Když mluvíme o válkách, je pravděpodobné již z jejich podstaty, že během těchto událostí budou lidé umírat. Dokonce i během nejkratší války v historii, o které jsme nedávno psali, a která trvala pouhých 38 minut, zemřelo více než 500 lidí. Čím déle válka trvá, tím jsou zpravidla větší ztráty na životech. Pokud se pak bavíme o válce trvající 335 let, musela by dle výše uvedeného tato mít za následek stovky tisíc mrtvých, že? Ve skutečnosti však během tohoto konfliktu v boji nikdo nezemřel. Pojďme se podívat podrobněji na tuto zajímavou historickou událost.

Foto: Nizozemské válečné lodě (ilustrační obrázek) | Wikimedia Commons / Public domain

Stejně jako mnoho válek v 17. století, měla i tato své kořeny v Anglické občanské válce v letech 1642 až 1651. 
Britové byli rozděleni do dvou nesmiřitelných táborů. Na jedené straně byli royalisté, zastánci britské monarchie vedené králem Karlem I. a na straně druhé byli parlamentaristé, stoupenci demokracie vedené Oliverem Cromwellem. Stejně jako je tomu i dnes, do konfliktu se přidala i třetí strana, a tou bylo Nizozemské království, které si vsadilo na výhru parlamentaristů Olivera Cromwella. Od zapojení se do války na straně Olivera Cromwella si Nizozemci slibovali udržení aliance mezi Nizozemskem a Británií. Když nizozemský parlament odsouhlasil pomoc Cromwellovi, jako součást dohody mu dal k dispozici celou svou obchodní flotilu. 

Psali jsme:Středoevropské tažení maršála Torstenssona v poslední fázi třicetileté války

Royalisté samozřejmě nebyli z nizozemského rozhodnutí podpořit Cromwella příliš nadšení, jelikož si mysleli, že je Nizozemsko jejich tradičním a spolehlivým spojencem. Rozhodli se tedy Nizozemcům pomstím přepadáváním jejich obchodních lodí v Lamanšském průlivu. Situace se pro royalisty nevyvíjela zcela ideálně a po čase byli v podstatě vyhnáni z pevninské Anglie a odebrali se na souostroví Scilly nedaleko Cornwallu. 

Foto: Oliver Cromwell | Wikimedia Commons / Public domain

Royalisté se tak ocitli v nezáviděníhodné situaci, neměli totiž téměř žádnou armádu a ostrovy Scilly jsou přeci jen  velice malé souostroví. Nizozemci vycítili svou šanci a vyhlásili Scillským ostrovům 30. března 1651 válku. Nizozemský admirál Maarten Tromp vyplul s flotilou dvanácti válečných lodí ke Scillským ostrovům s výzvou ke kapitulaci a zaplacení reparací za zkonfiskované nizozemské obchodní lodě. Royalisté však na výzvu nijak nereagovali a tím začala 335letá válka. 

Věci na sebe nenechaly dlouho čekat a za tři měsíce Cromwellovy síly pod velením admirála Roberta Blacka dohnaly royalisty ke kapitulaci a Scillské souostroví bylo navráceno pod správu Anglické republiky. Nizozemci odpluli domů také a úplně zapomněli na fakt, že Scillským ostrovům vyhlásili válku. Historici si dodnes lámou hlavu, jak někdo mohl zapomenout na něco tak vážného, jako je vyhlášení války, ale stalo se tak. Válka se Scillskými ostrovy tak oficiálně trvala dál. 

Psali jsme:2. Gebirgs-Division - horští myslivci Wehrmachtu

Foto: Nizozemský admirál Maarten Tromp. Vyhlásil ostrovům válku ale poté na to zapomněl. | Wikimedia Commons / Public domain

Na to, že jsou Scillské ostrovy stále ve válce se přišlo až roku 1985, kdy místní historik Roy Duncan ve starých záznamech našel zprávu o vyhlášení války, ale již ne o jejím ukončení. Napsal tedy na nizozemskou ambasádu v Londýně dopis s žádostí, jestli někde existuje mírová smlouva. Po několika měsících bádání se zjistilo, že žádná mírová smlouva neexistuje a Nizozemí a Scillské ostrovy jsou tak stále ve válce. Historik Roy Duncan, který byl i předsedou rady Isles of Scilly pozval holandského velvyslance Jonkheera Reina Huydecopera na Scilly, aby oficiálně podepsal mírovou smlouvu a tak byla 17. dubna 1986 slavnostně podepsána mírová smlouva mezi souostrovím Scilly a Nizozemským královstvím a oficiálně tak skončila nejdelší válka, během které nebyl nikdo zabit. 

V angličtine je tato válka označována jako Scilly War, někdy je však žertovně tento název příznačně poupraven na Silly War (Hloupá válka).

Zdroj: SOFREP, Historic-uk.com