberal shark : S vasim nazorem : "v podstatě všechny sovětské výsadkové operace WW2 skončily katastrofou nebo obrovskými ztrátami (Kerč, Kurilské ostrovy)" nelze souhlasit. Sovetske namornictvo, pres mnohe chyby, obstalo v Kerci se cti, a jednotky se po mori zpravidla dopravilo na mista urceni. Kercska operace sice skoncila debaklem, ale bylo to predevsim pro spatne vedeni dalsi faze pozemnich boju,zcela stejne jako skoncila debaklem o par mesicu pozdeji zahajena ofenziva Jihozapadniho frontu u Charkova.

Ani pri sovetskem obsazeni Kuril neslo o katastrofu, naopak - cela operace s okupaci 1.000 km dlouheho pasma ostrovu skoncila za tyden, pritom Ruda armada zde zcela jiste neutrpela "obrovske ztraty". Z operacniho hlediska slo o skvele provedeny sled vysadkovych operaci. Skutecnost, ze jiz po vice nez sedmdesat let podvazuje jeji vysledek rusko-japonske vztahy, je jiste sklicujici, ale s vlastnim hodnocenim provedenych vysadku nesouvisi.

jaroslav miakysel

18. 10. 2021

američtí idioti

Vaclav Flek

18. 10. 2021

pro Mark : K vasemu dotazu "Byl bych rád za uvedení počtu, názvu, třídy(bitevní,křižníky,torpédoborce....)Tichooceánského loďstva, které by se mohlo takovéoperace účastnit..." sdeluji :

1) Velmi precenujete moznosti japonskeho namorniho odporu. Jak ukazaly boje o Ivodzimu a Okinavu, veskere strety s Japonci se odehraly prakticky na pevnine. Stejne tak i dobyvani Kurlskych ostrovu, kde japonske lodstvo prakticky nikde vyznamne nezasahlo, a veskere sovetske ztraty jdou na vrub pozemnich boju.

2) Urcit pocetni stav Tichooceanskeho lodstva neni prilis jednoduche, protinaly se zde dve protichudne tendence - na jedne strane byly v prvni polovine valky s Nemeckem odvelovany lode i s posadkami ke zbyvajicim trem sovetskym lodstvum, na ktere dopadaly udery nemeckeho letectva a namornictva (takze treba udaje o stavu lodstva k 22. cervnu 1941 mnoho nerikaji). Na druhe strane dostalo Tichooceanske lodstvo vyznamnou materialni pomoc ze Spojenych statu, ktere samozrejme vedely, ze svymi dodavka pro budouci sovetsko-japonskou valku pomahaji setrit krev americkych namorniku a vojaku.

3) S vyhradami, uvedenymi v bodu 2) jsem se dostal k temto poctum Tichooceanskeho lodstva v polovine srpna 1945 :
bitevni lode - 1
krizniky - 2
torpedoborce - 16
minolovky - 131
ponorky - 97
hlidove cluny 47
torpedove cluny - 167
vylodovaci cluny americke provenience - 40
letadla Tichooceanskeho lodstva . asi 1.000, z toho 650 stihacich

4) Ted jiz zcasti opakuji svuj bod cislo 1) : Ruda armada predvedla v pribehu boju o jizni Sachalin, a predevsim o Kurily, radu chyb, ukazujicich na jeji malou zkusenost s vylodovacimi operacemi. Presto dokazala ovladnout 1.000 km dlouhy retezec Kurilskych ostrovu za tyden, aniz by japonske lodstvoci letectvo dokazalo prekazit jedinou vysadkovou operaci. To svedci o tom, v jakem oslabeni jiz Japonci bojovali, a proto take vrchni velitel planovane americke invaze do Japonska, general MacArthur, predpokladal relativne velmi male ztraty (zadne statisice muzu nebo dokonce milion, jak se nekdy mylne traduje). Duvody, proc Sovetsky svaz nakonec invazi na Hokkaido nepodnikl, je treba hledat jinde, jak jsem uvedl ve svem drivejsim prispevku.

Mark

18. 10. 2021

Vaclav Flek
"Sovetsky svaz mel na valcisti Tichomorskou flotilu s jeji mohutnou udernou silou, a take mnoho set, mozna vice nez tisic, mibilizovanych civilnich plavidel, predevsim obchodnich nebo rybarskych lodi. Pro vylodeni na ostrove Hokkaido by to zcela jiste stacilo"

Já také musím s Vámi nesouhlasit. Ale budu rád, když mi to budete moci vyvrátit, mou doměnku, kterou jsem psal níže Jurovi.

"mohutnou udernou silou"
Byl bych rád za uvedení počtu, názvu, třídy(bitevní,křižníky,torpédoborce....)
Tichooceánského loďstva, které by se mohlo takové operace účastnit, aspoň zhruba i jestli by to dovolil jejích tech. stav.

Měli rusové v té době tj.45 dostatek a hlavně schopné výsadkové lodě, provést tak rozsáhlou operací na překonaní Japonského moře nebo úžin mezi Kurilami a Hokkaidem?
Jenom jejích shromáždění by byl obrovský úkol a kde?

Pokud se budeme bavit jen o nákladních(obchodních) a rybářských lodích, kde by mohl být proveden výsadek? Musel by být k tomu určen vhodný velký přístav s veškerým vybavením pro výkladku obrovského množství vojáků, materiálu, munice, zbraní, techniky, paliva atd atd atd..... .........atd.....A POZOR! Ten přístav musí být nepoškozen.

Ne a určitě to není jen můj názor, Rusové nebyli schopní provést tak rozsáhlou výsadkovou operací, která by se svou velikostí musela rovnat když ne Overlord, tak určitě Husky.

liberal shark

18. 10. 2021

Souhlasím s Karlem. Sovětský svaz neměl materiální prostředky ani zkušenosti k velkým obojživelným operacím. V podstatě všechny sovětské výsadkové operace WW2 skončily katastrofou nebo obrovskými ztrátami (Kerč, Kurilské ostrovy).

Petr Hertel

17. 10. 2021

Lze poznamenat, že i ve dnech po amerických atomových úderech na Hirošimu a Nagasaki, příp. masivní sovětské ofenzívě v Mandžusku trvali nejvyšší japonští vojenští velitelé na pokračování ve válce (i když jiný, opačný byl postoj členů tehdejší japonské vlády, včetně premiéra Kantaróa Suzukiho). Rozhodnutí o kapitulaci padlo během tzv. druhé císařské konference 14.srpna 1945, kdy po nerozhodném hlasování rozhodl o této alternativě osobní postoj císaře Hirohita.
Velmi pravděpodobně právě i tohle v rozhodující míře přispělo k tomu, že Hirohito (Šówa), při toleranci USA, zůstal na japonském císařském trůně nakonec až do své smrti v roce 1988...

Tomcat

17. 10. 2021

"Tato bomba si sice nevyžádala žádné oběti na životech, ale její plutoniové jádro zabilo dva americké fyziky...."
Tož američtí fyzikové disponovali jiným způsobem bytí, než je život, že...

Vaclav Flek

17. 10. 2021

pro Mark : Nemohu s vami souhlasit. Sovetsky svaz mel na valcisti Tichomorskou flotilu s jeji mohutnou udernou silou, a take mnoho set, mozna vice nez tisic, mibilizovanych civilnich plavidel, predevsim obchodnich nebo rybarskych lodi. Pro vylodeni na ostrove Hokkaido by to zcela jiste stacilo, plan takoveho vylodeni v sovetskych pozemnich i namornich stabech zcela realne existoval. Okolnost, ze nejvyssi kremelske vedeni, resp. Stalin, nakonec vylodeni na Hokkaidu zamitlo, vyplyvalo z obavy nepopudit proti sobe Spojene staty, se kterymi byla predtim uzavrena dohoda o rozdelni sfer vlivu na Dalnem vychode. Stanovila, ze cele japonske ostrovy patri pod americkou kontrolu, s vyjimkou Kuril a jizniho Sachalinu. Jinymi slovy, vylodenim na Hokkaidu by Sovetsky svaz zasadnim zpusobem narusil spojeneckou dohodu, coz by melo vazne dopady i na vyvoj povalecne situace v Evrope. V te dobe asi malokdo predpokladal, ze Studena valka nastoupi tak rychle, a Stalin stale veril v americkou podporu pri deleni nemecke "koristi" a povalecne vystavbe sovetskeho prumyslu. Z toho vyplyvala jeho zdrzenlivost, spise nez z nejakych konkretnich vojenskych faktoru,.

Vaclav Flek

17. 10. 2021

pro Publius Scipio : S vasim nazorem "S útokem SSSR je spojována kapitulace Japonska..." bohuzel vubec nesouhlasim, dle mych informaci bylo vse jinak. Kuantungska armada o sile 700 000 muzu byla pouze stinem byvale pychy cisarske armady. V prubehu II. svetove valky byly jeji elitni casti postupne odvelovany na ruzna bojiste v Pacifiku a Indocine, stejne tak jako letecka technika se spickovymi piloty. V roce 1945 tvorila Kuantungska armada predevsim tylovou a vycvikovou zakladnu japonske armady, polovina z jejich 21 pesich divizi vznikla az v roce 1945 a tvorili je vetsinou novacci. Proti nim stalo 76 pozemnich divizi tri sovetskych frontu. I tak, vzhledem k tvrdemu japonskemu odporu, postupovala Ruda armada zpocatku pomalu, vse se dramaticky zmenilo pote, co cisar vyhlasil slozeni zbrani (termin "kapitulace" Japonci nepouzivali). To ruskojazycne zdroje nerady zminuji.

Americanum na Kuantungske armade prilis nezalezelo, soustredili se v te dobe na dobyti japonskych ostrovu, a predpokladali, ze pote se jim armada v Mandzusku vzda bez boje. JIz v Jalte neprojevili Americane velky zajem o sovetskou intervenci proti Japonsku, a v Postupimi jiz vyjadrili nezajem. Vedeli, ze Japonsko porazi sami, a o dalsiho hrace na Dalnem vychode nestali.

Alex48

17. 10. 2021

Po odborné stránce nesmysl. "Lechtání draka pod ocasem" byla brutálně nebezpečná metoda, jak se dobrat k hodnotě kritického množství štěpného materiálu. Teprve potom se mohly bomby spočítat, navrhnout a vyrobit. Nemá to nic společného s tzv. třetí bombou.

Vaclav Flek

17. 10. 2021

Jenom strucna poznamka k terminologii, pouzite autorem clanku : Prekvapil mne vyraz "otrava radiaci", ktery vidim poprve. Mysim, ze pusobeni radiace na lidsky organismus je komplexni jev, jehoz dusledky jsou zpravidla oznacovany jako "nemoc z ozareni". Nazyvat je "otravou radiaci" je asi podobne, jako vydavat popaleninovy uraz za "otravu z popaleni".

Publius Scipio

17. 10. 2021

S útokem SSSR je spojována kapitulace Japonska proto, protože hlavní pozemní síla Japonska byla v Číně, tak zvaná Kwantungská armáda v síle cca 900 000 mužů, plně vyzbrojená a vystrojená. To zejména kvůli této pozemní armádě USA velení trvalo na uzavření dohody o účasti SSSR ve válce proti Japonsku, protože logistika neumožňovala dopravit dostatek vojska k porážce japonského uskupení na čínském území a zároveň nebylo možné k tomu použít na čínském území jadernou zbraň. Invaze do Japonska byla vyhodnocena jako silně problematická kvůli ztrátám, nakonec toto hodnocení vedlo k nasazení jaderných zbraní. Jedině SSSR byl v danou chvíli schopen pozemní operace proti Kwantungské armádě díky Transsibiřské magistrále a navazujících tratí až k území Koreje. Postup Rudé armády byl limitován víceméně jenom rychlostí zásobování PHM.

jiří kříž

17. 10. 2021

Lemay posílal nad japonsko stovky B29 každý den pro japonsko bylo jaderné bombardování jen další z mnoha , kapitulace japonska byla motivována hlavně rychlou likvidací kvantungské armády , jinak hirošimská bomba se netestovala bylo to celkem primitivní zařízení a jeho funkčnost se opírala jen o pár výpočtů , plutonium mělo mnohem větší perspektivu než U235 ovšem schema jako pro uranovou bombu nešlo vzhledem k rychlosti vyšumění použít , experimentování s plutoniem bylo mnohem rozsáhlejší bohužel docházelo i k těmto epizodám které předznamenali jak temná doba se blíží

Petr

17. 10. 2021

Zajeďte si na prohlídku sem:
www.atommuzeum.cz
Průvodce velmi fundovaně popíše princip obou bomb použitých v Japonsku. V rámci prohlídky uvidíte model bomby použité v Nagasaki 1:1. Spousta zajímavých informací o jaderném programu Němců, USA i SSSR. Byl jsem minulý týden. Doporučuji. Návštěva stojí za to.

Milan

17. 10. 2021

To je velký nesmysl, že se Japonci se hlavně báli Sovětského vylodění! Jak by se tam na japonské ostrovy dostali? Jedině kdyby se Rusové naučili chodit po vodě!

Radim

17. 10. 2021

JJ, o to se přetahují obě propagandy, proč vlastně Japonsko kapitulovalo. Ruská i americká.
Nejspíš to bylo obojí dohromady, protože i z americké strany i z ruské hrozila porážka takovým stylem, že by ono připravované hromadné sebeobětování japonských vojáků i civilistů nic nepřineslo mimo snad nějakého bezvýznamného zpomalení. Z americké strany hrozilo vybombardování atomovkama, Rusové v Madžusku zase Japoncům předvedli, že se nebojí svých lidských ztrát a že ruská válečná mašinérie bude každý odpor, vojáků i civilistů tvrdě ničit bez ohledu na lidské i materiální ztráty japonců. Takže výsledek války na japonském území by byl v každém případě totálně zničená infrastruktura, hromady trosek a mrtvých japonců.

Mark

17. 10. 2021

Jura
"Japonci kapitulovali protoze soveti hrozili vylodenim.

Sovetu se bali vic jak jadernych pum."

Vyloděním kde? Hokkaidó nebo Honšú? Jste si jistý, že Rusové měli kapacity k takové operací? To by nebylo jako obsadit malinký ostrůvek, bráněny malými mizernými jednotkami někde na Kurilách. Už jen na
vylodění na Hokkaidó by se muselo soustředit mohutné vojsko složeno z velkého množství vyloďovacích plavidel, plavidel jako ochrana těch vyloďovacích a pak také by muselo fungovat jako podpůrné dělostřelectvo pěchoty, letectvo, které ovládné vzdušný prostor, dostatek pěchoty a jejích rezerv, přímé podpory pěchoty (dělostřelectvo, tanky atd.), okamžitě vysadit dostatek munice, potravin, léků, paliva, náhradních dílů.....atd.). Taková operace vyžaduje ohromné množství všeho možného. Teď možná je nám známo jaké a v jakém množství se nacházely japonské jednotky, ale tehda povědomí o těchto jednotkách byly minimální. Nikdo nevěděl co ho čeká při invazi na samotné japonské ostrovy, nebo spíš věděli. Stačí zmínit maličký ostrůvek Iwodžima nebo Okinawa. A takových ostrůvku bylo více a vždy jejích dobývání provázelo velmi tvrdé boje s velkými ztrátami na obou stranách.
S použitím jaderných zbraní mám taky problém, ale vždy říkám nutné zlo. A navíc dnes v dnešní době ,kdy žijeme v míru a přesně víme co způsobuje použití jaderné pumy se to dobře hodnotí. Myslíte, že se v té době moc braly ohledy na nějaké Japonce, kteří nejen vyhlásili války, ale sami masakrovali ve velkém kde koho?

Sovětů se nemohli více bát než jaderných pum, když sami přesně nevěděli co se vlastně stalo. Kdyby měli povědomí o těchto pumách ještě před jejím použitím, sami by zažádali o bezpodmínečnou kapitulací.

Jura

17. 10. 2021

Japonci kapitulovali protoze soveti hrozili vylodenim.

Sovetu se bali vic jak jadernych pum.

A snazili se domluvit kapitulaci uz mesic pred jadernyma bombama. Jenze Americani trvali na podmince ze cisar odstoupi, tohle byl mrtvej bod za kterej nebyli Japonci ochotni jit a Americani nakonec pristoupili na kompromis.

Takze ty jaderny bomby byly naprosto zbytecny kdyby USA uz pul roku pred jejich svrzenim se zarucilo ze zachova cisarstvi a nedonuti cisare k abdikaci tak by to Japonci polozili uz tehdy a nemusely umrit statisice lidi.

Petr C.

17. 10. 2021

S nasazením třetí bomby se v dohledné době době nepočítalo, prostě proto, že nebyla ta bomba, do které by mohla být připravená nálož uložena - která by zajistila bezpečnost nálože při přepravě k cíli, ochránila osádku bombardéru před radioaktivitou a nad cílem po svržení doletěla do správné výšky nad zem a tam teprve vybuchla. Útočící letoun musel totiž během letu bomby stihnout oblast výbuchu opustit, aby ho nesrazila tlaková vlna a aby to posádka přežila - před oběma nálety se to velmi pečlivě nacvičovalo.
Rovněž aktivace bomby probíhala až za letu a měla přesný postup, kde nebylo místo pro chyby a omyly.
Ještě v 80.letech u nás o tom vyšla kniha Enola gay, kde byl celý průběh projektu Manhattan podrobně popsán s mnoha technickými detaily.
Další dvě bomby by byly připraveny k použití až v říjnu a listopadu 1945, ale to Japonci nevěděli, to bylo přísně tajné. Neřekli to ani v Postupimi Stalinovi, že už další bomby nemají.

Radim

17. 10. 2021

Jinak "lechtání draka za ocas" je nesjpíš anglický výraz a v doslovném překladu Google vypadá v češtině dost nepatřičně a směšně.
Odpovídající český ekvivalent by byl nejspíš "tahání draka za ocas" . nebo "tahání tygra za ocas". Volněji "jízda na hhřbetě tygra" . nejsem překladatel ani češtinář, ti by v českém jazyce určitě našli i další vhodné výrazy.

Radim

17. 10. 2021

Petr: Byla to přísně utajená pracoviště, proto nejspíš kde mohli, kupovali standartizované vybavení laboratoří a dílen, které nebylo nápadné plus navíc určitě v jiném státě tisícovky kilometrů jinde, přeložili do svých neoznačených nakláďáků a přivezli.
A vývoj je vývoj, co je dnes běžné vybavení každé zastrčené chemické laboratoře třeba u větší čistírny vod nebo galvanické linky tehdy pro vybavení těch špičkových novátorských výzkumných pracovišť prostě stačilo. Nebo jinak, nebylo k dispozici lepší, protože lepší ještě nebylo vyvinuto, ty věci se vyvíjely průběžně a souběžně s těmi těchnickými a vědeckými objevy a podle potřeb toho vývoje.

Radim

17. 10. 2021

Asi sotva to byla výrobní linka, když první a druhá atomovka byly vzájemně dost odlišné. Jedna používala obonacený uran, druhá byla z plutonia. :slight_smile:A pravděpodobně i řada dalších atomovek použitých ke zkušebním výbuchům byla originální, takže o výrobní lince se nedá moc uvažovat. Maximálně o souboru různě upravvoaných technologických zařízení určených k jednotlivým výrobním operacím.
Článek blíže upřesňuje tehdejší události, při kterých došlo k oněm smrtelným úrazům těch dvou vědců. Jinak bych poznamenal, že pravděpodobně i pokud by nedošlo k těm nešťastným haváriím, oba vědci, pokud by ty pokusy dělali déle, by asi s velkou pravděpodobností zemřeli na nemoce vyvolané nadměrnou celkovou dávkou ozáření.
Polokoule pluitonia byly zřejmě přetaveny proto, protože při dalších zkušebních výbuších se zřejmě hledal jiný vhodnější geometrický tvar obou podkritických částí atomové nálože. Atomovka, kde nadkritické množství vytvářely dvě polokoule vystřelené proti sobě klasickou trhavinou totiž měly proti teorii velmi malou účinnost. Přibližování polokoulí vystřelením trhavinou je totiž proti rychlosti řetězové reakce velmi pomalé. Řětězová reakce tak byla zažehnuta přednostně na řezech obou přibližujících se polokoulí a svou vysokou teplotou a tlakem tak velice rychle překonala sílu trhaviny, kterou byly polokoule vystřeleny k sobě. Většina aktivní hmoty, uranu nebo plutonia tak nestihla zreagovat a uvolnit svou energii a byla silou počínající nukleární reakce oddálena od sebe a rozmetána do okolí.
Tvar jádra atomové bomby potom podle mých informací výrazně vylepšili rusové. Viz Sacharov. Ti zavedli tvar reaktivního jádra atomové bomby ve formě duté podkritické koule, která je obalena trhavinou. Rovnoměrnou iniciací trhaviny na celém povrchu koule je výbuchem vytvořený tlak, který dutou kouli do vnitřní dutiny rovnoměrně zbortí a tím vytvoří z podkritického množství nadkritické. Při tom stihne zreagovat mnohem větší podíl reaktivní hmoty, obohaceného uranu nebo plutonia a tím je taková atomovka mnohem silnější.

Petr

17. 10. 2021

Dekuji za fajny clanek. Zajimava, je ta fotka. Pracoviste s top technologii a utajenim vypada, jak kulna kutila, bordelare. Ale odpad od umyvadla vzadu, zda se byt vyroben z plastu. Krasny, bezjaderny den vsem :earth_africa:.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací