EXCALIBUR
CZUB
CZUB

„Národ sobě!" v praxi, aneb 30 let od zpřístupnění tvrze Bouda veřejnosti

 11. 07. 2019      kategorie: Vojenská historie      5 komentářů

Muzeum čs. opevnění - dělostřelecká tvrz Bouda letos slaví 30 let od zahájení zpřístupňovacích prací a 24 let od vyhlášení objektu kulturní památkou ČR. Bouda je nejen unikátní vojensko-historickou a stavební památkou (jediná nepřestavovaná čs. dělostřelecká tvrz), unikátní je rovněž ten fakt, že si na svůj provoz – na rozdíl od jiných památek srovnatelného významu – musí sama vydělat. Nebyla až dosud ze strany státu finančně dotována, či jakkoliv podporována... Několik generací dobrovolníků se zasloužilo o vznik muzea a udržení jeho provozu. Letošek je ve znamení vzpomínání na nelehké začátky a nesnadnou, ovšem optimistickou současnost...

bouda_01
Foto: O vznik muzea a udržení jeho provozu se zasloužilo několik generací dobrovolníků | archiv autora

Připomeňme si, co je tvrz Bouda

Bouda (též Baudenkoppe) představovala jeden z pilířů čs. opevnění na severní hranici předválečného Československa. Je tvořena pěti objekty ve IV. – nejvyšším – stupni odolnosti a značně rozsáhlým systémem podzemních chodeb a sálů, sloužících jako muniční sklady, válečná kasárna, strojovna, filtrovna.. Čelo tvrze tvoří pěchotní sruby K – S 21, K – S 23 a K – S 24 Poblíž vrcholu kopce je situován objekt K – S 22 určený pro otočnou a výsuvnou dělovou věž - hlavní zbraň tvrze. Ve vzdálenosti téměř 1 km od čela tvrze leží v týlu na odvrácené straně kopce vchodový objekt K – S 22a. Tvrz Boudu firma Ing. Kruliš stavěla od 1. října roku 1936 a do podzimu roku 1938 - za neuvěřitelných 600 pracovních dnů - ji téměř plně stavebně dokončila.

Psali jsme: Pěchotní srub N-S 72 MŮSTEK

1---VCHODVÝ-SRUB-K---S-22A-V-ŘÍJNU-1938
Foto: Vchodový srub K-S 22A v říjnu 1938 | archiv autora

Bouda situovaná do těžce průchodného a zalesněného horského terénu (na stejnojmenném kopci - kóta 844,7 - nad obcemi Těchonín, Lichkov, Dolní Boříkovice cca 5 km jihozápadně města Králíky a 6,5 km severovýchodně od Jablonného nad Orlicí, poblíž Suchého vrchu) měla po svém dokončení disponovat dvojčetem 10 cm houfnice vz. 38 v pancéřové otočné a výsuvné věži (v září roku 1938 teprve ve výrobě), patnácti těžkými kulomety vz. 37 a dvanácti lehkými kulomety vz. 26. Na tvrzi mělo dojít k osazení celkem jedenácti pancéřových zvonů a kopulí. Do konce září roku 1938 se těchto mohutných pancéřových prvků podařilo osadit deset.

2 - PĚCHOTNÍ SRUB K - S 21 V ŘÍJNU 1938
Foto: Pěchotní srub K-S 21 v říjnu 1938 | archiv autora

Psali jsme: Rychlostní rekord německého Junkersu Ju 88

Osádku tvrze mělo po jejím celkovém dokončení tvořit 316 mužů a půl roty (asi 87 mužů) posilové pěchoty. V září roku 1938 tvořilo osádku tvrze 119 mužů, příslušníků V. praporu hraničářského pluku 19. Řada zařízení ve tvrzi se totiž teprve ve výrobních závodech dokončovala, nebo se v horečném tempu na místě montovala. Samotný V. prapor hraničního pluku 19 se nacházel teprve ve výstavbě.

V době okupace věnovali Němci všem čs. dělostřeleckým tvrzím mimořádnou pozornost a nejinak tomu bylo i na Boudě. „Díky" velmi četným německým zkouškám se tvrz dočkala osvobození ve značně zdevastovaném stavu a jak v podzemí, tak především na povrchových objektech tvrze jsou dobře patrné stopy mnoha různých pokusů dodnes. Koncem 40. let minulého století tvrz opět ožila stavebním ruchem. Armáda měla v úmyslu ve zdejším podzemí vybudovat rozsáhlé muniční skladiště. Náročnost takovéto stavby společně s nedostatkem finančních prostředků však způsobili zastavení stavby a trvalé opuštění tvrze armádou. O něco později se sice ještě objevily úvahy o zřízení chráněného pracoviště v podzemí tvrze, ty se však naštěstí nikdy nepodařilo zrealizovat.

3 - PĚCHOTNÍ SRUB K - S 24 S ČÁSTÍ JEŘÁBU NA OSAZOVÁNÍ PANCÉŘOVÝCH PRVKŮ V ŘÍJNU 1938
Foto: Pěchotní srub K-S 24 s částí jeřábu na osazování pancéřových prvků v říjnu 1938 | archiv autora

Výzbroj tvrze podle objektů

Pěchotní srub K – S 21 disponoval třemi dvojčaty těžkých kulometů vz. 37 (dvě ve střelecké místnosti, třetí v pancéřové kopuli),  obranu týlu srubu zajišťoval lehký kulomet vz. 26 a se stejnou zbraní se počítalo i v pancéřovém pěchotním zvonu.

Pěchotní srub K – S 23 měl svoji výzbroj instalovánu jen v pancéřových prvcích osazených ve střeše objektu. Disponoval dvojčetem těžkých kulometů vz. 37 v pancéřové kopuli a lehkým kulometem vz. 26 v pancéřovém pěchotním zvonu. Další zvon, který se nepodařilo do září roku 1938 do objektu osadit, měl sloužit k dělostřeleckému pozorování.

bouda_03
Foto: Práce s exponáty | archiv autora

Srub K – S 24 představuje nejsilněji vyzbrojený pěchotní objekt tvrze. Palbu na nepřítele mohl vést třemi dvojčaty těžkých kulometů vz. 37 (dvě ve střelecké místnosti, třetí v pancéřové kopuli), obranu týlu srubu zajišťovaly dva lehké kulomety vz. 26 a stejnou zbraň by měli i střelci v obou pancéřových pěchotních zvonech.

Objekt K – S 22 byl určen pro zabudování otočné a výsuvné dělové věže vyzbrojené dvojčetem houfnic vz. 38. Další výzbroj objektu představoval lehký kulomet vz. 26 v pancéřovém pěchotním zvonu.

Vchodový srub K – S 22a měl ve střílnách těžký kulomet vz. 37, dva lehké kulomety vz. 26 a stejnou zbraní byly vyzbrojeny jeho dva pancéřové pěchotní zvony.

Současnost, expozice a zajímavosti

Dělostřelecká tvrz Bouda je jedinou veřejnosti přístupnou tvrzí z let 1935–1938, již se podařilo v roce 1938 téměř plně stavebně dokončit a která v pozdějším období neprošla žádnou významnější stavební úpravou. Svým stavem, přes značné poničení a devastaci během okupace a v období poválečném, představuje zcela unikátní pevnostní komplex, který na našem území nemá obdobu.

bouda_04
Foto: První úpravy na Boudě | archiv autora

Jen zde může návštěvník zhlédnout poměrně dobře zachovalé rozsáhlé podzemní prostory bez zásadních pozdějších stavebních úprav. Také stav povrchových objektů a jejich typová skladba jsou jedinečné Jen zde je možno prohlédnout si objekt s neuzavřenou šachtou pro otočnou a výsuvnou dělovou věž, vchodový srub je poslední svého druhu bez stavebních úprav. Pěchotní sruby jsou konstrukčně velmi zajímavé a dobře dokládají typovou rozmanitost pevnostních staveb z konce 30. let minulého století. Veřejnosti jsou přístupné všechny objekty tvrze zvenčí, interiéry pak prozatím u čtyř objektů. Objekty tvrze nesou množství stop po zkouškách dělostřelecké a ženijní munice prováděných v období okupace, stejně jako po zkouškách náloží z období poválečného.

Bouda se v časech okupace nevyhnula testům německých tajných zbraní. V jejím případě šlo zejména o výbušný plyn Tajfun a kumulativní nálože velké mohutnosti... Průvodci návštěvníkům místa testů a účinky těchto mimořádných ženijních prostředků během prohlídky představí.

bouda_05
Foto: Největší trápení - elektrifikace tvrze | archiv autora

Přestože mikroklimatické podmínky v interiérech i exteriérech tvrze nepřejí snahám o vybudování expozic, lze shlédnout již dnes řadu zajímavých exponátů. Před vchodovým objektem K – S 22a se nachází unikátní pětistřílnový pancéřový zvon (pozorování a palba lehkého kulometu vz. 26, tloušťka stěn 200 mm). Zejména v podzemí najdete ukázky dobových protitankových a protipěchotních překážek, střílny a jejich torza vytrhané za okupace či později Kovošrotem, četné střepiny pancéřových zvonů, vozíky úzkorozchodné podzemní železnice, včetně jediného původního u nás zachovaného svážnicového vozíku ve srubu K – S 22a, ukázky dělostřelecké munice atd. Další zajímavostí je vystavený 85 mm pevnostní kanón vz. 44/59, jedna z pouhých dvaceti vyrobených zbraní tohoto typu, určených po II. světové válce pro přezbrojení objektů těžkého opevnění na jižní hranici státu. Není to jediná zbraň v expozicích. Při prohlídkách shlédnete různé typy kulometů i pevnostních lafet a také speciální pevnostní minomet Škoda B-10 ráže 5 cm.

Na prohlídkové trase shlédne návštěvník též maketu podzemní elektrárny (v roce 1938 zůstala nevybavena), expozici ražby podzemí (v jedné ze dvou nedokončených štol poválečného původu). V prostoru válečných kasáren je nejen ukázka ubikace poddůstojníků z osádky tvrze, ale také se zde nachází pietní místo opatřené pamětní deskou se jmény padlých a zabitých obránců čs. hranic. Připomíná, že ačkoliv v období od května 1938 do dubna 1939 nedošlo k vyhlášení války, ztratilo Československo v bojích s Německem, Maďarskem a Polskem nejméně 171 mrtvých a 404 raněných příslušníků čs. armády, četnictva, státní policie, finanční stráže a Stráže obrany státu.

bouda_06
Foto: Naše první technika | archiv autora

Návštěva tvrze Bouda je ojedinělým zážitkem, je to přesvědčivá ukázka rozsahu, kvality a velkorysosti opevňovacích prací a příprav na obranu republiky z konce 30. let minulého století. Zároveň jde o nejchladnější veřejnosti přístupnou památku na území ČR. I v parných letních dnech nepřesáhnou teploty v prostoru podzemních válečných kasáren (57 m pod povrchem země) teplotu 5°C!

V letošním roce na finanční náklady s provozem tvrze spojené přispěl poprvé Pardubický kraj. Stále však nepřestává v případě Boudy platit: Kolik přijde návštěvníků, tolik se vybere vstupného a tolik se bude moci dát na zajištění provozu, na údržbu a investice. Návštěvnost tvrze tak ovlivňuje i počet nových, nebo počet rekonstruovaných exponátů. Zdaleka nejde vše tak rychle, jak by si provozovatelé muzea třeba přáli...

bouda_02
Foto: Království petrolejek aneb před elektrifikací tvrze | archiv autora

Obrovským úspěchem posledních čtyřech let je fakt, že zásadní projekty financuje Pardubický kraj. Ze vstupného by tvrz totiž elektrifikovat nikdo nedokázal... A elektrifikace tvrze představovala klíčovou podmínku nezbytnou pro realizaci dalších významných projektů. Pro stavbu provozního zázemí a rekonstrukci vchodového srubu - objektu K - S 22a Krok - do původního stavu. Je potřebe vyzdvihnout fakt, že Pardubický kraj financuje všechny tři etapy projektu revitalizace tvrze Bouda ze svých prostředků a nejde cestou často problematických grantových projektů.

A právě stavba provozního zázemí muzea se v prvních dubnových dnech letošního roku rozběhla! Budova, které mimo jiné obsáhne pokladnu, sociální zázemí pro návštěvníky i obsluhu muzea, dílnu, sklady, ubikace obsluhy a další prostory, vyrostla cca 60 m daleko od vchodového srubu, u lesní silničky vedoucí směrem k Suchému vrchu, značené zelenou a červenou pásovou značkou KČT. Firma Stating s. r. o. ji má předat hotovou v prosinci tohoto roku. Stavba provozního zázemí nijak neovlivňuje provoz vlastního muzea.

Provozovatel, provozní doba a další informace

Provozovatelem muzea je Společnost přátel čs. opevnění, o. p. s. Pro veřejnost je otevřeno každý den od 1. května do 30. září, v říjnu o víkendech a ve státní svátek. Prohlídka trvá cca 45 až 360 minut dle typu, který určuje provozovatel. Doporučuje se teplé oblečení (půjčovna zimních bund pro zapomětlivé je na místě) a pevná turistická obuv. Také v zimním období je pořádáno několik vstupů pro návštěvníky. Konkrétní datum lze zjistit na níže uvedeném telefonním čísle, internetových stránkách muzea, nebo v Turistickém informačním centru čs. opevnění při Vojenském muzeu Králíky (provoz celoročně). Kontaktní adresa pro komunikaci je: tvrz@boudamuseum.com, tel.: 777 647 114

Přístupové trasy:

Od parkoviště u Kramořovy chaty s rozhlednou na Suchém vrchu vede červená turistická značka směr Mladkov (cca 45 minut), z Mladkova – železniční zastávky červená značka NS - Betonová hranice směr Suchý vrch (cca 85 minut). Z Těchonína železniční zastávky po zelené značce (cca 75 minut). Z Lichkova od železniční stanice po zelené značce (cca 75 minut). Všechny přístupové trasy jsou výlučně pro pěší a vedou krásnou přírodou a lesem.

CENOVÉ BOMBY (926)

Komentáře

Oleg

15. 07. 2019

Pavle, Vy jste zřejmě lepší znoj,ale já Vás toleruji.
Podobně toleruji Beneše, v jeho době jsem ani já nežil a přesto prosím, Pavle, tohle nečtěte ani neposlouchejte, co měl sdělit po zradě spojenců národu - Edvard Beneš, projev po odsunu Němců
https://www.youtube.com/watch?v=FThvJ81NWtI&feature=yoube

Pavel

14. 07. 2019

Hana, Delta a dalsi nicky, ktery pouziva jeden a ten samej multinick. Neni ti to trapny, postovat sem porad odkazy a kopirovany veci bez souvislosti s clankem?

Vrcholem je, kdyz sam sobe odpovidas a sam sebe chvalis. To je snad uz projev nejaky poruchy. Vzdyt se to tu neda cist, pritom ty clanky jsou docela dobry, ale tyhle komenty jsou hnuj. Obcas je koment od nekoho jinyho presne k veci, ale tenhle grafoman je hruza. Kdo se tim ma probirat...

Hana

11. 07. 2019

Národ sobě po úspěšně privatizaci ( opět jak na akcich "Z "
- Budoucnost je ve vašich rukou
Václav Klaus na setkání s voliči v Jihlavě květen 1992
https://www.youtube.com/watch?v=bKXQp5EujHQ

- Národ sobě po úspěšně privatizaci :stuck_out_tongue_closed_eyes:
František Ringo Čech o korupci a tunelech.
Ringo má pravdu
https://www.youtube.com/watch?v=g1N5ModMtPI
- Rozloučení občana se státem ...aneb Nedám vám už ani korunu :heart_eyes:
https://www.youtube.com/watch?v=iRZPlH0-Sc4

Monarchista

11. 07. 2019

Díky chlapcům, kteří dokáži oživit kus naší historie. O to více je mi smutno, že nás celý západní svět zradil. V protektorátu naši lidé umírali, to bychom dokázali i při obraně vlasti

Delta

11. 07. 2019

Národ sobě

Oživlý svět technických památek
http://www.technicke-pamatky.cz/sekce/38/betonov-pevnosti/

Stránky Bunkry.cz
přináší informace o pevnostním systému budovaném v letech 1935-38 na území Československé republiky
https://www.bunkry.cz/

Mapa opevnění
https://mapa.opevneni.cz/

ČESKOSLOVENSKÉ OPEVNĚNÍ SYMBOL ODHODLÁNÍ BRÁNIT DEMOKRACII
http://www.minimuzeum.com/opevneni/

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací