EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Oddálila začátek 2. světové války Hitlerova nerozhodnost?

 27. 04. 2019      kategorie: Vojenská historie      7 komentářů

Adolf Hitler nařídil v pátek 25. srpna 1939, že útok na Polsko se odehraje příští den. Nakonec k tomu ale nedošlo. Proč? Odepírala mu snad armáda poslušnost? Ne, to jen v kritických okamžicích osudově selhal ten, kdo všechny kolem sebe vyzýval k železné germánské tvrdosti. Už od rána svírala Berlín tíseň. Nešlo se dovolat do žádného evropského města. Na letišti Tempelhof vládl zmatek. Letecký provoz náhle a bez vysvětlení ustal. Vojenští atašé cizích zemí nesměli opustit hlavní město. Zrušilo se železniční spojení s Polskem. 25. srpen 1939 byl nabitý dramatickými událostmi. Dění v hlavním městě Berlíně připomínalo přehřátý kotel, který hrozil výbuchem.

Bundesarchiv_Bild_183-H1216-0500-002,_Adolf_Hitler
Foto: Adolf Hitler, 1938 | Bundesarchiv

Předchozího dne večer se z Moskvy vrátil německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop. Z letiště okamžitě odjel do říšského kancléřství, aby Hitlerovi popsal jednání se Stalinem i svým protějškem Molotovem a symbolicky vůdci vložil do rukou dokument, který měl pro Němce cenu zlata. Šlo o německo – sovětskou smlouvu o neútočení, podepsanou 24. srpna 1939 krátce po půlnoci. Führer ji právem považoval za geniální tah. Dva diktátoři, patologicky zatížení touhou po moci, si prostřednictvím svých zmocněnců podávali ruce. Smlouva měla tajný dodatek o rozdělení Polska. Nyní nadešel čas úderu. Konečný rozkaz k válce musel ovšem na vrchní velení Wehrmachtu dojít den před intervencí a to nejpozději do tří hodin odpoledne, jinak se nedal gigantický útočný stroj uvést do chodu. Hitler byl nervózní. Netrpělivě očekával zprávy z hlavních měst Anglie a Francie. Myslel si, že tam jako důsledek německo – sovětského paktu vypuknou politické krize. Tiskové agentury však o něčem takovém mlčely. Na 13:30 si tedy pozval britského velvyslance Nevilla Hendersona, kterému sdělil, že německo – polský problém se musí vyřešit a také se vyřeší. Poté by byl Hitler připraven přistoupit k Anglii s velkolepou nabídkou, která by zaručila existenci britského impéria i případnou německou pomoc. Henderson mu slíbil, že s návrhem seznámí své nadřízené v Londýně.

Psali jsme: Pěchotní srub MJ – S 4 „Zatáčka“ přivítá sezónu s novým exponátem

invazePolsko_01Foto: Němečtí vojáci odstraňují hraniční závoru s Polskem | Bundesarchiv

Čas neúprosně běžel. Ve 14:30 volal italský velvyslanec s omluvou, že z Říma ještě nedošla několikrát urgovaná Mussoliniho odpověď na tajné Hitlerovo sdělení o blížící se válce. Führer však už nemohl otálet, pokud měly operace začít ráno. Do chvíle, kdy bylo třeba vydat rámcový rozkaz, zbývalo jen pár minut. Musel říct ano, či ne. Uvažoval hlavně o tom, jak se zachovají vlády Anglie a Francie. Nešly do ozbrojeného střetu s Německem kvůli Československu, půjdou nyní kvůli Polsku? Byl přesvědčen, že nepůjdou. Pak se rozhodl, že bude válka. Hitler k sobě dvě minuty po 15. hodině povolal hlavního pobočníka, plukovníka Schmundta. Nařídil mu vojenský nástup proti Polsku na sobotu 26. srpna 1939, na 4:30. Krátce poté už všechny armádní spojovací prostředky kódovaně tlumočili: Fall Weis, 1 y = Tag = 26.8., Uhrzeit 4,30. Během půlhodiny obdržely rozkaz všechny jednotky ,kterých se nástupný plán týkal. K úderu se chystalo 14 tankových divizí, tedy přes 6 000 obrněných vozidel a tanků,  68 000  motorových vozidel, na letištích byly připraveny obsluhy více než 2 000 letadel.

invazePolsko_02
Foto:  Německé jednotky dostaly rozkaz o zrušení útoku na Polsko jen nedlouho před vyražením ze svých výchozích pozic | Bundesarchiv

Psali jsme: Jak jsme našli milion říšských marek

Zbývalo již jen odpoledne a po něm neklidná noc. Francouzského velvyslance přijal říšský kancléř v půl šesté. Už to byla jen formalita, ale Führer Roberta Coulondrea ujišťoval, že vůči Francii nechová žádné nepřátelské úmysly. Dal však také najevo, že na další polské provokace odpoví Německo silou. Audience končila těsně před šestou hodinou. Krátce po ní se ale velký vůdce zhrotil. Zkraje týdne žádal od svých generálů bezohlednou rozhodnost, nyní však stačily dvě špatné zprávy, aby se z něho stal váhavý opatrník. Italský velvyslanec Attolico přinesl nejprve Mussoliniho odpověď na Hitlerovo oznámení, že ráno udeří proti Polsku. Odpověď z Říma však byla taková, že Itálie zatím nemůže jít do války. Lidem kolem Mussoliniho se zřejmě nelíbil Hitlerův zlozvyk stavět své partnery před hotovou věc. Itálie byla připravena Německu okamžitě pomoci pouze v případě, že jí Hitler pošle okamžitě velké množství vojenského materiálu a surovin. Následoval zcela nereálný seznam, k jehož dopravě by bylo potřeba 17 000 nákladních vlaků. To Hitlera zlomilo. Navíc téměř současně přišla z Londýna zpráva, že byla uzavřena britsko – polská spojenecká smlouva. Hitler cítil, že potřebuje získat alespoň trochu času. Vytvořit podmínky k tomu, aby Německo nemuselo osudově bojovat na dvou frontách. Napřed vyřídit Polsko a do té doby si zajistit na západě klid. Uzavření smlouvy mezi Londýnem a Varšavou ještě neznamenalo, že bude ve všem dodržena. Itálie tedy zatím zůstala mimo a vázala Francouze. Než se vše vyjasní, uběhne několik dní. Té doby se musí využít. Hitler se musel pokusit přesvědčit světové veřejné mínění, že viníkem současného veřejného napětí je jen a jen Polsko.

invazePolsko_03
Foto: Kolona německých tanků a obrněných vozidel, čeká na signál k zahájení postupu | Bundesarchiv

Zossen, to bylo na první pohled nenápadné městečko jižně od Berlína. Široké ulice mezi nevelkými domy, zahrady plné květin. Stačilo však projít dveřmi některého z domů a člověk se ocitl v jiném světě. Široké střechy jako divadelní kulisy totiž kryly přístup do šachet, vedoucích hluboko pod zem. Skutečný Zossen se rozkládal dole. Mohutné železobetonové kryty odolné proti nejtěžším bombám, kilometry chodeb, rozměrné operační sály, spleť kabelů, která jako síť nervů spojovala tento hlavní stan vrchního velitelství německých pozemních sil s každou, i sebevzdálenější jednotkou. Prvního důstojníka operačního oddělení, plukovníka Adolfa Heusingera, teď přímo z říšského kancléřství volal do Zossenu náčelník štábu branné moci, generál Alfred Jodl. Jodl tlumočil Hitlerovy dotazy zda lze pohyby vojsk zadržet a před svítáním vrátit do výchozích pozic. Heusingerovi tato slova vyrazila dech. Nechápal co se stalo. Itálie cukla a Anglie se postavila za Polsko. Jodl se znovu zeptal jestli půjde jednotky vrátit. Heusinger odpověděl, že záleží na možnostech spojení. Okamžitě pak volal generálporučíku Fellgiebelovi, náčelníku spojovacích jednotek a ptal se ho, jestli se může všechno zastavit.

Video: Raritní barevné záběry německé invaze do Polska / YouTube

Fellgiebel vybuchl vzteky a řekl Heusingerovi, že za krajní křídla na Slovensku a ve Východním Prusku nemůže ručit, ale na jiných úsecích fronty by to snad šlo. Heusinger obratem informoval Jodla a ten dodal, ať to Fellgiebel bere jako rozkaz a zkusí vše, co je v jeho silách. Následné dění vstoupilo do dějin válečného umění. Fellgiebelovi spojovací specialisté pod tlakem nejen minut, ale poté i vteřin konali nemožné. V pamětech polního maršála Ericha von Mansteina zůstala zmínka, že motorizovaný pluk na východním  Slovensku byl uprostřed noci zastaven jen tím, že pověřený důstojník přistál s lehkým spojovacím letounem Fi – 156 Storch vedle čela kolony, která postupovala k hranici. Co chvíli volali vojáci do Zossenu z Berlína a ptali se na stav dění. Fellgiebel a Heusinger odpovídali jednohlasně, že dělají vše co se udělat dá. Téměř to vyšlo. Jen na několika místech, například v tehdy polských Mostech u Jablunkova, kam pronikla speciální jednotka německého Freikorpsu, se náročná válečná režie vymkla z kontroly. Válka tedy zatím nezačala. Světu zbývalo ještě 150 hodin míru navíc. Repríza toho, co se mělo odehrát za úsvitu 26. srpna, se ale už konalo 1. září 1939. Německým úderem na Polsko a následným zákeřným vpádem Rudé armády do východní části přepadené země ( 17. září ), začala nejničivější válka v lidských dějinách.

CENOVÉ BOMBY (926)

Komentáře

Saruman

12. 06. 2019

je fascinující jak jinak rozvážný národ se nechal strhnout k extrémním řešením typu "buď a nebo" - kdyby pouze Polsku dali lekci a zabrali si nějaké oblasti tak by vůbec Británie neměla důvod válčit protože Němci by si vzali bývalá pruská území a polská vláda i režim by byly maximálně ponízené, možná svržené někým povolnějším a vnímavějším k německým nárokům. Němci to mohli prezentovat pouze jako trestnou výpravu a dál napínat zbytek světa svými záměry.

Eman33

17. 05. 2019

Píseň o Hitlerovi!..
Písnička nazpívaná pro Führera od Michala Davida
https://www.youtube.com/watch?v=5S2cx2sN2RE

Oskar

30. 04. 2019

Nejistota Hitlera zřejmě bál dalších PEREL pomluv, jak o něm bude smýšlet ten Mareš z univerzity v Brně
Mareš – o evropské dimenzi pravicového extremismu
http://is.muni.cz/publikace/publikace_prohlidka.pl?uco=922;jazyk=cs

Jacek

29. 04. 2019

Německé dluhy po roce 1945 – inspirace pro dnešek?
Problematika německých zahraničních dluhů po skončení druhé světové války dlouho zůstávala mimo zájem odborné i laické veřejnosti a tvořila jen krátkou zmínku v učebnicích německých soudobých dějin. Změna nastala až počátkem devadesátých let 20. století, kdy se toto téma poprvé otevřelo v souvislosti s otázkou vysoké zadluženosti zemí takzvaného třetího světa. Objevil se návrh upořádat velkou globální ekonomickou konferenci, kde by se zadlužení rozvojových zemí vůči Severu řešilo podobným způsobem, jak učinily velmoci na takzvané londýnské konferenci v letech 1952–1953. Přestože k plánované konferenci nedošlo, zůstalo téma německých zahraničních dluhů po roce 1945 již součástí veřejného diskurzu, což se v plné míře ukázalo v současné diskusi o řeckém zadlužení.

http://trade-off.cz/clanky/nemecke-dluhy-po-roce-1945-inspirace-pro-dnesek/

Frank

29. 04. 2019

K tomu jak to bylo ve skutecnosti - staci precist alespon jednu z mnoha knih dustojnika Generalniho stabu Rude armady a clena Specnaz - Viktora Suvorova.
Tam zjistite ze soukmenovec a Narodni Socialista Hitler ....sveho konkurenta a Internacionalniho Socialistu soudruha Stalina .....,,pouze,, predesel o nekolik dni
Stalin to byl a prenesene komunisti kdo chtel zahajit valku proti proti celemu svetu - JAKO PRVNI
Hitler je predesel a ustedril uder jako prvni - proto dosel az skoro k Moskve.
Dukaz : jeden z mnoha - Nemecke tanky byly zcela podradne oproti tankum Sovetskym - srovnej razi del tanku Sovetskych a Nemecky + pocty tanku - Nemeckych tanku bylo 3600 ale Sovetskych tanku bylo 26 000 !
Nebo si uvedomte jak zde pisi pocty tanku - Pancerovane vozidla + Tanky ....PROC NENAPISOU PRESNE KOLIK tech tanku bylo ?
To je jako kdybych napsal Letadlove lode + Remorkery - JE TO PODVOD

Eman33

28. 04. 2019

Projev Adolfa Hitlera - Vyjednávání s Polskem.
Upozorňuji, že překlad projevu slouží pouze ke studijním účelům
https://www.youtube.com/watch?v=EA-9C8rxkyo

Oleg

27. 04. 2019

Adolf čekal až skončí v Polsku žně. Polsko – Hitlerův spojenec
Smlouva byla výsledkem polské zahraniční politiky, která se po podpisu Locarnské dohody Po uzavření Paktu o neútočení. Nic není vzdálenější pravdě, než tato tvrzení. Tak si to probereme:

1. Polsko vůbec nebylo státem s antihitlerovským směřováním. Naopak – 26. ledna 1934 to bylo právě Polsko, které jako PRVNÍ z evropských států podepsalo smlouvu o vzájemném neútočení s Hitlerem. Této smlouvě se také říká – Pakt Pilsudski-Hitler. Při odjezdu ze Ženevy 28. září 1934 ministr zahraničí Polské republiky Beck prohlásil: „Polsko o své vůli prohlašuje, že od nynějška spojuje svůj osud s osudem Německa. Tato politika napomohla zničení Československa, rozbití Malé dohody
Polsko se SPOLEČNĚ s Německem připravovalo na agresi proti SSSR. Právě z tohoto důvodu byla všechna opevnění budována… na hranici se SSSR. Osud Československa, na kterém polský ministr zahraničí Józef Beck tak usilovně pracoval, se stal osudem Polska. On sám na svém vystoupení v polském Sejmu dne 5. května 1939 prohlásil: "Mír je cenný a žádoucí. Naše pokolení, které prolévalo krev ve válkách, si jej zaslouží. Ale mír, stejně jako skoro všechny věci na světě, má svoji vysokou a spravedlivou cenu. My Poláci neznáme pojem mír za každou cenu. V životě lidí existuje pouze jedna věc, která se nedá koupit - a tou je čest
2. Na hranici s Německem se nestavělo nic jiného než týlové sklady, což velmi pomohlo Němcům při útoku na Polsko a porážce polské armády na podzim roku 1939.
3. Polsko stejně jako Třetí říše získalo po Mnichovské smlouvě solidní kus území Československa. Hitler dostal Sudety a Polsko anektovalo Těšínsko.
4. Smlouvu o vzájemném neútočení Hitler oficiálně vypověděl 28. dubna 1939 kvůli takzvaným „zárukám“, které dala Velká Británie Polsku. (Tyto dva státy totiž v podstatě uzavřely dohodu směřovanou proti Berlínu, což bylo nacisty vyhodnoceno jako nepřípustné).
5. Z tohoto důvodu se zničení Polska Hitlerem jevilo Sovětskému svazu následovně – jeden rusofobní režim zničil druhý rusofobní režim. Stalin neměl žádné důvody pomáhat Polákům. Navíc, byli to oni sami, kdo OFICIÁLNĚ zakázali SSSR poskytnout jakoukoliv pomoc, když zakázali Rudé armádě vstoupit na své území (to bylo v průběhu návštěvy anglo-francouzské delegace v Moskvě v srpnu 1939).
WESTERPLATTE | cały film | HD 1:33:00
https://www.youtube.com/watch?v=jufvma5_5K8

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací