EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Úspěšné i neúspěšné útěky z terezínské Malé pevnosti během 2. světové války

 10. 04. 2019      kategorie: Vojenská historie      3 komentáře

Tak jako v jiných nacistických represivních zařízeních došlo i v terezínské věznici k pokusům o útěk. Někdy vedlo vězně k tomuto riskantnímu kroku přesvědčení, že je čeká poprava nebo fyzická likvidace v koncentračním táboře, jindy psychicky neunesli hrozné poměry v Malé pevnosti a rozhodli se podstoupit nebezpečí, které bylo s útěkem spojeno. Podmínky pro útěk nebyly příznivé. Malá pevnost je obklopena vysokými valy, které bylo při útěku nutno zdolat. Snadný nebyl ani útěk z pracovních komand, kde vězňové pracovali pod dohledem strážných SS, o nichž věděli, že bez váhání použijí zbraně.

Terezin_CZ_Ater95
Foto: Brána do Malé pevnosti Terezín Hans Weingartz, CC BY-SA 4.0

Přesto někteří vězni uvažovali o útěku jako o jediné možnosti, jak získat opět svobodu. Avšak vzhledem k obavám z možné perzekuce ostatních členů rodiny a s ohledem na fyzickou náročnost záměru realizovali tuto myšlenku jen někteří. V průběhu let 1940 – 1945 se o útěk pokusilo několik desítek vězňů a jen nemnohým se to podařilo. Přesný počet pokusů není znám. Kusé informace o některých útěcích jsou známy jen díky očitým svědectvím bývalých vězňů a z jejich výpovědí před mimořádnými lidovými soudy po válce. Bližší informace jsou známy pouze u těch útěcích, které měly dramatický závěr v Malé pevnosti.

Psali jsme: Židé mu přezdívali Panenka. Ve skutečnosti byl Kurt Franz sadistickým postrachem Treblinky

799px-Czech-2013-Terezin-Theresienstadt-Arbeit_macht_frei
Foto: Tak jako i v dalších nacistických koncentračních táborech byl i v Malé pevnosti Terezín známý nápis "Arbeit macht frei" (Prací ku svobodě) | Andrew Shiva, CC BY-SA 4.0

Tak např. na podzim 1941 utekl s pomocí tajně vyrobených paklíčů vězeň Binder, pravděpodobně student průmyslové školy. Byl však chycen a surově zbit. Na jaře 1942 další mladý vězeň František Soukup získal klíče od branky a uprchl. Byl ale rovněž dopaden a dozorci v Malé pevnosti ubit. V roce 1943 proběhl další neúspěšný útěk neznámého ruského chlapce, který se snažil ukrýt na korbě nákladního auta. Naopak v roce 1944 podnikl jiný sovětský vězeň zdařilý útěk z vlaku při návratu komanda Reichsbahn z Ústí nad Labem. Za jeho čin však byli v Malé pevnosti pro výstrahu popraveni dva jiní sovětští vězni. V roce 1944 uprchl i Zdeněk Vlasta z komanda Elbschloss a až do konce války se skrýval doma. Ve stejném roce utekla z Malé pevnosti jako jediná žena říšská Němka Margit Ostringerová. Bohužel však byla dopadena a vrácena do věznice.

utek
Foto: Adolf Szinay - Szabó byl ubit dozorci za pokus o útěk v září 1944

Psali jsme: Čo je to UPA

Tragický závěr měl útěk ze samotek I. dvora, který podnikli Adolf Szinay – Szabó a Ladislav Malý. Pokus uskutečnili v noci z 10. na 11. července 1944. Nejprve byl dopaden Szinay, kterého po vrácení do Malé pevnosti v září 1944 dozorci ubili. Také Ladislav Malý byl dopaden a 20. prosince 1944 v Malé pevnosti popraven. Další pokus podnikl jugoslávský poručík Ivan Villágoš, který utekl z litoměřického komanda Albis (toto komando vyrábělo vrtule na letadla ). I Ivan Villágoš byl po chycení utýrán k smrti.

6. prosince 1944 provedli Josef Mattas, Miloš Ešner a František Maršík zdařilý pokus o útěk. Využili proluky ve valech a spustili se do vodního příkopu. Podařilo se jim úspěšně se skrývat až do skončení války. Tragickou dohru však měl pokus o hromadný útěk z cely č. 38 IV. dvora dne 3. března 1945. Společný útěk zahájila dvojice Ladislav Šimek a Rudolf Vondrášek. Následoval je Erwin Schmidt, který byl na střeše cel postřelen a následně dopaden. Pro výstrahu ostatním vězňům byl pak ve špici IV. dvora zastřelen současně se dvěma dalšími muži a jednou ženou. Ladislav Šimek a Rudolf Vondrášek byli záhy chyceni, terezínskými dozorci mučeni a posléze ubiti k smrti.

budovy
Foto: Budovy bývalého Labskozámeckého pivovaru, během války zde sídlila firma Albis a vězňové zde vyráběli letecké vrtule

Úspěšný pokus uskutečnil 19. dubna 1945 člen komunistického odboje Václav Štětka, jenž uprchl z pracovního komanda, které jezdilo do nedalekých Lovosic odklízet trosky po spojeneckých náletech. Podařilo se mu přežít až do konce války za vydatné podpory ilegálních spolupracovníků.

CENOVÉ BOMBY (1406)

Komentáře

Jised

11. 04. 2019

Můj strýc Rudolf Sedláček vozil mléko z Bohušovické mlékárny za války. Jednou mi vyprávěl, že se u něj objevil vězeň z Terezínské pevnosti a požádal jej o pomoc. Strejda Rudy, ho ukryl pod kobkou hnoje na autě a provezl ho přes všechny kontroly k jeho příbuzným do Čech. Shodou okolností jsem tento příběh vyprávěl jedné dáměkterá mi potvrdila, že to byl její příbuzný. Zkusím se s ní spojit. Také mi vyprávěl, že na polích, kam chodili vězňové pracovat, nechával nějaké potraviny když ráno jel s mlékem. Málem mu po válce zlomilo vaz to, že odvezl rodinu esesáka do americké zóny, na konci války, ale bylo to pod hrozbou pistolí.

Pistalka

11. 04. 2019

Můj děda Alois Novák přežil tento koncentrační tábor. Byl tady vězněn za odboj, od roku 1944 do osvobození tábora v květnu 1945. Byl vězněný na dvoře č. IV. Prý to byl nejhorší dvůr z celého tábora. Zažil tam hrozné věci, ale podle spoluvězňů se snažil pomáhat třeba tím, že při vyklízení vagónů v Litoměřicích pašoval v kabátě sušené mléko nemocným vězňům. Pak se sám ke konci války nakazil tyfem...

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací