EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Ve školním roce 1945/46 měli nastoupit první čeští chlapci ke studiu na nacistických elitních školách NAPOLA

 25. 09. 2018      kategorie: Vojenská historie      8 komentářů

Zní to sice trochu jako výplod fantazie nějakého autora history-sci-fi románů, ale jedná se skutečně o vážně míněný plán, jemuž položil základ již počátkem roku 1942 říšský vůdce SS a šéf Německé policie Heinrich Himmler. Záměr, který byl odsouhlasen taktéž Reinhardem Heydrichem: vybraní čeští chlapci měli být přijímáni ke studiu na elitních nacionálněsocialistických školách v Říši, nazývaných Napola. Nejpozoruhodnější je ovšem sama skutečnost, že ještě v září roku 1944 plánovali inspektoři zmíněného prestižního výchovného ústavu, že do zahájení školního roku 1945/46 mají být utvořeny první skupiny mladých Čechů, které by na podzim mohly se studiem začít.

napola_titulka
Foto: Do elitních nacistických škol měli ve školním roce 1945/46 nastoupit i první čeští chlapci 

Za pojmem „Napola“ se skrývá německý název „Nationalpolitische Lehranstalt“, tedy „Nacionálně politické učiliště“ (oficiální název zněl také „Nationalpolitische Erziehungsanstalten“, tj. „Nacionálně politické výchovné ústavy“) – jednalo se o internátní střední školy, které byly založeny v Německu po převzetí moci nacionálními socialisty v roce 1933. Podobně jako u „Škol Adolfa Hitlera“ (Adolf-Hitler-Schulen) a „Junkerských škol SS“ (SS-Junkerschulen) šlo o elitní vzdělávací ústavy s cílenou výchovou nacionálněsocialistického vůdcovského dorostu.

Psali jsme: Partička z Vlašimi rozjela pevnostní muzeum u Králík

napola_05
Foto: Děti se v duchu nacionálního socialismu vychovávaly již od mala ve "školách Adolfa Hitlera"

Za hlavní úkol si školy Napola kladly výchovu člověka „v národního socialistu, zdatného tělem i duší pro službu národu a státu“. Žáci se v budoucnu měli stát vedoucí vrstvou Německa.

napola_03
Foto: V těchto školách docházelo k cílené výchově nacionálněsocialistického vůdcovského dorostu

Psali jsme: Za vlast - příběh pilotů RAF

Až do začátku Druhé světové války sloužily školy Napola jako silně politicky akcentované elitní školy v rámci všeobecně vzdělávacího vyššího školství, ale za války se rostoucí měrou vyvíjely v dorostové školy pro SS a Brannou moc. Organizačně byly odděleny od všeobecné školní správy. V roce 1933 byly založeny první tři školy tohoto typu a byly vedeny jako státní instituce. Organizačně byly přiděleny od roku 1936 Inspektoru Nacionálněpolitických výchovných ústavů, SS-Obergruppenführerovi Augustu Heiβmeyerovi, a stály tím pod bezprostředním vlivem SS.

napola_01
Foto: August Heiβmeyer

V roce 1941 se v Říši nacházelo celkem 30 škol Napola se 6000 žáky a do konce války jejich počet narostl na 43. Dvě z nich se nacházely dokonce i na území Protektorátu Čechy a Morava – v Kutné Hoře (založena 22. dubna 1944) a v Roudnici nad Labem (od července 1944).

napola_04
Foto: Studenti elitních škol NAPOLA měli v rozvrhu učiva také různé sporty jako byl například box nebo šerm (na snímku)

Někteří čtenáři si v této souvislosti možná ještě vybaví válečné drama německého režiséra Dennise Gansela z roku 2004, které v Česku běželo v kinech pod titulem „Napola: Hitlerova elita“. Na 39. Filmovém festivalu v Karlových Varech stejný rok kralovala mezi představiteli hlavních mužských rolí nová německá filmová hvězda Max Riemelt, který ve filmu ztvárnil postavu sedmnáctiletého Friedricha Weimera. (Trailer k filmu) Děj se nejprve začíná odehrávat v Berlíně roku 1942. Mladý Friedrich, pocházející z chudých poměrů, se vášnivě věnuje amatérskému boxu. Když mu je nabídnuta možnost studia na elitní střední škole, s nadšením nabídku za zády vlastních rodičů přijímá. Jeho počáteční nadšení se však postupem času pod vlivem tragických zážitků mění ve zklamání a dospěje to tak daleko, že Friedrich je ředitelem ze školy vyloučen.

napola_06
Foto: Širší povědomí o nacistických elitních školách vnesl mezi veřejnost velmi zdařilý film NAPOLA: Hitlerova elita (na snímku hlavní herci: vlevo Max Riemelt a Tom Schilling)

Film nepochybně velmi zapůsobil hereckými výkony protagonistů, emotivností a dramatikou děje i krásnou hudbou Angela Badalamentiho, vysloužil si ale i kritiku, protože Ganselův scénář vykazoval z přísně historického hlediska řadu chyb a nedostatků. Hans Münchenberg, který je sám absolventem školy Napola a působil během natáčení jako poradce scénáristy, se nakonec od filmu distancoval a nechtěl být z tohoto důvodu dokonce uveden ani v závěrečných titulcích. Film se tedy dá v první řadě chápat jako vskutku zdařilé umělecké drama, díky určitým nepřesnostem však už méně jako spolehlivý informační zdroj pro zájemce o tématiku historie působení německých nacionálněsocialistických elitních škol za Druhé světové války.

Vraťme se ale k oné spojitosti, kterou měly mít školy Napola s českou mládeží. Už i známý český historik Tomáš Pasák ve své knize o českém fašismu (Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945, Praha 1999) v kapitole pojednávající o Moravcově Kuratoriu pro výchovu mládeže tvrdí, že ještě v období před vlastním založením Kuratoria se vyskytlo několik různých návrhů týkajících se převýchovy nových mladých českých generací dle hesla „vést českou mládež do Říše“. Konkrétně zmiňuje dopis Heinricha Himmlera z 19. února 1942 určený Reinhardu Heydrichovi, ve kterém se dle Pasákova podání (to je důležité pro srovnání textu s originálem) psalo: „Jsem absolutně pro to, aby schopní chlapci z čistě českých, rasově dobrých rodin měli možnost vstoupit do nacionálně socialistických výchovných ústavů. České, moravské a německé děti z protektorátu by byly rozděleny do ústavů přímo v říši. S výjimkou několika málo dětí z Čech (německé národnosti – TP) by byly výchovné ústavy v protektorátě jen pro děti z říše. To by bylo nesmírným příspěvkem ke srůstu a vstřebávání rasově dobré části českého národa.“ 

napola_07
Foto: Momentka z výuky na jedné z elitních škol NAPOLA

Jak je vidět, tak předchozího textu, podaného takto Tomášem Pasákem, nelze vyvodit žádnou souvislost se studiem českých chlapců na školách Napola. Podívejme se tedy pro srovnání na originální německý text tohoto dopisu a brzy dospějeme k tomu, že Pasákův překlad je nejen chybný, ale i neúplný. V originálu Himmlerova dopisu se totiž ve skutečnosti praví:
„Jsem absolutně pro to, aby se vhodným chlapcům dobré rasy z čistě českých rodin dala možnost nastoupit do nacionálně politického výchovného ústavu. (…) České, moravské a německé děti z Protektorátu by byly rozděleny do všech ostatních ústavů v Říši. (tj. ne do ústavů v Protektorátu – pozn. LB). To by bylo ohromným přínosem ke srůstu a vstřebávání právě té rasově dobré části českého národa. Pro Čechy samé velmi lákavé, protože na žáka Nacionálně politického výchovného ústavu se v každém ohledu může nahlížet jako na úplného říšského občana a on už nemusí mít sebemenší komplex méněcennosti.“ (Zdroj: Schreiben Himmlers an Heydrich vom 19.2.1942, BA Slg. Schumacher 270-2, 139-141; In: Küpper, René: Karl Hermann Frank (1898-1946), Politische Biographie eines sudetendeutschen Nationalsozialisten, Oldenbourg Wissenschaftsverlag 2010, ISBN 978-3-486-59639-7, str. 248). V dopise je tedy jasná řeč o studiu Čechů na elitních školách Napola. Himmler sice v případě prvního jmenování instituce opomněl napsat její název s velkým „N“, ale v druhém případě už tak učinil. Nemůže jít tedy o záměnu s všeobecně míněnými „nacionálně socialistickými výchovnými ústavy“, jak to ve svém překladu mylně činí Tomáš Pasák. 

Jak uvádí německý historik René Küpper ve své politické biografii Karla Hermanna Franka (viz. již citovaný zdroj), byl Frank s tímto Himmlerovým záměrem srozuměn a souhlasil také s plány, aby v budoucnu byli nadějní čeští chlapci posíláni na studium do elitních nacionálněsocialistických vůdcovských škol Napola. Dokazuje to mj. dopis SS-Obergruppenführera Augusta Heiβmeyera, tedy již zmíněného inspektora Nacionálně politických výchovných ústavů (Napola), adresovaný SS-Obersturmbannführerovi dr. Brandtovi z Himmlerova „Osobního štábu“ dne 20. června 1942. K rozsáhlé realizaci těchto plánů však nedošlo z důvodů průběhu válečných událostí. Přesto se s uskutečněním nadále počítalo. Dokonce ještě 8. září 1944 se na poradě mezi Drewsem (z Inspekce Nacionálně politických výchovných ústavů) a zástupcem vedoucího pobočky Rasového a sídelního úřadu SS v Čechách a na Moravě, SS-Hauptsturmführerem Michaelem Heschem, hovořilo o tom, že „na základě kartotéky Rasového a sídelního úřadu SS o rodinách I a II+“ se provede výběr českých chlapců, kteří by měli být na institucích Napola v Říši vychováváni ve vůdcovskou elitu Německa. A to vlastně plně odpovídalo Himmlerově směrnici z 19. února 1942. 

Pozoruhodně vzdálen od reality byl na tuto dobu ovšem časový plán pro přijímání českých chlapců do škol: „První řada příjmů má být podle možnosti sestavena do 1. září 1945“, uvádělo se na poradě pouze osm měsíců před definitivní porážkou Německa.

 Autor: Lukáš Beer

CENOVÉ BOMBY (872)

Komentáře

Delta

29. 03. 2019

Tenkrát ještě novináři psali

Taková pořádná facka reportérovi – základ úspěchu, dobře zapamatovatelný projev oponenta
http://www.youtube.com/watch?v=gkuXUPLt7O8

jochen

26. 09. 2018

Jimy Jones: Tak tohle je opravdu zdroj jako hrom, A. Beer jako relevantní historický pramen:-)))). Pasák byl vynikající hitorik, nezatížený komunistickým marasmem, Beer se jej snaží zkompromitovat špatným překladem a nepříliš dokonalou heuristikou. Stačí se podívat, co Beerovo nakladatelství vydává za "kvalitní" historické práce. Holt Správný kluk...

Lukas79

25. 09. 2018

jochen: hele, já nevím, ale tenhle web čtu v podstatě od začátku a článků o našich druhoválečných i soiučasných hrdinech je tu více než dost. To samé o Spojencích a Rusech, takže bych tady nehledal žádnou konspirační teorii ;)

jochen

25. 09. 2018

Kdopak vede tenhle vypečený web? Neustále články o Waffen SS, Smrtihlavech, Prstenech cti a dalších ve spojistosti s Třetí říší. Vyváženost oproti textům o odbojářích, spojeneckých jednotkách, technice atd. je opravdu na pováženou.
Jednoho z největších českých historiků zpochybňovali už takové "veličiny" jako A. Beer a jeho pseudohistorické dílko s názvem Hitlerovi češi. Ano, po vyhrané válce Německem, bychom měli na růžích ustláno. To ostatně bylo vidět ve všech slovanských zemích kam šláplo skopčácké baganče..
Btw. nepopírám, že pár zoufalců by se mohlo najít. To ostatně dokládá i Svatováclavská rota, kdy pod kpt. Chapulou se do boje za Protektorát vrhla třicítka bláznů...

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací