Brigádní generál Anthony Hunter-Choat velel 23. záložnímu pluku SAS od konce 70. let do roku 1983 a jeho služba u  SAS je stále utajená. Choatova vojenská kariéra začala, když vstoupil do francouzské cizinecké legie ve věku pouhých 19 let.  V té době se začal odvíjet neskutečně zajímavý příběh, kterému určitě stojí za to věnovat následující článek.

Anthony "Tony" Hunter-Choat (12. ledna 1936 - 12. dubna 2012) byl britský voják, který sloužil ve francouzské cizinecké legii, v britské armádě (včetně zvláštní letecké služby SAS) a dokonce působil jako velitel speciálních sil sultanátu Omán.

Civilní život před vstupem do armády

Anthony se narodil v Purley v Londýně jako syn Fridricha Huntera-Choata, který pracoval v pojišťovnictví. Jeho matka Iris pracovala jako učitelka. Rodina se později přestěhovala do Ascotu. Navštěvoval střední školu v Dulwich a po ní studoval architekturu na Kingston College of Art. Anthonyho koníčkem, kterému se věnoval během studií, byly jazyky a cestování autostopem po celé Evropě.

Psali jsme:Dobývání vodní pevnosti Dunkerque našimi vojáky

Francouzská cizinecká legie

Poté, co si uvědomil, že se nechce živit jako architekt, odcestoval Anthony v březnu 1957 do Paříže, kde vstoupil do francouzské cizinecké legie. Jeho matka se vydala za ním, aby mu v tom zabránila, avšak dorazila pozdě. V době, kdy ho zastihla, byl již Anthony zapsaný. Základním výcvikem prošel v Alžíru, kde zrovna probíhala válka. Hunter-Choat se dobrovolně přihlásil k dalšímu výcviku, aby se stal výsadkářem. Dne 15. října byl zařazen k 1. parašutistickýmu pluku cizinecké legie (1e REP), v němž sloužil dalších 5 let.

Foto: Anthony Hunter-Choat jako člen francouzské cizinecké legie

V té době se alžírská válka stala konfliktem vysoké intenzity, který si vyžadoval nasazení asi 400 000 francouzských a koloniálních vojáků, aby v zemi udržovali pořádek. 1e REP byl tak nasazen do četných operací, ve kterých jeho členové zneškodnili mnoho nepřátel, avšak i sami výsadkáři utrpěli četné ztráty. V únoru 1958 se Anthony jako kulometčík zúčastnil bitvy u FEDJE ZEZOUZA a za odvahu v této bitvě projevenou mu byl následně udělen Cross for Military Valour (ve francouzském originále Croix de la Valeur Militaire). Toto vyznamenání obdržel dvakrát, stejně jako Médaille militaire. O necelé dva týdny později byl Anthony během pronásledování jednotek FLN v zalesněném území poblíž tuniských hranic zraněn.

K Alžírskému převratu v roce 1961 se Hélie de Saint Marc, velitel 1e REP, připojil i s celým plukem. Hunter-Choat byl jedním z vojáků, kteří v noci z 21. dubna 1961 obsadili klíčové části Alžíru. Poté, co Charles de Gaulle vystoupil v televizi s projevem proti převratu, byl tento ukončen a 1e REP byl následně rozpuštěn. Anthony se tak vrátil zpět domů do Velké Británie již jako zkušený voják.

Psali jsme:Okno do historie - Zázrak u El Puig

Britská armáda

Po návratu domů Anthonyho přesvědčil otec, aby se přihlásil do britské armády. Jeho první žádost, která byla podána v březnu 1962,byla zamítnuta, protože byl starší než obvykle přijímaní vojáci. Avšak poté, co Anthonyho otec v dubnu napsal velení armády dopis, byl Anthony přijat jako "případ zvláštního zřetele." Poté, co absolvoval (jako jeden z nejlepších) kadetní kurz v Monsu, byl Anthony přidělen k 7. pluku Vévody z Edinburghu, který byl sestaven z Gurkhů a spolu s plukem byl následně nasazen v Malajsii. Počátkem roku 1963, byl se svoji jednotkou přemístěn do Bruneje, později na Sarawak a nakonec na Borneo, kde bojoval proti povstalcům. 7. pluk se také účastnil přeshraničních operací do Indonésie a její pobřeží.

Foto: Anthony Hunter-Choat jako velitel 23. záložního pluku SAS

Anthony do armády vstoupil na dobu určitou a ta mu končila, chtěl tedy přejít k závazku na dobu neurčitou. Podle armádních pravidel byl však příliš starý pro pěchotu a proto v roce 1964 přešel k dělostřelectvu. Nejdříve zůstal na Borneu jako předsunutý dělostřelecký návodčí (do roku 1966) a poté se opět vrátil zpět do Británie. Od roku 1969 do 1970 pak Anthony navštěvoval školu pro štábní důstojníky v Camberley a následně sloužil v 45. dělostřeleckém pluku. Stal se velitelem baterie a později se stal velitelem 3. pluku Royal Horse Artillery v Hong Kongu. Od roku 1975 do roku 1977 sloužil na velení výcviku v Land Warfare Centre ve Warminsteru.

V roce 1977 mu bylo nabídnuto velení 23. záložního pluku SAS, což bylo neobvyklé pro důstojníka bez předchozí služby u SAS. Anthony tuto nabídku samozřejmě přijal a velel pluku až do roku 1983. O tomto časovém úseku jeho kariéry je k dispozici jen velmi málo podrobností.

Od roku 1983 do roku 1986 byl pak Anthony vedoucím důstojníkem velitelství NATO v Neapoli a poradcem zvláštních sil nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR). Jeho poslední post v britské armádě bylo místo styčného důstojníka náčelníka generálního štábu BAOR. Z armády odešel v roce 1986 v hodnosti plukovníka. Za svoji službu byl vyznamenán řádem O.B.E.

Pozdější vojenská kariéra

Ihned po odchodu z britské armády se Anthony Hunter-Choat stal velitelem speciálních sil sultána Ománu v hodnosti brigádního generála. Jeho povinnosti zahrnovaly zvýšení počtu vojáků působících ve speciálních silách (z méně než 1000 na více než 2000) a celkové zlepšení jejich vybavení a schopností. V roce 1995 Anthony získal vyznamenání Sultan Qaboos - Ománský řád ,,za zásluhy". V roce 1997 odešel z Ománské armády.

Od roku 1998 do roku 1999 pak Anthony pracoval jako pozorovatel v misi v Kosovu. V rozhovoru pro The Guardian v roce 1999 řekl: "Náš postoj není příznivý ani pro srbské jednotky, ani pro povstalce. Snažíme se je prostě přesvědčit, aby neučinili něco hloupého." Později se stal se šéfem bezpečnosti Agy Khana IV.

Foto: Anthony Hunter-Choat v důchodovém věku

Po invazi do Iráku v roce 2003 se Hunter-Choat stal vedoucím bezpečnosti Prozatimní koaliční správy (PMO), která byla zodpovědná za financování projektů obnovy a správy. Byl také podezřelý v údajném skandálu se soukromými bezpečnostními službami, když PMO udělilo největší kontrakt v hodnotě 293 milionů dolarů britské Aegis v čele s Anthonyho známým Timem Spicerem. Nakonec však nebylo prokázáno, že by Anthony Aegis jakkoliv zvýhodnil. Později byl Hunter-Choat zodpovědný za vypracování bezpečnostních plánů pro USAID v Afghánistánu a odpovídal za poradenství v oblasti velení a bezpečnosti.

Ocenění Hunter-Choatovy kariéry

Každé dva roky se v HEREFORDU uděluje nejlepšímu absolventu Combined Cadet Force ocenění pojmenované po Hunter-Choatovi . O tomto výjimečném vojakovi vyšla také kniha.

Soukromý život

Anthony se v roce 1964 oženil s Maureen McCabe, avšak manželství se jim později rozpadlo. V roce 1982 se znovu oženil s Lindou Woodovou. Měl dvě dcery z prvního manželství a dvě dcery a syna z druhého manželství. Jako prezident i generální tajemník Anthony vedl britskou pobočku Asociace Cizinecké legie.

V roce 2001 byl vyznamenán řádem Čestné legie v důstojnickém stupni a ten byl v roce 2011 zvýšen na veltelský stupeň Commandér. Anthony byl členem Royal Society of Arts and a Freeman of the City of London.