EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Bastila - jedna z nejznámějších pevností světa, kde byl vězněn i legendární Markýz de Sade

 23. 04. 2019      kategorie: Vojenská historie      2 komentáře

Málokterá budova, místo nebo událost je spjata tak významně s historií jako pevnost Bastila. Pro Francouze je to národní symbol, který hrdě spojují s Velkou francouzkou revolucí, byl zde vězněn téměř 6 let i legendární Markýz de Sade. Pro Pařížany byla Bastila symbolem královské tyranie a despotismu a z toho důvodu se vítězství oslavovalo jako boj proti královskému útlaku. Její pád 14. července je od roku 1880  státním svátkem.

Bastila (francouzsky Bastille, tj. hrad nebo pevnost) byla pařížská pevnost postavená v letech 1370–1383 na obranu proti Angličanům ve stoleté válce, která se od 15. století používala jako věznice. Její správný název zněl Bastille Saint-Antoine. Dobytí Bastilly dne 14. července 1789 znamenalo začátek Velké francouzské revoluce. Po zboření pevnosti na jejím místě vzniklo náměstí Place de la Bastille.

Pevnost byla určená k obraně východní části Paříže proti anglickým vojskům i proti případné revoltě pařížských obyvatel. Chránila též cestu mezi královskou rezidencí hôtel Saint-Pol a hradem Vincennes, kde se nacházelo administrativní centrum království. Bastila sloužila též jako arzenál. Nechal ji postavit francouzský král Karel V. v letech 1370–1383 a dohledem nad stavbou byl pověřen pařížský prévôt Hugues Aubriot, který dne 22. dubna 1370 položil základní kámen. Původní stavba měla čtyři věže podle dobových zvyklostí, zbývající čtyři byly doplněny později. Měřila 66 m na délku, 34 m na šířku a 24 m na výšku v úrovni věží a byla obehnána příkopem 25 m širokým a 8 m hlubokým napájeným vodou ze Seiny. Věže se nazývaly Coin, Chapelle, Trésor, Comté, Bertaudière, Basinière, Puits a Liberté. Vstup se nacházel na ulici Rue Saint-Antoine a vedl na dvůr Cour de l'Avancée, kde byly obchody a kasárna. V téže době byl vystaven i donjon ve Vincennes. Pevnost byla součástí obranného systému městských hradeb, které nechal Karel V. postavit na pravém břehu.

Psali jsme: Colditz

Prvním vězněm v Bastile se stal dozorce nad její stavbou Hugues Aubriot. Bastila byla příležitostně využívána jako státní věznice od doby vlády Ludvíka XI. Během hugenotských válek sloužila jako věznice šlechticů, byli zde např. François de Montmorency (1574–1575), Charles d'Angoulême (1604–1616) nebo Jindřich II. Bourbon-Condé (1616–1619). Jako odpůrce Katolické ligy zde byl vězněn i Michel de Montaigne (1588) a umělec Bernard Palissy, který zde v roce 1589 zemřel. Po pádu Ligy a vstupu Jindřicha IV. do Paříže guvernér Bastily bránil obléhanou pevnost čtyři dny.

428px-Sade-Biberstein
Foto: De Sade na kresbě | Wikimedia Commons

Dle některých zdrojů byl Markýz de Sade jedním ze sedmi vězňů, kteří byli osvobozeni, avšak ve skutečnosti byl 12 dní před dobytím Bastily převezen do blázince v Charenton-le-Pont, tudíž se zde během incidentu už nenalézal. Osvobozeni byli nakonec jen 4 padělatelé bankovek, kteří podvedli bankéře z Paříže. Dále Pařížané osvobodili dva blázny, kteří však byli následně přemístěni do stejného ústavu, kam byl převezen i Markýz de Sade. Posledním vězněm byl jistý šlechtic, který byl v pevnosti uvězněn na žádost příbuzenstva, jelikož se dopouštěl incestu. Takže alespoň nějakého zvrhlíka Bastila ukrývala, i když to nebyl zrovna de Sade.

Psali jsme: Bratrstvo neohrožených ,,Opuštění, ale společně''

Bastila sloužila mj. jako vězení pro královské vězně (šlechtu, vyšší měšťanstvo), kteří zde měli větší pohodlí než v jiných věznicích. Měli k dispozici velké pokoje, jídlo, sluhu, nábytek a kamna na vytápění. Měli svolení udržovat písemný styk s vnějším světem, přijímat návštěvy a relativně volně se pohybovat po pevnosti, např. markýz de Sade zde strávil pět a půl roku. Ovšem počet vězňů obvykle nepřekračoval 45 najednou. Za vlády Jindřicha IV. zde byla vězněná Galigai. Za vlády Ludvíka XIV. zde byli vězněni např. Nicolas Fouquet, François-Henri de Montmorency, anglický architekt John Vanbrugh nebo tajemný muž se železnou maskou. 

- Začátek Velké francouzké revoluce

Dobytí Bastily proběhlo v úterý 14. července 1789 v Paříži. Tato událost je ve francouzských dějinách považována za konec tzv. starého režimu a začátek Velké francouzské revoluce. Bastila byla pevnost sloužící jako věznice a ačkoliv v ní bylo v době dobytí pouhých sedm vězňů, byla symbolem despocie Francouzské monarchie. Její dobytí způsobily společenské otřesy nejen ve Francii, ale i ve zbytku Evropy. Od roku 1880 je 14. červenec ve Francouzské republice státním svátkem.

Během července 1789 propukaly v Paříži různé nepokoje. Na jedné straně buržoazie vkládala velké naděje do jednání generálních stavů, na druhé straně byly chudší vrstvy ohrožovány hladem kvůli vysokým cenám chleba. Dne 11. července odvolal francouzský král Ludvík XVI. oblíbeného ministra financí Jacquese Neckera a mimo to povolal do Versailles vojenské oddíly, které představovaly ohrožení ustanoveného Národního shromáždění. Pařížané sice stanovili milice o počtu asi 48 000 mužů, ovšem nebyly ozbrojené.

Dne 13. července ráno byl vyrabován klášter Saint-Lazare, kde bylo uskladněno obilí, povstalci rovněž hledali zbraně. Na pařížské radnici se shromáždili poslanci zvolení za Paříž do generálních stavů, v jejich čele byl prévôt des marchands Jacques de Flesselles. Vzhledem k napjaté situaci rozhodli o sestavení stálého výboru a rozhodli o vytvoření měšťanské milice o síle 48 000 mužů pro udržení pořádku. Každý člen měl nosit kokardu v barvách Paříže, červenou a modrou. Jacques de Flesselles nařídil ukovat 50 000 pík. V 17 hodin se delegace pařížských poslanců vydala do Invalidovny, aby zde vyzvedla uložené zbraně, což její guvernér odmítl.

history.com_-586x423
Foto: Vyobrazení boje o Bastilu | Wikimedia Commons

Během bojů o Bastilu zemřelo celkem 98 útočníků a jen jeden obránce. Dalších 73 útočících bylo zraněno. Po dobytí Bastily se ukázalo, že je zde vězněno pouhých 7 vězňů. Kromě věznů byl v Bastile nalezen i policejní archiv. Hlavními důvody pádu Bastily byly nezasáhnutí podstatné části vojsk královské armády a skutečnost, že měl dav podporu u některých francouzských strážců Bastily, kteří byli vyzbrojení a cvičení vojáci a během dobývání nekladli odpor výměnou za to, že na ně dav neútočil.

Kolem 10. hodiny ráno 14. července zaútočili Pařížané na Invalidovnu, aby získali zbraně. Na její obranu zde bylo několik kanónů, ale obránci se zdráhali je použít proti Pařížanům. Jen několik set metrů odtud na Martových polích bylo dislokováno několik pluků jezdectva, pěchoty a dělostřelectva, kterým velel Pierre-Victor de Besenval. Protože však nedal pokyn k rozprášení davu před Invalidovnou, demonstranti překonali příkop a mříže a ve skladech ukořistili asi 30 000 až 40 000 mušket, 20 kanónů a jeden minomet. Chyběl jim však střelný prach a munice, které chtěli získat přímo v Bastile, kde jej bylo cca 13,5 tuny.

V půl jedenácté vzhledem k povstalcům, vyslali představitelé města Paříže ke guvernérovi Bastily delegaci, aby požádala o vydání zbraní a munice pro vznikající milici. Velitel Bernard-René Jordan de Launay nechal předchozí noci kvůli větší bezpečnosti přenést ze sousedící zbrojnice zbraně na vnitřní nádvoří Bastily. Velitel Launay delegaci přijal, ale zbraně nevydal. Souhlasil pouze, že přesune kanóny. Když ale jeho muži začali přenášet zbraně, dav kolem pevnosti se domníval, že je nabíjejí a rozhodl se zaútočit. Guvernér nařídil střelbu proti útočníkům. Vzbouřenci přesto překonali hradby přes střechu strážnice a sekyrou spustili padací most vedoucí přes vodní příkop před Bastilou.

P1160486_Paris_IV-XI-XII_place_de_la_Bastille_rwk
Foto: Place de la Bastille (Náměstí Bastilly) je významné náměstí v Paříži, symbolické místo Francouzské revoluce, kde stála pevnost Bastila zničená v letech 1789-1790. Její půdorys je na náměstí vyznačen řadou dlaždic. Uprostřed náměstí stojí Červencový sloup. | Wikimedia Commons

O hodinu později se k útočníkům připojil i dav, který přišel od Invalidovny. Bastilu bránilo 82 válečných invalidů a 32 členů švýcarské gardy. O půl čtvrté se před Bastilou objevilo pět děl získaných v Invalidovně a zahájila palbu proti pevnosti. V pět hodin obránci kapitulovali. Povstalci pronikli do pevnosti, zmocnili se střelného prachu a střeliva a osvobodili vězně. Jednalo se pouze o sedm osob.

- Pád pevnosti, symbol nových začátků

Pád Bastily měl význam více symbolický. Jako vězení se kvůli vysokým nákladům již téměř nepoužívala a nebyli zde osvobozeni žádní významní političtí vězni. Rovněž vojenský význam dobytí pevnosti bráněné vojenskými veterány a invalidy byl sporný. Přesto byla pevnost uprostřed města pro Pařížany symbolem královské tyranie a despotismu a z toho důvodu se vítězství oslavovalo jako boj proti královskému útlaku. Od dob Třetí republiky, konkrétně od roku 1880, je 14. červenec státním svátkem.

Video: Úryvek z filmu Útok na Bastilu / YouTube

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY (872)

Komentáře

Oleg

24. 04. 2019

Pro Francouze je to národní symbol
aneb čeští umělci vystoupili 23.04.2019 bez nároku na honorář

Rudolfinum rozezněl koncert na podporu pařížské Notre-Dame
Všichni včetně pěvců vystoupili bez nároku na honorář. Za dirigentský pult se postavil Tomáš Netopil.
"Nechtěli bychom, aby koncert byl tryznou za vyhořelou katedrálou, ale ani velkým gestem. Vybrané finanční prostředky sice pomůžou, ale katedrála se za ně neopraví. My bychom si spíše přáli, aby večer byl vzkazem Pražanů pro Pařížany, že je nám nesmírně líto, co se stalo, a že bychom rádi pomohli tak, jak dovedeme," řekl moderátor večera Marek Eben. Výtěžek podle pořadatelů poputuje pařížskému arcibiskupství.

Delta

23. 04. 2019

5 zajímavostí o dobytí Bastily: událost, která odstartovala Velkou francouzskou revoluci

• 1) Národní shromáždění bylo založeno na počátku Velké francouzské revoluce •
• 2) Demise ministra Jacquese Neckera byla příčinou pádu Bastily
• 3) Bastila byla napadena kvůli střelnému prachu
• 4) Během incidentu bylo zabito více než 100 lidí
• 5) Osvobození Markýze de Sade z Bastily je mýtus
Dle některých zdrojů byl Markýz de Sade jedním ze sedmi vězňů, kteří byli osvobozeni, avšak ve skutečnosti byl 12 dní před dobytím Bastily převezen do blázince v Charenton-le-Pont, tudíž se zde během incidentu už nenalézal. Osvobozeni byli nakonec jen 4 padělatelé bankovek, kteří podvedli bankéře z Paříže. Dále Pařížané osvobodili dva blázny, kteří však byli následně přemístěni do stejného ústavu, kam byl převezen i Markýz de Sade. Posledním vězněm byl jistý šlechtic, který byl v pevnosti uvězněn na žádost příbuzenstva, jelikož se dopouštěl incestu. Takže alespoň nějakého zvrhlíka Bastila ukrývala, i když to nebyl zrovna de Sade.:innocent:

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací